Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Známý i méně známý Bedřich Rozehnal

Zdeněk Gryc | Pondělí, 23. 1. 2017 v 18:03

aktuálně dnes:

63 komentářů k článku “Známý i méně známý Bedřich Rozehnal”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Zdeněk Gryc opakuje co řekl:
    Úterý, 24. 1. 2017 v 8:28

    TENTO BLOG JE O ARCHITEKTUŘE A DOBĚ KDY ZNIKLA A JAK BYLA VYUŽÍVÁNA.

    JEHO SMYSLEM JE UPOZORNIT A POROVNAT V RÁMCI DĚLE FILMU „BOHÉMA“ OBĚ TOTALITY.
    /TY ŽVASTY A OSOBNÍ INVEKTIVY NA AUTORA BLOGU SEM NEPATŘÍ./
    ARCHITEKTURU ROZEHNALA vidíte na vloženém webu.

    ARCHITEKTURU JEHO PŘÍTELE WIESNERA v BOHÉMA 2/2.
    Je tam presentována jako vila Vlasty Buriana.

    NACISMUS………….BOHÉMA

    KOMUNISMUS…..CHARTA 77

    Pokud by opadl současný smog a rudá mlha anonymů, pokusil bych se znovu upozornit na obdobu Charty 77 a seriálu z první totality:

    Takže dneska na ČT 1 koukat a přemýšlet a srovnávat.

    PROTEKTORÁT a story kultury po roce 1968, při aktuálním výročí CHARTY 77.

    Aktuálně se v JL píše o problematice PRIORU a Jihlavského náměstí.
    Vedlo k němui vyhnání PhDr. Hoffmanna a nástup nových KULTUR TRÉGRŮ,
    které vedlo k odstřelu Greclu a realisaci PRIORU.

    Dá se v blogu mimo osobních invektiv na autora napsat nějaký komentář k této věci?
    Uvidíme zítra,že?
    Zdeněk Gryc

  2. Jan P. říká:

    Vážení diskutující čtenáři,Zdeňku Grycovi děláte radost.
    Jaký to má smysl se stále rozčilovat nad blogem od bývalého architekta,který měl jako velká většina Čechoslováků strach se veřejně postavit proti porušování občanských a lidských práv za minulého režimu ?
    Nudný a nepřesvědčivý obsah textu a stále dokola opakující se téma nestojí za osobní urážky a vzájemně si nadávat v diskuzi,
    Posuzování samotného autora nepatří do debaty o jeho článku.
    Nejhorší známka pro autora je ,že pod jeho článkem se nachází minimum diskuzních komentářů. Bloger Z.G. může být nadmíru spokojen.
    Vaší zásluhou se to pod jeho články hemží diskuzními komentáři. Že mu v nich hrubě nadáváte a zesměšňujete mu ve skutečnosti nevadí.Právě naopak. Děláte v očích jeho názorové blízké skupiny mučedníka a oběť internetové šikany z řad trollů,autoritářů a těch, co nostalgicky vzpomínají na předlistopadovou dobu.Jinými slovy,architekt Gryc díky vám u své názorové skupiny úspěšně boduje a očišťuje se od svého špatného svědomí,že nedokázal být v minulosti občansky statečný vůči totalitní moci.Tak je ,,statečný“ alespoň dnes,když k tomu v minulosti nenašel odvahu.Nikdo by mohl přijít i s teorií,že si diskuzní komentáře pod svým blogem píše autor sám.
    Na jiných zpravodajských a publicistických serverech je pestřejší výběr autorů článků a zajímavější témata než nabízí blog Jihlavský listů.
    Ztrácíte zbytečně čas,pokud máte opravdový zájem a chuť se dozvědět něco podnětného a pouze vás neinspiruje ,,diskuze“ čtenářů,(…) pod komentářem autora např. na Novinkách cz.Je smutný fakt,že v Jihlavě a z regionu Vysočiny se najde málo autorů,který mají zájem publikovat na blogu JL.

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Poznámka,

    jediný, kdo se zde zmínil o architektuře a to v prvním komentáři je

    fotrák říká:
    Pondělí, 23. 1. 2017 v 20:42

    týká se to demolovaného hospodářského pavilonu od Fuchse

    Rozehnalův hospodářský pavilon v areálu Psychiatrie v Jihlavě je v pořádku.

    Jejich vztahy a fotografie – vedle sebe -uvidíte na webu
    Fakulta architektury VUT v Brně

    O fakultě – Historie a současnost
    Prof. Bedřich Rozehnal a Prof. Bohuslav Fuchs

    na webu neuvidíte:

    Syn Profesora Fuchse a dcera Profesora Rozehnala, /když se po svém vyhnanství do Jihlavy mohla vrátit do Brna/ měli své rýsovací stoly poblíže sebe.

  4. Venca říká:

    No a Jane P – proč teda něco nenapíšete vy ? To je jako když každý nadává, jak jsou politici prolhaní, zkorumpovaní a sám zároveň říká – já bych do politiky nikdy nešel…

    Svoje názory a vize máte (netvrdím, že bych je zrovna já sdílel) – sloh máte ucházející a narozdíl od jiných nepoužíváte tolik Clipboard. Takže založte vlastní blog a pište.

  5. XXXXX říká:

    Jan P. Ano naprosto s tebou souhlasím, je to snad poprvé, ale máš bezezbytku pravdu.

  6. Jan P. říká:

    Díky za názory.Velice mě těší,že se jinak přes názorovou rozdílnost občas někdy taky shodneme.

    Ke komentáři Venci.
    Vím,že zde v diskuzi vystupují dva ,,Vencové.“ Nevím,jaký mě z nich vlastně oslovil ?
    Já jsem pouze KONSTATOVAL objektivní skutečnost,která na blogu Jihlavských listů dlouhodobě panuje.Uznávám,že někomu může i vyhovovat.Necítím žádnou potřebu na blog JL publikovat.Nerozumím dobře tomu,proč zrovna vy mě k tomu vyzýváte ?
    Existují kvalifikovanější autoři než jsem já.Zajímavý článek včetně diskuzního komentáře si raději přečtu.Je mi jedno na jakém diskuzním blogu,webu či deníku se objeví.Nenesu žádnou odpovědnost za to, jak JL vypadají a jakou mají kvalitu a čtenost.To je problém jejich tvůrců a celé redakce JL.
    Můžeme mít každý jinou představu,jak má ,,slušný“ diskuzní blog vypadat.
    Kdybych byl na místě toho,kdo zodpovídá za blog-nechal bych se inspirovat např. českým deníkem vycházející na internetu-Aktuálně cz.Když se tam podíváme na blog tak zjistíme,že řadu autorů článků přebírají z různých českých médií a deníků.Výběr autorů a témat je pestrý a názorová pluralita tam bezpochyby je(názorová,politická,ideová a hodnotová různorodost autorů článků a témat).
    Tak si kladu otázku,když to dokáže Bakala,proč to nedokáže Krpálková.
    Uvědomuji si,že regionální noviny mají trochu jiný charakter a omezené finanční možnosti na rozdíl od celostátního deníku a jihlavská podnikatelka Eva Krpálková není miliardář Zdeněk Bakala.Jinak řečeno,za předpokladu dobré vůle ze strany JL by se dalo na blogu zapracovat.To by přilákalo více čtenářů a vyprovokovalo více diskuzi nad tématem než se děje nyní. Není třeba stále čekat až mizérii kolem omezeného počtu blogerů a jejich textů jednoho krásného dne někdo tady prolomí.Ta místní a regionální témata zůstanou pochopitelně jenom na nás. Achylovou patou blogu JL je rovněž chybějící kodex diskutujících a jeho důsledné dodržování administrátorem.Málokdo má zájem,aby mu za vložený diskuzní příspěvek či publikovaný článek někdo v diskuzi sprostě a nenávistně nadával ap.Novinky cz bych z toho rozhodně nedělal.Tudy cesta nevede.
    Závěr: JL v internetové podobě a jeho blog sleduji až po shlédnutí svých oblíbených deníků a webů v rámci volného času,kterého nemám nazbyt.Pokud by měl celý diskuzní blog na JL být zrušen,vůbec by mi to nevadilo.Žádnou tragédii bych v tom neviděl.Nás pár,co zde vkládáme diskuzní komentáře se můžeme klidně sejít někde u piva a tam si to vyříkat.Bylo by to zajímavé poznání…

  7. Venca říká:

    „Nerozumím dobře tomu,proč zrovna vy mě k tomu vyzýváte ?“

    No protože – neurazte se – tu poměrně stabilně mentorujete, voláte po lepším světě, po občanské angažovanosti, po alternativních názorech – ale sám přitom zůstáváte tak trochu v pozadí. To vůbec nemyslím ve zlém. Jen si prostě myslím, že kdo chce něco změnit, musí začít měnit sám. Já se sobecky přiznávám, že jsem se svým životem poměrně spokojen a nemám potřebu bojovat za jeho změnu. Můžete si o mě myslet cokoliv, prostě je to tak – mám svůj malý svět, kde všechno jakžtakž funguje a o víc se snažím nestarat.

    Jinak já jsem ten Venca, co je řekl bych poněkud umírněnější. Ale těžko říct, jestli Vám to něco řekne 🙂

  8. Zdeněk Gryc říká:

    ODKUD „PŘICHÁZÍ MRÁZ POMLUV“ DO JIHLAVSKÝCH LISTŮ ?

    Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám. . .
    píše Václav Dvořák,
    stejně jako moji kamarádi +“čtenář“-i, KTEŘÍ PÍŠÍ HANLIVÉ ČLÁNKY NA VÁCLAVA HAVLA A JEHO SYMPATIZANTY“ z našeho občanského sdružení RUDÝ KOUTEK JIHLAVSKÝCH LISTŮ.
    . . . že čekání, které začalo 23 října 2012 si krátíme obdobnou účelovou činností = pomluvy našich oponentů, ukázky čtěte shora.

    http://www.lidovky.cz/demonstranti-vynadali-madeleine-albrightove-pri-autogramiade-pbn-/zpravy-domov.aspx?c=A121023_192859_ln_domov_kim
    ————————————————————————————-
    Před delší dobou vložil do JL článek Václav Dvořák, kde dlouze popsal hrdinský čin, jak v rámci pražské autogramiády knihy Albrightovou během pražské ji předložili k podpisu plakáty a požadovali, aby je podepsala. Jde to zřejmě článek, kde se touto „HRDINSKOU AKCÍ“pochlubil Václav Dvořák. Článek vložený do Jihlavských listů končí těmito slovy:
    Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám. . . stejně jako moji kamarádi z našeho občanského sdružení Přátel Srbů na Kosovu, kdy si pro nás – válečné zločince – z Haagu přijdou
    Václav Dvořák

  9. Venca říká:

    Kdyby sis tam dal ten háček,tak je klid:D Jo a taky seš potomek Dvořáka. Však von tě p.s. ing. arch. usvědčí. A nebo mě 😀

  10. Berka říká:

    No my se o tom pane Gryci totiž bavili v hospodě (kde jinde taky) a jeden kamarád to začal rozvádět a říkal, že toho Dvořáka asi pamatuje ze školy. Prý se velmi dobře učil a dokonce snad prý hrál v nějaké místní kapele. Pak dělal redaktora v Jiskře a byla to prý mimo jiné pěkná násoska a měl s chlastem problémy. Hned po revoluci ho z Jiskry vyhodili. A prý už umřel. A ten kamarád říkal, že si myslí, že tenhle Milan Dvořák byl ročník 1937 nebo 1938 – a já měl z vašich dřívějších příspěvků bůhvíproč dojem, že to byl nějaký starší člověk, zasloužilý soudruh, když vás v těch novinách tak sepsouval. To bude teda si on, ne ?

  11. Berka říká:

    omlouvám se, to patří pod jiný článek.

  12. Zdeněk Gryc říká:

    Známý i méně známý Bedřich Rozehnal

    Po 61 komentářích je otázka, kdo pochopil osobnost Profesora Rozehnala.

    Hned v druhém a třetím komentáři se ukazuje, že nikoli:

    1. Berka říká:
    Pondělí, 23. 1. 2017 v 20:52
    zakecávat on umí.

    2. Staník říká:
    Pondělí, 23. 1. 2017 v 22:16
    Jsem rád, že s architektem nekomunikuju, možná bych se zeptal za co pan profesor dostal ten ŘÁD PRÁCE a on by z toho šel do vrtule
    ————————————————————————————
    Web vložený do blogu je ilustrovaný.

    Pan Profesor svým konservativně prvorepublikovým zjevem a elegancí dráždil své okolí.
    Obdiv úcta a láska jeho posluchačů, byla rovněž trnem v oku těm,
    kteří před přednáškou kontrolovali presenčku.

    Rozehnal uměl vyprávět nejenom studentům, ale i potmě ve vězení zajímavé „PŘÍBĚHY“.
    Někteří vězni ho po propuštění navštívili a prosili o zapůjčení literatury, odkud svá vyprávění čerpal. Za dvaapůl roku je svým vyprávěním zaujal, obdobně jako své posluchače na svobodě.

    Mezi studenty o své práci a realizacích moc hovořit nemusel, pouze na ni poukazoval a dával příklad a návod.
    Dovolil jsem si, jako jeho žák vzpomenout u aktuálního článku JL parkování u Polikliniky v Třešti,
    jak rád jsem ho projektem seznámil.
    Po posměšcích čtenáře s uvozovkami, jsem separát jeho podkladu s vlastnoručním věnováním,
    poslal ve fotokopii do redakce JL.
    Je fakt, že jeho aristokracie dráždila za totáče a dráždí pohrobky doby i nyní.
    Invektiv spojených s jeho jménem je JL spousta.

    Poslední uveřejněná fotografie Profesora Rozehnala s Profesorem Fuchsem,
    před jejich zatčením pochází z února 1958… “ Ten Years After 1948″.

    V roce 59 bylo vyšetřování a proces.
    V lednu 1960 už byl Rozehnal ve vězení.

    Rád bych publikoval tuto promoční fotografii v souvislosti s příběhem posluchačů našeho ročníku.
    Mimo Profesorů jsou zde jejich studenti.
    Není mezi nimi Jan Sedlák z Jihlavy, který byl rafinovaně,
    těsně před promocí zatčen a podobně jako Rozehnal dva roky žalářován.

    Několik z těchto studentů podstatně ovlivnilo architekturu a urbanismus Jihlavy, mezi léty 1960 – 1990.
    Hodnotit ji, je nutno s odstupem.

    V roce 2009 vyšlo, ne kniha, ale dílo JIHLAVA.

    V autorském kolektivu je uvedeno také jméno Františka Hoffmanna.
    Je nepochybně autoritou, která dílo morálně zaštiťuje.
    Dílo JIHLAVA by rozhodně nemělo chybět v knihovně jihlavského občana, který se zajímá o prostor ve kterém žije.
    Na stránce 675 – 687 „Čtyřicátá a padesátá léta“, je publikováno textem i fotografiemi toto období.
    Je dobře,s ohledem na nezaujatost, že autor, architekt Petr Vorlíček není z Jihlavy.
    Je kantor, jako Rozehnal a autor článku delšího povídání, snadno dohledatelného na internetu:

    Petr Vorlík : „architekt je také člověk“
    „Jak by se měla architektura vyučovat ?“

    „Každý člověk je osobnost a má jiný přístup k učení. Mohu tedy říct jen svůj pohled.
    Ten je ovlivněn skutečností, že jsem v 80. letech absolvoval základní a střední školu tou nejhorší formou memorování
    a myslím si, že na vysoké škole už by se takto postupovat nemělo.
    Víc než na holá fakta proto kladu důraz na strukturu, která je za nimi.
    Zajímají mě vztahy mezi architekty.
    Zajímá mě neustálé vyvažování dobových trendů a nadčasových vlivů,
    nebo souboj vnějších vlivů a osobnosti architekta a jeho tvůrčích ambic.
    Jde mi o hybné síly architektury víc než o samotná fakta.

    Vyučování by mělo být spíš formou příběhu než řadou izolovaných dat.
    „Proto se snažím vyprávět studentům příběhy“

    architektury 20. století ve vybraných segmentech, například názorové posuny ve tvorbě jednoho architekta, skupiny nebo linie stavební kultury.“

    „Proto se snažím také vyprávět příběhy“, nejlépe ty, které znám.
    S pozdravem: Zdeněk Gryc Jihlava 1. 2. 2017.

  13. Zdeněk Gryc říká:

    Právě jsem napsal jinde a v jiné souvislosti. Ale je to také „PŘÍBĚH“ o architektuře a architetech:

    ZÁKLADEM CHÁPÁNÍ KAŽDÉ UDÁLOSTI JE HISTORICKÉ VROČENÍ A POCHOPENÍ DOBY.

    ROK 1977 NÁSLEDOVAL SKORO 10 LET PO ROKU 1968, KDY BYLA STAVBA OV KSČ JIHLAVA ZAHÁJENA.

    STALO SE TAK, PŘESNĚ V DOBĚ VSTUPU BRATRSKÝCH VOJSK DO JIHLAVY V ROCE 1968.

    Jako pražské jaro (slovensky: pražská jar) je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, které skončilo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy (Vpád vojsk Varšavské smlouvy). Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968 část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po sametové revoluci.
    Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace.[3] Tento záměr se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která vyslala (po neúspěšných jednáních) tisíce vojáků vojsk Varšavské smlouvy, aby zahájili okupaci státu, jež měla odstranit z vedení státu reformní komunisty a umožnit vytvoření „Dělnicko-rolnické“ vlády.[4] Poté, co Československo následně vstoupilo do éry normalizace, vedení strany v podstatě znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let.[5]
    ————————–
    Dokumenty na jejichž podkladu byla budova OV KSČ realizována by měly být uloženy na odboru výstavby
    /nebo Ji archivu, dokumentace nemocnice v Ulan bataru s mým podpisem je uložena v archivu v Brně /,
    včetně projektové dokumentace a stavebním povolením.

    Jako právně zodpovědný autor, jsem okolnosti vzniku této administrativní budovy,
    sloužící nyní magistrátu, popsal v Jihlavských listech. . . jinými slovy i jinde.

    Jak se zdá, tak to některý „čtenář“ ne-četl. /Právě jsem jinam k jeho sprostotám napsal, že si nejsem jist, jestli je spíše blbej, což je polehčující okolnost před zlým úmyslem/.

    Příkaz k práci na projektu budovy OV KSČ Jihlava, dostal od vedoucího atelieru ve Stavoprojektu,
    Jana Řídkého Jan Sedlák, který vlivem svého žalářování v roce 1958 přišel o akademický titul.
    Řídký, tak učinil v dobré vůli, aby umožnil Sedlákovi použít tento projekt i jako státnici,
    k získání titulu Ing. arch.
    Sedlák pracoval na projektu v rámci spolupráce se specialisty atelieru, statikem počínaje několik měsíců.
    Po předložení projektu jako státnice mu byl titul udělen.

    Po předložení projektu na Mě odboru výstavby a útvaru Hlavního architekta,
    k stanovisku a připomínkám na dalším stupni dokumentace,
    byl tento architektonický záměr úřadem zamítnut.

    Nebylo to tak zcela jednoduché celá slovní a zejména písemná tahanice s odvoláváním dost trvala.
    Zamítnutí bylo provedeno na základě posudku a rozkladu zejména pohledových aspektů, od hlavního architekta Jihlavy Ing. arch. Musila.
    Jak dalece je dokumentace státnice a návrhu Sedláka, včetně oponentury Musila,
    zachována je věcí archivu.
    Dnes je nesnadné si uvědomit harmonogram těchto událostí.
    Teprve po zamítnutí Sedlákova návrhu mi tuto práci přidělil vedoucí atelier architekt Řídký.
    Stalo se tak dosti nakvap, projekt Stavoprojektu direktivně zadal jako zakázku KV KSČ JME.
    Pod zadáním byl podepsán hospodář KV KSČ soudruh Drábek.
    Po změně projektanta mne předvolal a osobně sdělil,
    „projekt je sice ve skluzu, ale datum zahájení stavby,
    v souvislosti s finančními prostředky přidělenými ÚV KSČ nikoli“.
    Z očí do očí mi vysvětlil, že jsem zodpovědný,
    /podepsaný v rámci právních odpovědností a souvislostech s platnými přepisy nejenom na výkresech stavebních, ale také desítek výkresů specialistů v kolonkách na výkresech/, jako „zodpovědný projektant“.

    Nezapomněl důrazně uvést, že on je tu od toho, aby dohlédl nejenom na splnění termínu realizace,
    tedy nejlépe v rámci závazku v předstihu, ale také nákladu 12mil. na stavbu.

    S ne zrovna milým úsměvem to zakončil slovy:
    „pokud to nesplníš přibijeme tě za uši na vrata,
    ale namysli si, že žertuju“.

    PS. nepíši to tak zcela výzvu anonyma, jehož dikce nezapře souvislost s dobou soudruha Drábka.
    Je to „příběh stavby“ za jehož autenticitu ručí podpisem zodpovědný projektant: Zdeněk Gryc

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I