
Ať nám cizí jazyky na Vysočině nejsou cizí
Zdeněk Geist | Středa, 31. 8. 2016 v 20:44Vedle důrazu kladeného na odborné střední vzdělávání, zejména ve vazbě na přípravu absolventů učňovských či technických oborů na trh práce, je jinou důležitou součástí vzdělávání i všeobecné střední školství. Tato školská zařízení, a především gymnázia, připravující studenty na vysokoškolské studium v jiných než technických oborech a poskytující potřebný společenskovědní základ, si rovněž zasluhují podporu a rozvoj.
Podstatnou součástí vzdělání v nich – byť ne pouze v nich – je výuka nejen cizích jazyků, ale co do největší míry i učení přímo v cizích jazycích. Vhodné zapojování jazyků přímo do výuky usnadňuje studentům jejich praktické používání, rozšiřuje slovní zásobu mimo běžné školní osnovy a navíc rozvíjí i jazykovou obratnost a komunikační schopnosti. Vedle současných možností, jakou je třeba metoda CLIL, by podle mého soudu bylo přínosné uvažovat i o zřízení výuky v cizích jazycích pro celé středoškolské studium, a to ve vybraných třídách některých škol na Vysočině. Taková možnost by rozšířila nabídku výuky pro talentované studenty se zájmem o cizí jazyky, přičemž by svoje schopnosti mohli rozvíjet doma na Vysočině a nemuseli by za takovým vzděláním mířit za její hranice, jak se dnes děje. Výrazné zapojování rodilých mluvčích či kvalifikovaných českých učitelů, třeba i se zkušenostmi ze zahraničí, by mohlo být zajímavým oživením podobné výuky a motivací pro jejich studenty. Je samozřejmě také spojeno s odpovídající odměnou pro takové učitele. Domnívám se, že podobná nabídka tohoto typu vzdělávání na Vysočinu patří a neměla by být omezena jen na Prahu či jiná městská centra. A že i zvýšené náklady související s podobnou výukou se vyplatí a měly by být součástí krajských priorit.
Jiným způsobem, jak podpořit osvojování si znalostí cizích jazyků, by byla i větší podpora studentů při získávání jazykových certifikátů. Dnes je jejich úspěšné složení často otázkou nejen chuti či schopností studentů, ale i finančních možností jejich rodičů. Jsem toho názoru, že by motivační příspěvek na příklad z Fondu Vysočiny byl účinným a přitom vhodným nástrojem, jak podpořit mladé lidi v jejich cestě za vzděláním. Ostatně, jakkoliv platí, že určující je motivace každého jednotlivce, podobná „veřejná investice“ do zvyšování kvalifikace studentů se přeneseně vyplatí celému kraji a jeho rozvoji.
Není třeba zdůrazňovat, že vzdělání, a to jak odborné, technické, ale i všeobecné, je základním a nepřekročitelným předpokladem budoucnosti Vysočiny. A v ní to bez „samozřejmého“ používání cizích jazyků příliš nepůjde.
Středa, 31. 8. 2016 v 21:32
Vzdělání že je předpokladem budoucnosti Vysočiny? Paskvil jménem Kraj Vysočina, do kterého byly při svém vzniku v roce 2000 násilně a proti své vůli vtísněny města a obce, které jsou historicky z úplně jiných krajů, ten tady přežije i kdyby nechtěl. Když už si ho politici jako vy vymysleli, aby i zde mohli zasedat v krajském zastupitelstvu a pobírat nemalé peníze nás daňových poplatníků. A myslet si, že vzdělání lidí na Vysočině je předpoklad Vysočiny? To je směšné… podívejte se kolik vašich kolegů politiků vystudovalo doktoráty a skončili ve vězení. Vysočina nepotřebuje vzdělané, ale především slušné lidi. A ke slušnosti nepotřebujeme shánět evropské peníze a dotace, k té musíme vychovávat už v našich rodinách a nezištně. Vaše agitace je trapná.
Středa, 31. 8. 2016 v 22:36
A teď ještě tuhle:
„Nižši odvody – vyšší platy.“
Středa, 31. 8. 2016 v 22:37
Pavlík. To je zbytečný. Stejně tě má u prdele. Rakušan.
Středa, 31. 8. 2016 v 22:41
Pane Pavlíku,
naopak, je třeba tlačit na pilu a posilovat pozici krajů. To proto, aby se omezila centrální moc, odtržená od potřeb lidí v regionech. Aby byl život na Vysočině lepší, musí kraj s obcemi lépe spolupracovat. Existuje spousta témat, kde to moc nefunguje (doprava). Zkuste si představit hejtmany jako a jejich Radu jako alternativu k Senátu a protiváhu Poslanecké sněmovně. Mnohé by se vyřešilo.
Ano, slušnost především. Ale vzdělanost rovněž. Tlačit na pilu s jazyky není asi to nejdůležitější téma. Tato strategie je výhodná v zemích, které žijí z turismu. Šíře výuky jazyků na školách je dostatečná, znalosti jazyků pomůže efektivněji stáž v příslušné destinaci.
Středa, 31. 8. 2016 v 23:58
No a co konkrétně kraj Vysočina pro kraj Vysočina dělá ? Kromě billboardů s trojjediným hejtmanem/poslancem/doktorem Běhounkem o tom, jak podporují řemesla ?