Blog Jihlavských listů

Ve věku sedmdesáti let dnes po dlouhé, těžké nemoci zemřel bývalý vynikající hráč a trenér Josef Augusta. Člen Síně slávy českého hokeje bojoval . Od roku 2015 bojoval s rakovinou slinivky. Rodák z Havlíčkova Brodu byl spjat s hokejovým týmem Hc Dukla Jihlava. Dres Dukly oblékal dlouhých šestnáct sezón a jako hráč s ní získal osm mistrovských titulů v československé nejvyšší soutěži. Jako trenér získal poslední ligový titul Dukly v roce 1991.Byl strůjcem zlatého hattricku u národního týmu.

Čest jeho památce.

S letošní mrazivou zimou se velmi těžko vyrovnávali lidé bez přístřeší. Začátkem roku v Jihlavě tři z nich umrzli. I proto jsme se rozhodli jako radnice hledat pro ně nějaký důstojnější nocleh. Našli jsme ho v lokalitě zvané „Havaj“, kde řadu let bydleli sociálně slabší obyvatelé.

Díky iniciativní městské policii a ve spolupráci se Střediskem křesťanské pomoci (SKP) jsme začali vybavovat objekt v tamní Žižkově ulici. Pomohla nám i nemocnice Jihlava (resp. její zřizovatel – Kraj Vysočina), která nám darovala deset postelí. Městská policie mezitím s novou nabídkou pomoci oslovila bezdomovce v místech, kde jich bývá nejvíc.

V nově zařízeném domě teď průměrně přespává 10 až 20 lidí denně a nejsou to stále ti samí, často se střídají. Někteří se přijdou vyspat, jiní jen vysprchovat nebo ohřát. Odhad počtu bezdomovců se v Jihlavě reálně pohybuje od 70 do 150. Je jich v našem městě docela dost i proto, že je tu záchytka.

Je to jen dočasná situace, chceme jako město provoz tohoto objektu podporovat zhruba do konce února. Do budoucna musíme hledat stálejší řešení – SKP chce časem z dotací postavit nový azylový dům v Mlýnské ulici, rostoucím standardům nevyhovující objekt v Čajkovského ulici si pak nechá jen jako dočasnou noclehárnu pro krizové situace.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na vzniku dočasné noclehárny na „Havaji“ podíleli, a hlavně všem obyvatelům Jihlavy, kteří lidem bez přístřeší darovali jídlo nebo hygienické potřeby. Věřím, že se nám společně podařilo zabránit dalším ztrátám na zdraví nebo na životech.

Jsem si vědom, že „bezdomovectví“ má hlubší souvislosti a že řada lidí do něj spadla vlastní vinou. Přesto bychom měli společně hledat cesty, jak takovým stavům předejít (finanční gramotnost, terénní sociální služby atd.). Nicméně znovu se potvrdilo, že když se lidé v terénu umí domluvit, nepotřebují k tomu nařízení shora – jakým má být v budoucnu třeba zákon o sociálním bydlení, který nutí obce k tomu, aby vyčlenili určitý počet sociálních bytů.

Jaromír Kalina, náměstek jihlavského primátora

Má se na místo jednatele městských firem jednou za šest let dělat konkurz? Některým jednatelům se to nelíbí a považují to za znevážení své práce či nedostatek důvěry ze strany města.
Svého času někdy po roce 1989 se o konkurzy již jednou radní pokusili. Tehdy byl „problém“ s ředitelem Zoo Jirouškem, který se nechtěl znovu přihlásit, neboť za něj mluvila vzrůstající Zoo.
Na druhou stranu, když mám jednou za x let svou práci obhájit, neusnu aspoň na vavřínech. A kdo by měl v případě výběrového řízení nespornou výhodu? Určitě současný jednatel, protože zná podnik skrz naskrz. Tak čeho se bát?
Pokud by radní v konkurzech rozhodovali opravdu jen podle kvality uchazečů, jsou konkurzy jednou za čas dobré. Pokud je vnímají jako záminku a trafiky pro své lidi, je to špatně. Možná se stávající jednatelé obávají právě toho.

Bohu-mil taky hrabal, alias „čtenář“ je jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů Jihlavských listů. Jeho cesta do české literatury nebyla snadná, ani život neměl jednoduchý. Pisavatel, který vytvořil originální vypravěčský styl, zjednodušeně zvaný PÁBITELSKÝ započal před léty v regionálním periodiku JL na horách ve Vysočině.

Dneska v den 20 úmrtí Bohumil Hrabala se mohou čtenáři JL,
tedy ti bez uvozovek utěšit několika alternativními literárními perlami,
pod kterými se ve své příslovečné skromnosti autor nepodepsal.
Je to několik ještě trochu nedoleštěných perel jeho ducha.
Jeho Hrabalovsko-pábitelského ducha však již odhaluje jeho osobitý styl, kterým už proslul v Jihlavských litech. Vyznačuje se také laskavým oslovením a radami, které čtenáře JL nenechají na pochybách, komu a zejména proč je publikoval.
Vznešená tvorba svědčí o inspiraci tím nejlepším, co český duch a literatura obsahuje.
Není tak úplně nutné číst jeho řádky, sám to také nedělá. Jak opakovaně napsal, jako „jenom je tak přelítnout“, a do několika minut noblesně reagovat. Příslovečnou laskavost k osobám, které oslovuje a kterým předkládá své anonymní dotazy. Kam se hrabe Škutina se svým „Dálkovým výslechem“ Václava Havla, že?

Hle, několik ukázek z aktuální, ba i dnešní tvorby:
——————————————————–
V dalekém Tibetu, škrábal se dalajtlama na hřbetu.
A když mu prstíčky ujely, škrábal se dalajtlama v ……. (na zádech). A kopírovat pořádně !!!!
čtenář | 2017-02-02 09:27:47 | Reagovat
———————————————————
Těší mne, že projev jistého nedoučeného rakouského hajného měl takový úspěch.
Pan ZG se ho učí nazpaměť, protože si to neustále opakuje, a proto mu pro radost ještě jeden projev přidáme:
Maine Herr, Kárl dobrotivý noblesní, Kdiš ten diplomasie nás na té lesnic šůle neušili, tak so mám chudák telat? President nejsem, Chymna neumim, nykgo mne nemá rát, má švestr furt dej mi Karl muj majetki, any na to pifo nechse nygdo se mnou jit. Já musela stežovat f Bildoberg, ona fas brzo znišit, pamatovala, vy Bémiše švajnerajn!!!!!!!!!!!!!!!!!!Chrrrrrrrrr…..
čtenář | 2017-01-31 20:55:59 | Reagovat
——————————————————
Domácí úloha pro žáčka opisováčka.
Kde tómof muj, kde tómof muj. Fóda chúči pólu čínach, Boryš umí póska línach.
Stokrát opsat a uvést na všech diskuzích a blozích..
čtenář | 2017-01-31 18:35:37 | Reagovat
———————————————————
Tapetování mizerné, kopírování nedůsledné, vlastní invence nulová, úprava nedostatečná. Žáka nedoporučuji k dalšímu studiu.
Hodnocení: Pětka s pěticípou hvězdičkou.

Nositel Řádu práce Klementa Gottwalda s. Bedřich Rozehnal.
čtenář | 2017-02-03 15:21:42 | Reagovat
———————————————————-
Od „čtenář“e je milé a pozoruhodné jak si laskavým zrakem všímá osobnosti Profesora, Rozehnala spoluautora areálu Psych. léčebny v Jihlavě s Profesorem Fuchsem.
Je to zvláště hodnotné, protože pokusy pracovníků jihlavského archivu a povzdechy jeho žáků, nedokázali tuto funkcionalistickou architekturu prohlásit za kulturní památku.
Lze jen doufat, že u Prioru na náměstí se to snad povede a bude i nadále s ohledem na cizinecký ruch, úspěšně strašiti zejména cizinecké návštěvníky Jihlavy. Ti místní si už, docela, no raději . . .
Pábitel „čtenář“ nezůstává jen u osobností, která jiná města, tedy Letovice jmenovali čestným občanem, a odhalili jim bustu, ale všímá si málem každý den i podružných kolaborantů se sochaři v Jihlavě. Vězně obou režimů Kokrdy. Podrázského, jehož dílo, jak je vidět na ilustrační fotografii, v čl. čtenáři . . . výjimečně zcela bez uvozovek, píší do JL… poctil Václav Havel.
Pábitel rovněž ve svých sloupcích málem na úrovni Karla Čapka, si všímá sochařských artefaktů. Ve své skromnosti k nim nevzhlíží, ale všímá si s okruhem svých spolu-pisatelů spíše děje u jejich soklů. Je toho mnoho, co by se dalo o jeho laskavé duši napsat. Tedy nejenom úcta k stáří a prací druhých, ale i vztah k historickým odkazům předků nevyjímaje. Sv. Jána, kterého se snaží pro lepší zapamatování, zejména těch nejmenších pojmenovat. Zde na mostě stával „Utřinos“.
…Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. . jak napsala Jiskra list OV KSČ, tak zde se to opravdu povedlo. . .

Abychom se vrátili k architektuře a architektům:

„Nositel Řádu práce Klementa Gottwalda s. Bedřich Rozehnal.
čtenář | 2017-02-03 15:21:42 | Reagovat“

Pábitel Hrabal byl za své dílo několikrát oceněn Stalo se to, v roce osmiček, pro český národ tak symbolických 1968. Dnes to ve své poslední komentáři a entusiasmu laskavě připomněl PÁBITEL „čtenář“. To se přece zrovna dnes, nedá přehlédnout.
ROZEHNAL a HRABAL JSOU OSOBNOSTI EVROPSKÉHO FORMÁTU, KTERÉ JSOU V SYMBOLICKÉM ROCE 1968 A TO JEŠTĚ PŘED VSTUPEM BRATRSKÉ POMOCI VYZNAMENÁNI STÁTNÍ CENOU.
HRABAL 30. dubna 1968 obdržel společně s Jiřím Menzelem státní cenu Klementa Gottwalda za film Ostře sledované vlaky
Hrabal, jehož dnes vzpomínáme ještě za román Příliš hlučná samota získal italskou literární cenu Premio Elba – Raffaello Brignetti, maďarskou cenu I. Bethlena, za knihu Obsluhoval jsem anglického krále Národní cenu České republiky, francouzské vyznamenání Officier de l’ordre des arts et des lettres (Rytíř umění a písemnictví), za anglické vydání Příliš hlučné samoty obdržel cenu Georgie Theinera a cenu Jaroslava Seiferta za trilogii Svatby v domě, Vita nuova, Proluky ad.
6. května 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.
9. května 1996 jej jmenovali doktorem honoris causa na univerzitě v Padově.[1]
TÉHOŽ ROKU ZÍSKAL Z RUKOU VÁCLAVA HAVLA medaili „Za zásluhy“. /viz. Wikipedie/

President, kolega v branži a dramatik Václav Havel, je asi poslední tuzemskou osobností, která poctila Hrabalovo dílo.
Jsme holt v Čechách, kde  v roce 1968 vládl Bůh lesa. V Anglii by jim udělila královna šlechtický titul, ten nemáme, měli jsme ale Klému a kriminál – Plebejstní. Noblesa se zde přestal nosit. Pomalu se to napravuje, včera:
ČT 2 Modrá krev: Czerninové
Nezahyneš ani ohněm ani mečem. Ukaž mi své cesty, ó Pane. Takového rodového kréda se snaží držet starý aristokratický rod Czerninů. Nový dokumentární cyklus o české šlechtě, která hrdě navazuje na kořeny svých slavných předků
Zdeněk Gryc

Tak konečně máme k dispozici tzv. tvrdá data. Tedy údaje ověřené, zkontrolované a věrohodné,  jako protipól populistickým nepodloženým výkřikům do tmy z nejvyšších míst, že meziročně stouply hostinským tržby o 100 %. Což není nic jiného  než pokračování štvavé a dehonestující kampaně proti této společenské skupině, podle některých šmahem zlodějské. Máme totiž údaje za první měsíc provozu nového systému EET.

Jako živnostník považuji obecně DPH a systém s tím spojený za jednu velkou zrůdnost. Chápu sice, že stát a jeho aparát musí z něčeho žít a tato zvláštní daň k tomu hodně přispívá, ale proč zrovna na  mně, který pracuje už s koncovými zákazníky, na kterých si nic „neodečte“ jako jiné profese, to musí tolik dopadat? Kladivo termínu  odevzdání daňového přiznání a hlavně následné platby dopadalo přesně a nemilosrdně.  A tak každý měsic jsem takto odevzdával i čtvrtmilionu, většinou kolem dvou set tisíc. Listopad, poslední měsíc  před EET, jsme měli slušný, tak se to dokonce blížilo 300 tis. Ale prosinec je ještě vydatnější ( z něho se v hospodách většinou přežijí následné chudé měsíce leden a únor….) – vánoční večírky, oslavy. Tržby ještě o 10 % vyšší než v listopadu. Potom už jenom  s napětím čekáte, až se to celé spočítá, kolik z toho to dépéháčko zase vyleze. A bum – oproti předchozímu měsíci třetina! Jenom 100 tisic! Až takový je jenom u nás  dopad současného snížení sazby DPH na jídlo, nealko, kávu  zavedeného zároveň s EET.

Oprávněně je tedy na místě otázka, proč ten kondicionál tedy, nyní už i s dovětkem. Měl bych, ale nebudu….Zavedení tohoto zbytečného systému nás stálo 70 tisíc. Naprosto zbytečně vyhozené peníze – ale v našem případě nezbytné vzhledem k tomuto systému – pokud by nebyl, mohly to být peníze které by třeba přišly potřebným. Konec listopadu byl jeden velký stres – než se vyhodnotí všechny ty většinou na novinkách parazitující „výhodné“ systémy a najde se optimální cesta tak to fakt trvá. A schopných lidí k dispozici právě v tu potřebnou dobu, kdy to potřebují všichni, také není nazbyt. V jedné provozovně jsme to dokonce vůbec nestihli a tak muselo být týden zavřeno. Dále mně velice vadí systém kolektivní viny – všetci hospodští kradnú – a přitom finanční úřady by i bez EET určitě měly mít nástroje jak jednotlivé podniky, u kterých mají pochybnosti, tzv. „vytěžit“ , protože mohou srovnávat. No a udavačský server – to bylo pro mně takové ponížení, že jsem se zase jednou styděl, že jsem Čech. A nevzpomenout se nedá ani kampaň pravicových stran proti tomu všemu, zcela amatérsky vedená  tak, že z toho člověk  jako já, žijící za své,  má jediný dojem – zloděj křičí chyťte zloděje….Člověk si matně vzpomene, jak před léty stačilo sociální demokracii umně se zaměřit na poplatky ve zdravotnictví a vyhrála tím volby na celé čáře.

Proto jsem nadále velice zásadně proti EET, přestože uznávám že zvláště současné snížení sazby DPH v našem oboru začíná pomáhat narovnávat podnikatelské prostředí.