Blog Jihlavských listů

Zdeněk Geist
147- Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zajímá se o dějiny a dějiny umění. Autor publikací Nezlomený vězeň totalit, Rakušan z Jihlavy, Bez kresby v malbě nepokročíte ... . S rodinou žije v Jihlavě.

Občanská gramotnost jako součást výuky

Zdeněk Geist | Pátek, 24. 6. 2016 v 19:12

Výchova k tomu, čemu říkáme finanční gramotnost, je dnes už celkem běžnou součástí výuky na mnoha základních školách. Prolíná se do různých předmětů a slouží k tomu, aby se děti – vedle školní matematiky – učily také praktickým aspektům počítání. Tedy zejména dovednostem, jak se naučit hospodařit s penězi, vypočítat si úroky z půjčky, pochopit splátku úroků a jistiny a podobně. Lze jen doufat, že tyto poznatky si děti osvojí nejen pro školu, ale především pro svůj další život a budou se jimi řídit, až budou dospělí. Je to bezpochyby nejpřirozenější a zároveň nejefektivnější ochrana společnosti před různými nekalými praktikami při sjednávání nevýhodných půjček a před pády do dluhových pastí.

Další součástí výuky dnes také bývá etická výchova. O tom, že je jí v současné společnosti více než potřeba, není nutno nikoho přesvědčovat. A ostatně, do značné míry souvisí i s výše zmíněnou finanční gramotností. Zkušenost z praxe ukazuje, že třídy, v nichž se důsledně a přirozeně prvky etické výchovy od nejnižších tříd prvního stupně zavádějí, jsou soudržnější, navzájem ohleduplnější a vzájemnou spolupráci vnímají jako přirozenou věc. Že jsou tím pádem i mnohem odolnější vůči různým projevům šikany je nasnadě.

Posílit by ale podle mého soudu bylo rovněž potřeba ve výchově dětí ke gramotnosti občanské. Žijeme sice v občanské společnosti, v demokratickém zřízení, avšak výchovu ke skutečnému „občanství“ v plném slova smyslu velmi podceňujeme. Dnes bývají hodiny občanské výchovy spíše předmětem odpočinkovým, třeba podobně jako výchovy hudební či výtvarné. Přitom bez uvědomění si významu postavení občana ve společnosti, jeho práv i povinností, nelze dlouhodobě přispívat ke skutečně silné a stabilní demokracii. Vidíme to zřetelně v poslední době, kdy se mnohým po čtvrt století svobodná společnost zdá již samozřejmostí, o níž není třeba pečovat. Někteří dokonce pošilhávají po východních modelech, kde méně svobody a více pevné ruky považují za správné.

Nejen stát, ale i kraje jako zřizovatelé středních škol mohou přitom důrazem na výchovu k občanství a vhodnou motivací pedagogů v tomto směru dosáhnout změny. Posílení předmětů společenských věd, prolínání tohoto tématu i do ostatních předmětů, je vhodným opatřením proti růstu radikálních a extrémních názorů. Jedním ze způsobů jak vzbudit zájem studentů (a koneckonců i jejich rodičů a pedagogů) by mohla být na příklad krajská soutěž v psaní esejů s náměty k aktuálnímu dění ve společnosti či podobně. Nezapomínejme, že dnes je již řada středoškoláků v dospělém věku a ve volbách mohou spoluovlivňovat veřejné dění. Jejich názor a jeho kultivace mají tedy nejen rozměr teoreticky vzdělávací, nýbrž i zcela reálný.

Ostatně, mnozí z nich již mají občanský průkaz. Vzdělávejme je tedy zavčas i v disciplíně občanské vyspělosti, aby byli dobře připraveni na svou roli ve společnosti. Je to v zájmu nás všech.

5 komentářů k článku “Občanská gramotnost jako součást výuky”

  1. berka říká:

    No… já osobně nevím, jestli by si zrovna ODSka měla přát aby byli lidi občansky uvědomělí. Kdo by ji pak po všech těch excesech volil ? 🙂

  2. VladimírV říká:

    Ano, občanská gramotnost je základem zdravé společnosti. Ale položme si otázku, jak by měla vypadat. Ve stylu? „koho chleba jíš, toho píseň zpívej ?“. To už tady bylo, třeba v podobě politických aktualit přednášených dětem už ve 2. třídě. Na otázku, jakou význačnou událost si připomínáme, odpovídaly „Lenin“. To není fór.

    Kromě obecné gramotnosti, tj. znalosti rodného jazyka a počítání je dobré vědět, něco z naší historie, zeměpisu a biologie. No a umět se přizpůsobit vědeckotechnickému pokroku.To vše nás doprovází po celý život. Ve společnosti však kromě toho, máme přece svobodu, musí platit jasná pravidla, která určují, co je morální a co ne. A že např. zloděj, ať má jakékoliv společenské postavení, zůstane zlodějem. Gramotný občan by měl toto aktivně odmítat.

  3. Fejinka říká:

    A to si představ, Vláďo, že už nějaká „poťapaná učitelka“ učila děti na základce, že nás osvobodili Američani.Ti mrtví Rusové a Rumuni by jí měli strašit do smrti a po smrti jenom tady u nás na Vysočině. Jó, ty dějiny se dají pěkně upravovat, vždyť na to máme v Praze „Ústav“. V matematice to okecat nejde, tam je 1+1=2, tam tomu ani ti, s prominutím, blbí lidé, snad věří.

  4. Fejinka říká:

    Ještě jsem zapomněl jak se u nás krásně upravují různé informace, hlavně z politiky, nebo se prostě zamlčují. Na to už jsme borci v našich, lépe řečeno, v cizích médiích, které píší a vysílají česky. Tady jsou ti současní daleko lepší a modernější než komunisti před r. 89. To jsme dopadli.

  5. Svatopluk Beran říká:

    Výchova k tomu, čemu říkáme finanční gramotnost, je dnes už celkem běžnou součástí výuky na mnoha základních školách. Prolíná se do různých předmětů a slouží k tomu, aby se děti – vedle školní matematiky – učily také praktickým aspektům počítání. Tedy zejména dovednostem, jak se naučit hospodařit s penězi, vypočítat si úroky z půjčky, pochopit splátku úroků a jistiny a podobně.

    Děti se mají učit jak se rozumně zadlužovat. Co takhle jim v první řadě říci že dluhy v moderní době jsou takzvaně levné peníze. Tedy peníze které se natisknou a dostanou hodnotu teprve v buzdoucnosti jejich prací, přičemž úrok za nehodnotné peníze si berou hned v miliardách dolarů jednotlivci. Nebylo by spravedlivější aby ty úroky za nehodnotné peníze šli zase do obecného blaha než například do bank? Pak by podle mě byla finanční gramotnost dětí myšlená panem Geistem v rovnítku moderní demokratické společnosti. Jinak si tu budujem nové císaře, krále, papeže. Prostě občany, kteří z hlediska své ekonomické bezkounkurenční nadřazenosti řídí a organizují moderní svět v úrovni rodových středověkých osobností. Pak jsme se totiž principielně moc nepohnuli.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I