Blog Jihlavských listů

Zdeněk Geist
147- Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zajímá se o dějiny a dějiny umění. Autor publikací Nezlomený vězeň totalit, Rakušan z Jihlavy, Bez kresby v malbě nepokročíte ... . S rodinou žije v Jihlavě.

Komu pomoci a koho odmítnout?

Zdeněk Geist | Pátek, 29. 7. 2016 v 19:22

Mnohými kolegy jsem vyzýván, abychom se i v rámci letošní krajské kampaně zabývali otázkou migrace a přijímání či odmítání uprchlíků. Abychom před tímto tématem nestrkali hlavu do písku (ač by se leckdy chtělo).

Je jasné, že toto téma dalece překračuje kompetence krajských samospráv. Chápu nicméně, že veřejnost nyní tuto problematiku vnímá prioritně, obzvláště ve světle tragických událostí minulých dní v Evropě.

Přiznám se, že pro mne má tato otázka zvláštní význam. I já jsem byl před Listopadem 89 uprchlíkem. Byl jsem rovněž žadatelem o azyl a bylo mi v Německu (kde jinde, že?) poskytnuto útočiště. Nejsem pokrytec a mám tedy – minimálně z výše uvedených důvodů – určité pochopení pro ty, kteří utíkají z nesvobody do lepšího světa. Ano, jsou zde ve srovnání s dnešní uprchlickou krizí podstatně jiné okolnosti. Jsem Evropan, stejného náboženského vyznání jako obyvatelé země, do které jsem se utekl. Přišel jsem s obdobnými kulturními i společenskými návyky. Zčásti jsem uměl řeč a byl jsem připraven se v ní zlepšovat. A ano, měl jsem zájem se v cizí zemi neodlišovat. Oblečením, vystupováním, hodnotami. Tedy integrovat se, jak se dnes říká. To patrně mnozí z těch, kteří přicházejí do Evropy dnes, nechtějí.

Jako já před lety na útěku před socialismem, i dnešní uprchlíci využívají tradice velkorysé azylové politiky západních evropských zemí. Problém je, že mnozí jí zjevně zneužívají. Odlišit ty, kteří skutečně utíkají před válečným strádáním od čistě ekonomických migrantů a především od potenciálních útočníků, je obtížné. Z hlediska zvládnutí imigrační vlny nicméně nezbytné. Samozřejmě, dít by se tak pokud možno mělo na hranicích Schengenu. A to řízeným procesem a ne chaoticky uvnitř EU.

Komu pomoci a koho odmítnout? Jednoduchá, ale podle mne nesprávná odpověď na obojí otázku je nikomu a všechny, či všem a nikoho. Domnívám se, že rodinám s dětmi, přicházejícím z oblastí válečného konfliktu, má být v Evropě poskytnuto zázemí, byť třeba dočasné. Do doby, než situace umožní jejich návrat zpět. Ostatní, ekonomičtí a nepolitičtí migranti, kteří jen zneužívají přehnané politiky otevřených dveří, mají být vráceni zpět. Stejně jako třeba početné skupiny mladých mužů, chovající se násilně jako ku příkladu o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem. Evropa nemůže integrovat všechny – a zejména ne ty, kteří o to nestojí – a rozhodně ne v situaci, kdy spolu s uprchlíky na kontinent přichází i netolerance a násilí.

Jsem zároveň toho názoru, že o umístění uprchlíků do jednotlivých zemí rozhodně nemá být rozhodováno na evropské úrovni. Takové rozhodnutí má být volbou jednotlivých členských zemí EU.

Prvořadé nyní je, vrátit Evropanům pocit bezpečí ve vlastní zemi. Aktivně bránit naše hodnoty a tolerantní, liberální prostředí. Všem příchozím dát jasně na srozuměnou, že chtějí-li u nás žít, potom musí respektovat naše zákony, zvyklosti a pravidla.

Jak můžeme pozorovat, problémy s netolerancí a teroristickými útoky se však zdaleka netýkají jen čerstvých imigrantů. Často za nimi stojí zradikalizovaní Evropané (byť různého mimoevropského původu), využívající migrační vlny a vzniklého neklidu k vyvolání strachu a úzkosti. Adekvátní odpověď tedy musí zaznívat především vůči nim. Ať jsou jimi duchovní, vyzývající k násilí či militantní náboženské skupiny v různých evropských zemích. Takoví lidé by neměli mít v Evropě místo a měli bychom mít sílu se s nimi vypořádat, ať už deportacemi či vězením.

K Evropě, jakou známe, ale patří i solidarita s opravdu potřebnými. V historii naší země máme přece dost zkušeností s mnohými emigračními vlnami, které našly svůj azyl nejen v průběhu 20. století.

Jeden z mých profesorů na vysoké škole měl památné rčení: “S Turkama turecky!“ (nic proti Turkům). Evropa má zůstat solidární, ale musí se také naučit pádně a včas reagovat na násilí vůči sobě samotné. Věřím, že to je cesta jak zvládnout nejen migrační krizi a nárůst násilí. Rychlé a jednoduché recepty, i když třeba momentálně lákavě zní, totiž dovedly – jak přece dobře víme – v minulém století Evropu na pokraj záhuby již několikrát.

7 komentářů k článku “Komu pomoci a koho odmítnout?”

  1. fotrák říká:

    Když je ANO/NE a NE/ANO příliš, vždy něco smrdí, a může to být i …..útěk před socialismem.

  2. berka říká:

    Celkem rozumné. Akorát nevím jak chcete rozhodování o přijímání uprchlíků nechat na jednotlivých státech. Ono totiž třeba to vytoužené Německo nemá společnou hranici se žádným státem, ze kterého do něj uprchlíci a migranti přicházejí. Bylo by tedy trochu pokrytecké, pouštět migranty přes nás s tím, že do německa mohou, ale my je tu nechceme. Jasně, ono se to mluví snadno, když nejsme hranice Schengenu. Prostě tohle je politika „ať si to vyřeší někdo jiný, nás to nezajímá“. Něco jako jaderné úložiště. Jenže SAMO se to fakt nevyřeší. Hlavně se už dva roky akorát kecá, kecá a kecá. Na všech úrovních, klidně i vášnivě. Ale jenom kecá a problém zůstává – či spíše bobtná…

  3. Jan P. říká:

    Žádný stát neřekl:“Nebudeme dodržovat Ženevské dohody o uprchlících.“
    Evropa může migrační krizi řešit pouze společně a koordinovaně.
    Nabízí se otázka:Jak bojovat proti lidovému strachu z migrantů ?
    O Rakousku je dlouhodobě známo,že dobře zvládá integraci přistěhovalců z různých koutů světa.
    Proč autor textu přehlíží tuto zkušenost a fakt ,když léta v Rakousku žil ?

  4. Svatopluk Beran říká:

    Jestli chceme řešit protrženou přehradní hráz bez toho, abychom si kriticky přiznali příčinu protržení, tak to je a vždy bude jen krátkodobé vylepování protržené přehradní nádrže. Jestliže přišla z nebeských oblak průtrž, kterou jsme nemohli dodnes technologicky ovlivnit, pak musíme nasměrovat svoji vědu a technologie na pokus o kontrolu a řízení takových nepředvídatelných přírodních úkazů. Jestliže však někdo do přehrady, pro svoji osobní -národní potřebu- nasměroval nevědomé řeky lidí, pak musí tento ZMETEK, který je jedním z nás, dostat pěkně přes prstíčky. Aby to již příště nedělal. Toto rozlišení a identifikování příčiny radikalizace omezené části islámu je nezbytně důležité pro případné příští ,,NĚKTERÝMI NAŠIMI NEJVÝMEČNĚJŠÍMI OBČANY ZÁPADNÍ CIVILIZACE,, cíleně vygenerované problémy s třeba hinduismem a buddhizmem. A to si pište, že ti naši vyvolení si vždy něco najdou v mase méně zkušených a informovaných občanů které zmanipulují a poštvou proti momentálně nám méně osobně známé kultuře. Třeba hinduistické, s jejím kastovním rozdělením, jenž nám dosud nijak výrazně do života nezasahuje, vyjma několika znásilněných žen turistek. Namísto, abychom použili čas na zviditelnění, podle nás a i mě, lepších intonací naší kultury, použijeme opět pro rychlejší prosazení svou vojenskou technologickou převahu. A TO JE PODLE MNE PANÍ MILEROVÁ HNUS.

  5. Marie říká:

    Pane Geist, napsal jste to neslaně a nemastně jako byste čekal, jak se situace vyvrbí (snad ne proto, abyste se přidal na stranu vítězů, ať už to bude Evropa nebo Islám ?) Tato migrační vlna je součástí války Islámského státu proti Evropě. Uprchlíci mají najít azyl v nejbližší bezpečné zemi… Nehledě na to, že i v Iráku, Sýrii i Afghánistánu jsou velká bezválečná území, kde panuje normální poklidný život. A celkem jsou to tak velká území jako půlka Evropy. Ale všichni chtějí Německo a první třídou.

    A co se týká machrování vaší emigrací z Československa do Německa, sám dobře víte, že jste tam utekl komicky až v listopadu 1989, kdy naopak Němci (východní) utíkali do Československa a na německé ambasádě v Praze žádali o azyl do západního Německa. Takže jste si možná pouze chtěl připadat jako oběť, ale nevyšlo to. Je to jen důkaz vaší neprozíravosti. Chápu, bylo vám tehdy 18 let, ale právě studenti už tehdy věděli, že komunismus je u konce, jen vy jste si sbalil raneček buchet a šel jste do Německa. Vůbec bych s tím tady být vámi neargumentoval, akorát se tím zesměšňujete…

  6. Pavlík říká:

    No, když už tady redakce, která je řízena ODS maže moje slušné, ale kritické příspěvky, které protiargumentují panu Geistovi, to tady tu diskuzi můžete rovnou zavřít, když z ní chce dělat redakce pouze výběr pozitivních propagačních chval na ODS. To pak udělejte jako inzerci a ne jako diskuzi !!!!

  7. Pavlík říká:

    Nebo se to neodeslalo?

    Ohledně komentáře – zřejmě došlo k chybě na vaší straně. K nám komentář nedorazil, ani jsme žádný nesmazali.
    Admin

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I