Aktuality : 27.12.2016
Diskuze u článku byla ukončena. Admin
„Mluvčí památkářů Ampapová: Prezidenta Václava Havla jsem si nesmírně vážila“.
Je zajímavý článek, který ilustruje nejen Havlovu dobu a osobnost, ale i jeho chlapecký úsměv se kterým pronášel své heslo o „Pravdě a lásce“.
Velmi zajímavé jsou komentáře, doklady toho, že myšlení jeho trýznitelů je stále živé.
„Obvyklý“ první komentář se netýká, jako „obvykle“ obsahu článku, ale je, dle techniky popsané Slonkovou, invektivou na osobnost autora:
Leckdo je nějakým způsobem postižený.
čtenář | 2016-12-27 10:19:19 | Reagovat
————————————–
Tuto techniku také dokládá článek s ilustrační fotografií:
Pravda vítězí…
Naprosto přesně.
Z každého patolízala je dnes ukřivděný chudáček, který své křivdy a ústrkydo nekonečna předkládá a tapetuje, přestože se měl za minulého režimu jako domácí zvířátko v obilí.
čtenář | 2016-11-09 14:37:36 | Reagovat
————————————
Oba komentáře jsou dokladem toto, že jejich obsah post-totalitnímu anonymu vadí.
Toto „všimné“ je cenným dokladem toho jak osobnost disidenta Václava Havla,
vadila totalitě druhé a osobnost Karla Hlobila velitele ilegálního odboje totalitě první.
Signifikantní znakem sub-plebejského komentáře je to, že k předmětnému článku nemá co říci.
Jeho obsah mu ale zapáchá, takže anonymně a zbaběle komentuje jeho „POSTIŽENÉHO“ autora.
Zdeněk Gryc,
který tímto komentářem považuje „Novoroční úvahu“ nad tímto zajímavým článkem v JL za ukončenou.
—————————
Nihil novi sub sole !
Nic nového pod sluncem. V padesátých letech minulého století obdobně chodili starci pod rádoby důvěryhodnou značkou Osvětová beseda po školách a vykládali prvňáčkům, jak Masaryk střílel do dělníků.
čtenář | 2015-06-19 16:23:47 | Reagovat