Blog Jihlavských listů

Michal Stehlík
145- Historik a patriot. V letech 2006-2014 děkan Filozofické fakulty UK v Praze, od roku 2014 náměstek ředitele Národního muzea. V roce 2009 hlavní kurátor Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, v letech 2010-2013 vedoucí týmu tvorby expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Zastupitel města Dačic. Volný čas? Trocha fotografování a hlavně šest dětí.

Stonařovské ohlédnutí 1945 v roce 2016

Michal Stehlík | Pondělí, 20. 6. 2016 v 14:48

Dějiny posledního století přinesly mnoha místům naší země příliš trpkého. Snad žádné jiné století neovlivnilo celé skupiny obyvatel tak radikálním způsobem. Byly to dějiny ideologií, dějiny velkých myšlenek, ale i dějiny ztrát a krutosti. Zároveň, dlouhá léta jsme se tvářili, jako kdyby se nás tyto dějiny netýkaly, jako kdyby byly součástí nějakého velkého systému, který se vznáší nad námi. Do jisté míry bezesporu ano. Jenomže dějiny nejsou nějakým přehledem událostí, na které se s odstupem díváme jako by „za sklem“. Jsou dějinami konkrétních lidí, jejich rozhodnutí, jejich slabostí, odvahy i strachu. Jsou dějinami matek, rodin, dějinami dětí.

To jsou také dějiny Jihlavska, Jihlavy i Stonařova v polovině 20. století. Složitý historický vývoj tehdy vyvrcholil nacistickou zločinnou ideologií, která se rozhodla potlačit konkrétní skupinu obyvatel na úkor druhé. Přineslo to v letech 1938–1945 mnoho bolesti, strachu i trpkosti. Následně se na jaře 1945 situace zvláštně otáčí a tentokrát je ze společnosti vylučován příslušník opačného národa. Mluví se o kolektivní vině, o potřebě vyčištění prostoru. Dějiny již nemají být osobní, mají mít kolektivní logiku. Je to v mnohém pochopitelné, ale nikoho to nemůže zbavit odpovědnosti za konkrétní činy, konkrétní slabosti. Tábory zůstávají, jen se mění jejich obyvatelé. Včetně starých lidí, včetně dětí. I tuto konkrétní historii si prožil Stonařov. Byli bychom však opět příliš jednostrannými, pokud bychom nahlíželi na dějiny jen jako na obraz jedné události, byť ve své podstatě tragické. Vnímejme souvislosti, chápejme, co přivedlo obyvatele jednoho státu až na tuto hranici vzájemné nenávisti a neporozumění. Mluvme o tom, snažme se o pochopení.

Dějiny 20. století přinesly mimo jiné také ztrátu důvěry ve spravedlnost. I když se ji snažíme v těchto složitých procesech najít, stále nám uniká, jako kdyby skutečně nebyla z tohoto světa. Je těžké hovořit o spravedlnosti u židovského dítěte z Jihlavy, které odchází s transportem v květnu 1942 do Lublinu. Je těžké hovořit o spravedlnosti u českého dítěte, které ztratí otce zatčeného gestapem. Je těžké hovořit o spravedlnosti u německého dítěte umístěného v červnu 1945 do stonařovského tábora. V popisu dějin se nám ztrácí jednoduchá linka dobrého a špatného. Ale – opravdu se ztrácí? Copak neexistují základní lidské hodnoty? Základní lidská práva? Copak jejich porušování může omluvit – ospravedlnit – nějaká „doba“ nebo „režim“? Obávám se, že nemůže. Proto se při pohledu na naše společné těžké dějiny poloviny 20. století držím myšlenky o nutném vzájemném odpuštění a smíření, které však nesmí jít ruku v ruce se zapomínáním.

Smíření a pochopení musí být spojeno se znalostí a pamětí.

Žijeme v nesmírně rychlé době, událost střídá událost, dějiny se jako by zbláznily a uhánějí vpřed takovou rychlostí, která nám snad ani nedovoluje být jejich skutečnou součástí. Ale není tomu tak, protože to základní se nemění. Život nás, našich blízkých, rodičů a dětí, každodenní starosti i radosti. Minulé století nás však přesvědčilo o tom, jak jednoduché je, aby do našich životů vstoupily ideologie, které pod hesly velkých myšlenek vždy skončily na drátech táborů. Proto nezapomínejme – i uprostřed našich všedních starostí vnímejme svět kolem nás. I dnes je třeba odvaha, i dnes je třeba slušnost a přihlášení se k základním hodnotám tolerance a pochopení. V tomto případě je skutečně historie učitelkou života, byť učitelkou poměrně krutou a přísnou. Je výzvou pro náš dnešek i zítřek.

Dějiny totiž netvoří nikdo za nás, tvoříme je my sami, každý z nás. A to je výzva i odpovědnost.

45 komentářů k článku “Stonařovské ohlédnutí 1945 v roce 2016”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Aktuální názory čtenářů JL jsou uvedeny pod článkem pana redaktora Bajera:

    „Na pietní akt do Stonařova se chystají i odpůrci“.

    Blog pana děkana Stehlíka je více než potřebný a aktuální.
    Zdeněk Gryc

  2. Zdeněk Gryc říká:

    K SHORA UVEDENÉMU ČLÁNKU NENÍ 1 KOMENTÁŘ, ALE 61 KOMENTÁŘŮ,
    KTERÉ VYSTIHUJÍ VZTAH K CIVILNÍM OBĚTEM 2.SVĚTOVÉ VÁLKY.

    JDE O SNAHU PODIVNÝCH ANONYMŮ ZASTŘÍT CO SE SKUTEČNĚ STALO

    a vyvolat jakousi anti-demonstraci.
    Zdeněk Gryc

  3. VladimírV říká:

    Pro pořádek je třeba zmínit 21. červen 1921 a popravu 27 českých (4 Němci) pánů. Dobu, která završila jejich snahu o udržení náboženské svobody v Čechách. Poté se de facto začala měnit mentalita našeho národa. A pak rok 1939, který byl počátkem realizace Hitlerova likvidačního plánu Židů, Cikánů a Slovanů, kdy následně došlo k zabití milionů civilních osob.

    Proč to zmiňuji. Protože platí, že dějiny píší vítězové a je jen dobře, že byl hitlerovský fašismus poražený, neboť jinak by byly ztráty českého obyvatelstva na životech daleko větší než ty, které utrpěli po válce Němci.

  4. Venca říká:

    no ale proč by měly vůbec být nějaké ztráty na životech PO VÁLCE ?

  5. VladimírV říká:

    Dobrá otázka. Proč tedy Norimberský proces? Odsun Němců byl výsledkem rozhodnutí poválečných mocností. Že došlo i k nekontrolovatelným aktům odplaty, je fakt. Pokud vám někdo zabije příbuzné, i taková řešení se objeví. Je to smutný důsledek hrůzné války, kdy byli agresory nepochybně Němci a kdy se uplatnila kolektivní vina.

  6. Zdeněk Gryc říká:

    DĚJINY PÍŠÍ VÍTĚZOVÉ, BYLY PODOBNÉ PŘÍPADY V PROSTORU OSVOBOZENÉM ARMÁDOU USA?

    „Proč to zmiňuji. Protože platí, že dějiny píší vítězové a je jen dobře, že byl hitlerovský fašismus poražený, neboť jinak by byly ztráty českého obyvatelstva na životech daleko větší než ty, které utrpěli po válce Němci.“

    „no ale proč by měly vůbec být nějaké ztráty na životech PO VÁLCE ?“
    —————————————————————————–
    Nemluvme o ruském a americkém vojákovi, mluvme o mentalitě Čechů, tehdy a nyní.
    Mluvme o tom, jestli v prostoru osvobozeném USA armádou bylo obdobně jednáno s ženami a dětmi jako ve Stonařově. Asi to nebylo ojedinělé, obdobná mentalita z některých příspěvků nejen v JL přímo čiší.
    Obávám se mentality lidí, kteří v současnosti využívají každou příležitost ke kritice a špinění „nejlépe čehokoliv“. Této vlastnosti pak snadno využívají populističtí politici jako základnu k nenávisti, motoru, který je vynese k moci, která jim umožní dosáhnout svých politických cílů.
    /Současné vládní tahanice a soudní procesy jsou jemně řečeno podivné/

    Včera jsem v reakci na nenávistný komentář napsal, co se stalo v sousední vesnici:

    V Dlouhé Brtnici jsem byl požádán panem farářem Opravilem – Hroznatou o řešení hřbitova.
    Nějak jsem nemohl pochopit pozici a označení hrobu vpravo za brankou u zdi.
    Pan farář mi smutně a obsáhle vylíčil, jak byli popraveni ti, kdo jsou v hromadném pohřbeni.
    Znáte historii těch mladých hochů, kteří tam leželi v Dlouhé Brtnici zraněni na slámě a jak je v rámci mezinárodního práva vyléčili.
    Myslím, že v Dlouhé Brtnici ještě pamatují, je to vesnice hned vedle Stonařova, že?
    Nemohu než opakovat, přečtěte blog pana děkana Stehlíka:

    „Stonařovské ohlédnutí 1945 v roce 2016“

    A pokuste se o civilizované psaní, raději nezačínejte s nenávistí a zlobou v prvním komentáři:

    „U nás je už možné všechno. Já dokonce někde zaslechl, že ve Stonařově budou 23. června odhalovat pamětní desku tamějšího.rodáka Arthura Seyss-Inquarta. Moc tomu nevěřím, ale nedivil bych se už ničemu. To by určitě přijel na tu slávu zástupce Sudetoněmeckého Landsmannschaftu, možná dokonce sám „Hitler po výkrmu“ Posselt.“
    čtenář | 2016-06-19 14:34:39 | Reagovat

    Zdeněk Gryc

  7. berka říká:

    Jistě, odsun němců byl řekněme podle mezinárodního práva a navíc natrvalo (doufejme) vyřešil otázku staletí problematického soužití čechů a němců. Ovšem pane Vladimíre, zde se jedná o Stonařovský lágr a excesy, které proběhly PŘED „pravým“, posvěceným odsunem.

    Zde se prostě češi pouze mstili, ale nebyli to v prvním sledu ti jak říkáte, kterým někdo zabil příbuzné. To by se jistě pochopit dalo. Byli to však bohužel hlavně ti češi, co měli černé svědomí. Ti co skutečně bojovali v zahraničí za naši svobodu, tehdy totiž ještě nebyli doma, stejně tak jako vězňové z koncentračních táborů. Byly to vesměs hrdinné revoluční gardy, takoví ti partyzáni „za pět minut dvanáct“.

    A pro druhého diskutujícího : BYLY PODOBNÉ PŘÍPADY V PROSTORU OSVOBOZENÉM ARMÁDOU USA?

    Možná je to pro vás novinka, ale samozřejmě že byly. Nebavíme se o zločinech spáchaných osvoboditeli. Bavíme se bohužel o zločinech spáchaných čechy. A příležitostně se prosím podívejte na nějakou mapu s vyznačenou demarkační linií. Ono na mnohých místech prostoru osvbobozeného USA v té době totiž jaksi neměl kdo se mstít, protože se jednalo o v roce 38 vysídlené území sudet,

  8. VladimírV říká:

    Pane Bernarde,

    jde samozřejmě o tvrdost. K popisu doby je přímo instruktážně vhodný film Habermannův mlýn. Tam je ve zkratce vylíčeno zprvu normální soužití Čechů s Němci, zábor republiky a praktiky okupační armády, mentalita spektra lidí od hrdých Čechů, kteří se nechtěli podvolit, přes psychopaty v jejich řadách až po ty, kteří splynuli v každé době s mocí. No a končí vyřizováním si účtů. Film ukazuje na jednu věc. Češi byli pro okupanty póvl, viz i Mein Kampf a Hitlerova promluva o Slovanech.

    Ano, i zlé svědomí hrálo svoji roli při pogromech na Němce. Nikoliv jenom to. Mnoho z těch, co se mstili, skutečně ztratili ve válce své příbuzné. Někteří léčili své trauma stylem „zub za zub“. Tady nejde o letitý problém, zdali bylo dřív vejce nebo slepice. Válku rozpoutali Němci a jejich vina je nepochybná.

  9. Zdeněk Gryc říká:

    Válku rozpoutali Němci a jejich vina je nepochybná…

    Hitler + Stalin
    Molotov + Riebentrop

    In principium erat verbum…
    Na počátku bylo slovo, a slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo.
    Nebo to byla smlouva?

  10. berka říká:

    O vině Němců snad nikdo (doufám) nepochybuje. Tady jde právě a jenom o ten zub za zub – bohužel se povětšinou nejednalo o stejné zuby. To léčení traumat probíhalo mnohdy na lidech, kteří s válkou a jejími zvěrstvy neměli nic společného. Tady jde o to, že kdo oplácí stejně, dostává se automaticky na stejnou úroveň s protistranou a zabití bez spravedlivého soudu zůstává vraždou, ať už je válka, nebo mír.

    Tady nejde o abstraktní omluvy či srovnávání, ale o ryze konkrétní místa, lidi a osudy. Jenže všichni automaticky hned říkají „a co nám dělali oni ?“ – na tom přece nezáleží, protože to byli jiní ONI, ne ti kterým se oplácet mělo. Loni se německý prezident zúčastnil tryzny v Lidicích a taktéž vyslovil svoji upřímnou lítost nad tím, co německý národ rozpoutal. Nemyslím si, že by ho býval někdo nutil a že by se donutit nechal – tudíž mi ta upřímnost přijde opravdová. Mě osobně přijde správné, se omluvit za něco, co cítím že bylo špatné. Jenomže když to udělám já, tak budu hned podezřelý. Buď se chci nějak politicky zviditelnit a nebo mě platí sudetoněmecké sdružení – takhle to vidí 90% veřejnosti, stačí se kouknout do diskusí.

    Jsou věci – jako třeba exemplární vražda pěti čtrnáctiletých usmrkaných německých kluků v červnu 45 v Postoloprtech za to, že „ukradli“ z hladu pár jablek – které se zkrátka nedají omluvit žádnou mstou, nebo spravedlivou odplatou a které dokud nepojmenujeme, tak se nikdy nedokážeme vyrovnat s vlastní minulostí. A národ, který se s vlastní minulostí vypořádat neumí, zůstává národem malým a slabým.

  11. berka říká:

    Pane architekt, jen technický dotaz – co taková Mnichovská smlouva, parafovaná vašimi zbožňovanými angličany… Ta byla jistě košér, že ?

  12. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Berka,

    Košér nebyla.
    Bylo to vydírání míru na úkor českého území na západě.

    Myslím, že podobně argumentoval Stalin, když si přivlastnil naše území –
    Podkarpatskou Ukrajinou na východě.

    Hitler ji nedodržel, stejně jako smlouvu se Stalinem.

    Můj zbožňovaný, sympatický malíř a alkoholik, to hnedle zhodnotil nějak takto:

    CHTĚLI JSTE MÍR, BUDETE MÍT VÁLKU A OSTUDU.
    Anglie pak bojovala sama rok, naši letci byli v RAF.
    /Nerozšiřujme problematiku na Španělsko atd./

    Naši emigranti živořili v Rusku na Sibiři.
    Propuštěni ze Sibiře byli zásluhou Hitlera, který napadl Rusko.

    Putin při anexi Krymu a části Ukrajiny, použil podobnou argumentaci jako Hitler v Mnichově.

    Tehdy i dnes na to celý svět kouká a zmohl se včetně CZ jenom na nějaké sankce.
    Poláci se znovu klepou strachem, ví co je to Katyn a bratrská pomoc.
    Na naše školení v roce 1968 se trochu zapomnělo. V Rusku jsou nyní v televizi vyznamenaní borci, na které střílela v roce 1968 pražská kavárna.

  13. Venca říká:

    No a jakej je ale teda ten rozdíl mezi paktem Molotov-Ribbentrop a mnichovským paktem ? Já taky žádnej nevidím. Anglie pak sama bojovala rok, a jenom díky tomu, že si Hitler dovolil táhnout na Rusko, se ubránila. Jinak totiž mohla bejt invaze přes kanál obráceným směrem.

  14. VladimírV říká:

    Pane Gryci,
    2. světovou válku rozpoutal Hitler (smlouva – nesmlouva). Jakékoliv jiné názory jsou čistou demagogií, nad kterou normálně myslící člověk nestačí kroutit hlavou.

    Pane Bernarde,
    ano, děla se svinstva. Po válce pak i následkem traumatu z ní. Vraždit německé děti za krádež jablek je samozřejmě neospravedlnitelné. Pokud jde o vyrovnání se s minulostí, je otazné, o kterou minulost jde. Máme se nadobro oprostit od hustitského období? Máme se smířit s tím, že jako Slované jsme se stali pro naše západní sousedy když ne méněcennou rasou (Hitler), tak přinejmenším slabším partnerem. Někteří naši představitelé (Karl) bezostyšně proklamují, že Benešovy dekrety byly něco špatného. Kdy se tento pán přijde poklonit k pomníku některých ze 150 tisícům padlých sovětských vojáků, kteří bojovali na našem území proti Hitlerovi? On a jemu podobní jdou příkladem nesmiřování se. A to bez ohledu na to, že potomci agresorů gesto smíření učinili.

  15. berka říká:

    No… Schwarzenberg dokonce řekl, že Beneš byl válečný zločinec a měl sedět v Norimberku 🙂

    Benešovy dekrety (tedy ono jich byla skoro stovka, ale většinou se mluví jen o těch nejdůležitějších, tedy ztrátě občanství němců a maďarů a zabavení majetku zrádců a kolaborantů) byly v kontextu doby patrně jediným možným fungujícím řešením, i když pravda párkrát také posloužily k vyřešení řekněme osobních sporů (například J.A.Baťa) – to se ale děje v každém systému a v každé době. Odsun (organizovaný a podle mezinárodního práva) byl sice radikálním a pro němce jistě bolestným řešením, ale byl zcela oprávněný a hlavně navždy vyřešil otázku soužití čechů a němců.

    Já osobně tedy Benešovy dekrety (byť jsou dávno neplatné – což konstatoval i ústavní soud – a tudíž řeči o jejich „zrušení“ jsou pouze hloupé, ale velmi vítané politikum, uživané hojně například Zemanem) ctím. Vnitřně se nemohu smířit spíše třeba s poválečným zákonem o mimořádných lidových soudech, které (nemluvím jistě o K.H.Frankovi, apod.) v na můj vkus nemálo případech byly de-facto justičními vraždami. To byla právní zrůdnost, která nemá v demokratickém státě – jímž poválečné československo chtělo být – nemá místo. Proti rozsudku lidového soudu sice bylo možné se odvolat, ale toto odvolání NEMĚLO odkladný účinek, přičemž rozsudek měl být vykonán do dvou hodin po jeho vynesení (pouze v oddůvodněných a výjimečných případech do 24 hodin). Absurdní, že ? Však kam až vedla „lidovost“ soudů ostatně ukázala i následující padesátá léta.

  16. VladimírV říká:

    Pane Bernarde, souhlasím.
    Válku samozřejmě ihned nenahradila demokracie, ale revoluce se vším všudy. O revolucích je známé, že nebudují, ale boří. Dle hesla: „Když se kácí les, lítají třísky.“. A tak došlo zákonitě i k šílenostem typu řádění lidových soudů Vše ve stylu, že každého nepřítele je třeba zlikvidovat, v tomto případě i fyzicky. S třískami (přešlapy) s tímto souvisejícími. To vše nemělo na rozdíl od poúnorových událostí politický ráz. Odsun Němců nekoordinovanému řádění když ne zamezil, tak ho podstatně snížil.

  17. Zdeněk Gryc říká:

    Jinak totiž mohla bejt invaze přes kanál obráceným směrem….

    Safra pane Venca, řekl bych, že máte pravdu.

  18. Zdeněk Gryc říká:

    VladimírV říká:

    Středa, 22. 6. 2016 v 20:55

    Pane Gryci,
    2. světovou válku rozpoutal Hitler (smlouva – nesmlouva). Jakékoliv jiné názory jsou čistou demagogií, nad kterou normálně myslící člověk nestačí kroutit hlavou.

    Vážený pane Vladimíre nikoli,

    vezměte v úvahu datum, kdy Hitler přepadl Polsko. Stalin opět nedodržel k rozčilení Hitlera datum přepadení Polska. 14 dní si kroutil kníry a počkal až Poláci bojovali s Hitlerem na život a smrt a stáhli svá vojska na západ. Pak jim vpadl do zad z východu a vyvraždil elitu armády a inteligence v Katynu.

    Pro jednoduchost píši přímo do rámečků na komentář, omlouvám se tedy nejenom za gramatiku a chyby, ale také za bezprostřednost.

    Velice si cením nejen autorizace komentářů, které dokládají jejich kvalitu, ale také nadhledu na poněkud opačným názor. Vidím tom i úctu k velmi aktuální práci autora blogu, která by mohla ovlivnit pochopení a poklid zítřejšího pietního aktu ve Stonařově.
    Dobou noc všem, kteří zde napsali velmi zajímavé komentáře přeje:
    Zdeněk Gryc

  19. VladimírV říká:

    Pane Gryci,
    kdo tedy 1. začal válku?

  20. Svatopluk Beran říká:

    Je až neskutečné jak může studovaný občan, architekt České republiky, mít tak přihlouplý pohled na Kauzu Beli vzniku 2SV a msty občanů za znásilňování, upalování a vraždění svých nejbližších. Pane Gryc, američtí vojáci nezažili na svém území vraždění, znásilňovaní či upalování svých nejbližších. Tedy dětí, manželek, rodičů či kamarádů. Proto se jim tak lehce hodnotilo co je a co není rozumné jako odveta na konci 2SV v jejich okupačních zónách. Pokud se však podíváte například na to, jak reagovali američtí vojáci v Severní Koreji, Vietnamu, Iráku a dalších na smrt svých kamarádů a to nezažili degradaci svých nejbližších rodinných příslušníků ve své zemi, pak nemohu konstatovat nic jiného, než že vaše reakce na to co provedli komunisté vám, je zcela ubohá. Dále bych chtěl podotknout že neznáte ani zdaleka násilnou činnost Američanů na konci 2SV v západní Evropě. Jedná se o to že roku 1945 Američané znásilnili na 190 tisíc německých žen. Sežeňte si knihu historičky Miriam Gebhardtové „Als die Soldaten kamen“ (Když přišli vojáci) , ve které se její autorka věnovala tématu, které je stále nejen v Německu ale na Západě tabu. Nebo to, co popisuje časopis Life o američanech ve Francii. Toto téma zase zpracovala Mary Louise Robertsová ve své knihe nazvané: What Soldiers Do: Sex and the American GI in World War II France tabu. O tomto problému a této knize byl již dříve například publikovál článek z magazínu Der Speigel : Bandité v uniformách – US Army v osvobozené Francii. Dále vaše neustálé hloupé tvrzení, že 2SV vznikla a probíhal na podkladě zápasu mezi nacistickým Německem a Sovětským Ruskem je na úrovni hlouposti dnešního žáka základní školy a výuky dějepisu. A nezlobte se prosím za toto vaše posouzení mnou. 2SV vznikla a byla vedena s potřebou nabytí více kolonií pro Německo na úkor vyvraždění slovanské rasy a zisku jejich území, protože zbytek světa, již měly tehdejší velmoci ve svém užívání. Hybným startérem pak byla velká americká hospodářská krize, která vznikal z důvodu nadměrného vytištění nekrytých dolarů. Že komunistické Stalinovské Rusko nebylo žádný jeliman je jisté, v žádném případě však nebylo základním iniciátorem vzniku 2SV. Nechápu jak může studovaný člověk, zřejmě z důvodu znemožnění jeho osobních ambicí, hodnotit proběhlé historické skutečnosti totálně naopak. Vy jste podle mne právě typický příklad ve svém chování jako ti Češi, Francouti, Rusové, Řekové a další, co se mstili za německý pokus kompletního vyvraždění jiné rasy či národů.

    Vzájemné odpuštění a smíření je nezbytné. Hloupé a fundamentální argumenty však jsou a vždy budou argumenty hloupé.

  21. Svatopluk Beran říká:

    Stalin si nekroutil kníry a nečekal až Poláci budou na kolenou. Stalin čekal až Hitler potvrdí své hospodářské smlouvy vzhledem k Rusku, které byly součástí této smlouvy a zaručovali, že Hitler nepůjde blíž k SSSR, než mu smlouva umožňovala. Západ zradil střední Evropu dřív než si tehdejší Sovětské Rusko oddálilo hranice s Německem na úkor východní části Polska a pobaltských států. Byl to právě Hitler, který bez jakýchkoliv skrupulí vyhlašoval kompletní likvidaci slovanské a židovské rasy. Proberte se už prosím pane architekte.

  22. berka říká:

    Pokud by nedošlo k Mnichovu a Hitler by místo něho dostal preventivně přes rypák, tak MOŽNÁ žádná druhá světová válka nebyla (spíše byla, ale o dost později). Německo v té době totiž ještě nebylo vyzbrojené a na válku připravené. Tím, že získalo bez boje česko (v podstatě československo), dostalo se mimo jiné v roce 1939 ke všem našim zbrojařským závodům a nerostným zdrojům a taktéž dokončilo uzavření souvislého pásu území od Rakouska k Polsku. Polsko bylo obklíčené a bylo pak velmi snadné ho v září napadnout. Západ opět reagoval dost vlažně (vyhlásil sice válku německu, ale o nějakých větších bojích nemůže být řeč). Nikoli smlouva Stalin-Hitler (v ní šlo jenom o to, získat čas, protože oba věděli že spolu jednou válčit budou), ale smlouva Chamberlain – Daladier – Mussolini – Hitler má za vinu počátek druhé světové války v Evropě.

    Stalin byl stejnej parchant jako Hitler. Všichni to snad víme a není potřeba to tady neustále velkými písmeny kolovrátkovat. Nicméně druhou světovou válku opravdu nezačal on.

  23. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Vladimíre,

    můj pohled na celosvětové události si promítám „poněkud“ subjektivně, ne do globálního pohledu, nebo statistiky, ale „PŘÍBĚHU“. Ať již toho, co jsem zažil, nebo těch, kteří mi je vyprávěli, jako třeba pilot RAF Rudolf Nedoma v Brně, nebo kapitán anglické armády Leopold Havlík v Jihlavě.
    Nedávno jsem se znovu zamyslel nad příběhem architekta Ernsta Wiesnera, autora Vily Stiassni, která byla podle povídání prvním sídlem pana presidenta Beneše na našem území.
    Bylo sem totiž pozváno zasedání BLOKU:
    Zvu Vás na Valnou hromadu v Brně 17. 6. 2016:
    „Dle domluvy je zajištěn pro valnou hromadu Bloku termín 17.6.2016 ve 14,00 h ve vile Stiassni“
    Zdraví S pozdravem
    Ivan Ruller“ Zbyšek Stýblo

    V souvislosti s osudem architekta Wiesnera, kolegy Rozehnala jsem napsal a vložil do blogu JL hodně povídání. Myslím, že to nikdo nečte a ani ho nezajímají příběhy osobností, které jsou dokladem a ilustrací doby. Na příběhu SA, řekněme od roku 1945 a jeho jednotlivých členech se dá pochopit doba. Snad je i zajímavé, že architekti se na rozdíl od republiky nerozdělili. Přítomní slovenští vysokoškolští Profesoři dost litují rozdělení státu. Na závěr, dost si pletu BLOG a BLOK JL.

    Jinak si myslím, že smlouvy nejenom mezi našimi politiky, jsou jenom proto, aby se dalo debatovat, kdo a kdy je porušil. S textem ve Wikipedii o začátku 2. Světové války nemám problém:

    Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války bývají hledány v důsledcích ideologií a politik jako je nacionalismus a imperialismus, podle některých historiků v dopadech Versailleské smlouvy, která podle těchto historiků prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu a velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. Tyto vlivy zásadním způsobem oslabily mnoho evropských států, čímž umožnily vzestup nacismu (pod vedením např. Adolfa Hitlera), fašismu (pod vedením např. Benita Mussoliniho) a komunismu (pod vedením např. Josifa Vissarionoviče Stalina) a dalších totalitních států mimo Evropu.
    Za první ozbrojený střet na území Evropy v předvečer druhé světové války je považován tzv. Jablunkovský incident, což byla německo-polská přestřelka v Mostech u Jablunkova, která se odehrála v noci z 25. na 26. srpna 1939.[1] V Asii je za počátek druhé světové války považováno přepadení Číny Japonskem, které začalo již 7. července 1937.
    ———————————————————————————-
    Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je:
    1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku, avšak prvních osm měsíců poté nebyly na západní frontě vedeny větší bojové operace (drôle de guerre).
    17. září 1939, tedy šestnáct dní později, napadl Sovětský svaz (SSSR) Polsko na východě tehdejšího polského území.
    ——————————————————————————–
    Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou24. srpna 1939 (avšak datovanou o jeden den dříve, tedy 23. srpna 1939). Tímto paktem si tyto dva státy – mimo jiných ustanovení – rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa).

    Zdeněk Gryc
    PS. Který uctivě prosí, aby jeho povídačky nebyly brány nějak závažněji. Většinou jde o aplikaci autentického příběhu osoby na dění v našem státě. Vzpomínku psanou zpaměti na „PŘÍBĚH“, třeba strýce Čeňka Janíka, „zrady valašských partyzánů“, kteří než se pořádně sešli, tak byli zatčeni. Co ho pak potkalo po návratu z koncentráku po osvobození Rožnova RA. Dost přemýšlím co to bylo za dobu.

    Kde byli slušní lidé v Jihlavě, kteří nedokázali zabránit :

    Stonařovské ohlédnutí 1945 v roce 2016
    Michal Stehlík | Pondělí, 20. 6. 2016 v 14:48

    TO BY NÁM ZROVNA DNESKA, V RÁMCI PIETNÍHO AKTU VE STONAŘOVĚ, MĚLO VRTAT HLAVOU

  24. Svatopluk Beran říká:

    A bůh stvořil svět 24 srpna 1939. Před tím nebyla ani obloha ani země ani voda. To je není špatná logika. Musíme doufat a věřit že však něktří i přemýšlí.

  25. Jan P. říká:

    Poválečné zločiny nebyly vedeny jen odplatou,alespoň ne převážně nebo přednostně.Hlavní bylo obohatit se – na úkor Němců.
    Podle mého názoru byl odsun Němců především naprosto mylným a iracionálním rozhodnutím.

  26. Svatopluk Beran říká:

    Sedmdesát let po válce jsem ochoten přistoupit na podobnou myšlenku. Zrovna tak se domnívám sedmdesát let po válce, že bylo špatným rozhodnutí stěhovat ve váce Tatary s Krymu a americké Japonce do internačních táborů ve Spojených Státech. Prostě sedmdesát let po válce již můžeme vycházet z následných kladných nebo záporných historických skutečností, která nám tato naše dnešní rozhodnutí ulehčují.

  27. Zdeněk Gryc říká:

    Vážení pánové,

    Nyní jsme v okamžiku, kdy Britové v nejbližších chvílích ano, či ne vystoupí z EU.

    Kolik z nás ví, že v krví Přemyslovců byla krev anglických princezen, vzdělaných dam,
    které zanechaly o tom důkazy v práci svých minc-mistrů,
    které jsou ve sbírkách našich museí, které přivedla do Mělnicka, našeho prostoru?

    Kdo zná styky dcery kolaboranta Háchy s vládou presidenta Beneše v Anglii?

    Kdo zná vazby žida-architekta Wiesnera na presidenta Beneše?

    PŘÍHĚH. . . ten se pokusím z patra a z jedné vody vložit do dalšího komentáře.
    Nečtěte Wikipedii, koukejte na hokej, je to zdraví prospěšnější. . .

  28. Zdeněk Gryc říká:

    BOŽŇOVANÍ ANGLIČANÉ
    UMOŽNILI EXISTENCI NAŠÍ EXILOVÉ VLÁDY.

    NEDOKÁZALI ROZMLUVIT PRESIDENTU BENEŠOVI,
    KARIERNÍMU DIPLOMATOVI,
    KTERÝ VĚŘIL MEZINÁRODNÍM SMLOUVÁM,
    NÁVRAT DO VLASTI PŘES MOSKVU.
    ON CHTĚL PO MNICHOVSKÉ ZRADĚ,
    NAJÍT ROVNOVÁŽNOU POLOHU REPUBLIKY VE STŘEDNÍ EVROPĚ.

    1. berka říká:
    Středa, 22. 6. 2016 v 17:58
    Pane architekt, jen technický dotaz – co taková Mnichovská smlouva, parafovaná vašimi zbožňovanými angličany… Ta byla jistě košér, že ?
    ————————————————–
    Zajisté, že nerozumím dějinám světa jako autoři komentářů.
    Zajímají mne PŘÍBĚHY lidí, kteří je dle mého subjektivního náhledu vůbec nejlépe ilustrují.
    Jinej, jak už jsem v komntáři zmínil je PŘÍBĚH žida a čecho-němce, přítele presidenta Beneše.

    Ernst Wiesner nebo Arnošt Wiesner (21. ledna 1890, Malacky, Uhersko – 15. července 1971, Liverpool, Velká Británie) byl jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů meziválečného období.
    Používal obě verze svého křestního jména, českou i německou.
    Ernst Wiesner Wikipedie . . . prosím podívejte. . . Wikipedie

    Z Brna uprchl na poslední chvíli dne 15.března 1939 a přes Německo, Holandsko a Belgii,uchýlil se do Velké Británie. Tam dostal politický azyl a také pracovní povolení Královské společnosti britských architektů (RIBA). Něco jako Libor Pešek za totáče.

    V letech 1940–1943 pracoval pro Radu hrabství Cumberland (County Council of Cumberland),
    v letech 1943–1945 pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně.

    Po skončení druhé světové války pracoval jako architekt v Londýně.
    V letech 1947 a 1948 krátce navštívil i Brno.
    V únoru 1948 se vrátil do Velké Británie a začal učit na Škole architektury a stavebnictví v Oxfordu.

    Doporučil presidentu Benešovi, aby si jako první presidentské sídlo vybral v Brně vilu, ¨
    kterou zde realisoval. Proč odešel W. po Únoru 48 netřeba komentovat.

    / prosím pokud by Vás zajímala jeho tvorba – bohatě ilustrováno, ve zmíněné Wipipedii, je možné, že i jihlaváci jezdili do jeho krematoria v Brně, než bylo realisováno v Jihlavě/.

    Poslední věta: V polovině šedesátých let došlo, mj. z iniciativy Bedřicha Rozehnala, k obnovení kontaktů s Brnem. Wiesner obdržel pamětní medaili (1966) a čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1969).
    Byla plánována užší spolupráce mezi universitami, která se ale po srpnu 1968 nemohla realizovat.

    v JL publikováno pod:
    Čtenáři píší : 17.09.2015 Nový komentář Komentáře (18)
    Funkce a styl.
    „Liverpool university exhibition 1968 Bedřich Rozehnal“ – nápis na pamětní kameninové míse, na počest českého Funkcionalismu v Universitě Liverpool.

    Zdeněk Gryc

    PS. Jsou různé prameny, nejlépe však kontakty s osobnostmi, které v mikro-světě událostí se neopírají o bádání historiků, ale o osobní povídání a setkání. Za chvíli však už nebudou.

  29. Zdeněk Gryc říká:

    Asi bych po sobě neměl číst, co jsem již odklepl,
    nutí mne to, v tak pozdní hodině k omluvě gramatiky i
    pravopisu a ne-dostatečné vzdělanosti dějin nejenom 2.sv.války.
    Za laskavost čtenářů a jejich případnou ignoranci, jeho blábolů děkuje:
    ZG

  30. Zdeněk Gryc říká:

    1. Jan P. říká:
    Čtvrtek, 23. 6. 2016 v 20:46
    Poválečné zločiny nebyly vedeny jen odplatou,alespoň ne převážně nebo přednostně.Hlavní bylo obohatit se – na úkor Němců.
    Podle mého názoru byl odsun Němců především naprosto mylným a iracionálním rozhodnutím.

    2. Svatopluk Beran říká:
    Čtvrtek, 23. 6. 2016 v 21:11
    Sedmdesát let po válce jsem ochoten přistoupit na podobnou myšlenku. Zrovna tak se domnívám sedmdesát let po válce, že bylo špatným rozhodnutí stěhovat ve váce Tatary s Krymu a americké Japonce do internačních táborů ve Spojených Státech. Prostě sedmdesát let po válce již můžeme vycházet z následných kladných nebo záporných historických skutečností, která nám tato naše dnešní rozhodnutí ulehčují.
    ——————————————————–
    LZE SROVNÁVAT PREVENCI A HUMANITU STĚHOVÁNÍ . . .

    „americké Japonce do internačních táborů ve Spojených Státech.“

    “ stěhovat ve váce Tatary s Krymu ?“

    Z POHLEDU VČEREJŠÍHO DNE NA ANEXI KRYMU?

    „Prostě sedmdesát let po válce již můžeme vycházet z následných kladných nebo záporných historických skutečností, která nám tato naše dnešní rozhodnutí ulehčují.“

    U-LEHČUJÍCÍ. DNEŠNÍ, RADĚJI NEŽ ZÍTŘEJŠÍ, ROZHODNUTÍ VÍTÁ
    ZG

  31. VladimírV říká:

    Pane Jane P.,
    naopak, odsun Němců byl velmi racionálním krokem. Reprezentovali totiž národ, který rozpoutal strašlivou válku a který způsobil našemu státu utrpení. Pokud by k odsunu nedošlo, pokračovalo by se nekontrolovaně dál ve vyřizování účtů.

  32. berka říká:

    Samozřejmě. V dané chvíli to bylo jediné možné a fungující řešení. Navíc jak jsem už psal, natrvalo vyřešilo soužití čechů a němců. Společný stát ihned po válce nebyl naprosto myslitelný.

  33. Svatopluk Beran říká:

    Prevenci? Tady je někdo přesvědčen že byli Japonci schpni udělat invazi do Spojených Států minimálněna v úrovni operace Overlord, přičemž by jim místní národnostní skupina Japonců pomáhala likvidovala nejaponské obyvatelstvo, obsadit a dobít Spojené Státy? Zatím co Tataři spolupracovali s nacistickým Německem. Zem kterou dělilili tisíce kilometrů Tichého oceánu a hospodářská nadřazenost od nepřátel provedla ubohou prevenci. Zatím co Tataři spolupracovali s nacistickým Německem, které již mělo Rusko na kolenou a s nímž Krymští Tataři spolupracovali nezvládala HUMANITU STĚHOVÁNÍ? Architekte, architekte.

    Přidávám odkaz. Nejedná se v tomto případě o Tatary ale o totožnou situaci Gruzie.
    https://www.youtube.com/watch?v=V4_9–bXoJw

  34. Svatopluk Beran říká:

    Architekte co byla smlouva Ribentrop – Molotov z hlediska Ruska. Touha Ruska dobít západ po zradě Anglie a Francie na střední Evropě, potažmo ČSR? Nebo PREVENCE Ruska proti Německu po totální zradě západních mocností na střední Evropě, potažmo ČSR?

  35. Svatopluk Beran říká:

    Pokud máte potřebu pane architekte se vyjadřovat k humanitárnímu stěhování, doporučoval bych knihu Pochod Čejenů nebo filmové zpracování této knihy s názvem Podzim Čejenů. Přečtete si knihu. nebo zhlédněte film o tom, jak byl kmen Čejenů vládou nejdemokratičtější země světa násilně přestěhován na druhou stranu Spojených Států a následně při pokusu o několika tisícový pěší návrat roztřílen dělovými kanony vládních vojsk včetně žen, dětí a starců obou pohlaví. Doba byla téměř totožná, jako když vláda Spojených Států intervenovala v genocidě, tenkrát se to tak ještě nenazývalo, osmanských Turků proti Arménům. Jo Stalin se měl kde učit. Turci, Amerika nebo Stalin vše jedno banda byla. Problém ale je v tom, že vy jste tam neměl osobní přátele, kteří by vám mohli předat osobní zkušenosti a v tom případě vy vlastně nemůžete reagovat. Nechybí vám náhodou nějaká lidská vlastnost? Máte jako architekt empatické schopnosti i u někoho jiného než svých přátel? Máte vůbec lidskou schopnost vnímat i potřeby a trápení jiných, kteří nejsou důležití ve vašem osobním životě?

  36. Zdeněk Gryc říká:

    Svatopluk Beran říká:
    Pátek, 24. 6. 2016 v 8:57
    Pokud máte potřebu pane architekte se vyjadřovat k humanitárnímu stěhování. . .
    Máte vůbec lidskou schopnost vnímat i potřeby a trápení jiných, kteří nejsou důležití ve vašem osobním životě?

    Vážený pane Beran,

    úvodem bych Vás prosil, aby jste v rámci těchto komentářů vynechal osobní anketu.

    Je fakt, že mé povídačky jsou dosti nesrozumitelné.
    Chtěl jsem říci, že když američané iternovali některé Japonce, z tichomořských ostrovů okolo Pearl Harbourl, tak jak jsem se kdysi dočetl, chtěli vyloučit jejich zpravodajskou činnost a eventuelní diverzi. Pochybuji že to šlo srovnávat s meritem článku pod kterým jsou tyto komentáře.
    Při odsunu Tatarů na Sibiř bych si tím nebyl tak jist.

    Krymští Tataři tehdy a dnes. Ukrajina tehdy z části vítala Němce jako osvoboditele od bolševiků.
    Ujišťuji Vás, že houby konkretně a přesně o těchto „internacích“ vím, na rozdíl od děkana Stehlíka autora přemětného blogu. Obávám se však, že to co se odehrálo ve Stonařově, tedy tento revanš měl hluboko v podtextu vinu za rozpoutání války. Podobně jako jste citlivě formuloval:

    „Ano, i zlé svědomí hrálo svoji roli při pogromech na Němce. Nikoliv jenom to. Mnoho z těch, co se mstili, skutečně ztratili ve válce své příbuzné. Někteří léčili své trauma stylem „zub za zub“. Tady nejde o letitý problém, zdali bylo dřív vejce nebo slepice. Válku rozpoutali Němci a jejich vina je nepochybná.“

    Je to obrovský, s prominutím guláš dějin, který pro nás, neberte mne za slovo, počíná anabází legionářů v Rusku.
    Myslím, že málem vždy zdůrazňuji, že se pokouším koukat na dění v naší republice počínajíc primánkem RG Brno-Židenice. Toho co se událo od přijímací zkoušky, kdy komisaři měli pásku s Hakenkrajcem na rukávě až po povinné svazácké košile u maturity.
    Třídní selekci studentů na FA, až k obhajobě, kdy v nad ránem odvleklo STB jihlavského architekta Sedláka. Story FA zakončil příběh architekta Laštovičky a děkana Snášela, který se táhl přes 20 let. Ilustruje současný právní status. Pokusil jsem se a tyto věci poukazovat, nejen v JL, ale i FA.
    Je fakt, že jsem příliš osobní, ale nejsem sám. Zmínil jsem se o nedávném setkání u Profesora Rullera a schůzi Bloku ve vile Stiassni za účasti děkana Profesora Chybíka.
    Jsou věci, které nikoho nezajímají, je to archeologie vzpomínek, které jsou a třeba by někdy, mohly někoho zajímat.
    Předem prosím o odpuštění, dovolím si ještě na toto téma vložit separátně další zmatený komentář.

    V Jihlavě, po odměku šedesátých let, nastal bod zlomu po roce 1968-9, kdy byla vyhnána autorita a přítel PhDr. František Hoffmann.

    Za pochopení toto osobně-sobeckého pohledu, toleranci a zdržení se osobních invektiv děkuje:
    Zdeněk Gryc

  37. Zdeněk Gryc říká:

    BOŽŇOVANÍ ANGLIČANÉ UMOŽNILI EXISTENCI NAŠÍ EXILOVÉ VLÁDY V LONDÝNĚ.

    Nedokázali rozmluvit presidentu Benešovi, kariernímu diplomatu,
    který věřil mezinárodním smlouvám a chtěl stát po Mnichovské zradě zajistit mezinárodními smlouvami, návrat přes Moskvu, což souvisí s využitím Wiesnerovy vily v Brně Pisárky,
    jako jeho prvního sídla ve vlasti. V této souvislosti nese vila název Vládní vila.
    ———————————–
    berka říká:
    Středa, 22. 6. 2016 v 17:58
    Pane architekt, jen technický dotaz – co taková Mnichovská smlouva, parafovaná vašimi zbožňovanými angličany… Ta byla jistě košér, že ?
    ————————————————–
    Zajisté, že nerozumím dějinám světa jako autoři komentářů.
    Zajímají mne PŘÍBĚHY lidí, kteří je dle mého subjektivního náhledu vůbec nejlépe ilustrují.
    Jak už jsem v komentáři zmínil, zajímavý je i „PŘÍBĚH“ žida a Čecho-němce,
    přítele presidenta Beneše a Profesora Rozehnala.

    Ernst Wiesner nebo Arnošt Wiesner (21. ledna 1890, Malacky, Uhersko – 15. července 1971, Liverpool, Velká Británie),
    byl jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů meziválečného období.
    Používal obě verze svého křestního jména, českou i německou.

    Ernst Wiesner Wikipedie . . . prosím podívejte. . .

    Z Brna uprchl na poslední chvíli dne 15.března 1939 a přes Německo, Holandsko a Belgii se uchýlil do Velké Británie.
    Tam dostal politický azyl a také pracovní povolení Královské společnosti britských architektů (RIBA).
    V letech 1940–1943 pracoval pro Radu hrabství Cumberland (County Council of Cumberland),
    v letech 1943–1945 pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně.

    Po skončení druhé světové války pracoval jako architekt v Londýně.
    V letech 1947 a 1948 krátce navštívil i Brno.

    V únoru 1948 se vrátil do Velké Británie a začal učit na Škole architektury a stavebnictví v Oxfordu.

    Doporučil presidentu Benešovi, aby si jako první presidentské sídlo vybral v Brně vilu Stiassni,
    kterou zde realisoval. Nyní nese název „Vládní vila“.

    Proč odešel W. po Únoru 48 netřeba komentovat.

    / prosím pokud by Vás zajímala jeho tvorba – bohatě ilustrováno, ve zmíněné Wikipedii. Je možné, že i jihlaváci jezdili do jeho krematoria v Brně, než bylo realisováno krematorium v Jihlavě/.

    Poslední věta v předmětném šlánku Wikipedie:
    „V polovině šedesátých let došlo, mj. z iniciativy Bedřicha Rozehnala, k obnovení kontaktů s Brnem. Wiesner obdržel pamětní medaili (1966) a čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1969).
    Byla plánována užší spolupráce mezi universitami, která se ale po srpnu 1968 nemohla realizovat.
    V této souvislosti si dovoluji upozornit na:

    Čtenáři píší : 17.09.2015 Nový komentář Komentáře (18)
    Funkce a styl.
    „Liverpool university exhibition 1968 Bedřich Rozehnal“ – nápis na pamětní kameninové míse, na počest českého Funkcionalismu v Universitě Liverpool.
    Zdeněk Gryc
    PS. Kdy přesně sídlil president Beneš ve vile Stiassni v Brně a kdy se odehrála tragedie ve Stonařově nevím.

  38. Libor Furbacher říká:

    Pane Beran ,to byl peknej film ,pravej Hollywod;a videl jste Poklad na stribrnym jezere?Jeste ze jsme mely Vinnetua.
    A ted vazne.Vim ze USA je vam trnem v oku.Opravdu myslite ze stehovani indianu do rezarvaci v dobe divokeho zapadu bylo ve stejne rovine jako Stalinova ukrajina ,armenci ,tatari atd, atd,.To snad ne.

  39. Jan P. říká:

    Vážený pane Vladimíre V, jsem pevně přesvědčen o tom,že odsun obyvatel nikdy k ničemu nepomohl.
    Důsledek byl obrovská hospodářská i krajinná devastace nemluvně o morálním úpadku spojením s novým osídlením.
    Sdílím názor,že by se dala odůvodnit nějaké politicko-správní represe pro bývalé občany Říše – dočasné omezení výkonu občanských práv, omezený výkon samosprávy, dočasný zákaz výkonu některých povolání, redukce německého sekundárního a terciálního školství, státní správa nad majetkem od určité výše… Mnoho z toho bylo použito již při vzniku 1. republiky. Ale odsun je něco tak nehumánního a nelogického, že to nelze ospravedlnit a to ani s odkazem na dobový kontext.

  40. Zdeněk Gryc říká:

    Vážený pane Jene,

    Dík za Váš komentář. Ještě dnes je k němu potřeba odvahu!

    Dokázal bych na toto téma psát z různých aspektů bezbřehé příběhy a komentáře.

    Ale opět, ilustruji, jak již je mým zvykem, na osobnímu příběhu.

    Už od roku 1945, přemýšlím, tedy zcela sobecky, o lidech, které jsem znal.

    O „PŘÍBĚHU“ dobrých sousedů, starých ajzpoňáků, bezdětné rodiny Langrových, Brno-Schumanngasse 48. Dost jsem se snažil, různými cestami, dopídit jejich osudu, nebo hrobu.
    Jejich PŘÍBĚH je jenom kamének, který chybí v mosaice „kolektivní viny“.

    „Ale odsun je něco tak nehumánního a nelogického, že to nelze ospravedlnit a to ani s odkazem na dobový kontext.“

    „ODSUN“ – zdvořilé slovo, nebo terminus technicus, pro pomalou a bolestnou vraždu nevinných starých lidí, matek a dětí za pochodu.

    To musí být turista-podivín, který ví, co je to vzít na záda výstroj na týden a jít do hor.
    Kdo jiný si dovede představit pochod z Brna na nejisté místo do Rakouska v letním počasí a se zátěží? Prochází městečky a vesničkami, kde na ně koukají lidé, kteří neví je vhodné
    /t. zv. společensky a národnostně/, jim podat vodu.
    Myslím, že těm silnějším, kteří pochod přečkali, ani tak nevadilo osobní utrpení, jako bolest a pomalé umírání blízkých.

    Co bylo ve Stonařově nevím, ale pěší trasu z Brna na Palavu znám.

    Ti vinní věděli, měli dobré zpravodajství a možná i dopravu a zavčas utekli.

    „Kolektivní vina“? Ruským sportovcům se zrovna dneska, moc nehodí, jak se dočteme v tisku i ve zprávách.
    Zdeněk Gryc
    PS. Svatopluk Beran říká:
    Pátek, 24. 6. 2016 v 8:57.
    Nechybí vám náhodou nějaká lidská vlastnost? Máte jako architekt empatické schopnosti i u někoho jiného než svých přátel? Máte vůbec lidskou schopnost vnímat i potřeby a trápení jiných, kteří nejsou důležití ve vašem osobním životě?

  41. Jan P. říká:

    Pane Gryci,děkuji Vám za názor.

  42. Svatopluk Beran říká:

    Pane Gryc omlouvám se za osobní anektu. Tak nějak nejsem schopen pochopit, že vy nejste schopen pochopit, že i jiní mají své přátele kteří byli poškozeni systémem těch, za které vy plédujete. Ještě jednou se omlouvám.

  43. Svatopluk Beran říká:

    Pane Furbacher četl jste knihu od Howarda Fasta Pochod Čejenů? Doporučuji. Román Karla Maye Poklad na Stříbrném jezeře je svou podstatou téměř shodný s filmem Poklad na stříbrném Jezeře. Film Podzim Čejenů až ta přesně knihu Howarda Fasta nekopíruje. Avšak princip toho, že svobodu a právo volit dostali indiáni až jako poslední ve Spojených Státech, po rozkradení jejich půdy a vyvražďovacích nehumálních odsunech. Máte pravdu že mezi arménskou genocidou a čejenskou genocidou byl 35 let. Mezi čejenskou genocidou a tatarským oodsunem 65 let. Říká vám tedy něco ostrov Diego Garcia, ať sáhneme z americké strany do současnosti. Američané výměnou za rakety Polaris získali na padesát let totiž tento ostrov v sedmdesátých letech dvacátého století a tím i největší vojenskou základnu mimo své území. Původní obyvatelé však museli být Brity v letech 1965 až 1973 VYSÍDLENI. Součástí dohody uzavřené na 50 let s možností prodloužení o dalších dvacet bylo i to, že Čagosané museli zmizet. (Ostrované), jak se Čagosané sami nazívají podali ve Velké Britanii protest. Spojené státy se ale postavily proti a dva tisíce domorodců tak měli smůlu. Jsem přesvědčen že pan Gryc nebude mít mezi těmito ostrovany žádné známé ani příbuzné, takže ani žádné osobní vztahy a tudíž to zřejmě nebude žádný humanitární problém, nýbrž prevence.

  44. Svatopluk Beran říká:

    Ještě jednou se ptám pane Gryc. Vy jste přesvědčen že by se mohlo několik milionů Japonců mohlo přeplavit přes tisíce kilometrů dlouhý Tichý oceán a dobít stamilionvé Spojené Státy, když spojenci dodnes uvádějí jako nejsložitější operaci 2SV překonání půl milionové armády přes 40km široký Lamanžský průliv? Tomu nemůže věřit ani malé dítě.

    Internační tábory pro osoby japonského původu žijící na území Spojených států byly zřizovány v období druhé světové války. Od roku 1942 bylo do internačních táborů ve vnitrozemí USA přesunuto až 110 000 obyvatel západního pobřeží, kteří byli nuceni opustit své domovy a živnosti, a z nichž 62 % tvořili občané USA, kteří se většinou v zemi již narodili.

  45. VladimírV říká:

    Vážený pane Gryci,

    mohl byste mi prosím sdělit, kolik Němců zahynulo přímo ve Stonařově v souvislosti s jejich odsunem? Děkuji a přeji Vám příjemný den.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I