Archive for Květen, 2017

„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“

Pátek, 19 května, 2017

„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“
čtenář | 2015-07-29 09:30:06 | Reagovat
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat
Když vidím, jak se dnešní skauti chovají k sobě i k přírodě jako hyeny, je mi velmi úzko.
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat

———————————————————-

Tak si pane Gryci oblečte skautský kroj a běžte na radnici protestovat proti dalšímu ničení a rozkrádání města. Ikdyž jak se říká
– skaut je dítě oblečené jako kretén, pod vedením kreténa oblečeného jako dítě.
Nebojím se použít takovýto humor, protože skautské myšlenky se bohužel dnes již velmi odchýlily od těch Foglarových.
Když vidím, jak se dnešní skauti chovají k sobě i k přírodě jako hyeny, je mi velmi úzko. Foglar i Svojsík se obracejí v hrobě.
Pavlík | 2017-05-08 13:26:27 | Reagovat
———————————————————-
Pane architekte, než začnete číst, raději si vezměte nějaké sedativum.
Nedávno jsem někde četl zajímavou definici skautingu, cituji:
„Skaut je dítě, oblečené jako kretén, pod vedením kreténa, oblečeného jako dítě.“ Jak jsem dostal, tak prodávám, nemyslím tím nikoho osobně.
čtenář | 2015-07-29 09:30:06 | Reagovat
——————————————————————–
Nihil novi sub sole !
Nic nového pod sluncem. V padesátých letech minulého století obdobně chodili starci pod rádoby důvěryhodnou značkou Osvětová beseda po školách a vykládali prvňáčkům, jak Masaryk střílel do dělníků.
čtenář | 2015-06-19 16:23:47 | Reagovat
———————————————————
„se říká“. . . „jsem někde četl“. . . „chodili starci a vykládali“ =
ANONYMNÍ ZDROJE ANONYMA,
který nejenom píše zákeřně, ale který v poslední době změnil „čtenář“-e, na „pozorovatel“-e a nyní na „Pavlík“, který „skauty kretény“ reagoval na článek:

„Je pro mě důležité a smysluplné vystupovat aktivně proti věcem, se kterými nesouhlasím.
Fotografie skautky, jež se postavila neonacistovi, obletěla svět
Skautkou, která se díky pohotovosti jednoho z účastníků protidemonstrace na 1. května v Brně dostala do světových médií, je šestnáctiletá Lucie Myslíková.
„Šla jsem na protidemonstraci jako někdo, kdo je rozhodnutý věci změnit. Podle mě dává smysl pokoušet se měnit svět kolem sebe,“ uvedla pro BBC s tím, že chce, aby se více mladých lidí postavilo fašismu.
„Je pro mě důležité a smysluplné vystupovat aktivně proti věcem, se kterými nesouhlasím.
Nenávist jako taková a její šíření je jednou z těchto věcí, které jsou navíc ve dnešní společnosti stále více tolerovány. Cítila jsem se prostě povinna se vůči otevřeným propagátorům fašistické ideologie vymezit.“
O svou bezpečnost se v tu chvíli prý nebála. „I kdyby se mi něco stalo, fyzické zranění se vždycky nakonec zahojí. Kdybych ale zůstala zticha a rozhodla se nic neudělat, zanechalo by to ránu uvnitř mě, která by se nezahojila nikdy,“ uvedla pro BBC.
Dívka muži řekla, že země mají povinnost pomoci lidem na útěku před válkou a konflikty a že v takovýchto případech hranice neexistují. On jí odpověděl, že těmi stejnými lidmi, které se snaží zachránit, bude znásilněna.
Nejabsurdnější dívce na tom všem přijde, že někteří lidé jí vyčítají účast ve skautském kroji a samotnou ji nazývají extremistkou. Skaut má podle nich být nestranický.
„Skautské hodnoty se na základě naší historické zkušenosti vylučují s podporou fašismu, nacismu a komunismu. Vystoupit proto na protifašistické demonstraci ve skautském kroji mi přišlo přirozené,“ reagovala Myslíková.
Příznivce krajní pravice a antifašisty museli od sebe držet těžkooděnci
Autor: Václav Šálek
Zdroj: ČTK

PSÁT O SKAUTECH JAKO KRETÉNECH ?

Skautský zákon a skautský slib, který mladí lidé skládají, je vlastně životní cestou – příběhem.
Ilustruje ji „Portrét“ spisovatele a scenáristy, předsedy českého PEN klubu, politického vězně komunistického režimu a významné osobnosti české společnosti u příležitosti jeho 85. narozenin.
Dokumentární film o politickém vězni, spisovateli, šlechtici a skautovi Jiřím Stránském.
Převzato: „Obsah filmu vychází z konfrontace skautského desatera a spisovatelova života. Skautský zákon a skautský slib, který mladí lidé skládají, je vlastně životní cestou. Ta cesta je jasně vytvářena napětím mezi ideálem a realitou. Ono napětí vychází v prvé řadě z toho, že kluci a dívky skládají slib v dětském věku a netuší, před jaké životní situace a rozhodnutí budou postaveni. To je právě dokazatelné na životním příběhu spisovatele Jiřího Stránského, (skautskou přezdívkou Jíry).
Šílené dvacáté století se dvěma totalitami postavilo Jiřího Stránského a jeho rodinu před úkoly, které by ani nejodvážnější skautská bojová hra neuměla vymyslet. Zatčení otce za války i po roce 1948, zatčení bratra, jeho dvojnásobné věznění v temných letech padesátých a v době po okupaci v letech sedmdesátých.
Film je koncipován jako skautská bojová hra, stezka, cesta. Děj postupuje chronologicky a každá etapa života je konfrontována s bodem z desatera a slibem. Základem skautského života je smysl pro pravdu a přátelství, na to v základu útočil režim, který Jiřího Stránského zavíral, ponižoval, pokoušel se mu rozvrátit rodinu. Režim popíral veškeré ideály lidství i toho, co lidskou bytost přesahuje.
Právě rodina, ze které pocházel a neuvěřitelný příběh lásky a silného vztahu s jeho ženou Jitkou, dětmi a vlastními rodiči je druhým úhelným kamenem filmu.“
Znění českého Skautského zákona
• Skaut je pravdomluvný
• Skaut je věrný a oddaný
• Skaut je prospěšný a pomáhá jiným
• Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta
• Skaut je zdvořilý
• Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských
• Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců
• Skaut je veselé mysli
• Skaut je hospodárný
• Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.
————————————-
Skaut je pravdomluvný a zdvořilý. Anonym, aby se distancoval od svých minulých nenávistných komentářů, nemění styl, ani obsah, ale „podpis“. Je nezdvořilé, když je na to poukázáno, tak stejně jako v minulosti reagovat:
Promiňte Zdeňku, ale začínáte projevovat silné příznaky paranoidního stihomamu.
Pavlík | 2017-05-18 17:46:22 | Reagovat

Pane Gryci, vidím, že vám opravdu hodně vadí, že už sem pozorovatel či čtenář nepíše, tak jste si našel nového nepřítele, kterého budete obtěžovat svými stihomami? Připomíná to paranoidní jednání.
Pavlík | 2017-05-19 08:19:26 | Reagovat

Třeba ho někdo pozná.
A s chutí na něj upozorní, což bude jen dobře, pokud ten nenechavec nebude o něco tmavší.
Stejně ale práskači nevymřeli s koncem StB. Jeden takový bývalý informátor StB napráskal na blogu pana Jána Lauka včetně takových podrobností, jako kolik platí za hotel, co měl ráno k snídani a podobně. Bretschneiderové nikdy nevymřou.
pozorovatel | 2017-04-29 12:56:02 | Reagovat

Ostatní anonymové v Jihlavských listech jsou dost ostří chlapíci: „Co na srdci to na jazyku.“
Nejsou chameleoni.
Jihlava 19, 6. 2017. Zdeněk Gryc

Jak řešit vládní krizi?

Středa, 17 května, 2017

Jako poslanec vládní koalice čelím také dotazům, jaké řešení vládní krize bych upřednostňoval. Považuji za správné, aby v souladu s Ústavou ČR pan prezident na návrh pana premiéra odvolal ministra financí, a ANO si vybralo na tento post nového kandidáta. Pokud se toto řešení nepodaří, nabízí se odchod těch politiků, mezi kterými je nyní největší napětí, tedy premiéra i ministra financí.

Úřednická vláda na pouhých pět měsíců podle mě nedává smysl, stejně jako předčasné volby v letních měsících, když je vypsán řádný termín sněmovních voleb na říjen. Apeluji tedy na rychlý kompromis, aby vláda a Poslanecká sněmovna mohly dál plnit své úkoly, což nejsou hádky a urážky, ale práce pro občany. V opačném případě a v případě protahování řešení hrozí totální znechucení veřejnosti a ostuda naší země v zahraničí.

Byl jsem po sněmovních volbách 2013 posledním poslancem, který kvůli určitým pochybám podepisoval koaliční smlouvu (ČSSD, ANO, KDU-ČSL). A i když pro mě komunikace s těmito koaličními partnery někdy je velmi těžká, jsem přesvědčen, že i když ne všechno se podařilo, přesto jsme za ty tři a půl roku prosadili řadu rozumných zákonů (za mě např. převod peněz z podpory nezaměstnaných na sociální péči nebo aktuálně lepší pomoc pro zdravotně postižené) a před touto krizí stávající koalici neprovázel žádný skandál.

 

 

Odvést pozornost

Úterý, 16 května, 2017

První muž nejen Vysočiny, jímž je prezident Miloš Zeman, opět exceluje. Po zesměšnění premiéra v přímém televizním přenosu se mu nedostalo ovací, ale naopak kritiky: k takovému jednání by se ústavní činitel neměl uchylovat. A tak Zeman vymyslel něco, čím by odpoutal pozornost od kauzy odvolání či neodvolání premiéra Sobotky, celé vlády, nebo jen Babiše. Rozhodl se udělit milost vrahovi Kajínkovi. Bylo jasné, že tím opět rozdělí zemi, ale hlavně odvede pozornost jinam. Zaslouží si trestanec Kajínek milost? Takto ale otázka nestojí. Prezident může omilostnit kohokoliv, třebas i Belzebuba, kdyby ten seděl na Pankráci v cele. Spíše jde o to, zda je konání prezidenta jaksi konzistentní, tedy zda je věrný svým zásadám. Dávno víme, že ne. Není nadstranický a hraje si svou hradní hru s důrazem – koho nemá rád, toho škodolibě utře. A teď by pokýval hlavou a řekl: Pane redaktore, vaše smyšlenky jsou žumpou…

Není voda jako víno

Středa, 10 května, 2017

Když jste v opozici tak sršíte kreativními myšlenkami. Odborníky dosadíme nejen do komisí či městských společností. Budou to lidé, kteří mají vzdělání a zkušenosti. Uděláme vše pro blaho obyvatel. Rok se s rokem sejde, politická situace ve městě se obrací. Koalice změní barvy. Na odborníky už nezbývá čas a hlavně nejsou, tak dosadíme své lidi na místa, kterým nemusí až zas tak rozumět. Co na tom, že člověk nemá potřebnou kvalifikaci. Na to, aby jste mohl být v komisi města nebo v obchodní společnosti stačí tedy mít správnou knížku. Angažovat se od začátku a odměna je jistá. Takže bojovné hnutí proti tradičním stranám se samo stává tradiční stranou. Opravdu pochybuji, že léta v gastronomii nebo na vrátnici, nahradí vzdělání pro danou oblast a odbornost. Každopádně věřme, že bude líp, od šéfa se nejlíp učí.

Brtnické kovadliny se po 15-ti letech neuskuteční na zámku.

Pondělí, 8 května, 2017

Před časem proběhla v regionálním tisku informace, že akce Brtnické kovadliny, která má již v kalendáři uměleckých kovářů svoje místo a to nejen tuzemských, se neuskuteční v prostorách místního zámku. Toto sdělení je zcela v rozporu s článkem  zveřejněném v Jihlavských listech dne 19.7.2016.  Již nadpis „Brtnický zámek není ruina, zadřel se mi za ty roky pod kůži“, vyvolal naděje, že vlastník zámku  (představitel Nadace Svébyt) Oleg Rybnikář našel vztah k tomuto historickému objektu Vysočiny. Podle sdělení v uvedeném článku má záměr co nejvíce zviditelnit zámek a počítá s pořádáním různých akcí. Popravdě řečeno po seznámení se s představami Olega Rybnikáře o budoucnosti zámku, jsem možná naivně nabyl naději, že při oproštění se od minulosti, přece jen pan Rybnikář se svými znalostmi, zkušenostmi a známostmi (mj. v minulosti místostarosta Prahy 14) je ten, který  je  schopen dohnat zbytečně promarněný čas nevyjasněnými vlastnickými vztahy. Čas, který způsobil pokračující devastaci zámku. Z blízkého okolí jsem byl varován, abych  po nechutné více jak  20-ti leté story si nesliboval, že bude něco jinak a že chování k radním v Brtnici, společenským spolkům a potažmo k občanům Brtnice se ze strany pana Rybnikáře změní. Možná se snaží naplnit základní představy vyřčené v uvedeném článku a dělá pro to co je v jeho silách, veřejně však není nic známo. Nová webová stránka zámku (nově ustanoveného Spolku zámek Brtnice) neexistuje. Na webové stránce Nadace Svébyt je jednou z několika různorodých  činností uvedeno  bodem C. Ochrana kulturního dědictví zámek Brtnice. Je smutné, že po téměř roce z úmyslů vlastníka je známý jediný výstup, a to že na zámku, údajně podle tisku v důsledku nedohody o pronájmu, se Brtnické kovadliny na zámku neuskuteční. Akce je tak připravována v klášterní zahradě a přilehlých prostorách. Tato vynucená změna nemůže nahradit pořádání akce na zámku, který i když je v neutěšeném stavu, možná i právě proto  je  pro tuto akci  velice vhodný.  Při náhodném setkání s p. Rybníkářem jsem se dozvěděl, že nedohoda spočívá v odmítnutí spolufinancování opěrné zdi na III. nádvoří Spolkem Brtnické kovadliny resp. městem. Aby havárie opěrné zdi byla způsobena resp. napomoženo k ní bylo tím, že jeden víkend za dva roky na uvedeném nádvoří předvádí svou práci umělečtí kováři, nemá nic společného s racionálním myšlením. Havárii zdi, která toho hodně pamatuje a je dávno za hranicí životnosti  jako mnohé jiné dílčí objekty zámku ((i když její povrchové zpevnění bylo v minulosti provedeno), svést na Brtnické kovadliny, je z odborného i laického hlediska nepochopitelné. Navíc k zborcení zdi došlo po roce a půl od poslední předmětné kovářské akce. Po vyjasnění vlastnických vztahů podílení se města na záchraně zámku v podobě nových střech v době soudního řízení přece nemůže být považováno jako precedent pro další nároky p. Rybnikáře u města. Tomu se říká vydírání. Obnovení spoluúčasti města na dotačních programech je jednoduché. Bezplatné převedení zámku panem Rybníkářem na město. Ale to je asi v současné době utopie.

Je zřejmé, že vzájemné animozity mezi představiteli města, resp. Spolkem Brtnických kovadlin a dalšími spolky působícími v Brtnici, a Olegem Rybníkářem nebyly obroušeny, natož aby byly, jak by bylo žádoucí pro obě strany, odstraněny. Je nesporné, že na tahu je jednoznačně nový vlastník zámku. Pokud pan Rybnikář začíná shánět peníze na svoje šlechetné představy o záchraně zámku vymáháním prostředků  tímto způsobem, tj. na akcích organizované městem resp. společenskými spolky v Brtnici, tak není něco v pořádku. Po zveřejnění informace o zhatění uvedené akce na zámku očividně ještě více pokračuje napětí mezi vlastníkem zámku a občany Brtnice, pro které je zámek neodmyslitelným panoramatem s  nádechem dávné historie a každou akci  na zámku vítají. A to již nejen občané Brtnice.

Co nastalo od zveřejnění ušlechtilých představ o budoucnosti zámku zveřejněných v Jihlavských listech v červenci v roce 2016­?

–         z web stránek  města zmizel odkaz na zámek coby nejvýznamnější historické památky, neboť ani nová web stránka k zámku neexistuje,

–         nejsou veřejně dostupné žádné informace o aktivitách pana Rybnikáře nastíněných v uvedeném článku v Jihlavských listech,

–         hmotná pomoc ze strany  Ministerstva kultury ČR  i nehmotné aktivity (např. přednášky ředitelky NPÚ ÚOP  Telč na zámku) jsou zřejmě minulostí,

–         ze strany  NPÚ ÚOP Telč již jsem nezaznamenal prosazování Brtnického zámku, jakož to národní kulturní památky,

–         nikde není žádná informace o opravě havarijního stavu opěrné zdi na třetím nádvoří kromě sdělení, že vlastník zámku požaduje po Spolku Brtnické kovadliny resp. městu podíl na  její opravě,

To je výsledek ukončení soudních sporů o zámek smírem institucí, na jejichž vzniku a činnosti se podílel dnešní vlastník zámku p. Rybnikář (Stavební družstvo Svébyt následně v likvidaci – záhadná změna správce konkursní podstaty  a tím  náhle dosaženo smíru s Nadace Svébyt) Je paradox, že v posledních letech v době probíhajících soudních pří, byly provedeny opravy střech, komínů, revitalizace parku aj., na zámku začínalo být nebývale živo (zásluhou Spolku zámek Brtnice) a dnes tak po „smíru“, je všechno zase jinak. Po očekávání, že pan Rybnikář je schopen pro zámek udělat hodně (a možná pro to vynakládá nemalé úsilí), musím, po odmítnutí pořádání  akce Brtnických kovadlin na zámku,  dát za pravdu okolí.

Kdyby  pan Rybnikář  na jaře v r. 1989  nečetl  inzerát o zbavení se přebytečného majetku státního podniku – Pal Magneton Kroměříž-  zveřejněném v Hospodářských novinách (uvádí v článku v Jihlavských listech z loňského roku jak se dostal k informaci o zámku), tak tento rozsáhlý historický objekt  nemohl dopadnout hůře. Každá akce, kterou organizuje město Brtnice a různé spolky v Brtnici by měla být pro p. Rybnikáře vítanou propagací pro  případné  využití prostor zámku ke komerčním účelům.  A byla by to i cesta k vzájemnému smíření se s  radními a  občany Brtnice.