Místní kapitál – pevný základ Vysočiny

Přibližně šest z deseti ekonomicky aktivních obyvatel Vysočiny je buď osob samostatně výdělečně činných, nebo je zaměstnáno u živnostníků či v menších podnicích do padesáti zaměstnanců. Velkých zaměstnavatelů s více než tisíci zaměstnanci je zde pouhých dvanáct. Z těchto údajů zcela jasně vyplývá, jak je podnikavost a činnost drobných podnikatelů a živnostníků pro hospodářskou stabilitu kraje a jeho budoucnost důležitá.

Pro jejich podnikání je třeba především zajistit stabilní a odhadnutelné prostředí, kde by bylo možné více se zaměřit na výrobu, obchod či služby, a méně na nutnou administrativu. Nevěnovat neustále pozornost stále se měnícímu prostředí. Prospěšné by samozřejmě také bylo snížení ceny práce, zejména snížením sociálních a zdravotních odvodů. Rovněž růst minimálních mezd vede v důsledku k neúměrnému zvyšování mzdových nákladů. To je při současném vysokém daňovém zatížení pracovního místa pro mnohé drobnější zaměstnavatele neúnosné. Snížení zmiňovaných odvodů by navíc mohlo vést i k určitému zvýšení čistých mezd pro zaměstnance, což zejména na Vysočině, kde jsou mzdy nižší než je celostátní průměr, je o to aktuálnější.

Jinou podstatnou pomocí drobným podnikatelům by bylo zjednodušení administrativy nejen při začátku podnikání, ale i v jeho průběhu. Ať už podle principu „Nechť po úřadech kolují papíry, ne lidé“, nebo sloučením výběru daní a odvodů na pojištění v rámci jednotného  inkasního místa. Cílem takových opatření by mělo být zjednodušení a zpřehlednění styku s úřady a pokud možno jeho elektronizace např. z domova.

Efektivní a rychlá vymahatelnost práva je rovněž další nutnou součástí dobrého podnikatelského prostředí.

To všechno jsou opatření, která jsou v pravomoci státu. Jaká nástroje má v této souvislosti krajská samospráva? I ta může samozřejmě do určité míry pozitivně ovlivnit podmínky, v nichž se podniká snadněji. Mezi nejzásadnější bezpochyby patří kvalitní dopravní spojení. Opravené a široké silnice, plynulý provoz a dobré napojení na páteřní komunikace ovlivňují jak výši investic v kraji, tak i obchodní výměnu v jeho hranicích. Je to prostředí, v němž se vyplatí dlouhodobě investovat nejen z pozice velkého investora zvenčí, ale i domácím podnikatelům.

Součástí dopravy je samozřejmě i dobře zorganizovaná veřejná hromadná doprava. Z hlediska pružného pracovního trhu v našem značně decentralizovaném kraji s více než sedmi sty obcemi, je to jeden ze základních instrumentů veřejné správy. Spolehlivé, pohodlné a dobře kombinovatelné dopravní spojení je skutečným základem pro dopravu zaměstnanců. Pro zjednodušení takového moderního dopravního spojení by bylo vhodné i zavedení jednotné jízdenky pro různé druhy veřejné dopravy i jednotlivé společnosti. Cestujícím by toto opatření významně přispělo k pohodlí při cestách do zaměstnání při případných přestupech mezi spoji a podobně.

Velmi důležitou roli při přípravě budoucích živnostníků či jejich zaměstnanců sehrává střední odborné vzdělávání, které je v kompetenci krajů. Důsledná orientace na praxi, tedy co nejčastější a nejdelší částí odborné praktické výuky u konkrétních zaměstnavatelů, nejen ve školních dílnách, nýbrž přímo v provozu, je z hlediska budoucího uplatnění absolventů škol zásadní. Právě to jim umožní práci s technikou aktuálně v praxi používanou a zároveň přivede do přímé konfrontace s reálnou výrobou. Výsledkem by měl být absolvent s přímou zkušeností u zaměstnavatelů v oboru, navíc motivovaný k činnosti, jíž se v průběhu středoškolské přípravy zabýval. Intenzivní dialog se zaměstnavateli a Hospodářskou komorou by měl přispět k vhodné koordinaci a zacílení učebních oborů.

Domnívám, že podobné důsledně a dlouhodobě prováděné kroky jsou podnikatelskému prostředí mnohem prospěšnější než nahodilé akce jako třeba dotace na velkokapacitní kávovar či zmrzlinový stroj. Ty neprospívají podnikatelskému stavu jako celku a často slouží jen velmi úzké skupině dobře informovaných. Budoucnost hospodářského vývoje Vysočiny spočívá v prosperitě živnostníků a malých zaměstnavatelů. Na jejich rozvoj je třeba zaměřit pozornost především. S jejich úspěchem poroste i životní úroveň zaměstnanců v neveřejném sektoru na Vysočině a žádný asijský investor z Východu na této skutečnosti nic nezmění. Posilování role místního, dlouhodobého kapitálu je pro hospodářský i společenský rozvoj Vysočiny nezbytné. Spolu s ním se totiž mimo jiné rozvíjí i společenská odpovědnost firem a vzrůstá tak oboustranně prospěšná koexistence soukromé a veřejné sféry.

Výstižný je v této souvislosti citát jedné z nejvýraznějších osobností českého podnikání, Tomáše Bati: „Míra blahobytu obyvatelstva celého státu je závislá na tom, jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci.“

8 Responses to “Místní kapitál – pevný základ Vysočiny”

  1. Daňový Soumar napsal:

    S tím se nedá než souhlasit. Hlavně s posledním odstavcem. U nás podle posledního vývoje nálad ve společnosti budeme mít v budoucnosti pouze bohaté oligarchy, zástup na nich závislých zaměstnanců-robotů a v neposlední řadě veliké sádo stád(t)ních zaměstnaců. Mimochodem už teď je ve stád(t)ní správě vyšíí průměrný plat a nikoho to nevzrušuje.

  2. Svatopluk Beran napsal:

    Výstižný je v této souvislosti citát jedné z nejvýraznějších osobností českého podnikání, Tomáše Bati: „Míra blahobytu obyvatelstva celého státu je závislá na tom, jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci.“

    Pane Geist jsem přesvědčen, že jste vy, D.S. a zřejmě další špatně pochopil pana Tomáše Baťu. On říká že, na tom jak vysoký plat a možnosti mají zaměstnanci velkých podniků, tak na tom závisí možnosti a bohatství živnostníků, tedy občanů zajišťujících služby. Tedy na mě, Tomáši Baťovi a podobným, závisí živnostníci a proto se musím snažit. Tedy zpětně – bohatý živnostník může být pouze tehdy, pokud má zaměstnanec fabriky dostatek peněz k tomu, aby si mohl jeho služby objednat a zaplatit. Nikdy to nebylo od začátku průmyslové revoluce tak, že služby živnostníků táhly možnost existence velkých podniků. To máte podle mne špatné ekonomické a hospodářské informace a nastudujte si něco o Fordovi, Teslovi, Rokrferelovi, bankách a dalších. Pokud nebudou napřed tištěny peníze a poskytnuty velkým fabrikám k kvalitním nápadům, produktům a následným výplatám zaměstnancům, bude světový pokrok VELICE POMALÝ, možná téměř nulový. Asi takový, jako za feudalismu a řemeslnících s jejich cechy. Jestli jste přesvědčen, že zrychlující pokrok světa zajišťují živnostníci a malé podniky, tak je mi vás a podobných docela líto. Nezlobte se na mne, nemyslím to zle, ale živnostníci a malé fabriky jsou důležité, ale ne motorem ekonomiky.

  3. VladimírV napsal:

    Ano, jsou zde vyřčeny obecné pravdy.
    Pokud jde přímo o Vysočinu, stojí za úvahu, na čem byla a je postavena její životaschopnost. Byl to vedle strojírenství především sklářský, dřevozpracující, textilní a obuvnický průmysl. Ten je z větší části nenávratně pryč. A potom, a to především zemědělská výroba, která zaměstnávala velkou část obyvatel a „krmila“ místní potravinářské podniky s celostátním odběrem své produkce. To je bohužel rovněž momentálně pryč.
    Čím tedy byl a může být onen zmizelý místní kapitál nahrazený? Ano, máme zde několik větších podniků, Vysočina však ztratila punc bramborářského kraje a věhlasné masny utlumily svoji produkci.
    Pokud jde o masívnější návrat tradičního průmyslu, nikoliv montoven, to je v silné konkurenci věc téměř nemožná. Ovšem zemědělství, kde je konečně nahlas voláno po znovuobnovení potravinové soběstačnosti, to je reálná možnost. Ovšem opět omezená, a to díky konkurenci dovážených levnějších potravin.
    Jsem zvědavý, jak se příští politická reprezentace kraje postaví ke svému rodinnému stříbru, zemědělství, jehož věhlas se dá nejrychleji obnovit.

  4. Daňový Soumar napsal:

    Beran já to tušil, že tu větu budte umět vysvětlit posvém :). U nás bude míra blahobytu zaměstnaců odvislá od zavední EET, že jo ?

  5. XXXXX napsal:

    Zvláštní je, že tady vede všechno k neúměrnému zvyšování mzdových nákladů přestože jsou češi nejdéle pracující ale zároveň patří k nejhůře ohodnocené pracovní síle v unii. Tak kde je chyba? Je to v zaměstnancích nebo v zaměstnavatelích? Kradou zaměstnanci, nebo zaměstnavatelé?

  6. VladimírV napsal:

    S těmi mzdami je to jednoduché. V prvé řadě jde o produktivitu práce. Jinak řečeno, že se s výdejem určitých peněz na mzdy vytvoří určitá hodnota. No a protože jsme montovnou Evropy, kde je podíl nadhodnoty ve srovnání s produktivní výrobou daleko nižší, a zároveň v nás tříme ústavou zakotvená povinnost pracovat (mít příjem) z minulého režimu, tak se spokojíme s daleko nižšími mzdami. Krade především stát svými neúměrným sociálním dávkami a daněmi.

  7. Jan P. napsal:

    Debatu o podpoře a rozvoji lokální ekonomiky považuji za potřebné téma.
    Otevře konečně téma na Jihlavsku vážně nějaká iniciativa či skupina ?
    Lokální ekonomikou a jejím důležitým hospodářským významem se v ČR dlouhodobě zabývají ekonomově jako např. Ilona Švihlíková,Zbyněk Fiala,Tomáš Tožička,Naďa Johanisová,Martin Zika,Milan Smrž.
    Příklady dobré praxe,pozvánky na akce,lokálně ekonomické zkušenosti z tuzemska i zahraničí vše na webových stránkách Lokální ekonomika nebo organizace systémové alternativy- Alternativa Zdola.

  8. Venca napsal:

    Většina velkých zaměstnavatelů je zahraničních a nejsou tady proto,aby podporovali nějakou českou ekonomiku. Takže i platy mají svůj strop a když budou zaměstnanci stateční a budou chtít víc,snadno se stane,že montovna najednou zmizí a vyroste někde na Balkáně. A co se týče menších českých zaměstnavatelů,tak většina jede na minimální mzdu a zbytek bokem a nebo rovnou dělat bez smlouvy. Takže tohle ekonomiku taky moc neposílí. sice na to máme zákony,ale jaksi chybí vůle je uplatňovat. Za 26 let demokracie nám tu narostla pěkná hromada sraček.

Leave a Reply