Blog Jihlavských listů

Petr Klukan
12- Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.

Svět kolem nás

Petr Klukan | Pátek, 14. 7. 2017 v 14:30

Dovolená je výborná věc. Pro odpočinek i možnost, kterak nakouknout, jak co kde dělají. Řidič autobusu zkoukne, jak se jezdí jinde, a kuchař okusí chutě, které by ho nenapadly. A všichni můžeme porovnávat úroveň služeb tam, kam jsme se vypravili relaxovat.

Vnímavý člověk se z cest dokáže poučit i inspirovat. A nemusí jezdit nikam daleko. Autor tohoto sloupku prožil víkend v jižních Čechách, a co jej málem zaujalo nejvíc, bylo obcházení elektronické evidence tržeb – toho EET.

„Ty dvě domácí limonády na lístku vyjeté nemáte, takže to je vlastně o stovku víc,“ prohlásil číšník v restauraci u velkého rybníka. O kus dál, v penzionu, zase nešla na fakturu započítat snídaně („ten program nějak blbne…“).

Proč se ale rozohňovat nad snahou lidí obejít zákon, když je člověk na dovolené? Nehledě na to, že s tím vlastně začala už ČSSD. V době, kdy se platily v nemocnicích registrační poplatky, některé sociálnědemokratické kraje, včetně Vysočiny, zákon nerespektovaly a poplatek nevyžadovaly.

Krásnou dovolenou, plnou inspirace.

 

64 komentářů k článku “Svět kolem nás”

  1. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    bavíme se o větších celcích, tedy ne kibucích jak zmínil pan Bernard, kde samozřejmě může fungovat společenské vlastnictví.

    Pokud jde o úlohu rozvojových zemí, jde o poměrně viditelný posun od kolonialismu, kdy tyto země poskytovaly především surovinovou základnu a zásobárnu levných pracovních sil jejich kolonizátorům bez toho, aby se zde udržoval adekvátní růst životní úrovně. Vše je otázka míry agresivity obchodu. Dnes mají tyto země výhodu např. snížených nebo žádných cel pro výrobky, které vyvážejí. To znamená určitou snahu o zlepšení jejich konkurenčních schopností.

    Pokud jde o revoluční změny ve východním bloku, byly způsobeny zvyšujícím importem informací o dění „v normálním světě.“. Tomu nedokázaly zabránit ani dráty. Hlavní spouštěč byla stále slábnoucí vedoucí úloha vládnoucích politických stran. Zkrátka, proklamacím typu, že Západ doženeme a předeženeme, nikdo nevěřil. Památný je výrok M. Gorbačova : „Eto vaše dělo“. Udržení moci silou nebylo tedy možné. Zejména velká část prominentů pochopila, že po změně mohou zůstat „u lizu“, protože, a to si přiznejme, zde nebylo dost nových kvalifikovaných lidí, kteří by mohli vzít otěže státu plně do svých rukou. Mimochodem, podobný problém měl Lenin po roce 1917, kdy měl „výhodu, že zaměstnal bývalé vlastníky, sice na podřadných funkcích, ale proto, aby průmysl fungoval dále. To vše v podmínkách totality, tedy na rozdíl od situace po roce 1989, kdy jsme byli náhle zasaženi svobodou. Svobodou, které dokázali někteří využít k zištným zájmům, přerůstajícím ve zlodějinu.

    Nejsem soudce, abych označil konkrétní viníky obrovských krádeží, nenašli se totiž žalobci, samozřejmě i ti byli zkorumpovaní. Nevím zároveň, zdali je podstatné rozlišovat ty, co vědí a chtějí krást od těch, co jsou pouze loutkami těch, co hájí svoje zájmy ve spolupráci se „svými“ politiky. Posloužím toliko Werichovou frází: „Kde blb vládne, tam nebezpečno“.

    V jednom plně souhlasím. Politici by měli být odpovědní, a to nejen z titulu své funkce, ale osobně, za svá rozhodnutí. Věřím v sílu přímé demokracie, nicméně v prostředí současné společnosti, kdy jsou i ti, co jsou ochotni prosazovat veřejný zájem, a dostali se do týmu politiků, jsou dehonestováni. Dílem ze závisti, dílem z příkladů, které provázejí porevoluční děj.

    Pokud jde o dotace do zemědělství, příměr můžete najít i v Marxově teorii diferenciální renty. Lidé potřebují být z něčeho živení a ne všude se dá hospodařit ve stejných podmínkách. Proto třeba dotace, už pro konkurenci se zbožím ze západní Evropy. Nikoliv současným systémem, kdy zejména Agrofert profituje na dotacích do zelené nafty, z nichž velká část jde na podporu pěstování technických plodin (kukuřice, řepky), nikoliv tedy do prvovýroby potravin. A to je špatně. Za prvé do ničí krajinu, za druhé jsme přestali být potravinově soběstační.

    Nejsem proti dotacím do veřejných služeb, k nimž patří samozřejmě i autobusová doprava. Tuto většinou provozují soukromé firmy, jejichž krédem je podnikání za účelem dosažení zisku. Výše dotací je kalkulovatelná a na rozdíl o dotací různým, v tom pochybným neziskovkám, jsou tyto firmy společnosti prospěšné. Neznám přesnou kalkulaci nákladů na provoz např. autobusů ICOM a výši zisků, který firma vytváří. Nicméně obecně jde o službu, která vyžaduje dostatečnou sumu peněz např. na obnovu a údržbu vozového parku.

  2. franta pulpytel říká:

    Pane Vladimíre i před rokem tady byla veřejná doprava . Po roce 1989 tu bylo hlásano ,že ted bude tržní hospodářství a to by mělo patřit pro všechny . To znamená že ,cestující zaplatí tržní jízdné . Neměli by dostávat dotace i firmy ,které vyrábí oděvy obuv na tak zvanou ztrátovost vždyt taky dělají užitečnou službu pro veřejnost . Poslouchal jsem radio Plus , jestli by úřady měli na vesnicích podporovat ty kteří si otevřou prodejnu , také tam zmínil , že krátce po revoluci lidé byli proti dotacím, ale ted mají jiný názor . Nemyslíte že firma ICOM by si mohla kompezovat ztrátovost nákládní dopravou nebo dostávat dotace ne podle výpočtu ztrátovosti ale podle toho jaký má zisk ? Přece i soukromník by měl nést nějaké riziko ane se spolehat že mu stát bude tuto ztrátovost kompenzovat. Jenže je zádrhel jestli by lidé mohli platit tržní jízdné

  3. VladimírV říká:

    Pane Franto,

    nechci Vás poučovat. Trh by v případě použití Vašeho modelu ztratil svoji jedinečnost. Tou je podpora iniciativy, soutěživosti jako předpokladu rozvoje společnosti. Oděvy a obuv bohužel nepatří mezi základní lidské potřeby. Jak je známo, toto se řeší variabilitou daní (pro potraviny jsou vesměs nižší), upozadilo se zvýhodnění i takových komodit jako jsou potřeby pro narozené. Toto je výsadou státu, upřednostnit komodity k životu nezbytně potřebné a naopak více zdanit ty „luxusní“. Viz zboží zatížené spotřební daní.

    Dotování venkovských provozoven je dle mého názoru výsledek diletantského postupu při nasazení EET. Ne Babiš, ale socialisté vyřkli nad živnostníky ortel parazitů. Přičemž nepochopili realitu života na venkově, kdy malé hospody a nakonec i obchůdky plní navíc i roli sociální, kde se setkávají lidé a probíhá společenský život. Stát přenese odpovědnost za jejich přežití na obce, které budou moci jejich chod dotovat. Samozřejmě z našich daní. Kam se poděje iniciativa jako základ aktivního podnikání, si můžete odpovědět sám. To samé platí pro Váš návrh přidělovat dotace podle zisku. Jakápak konkurence a soutěživost. K tomu tržnímu jízdnému. Všechno je záležitostí nabídky a poptávky. Ta je zde navíc modifikovaná výší nákladů na provoz dopravy, které nejsou malé, a proto dotace.

  4. Jan P. říká:

    Marxismus-leninismus, jak ho někteří před rokem 1989 poznali(škola,školící kurzy apod) nemá s autentickým marxismem nic společného

    1,Autentický marxismus je dvojnásobnou historickou obětí. Marxistickou analýzu společenských poměrů nejprve po orwellovsku ochočila Strana(KSČ), když z její terminologie učinila vyprázdněné simulakrum sloužící vládnoucí ideologii marxismu-leninismu. Po rozpadu sovětského impéria započala v postkomunistických zemích směláinstalace kapitalismu a vlezlého Marxe bylo znovu potřeba zamést pod koberec. Úkolu se tentokrát zhostila ideologie liberalismu, usměvavá utopie, která dvě dekády vyprávěla novopečeným konzumentům pohádku o vítězoslavném konci dějin, které se prý po lítém boji s totalitarismem rozplynou v mírumilovné atmosféře nákupního střediska. …

    2,Spojovat Marxe s marxismem-leninismem, tedy s ideologickým aparátem z pera Stalinovy pracovní skupiny je naivní.Svůj hmotný rozpor nachází tahle argumentace přinejmenším v podobě marxistické opozice, které vládnoucí struktury minulého režimu čelily. Po sovětské okupaci byl významnou postavou radikální levicové opozice třeba filosof Karel Kosík nebo Petr Uhl.Pro vládnoucí ideologii marxismu-leninismu byl právě autentický marxismus hlavním soupeřem, neboť jej coby proponenta kritiky režimu nebylo možné zasadit do prostého dualismu „marxista-antimarxista“
    Filosof Michael Hauser vysvětluje tento fenomén tak, že klíčovou funkcí každé vládnoucí ideologie je systematické označování evidentního nepřítele. Skrze vyprázdněné termíny Marxova teoretického aparátu mohla tedy vládnoucí nomenklatura snadno odsoudit kohokoli prozápadního či prokapitalistického jako „nepřítele socialismu“. Jak ale označit autentického marxistu, který kritizuje vládnoucí režim jeho vlastní terminologií?

    3,Kniha Státní kapitalismus v Rusku od revolučního socialisty Tonyho Cliffa, která poprvé vyšla roku 1947, je první ucelenou marxistickou analýzou tzv. komunistického režimu. Práce se zaměřuje především na stalinistický režim ve 30. a 40. letech. Autor v ní přesvědčivě ukazuje, že ruská byrokracie je vládnoucí třídou, jež hraje stejnou úlohu jako buržoazie v tradičních kapitalistických zemích, a stalinistický režim je proto třeba chápat jako zvláštní, státně byrokratickou formu kapitalismu. Dílo je aktuální i dnes, nabízí totiž pádnou odpověď na primitivní antikomunismus, který propaguje většina masmédií.

    4,Vlastnictví jednotlivců je vábničkou pravice na voliče z řad živnostníků, jeho význam je ale zanedbatelný. Svět akciových společností, finančníchderivátů a nadnárodních korporací je paradoxně světem vlastnictví kolektivního. Že se jedná o kolektivy elit na podstatě věci nic nemění. Cílem ideálního podnikatele rakouské ekonomické školy je dnes vrhnout akcie své společnosti na burzu a zůstat nanejvýš majoritním akcionářem. Nebo ještě lépe, prodat svůj perspektivní internetový projekt nějaké mamutí korporaci jako Google a odejít v pětadvaceti na odpočinek.

    5,Můžeme přistoupit na myšlenku, že liberální pojetí soukromého vlastnictví sehrálo v dějinách pozitivní roli. To nicméně neznamená, že stejnou roli musí hrát vždy.

    6,Marx a marxismus je stále živý a stále znovu a znovu se objevuje jako vážná konkurence jak neoliberální pravici, tak sociálně tržní levici.

    7,Ideologickým rámováním ekonomické transformace byl imperativ „dohánění západu“. Co takhle začít dohánět západ v ochotě vyrovnat se kriticky s Marxem, namísto ideologického alibismu, který v naší společnosti dosud převládá?

  5. VladimírV říká:

    Pane Jane P.

    Společensko ekonomické procesy v kapitalistickém systému celkem věrně popisovala politická ekonomie kapitalismu. Třídní boj byl hlavní hnací silou revolučních přeměn. Ano, byla vytvořena nepřátelská uskupení, kdy „vykořisťovaní“ měli sehrát a nakonec i sehráli rozhodující úlohu v zemích budoucího sovětského bloku k přeměně v socialismus. Většinová společnost se spokojila s vedoucím úlohou strany, která bez pardonu řídila chod státu na principu demokratického centralismu. S jakými výsledky je dobře známé. Totalitní režim mimo jiné ovlivnil pokřivení morálky v obrovské míře.

  6. Jan P. říká:

    Pane Vladimíre,s touto definicí souhlasím.Rozvíjet to dále nebudu.
    Mějte se hezky a přeji všem pohodovou druhou půli léta.

  7. Svatopluk Beran říká:

    Jsem přesvědčen že řeč je stále na úrovni lidu – to je /živnostník – zaměstnanec/ což není podle mne hlavní otázka na začátku třetího tisiíciletí. Problémem není trh, tedy vzhledem k ekonomice, ten je nezbytný, což se celkem dobře ukázalo v porovnání s minulým padesátiletým státním ekonomickým plánováním. Otázkou k řešení je nepřiměřený zisk a bohatství několika tisíců světových elit a to jsem přesvědčen že Babiš nebo Bakala k nim určitě nepatří. U nás se to točí jen tak jak nám svět ve své blahovolnosti dovolí. Dnešní zásah centrální banky je toho typickým příkladem. Vladimíre určitě některé věci myslíš dobře, ale nikdy nebude pravdou že chytrý zloděj má právo k majetku přijít podvodem. U tohoto tvého názoru totiž začíná celý morální průser kapitalismu coby spravedlivého ekonomiclého směru pro většinu. O následných válkách, vraždění a zajišťování si geopolitických celků pro tento typ amorálního kapitalismu, už ani nemluvě.

  8. VladimírV říká:

    Ahoj Sváťo,

    netvrdím, že by podvod patřil ke kategorii přispívající k rozvoji kapitalismu. Za vším stojí bohužel konkrétní lidé s konkrétními zájmy a samozřejmě i možnostmi, které jim systém umožňuje. Zároveň je pravdou, že podvod jako součást obchodu je zcela běžnou metodou, jak přijít k výhodám. Podvod není samozřejmě spojen pouze s kapitalismem, pravdou je, že míra svobody za kapitalismu je poměrně větší než třeba za totalitního socialismu, což samo o sobě vytváří lepší podmínky pro jeho fungování. Jsou tu politici, kteří by měli vytvářet psané právo tak, aby bylo zřetelné, co je normální a co už je podvod tedy trestná činnost.

    Poněkud tápám na Tvým závěrem, že kapitalismus generuje války. Jeho nejvyšší forma – imperialismus- upadla se zánikem kolonií. Války včetně těch dobyvačných byly vedeny z důvodu odlišného vidění světa, v tom víry. Byly tady odjakživa, tedy i před nástupem kapitalismu. A byly vedeny k posílení jak ekonomické tak i politické moci jako spojených nádob. Jakákoliv zástěrka pro válku, např. snaha o implementaci demokracie do států, které oplývají surovinami, je samozřejmě blaf. Jde především o získání ekonomického vlivu. Kdeže je kapitalismus ve válčících státech ve střední Africe.

  9. Svatopluk Beran říká:

    Láďo docela dobře a chytře se vytáčíš.

    Za vším stojí bohužel konkrétní lidé s konkrétními zájmy a samozřejmě i možnostmi, které jim systém umožňuje.

    Takže tím, že jsi obhajoval Kratochvílovo zlodějské nabytí počátečních investicí, tím že dal lidem práci a občané mohli využívat jeho dotované autobusy, se počítáš také do řady těch konkrétních, kteří podporují tento způsob kapitalismu? Přitom ale nevýběr daní od malých živnostníků převádíš na možnost rozkladu občanského společenství na vsi. Podle mne pokud by byli zaměstnanci dostatečně finančně zainteresováni na podílu nadnárodních společností a měli tak dostatek peněz na vysoké zhodnocení služeb malých živnostníků, neměl by být problém u malých živnostníků platit daně. Nemusí to být samozřejmě pravda, ale domnívám se že by i při statisícových ziscích, které by nekopírovali skutečnou přidanou hodnotu živnostníků, se drobní živnostníci snažili dle momentálních zákonů i mimo ně, daně obcházet. Takže jsem přesvědčen, že výběr daní Babišovým způsobem je nezbytný. Ovšem v prvé řadě by měl on zaplatit pořádně své zaměstnance aby měli i živnostníci službami pro zaměstnance, své kvalitní zisky. Skutečností je, že by se pak netisklo tolik prostředků směny pro Janečky, Kellery, Babiše, banky, Kratochvíly a podobně. Jenže to by se muselo chtít od elit vymýšlet na vysokých školách nové ekonomické koleje, které by přesněji naplňovaly a hlídali tržní podstatu rozumného lidského pokroku, protože ty socialistická ekonomika nebyla to pravé ořechové a neoliberalismus s globalismem pokrok v ekonomice určitě je, ale pořád svinstvo, které plodí vraždění a lidské mrtvoly. Pravda je že z valné většiny mimo nás.

    Kdeže je kapitalismus ve válčících státech ve střední Africe.

    Láďo tušíš vůbec co se v Africe děje? Že to je kontinent s nezbytnými surovinami pro naší dnešní moderní společnost a že rozhádanost jejich vlád je pro nás požehnání. Co ty možná statisíce středoafričanů kteří táhnou přes Lybii do Evropy. Víš kdo a proč zbořil tu hráz? Víš že byl Kadáfí hlavním sponzorem Africké Unie a že pokud by měla Africká Unie možnost ochránit africký kontinent se svými surovinami od Evropanů, Američanů či ČÍńanů, tak by to byl pro nás problém. Teď je to prblém jen běžných občanů Evropy, ale nadnárodní společnosti si mastí dál kapsu.

    Víš co vůbec co dělají evropaké firmy i jiné nadnárodní firmy a korporace například v Kongu, Nigeru a dalších zemích Afriky Víš například kam se vyvážel odpad z celého západního světa než se začli Somálští rybáři měnit na piráty?

  10. Honza54 říká:

    Svaťo, yypadá to „tvoje“ věrohodně, ale nemohu věřit že „ty“ všechno víš a znáš makroekonomiku přes geopolitiku, historii a politologii. Tvoji mozkovou kapacitu a rozhled snad nemá ani náš hradní pán.

  11. VladimírV říká:

    Sváťo,

    pokud jde o pana Kratochvíla, je to člověk, který byl za svoji delikvenci dokonce ve vyšetřovací vazbě. To, že dostal prezidentskou milost na základě verdiktu specialisty psychiatra, je bohužel v souladu se zákonem. Nakradené prostředky však zhodnotil do té míry, že vznikla jedna z největších dopravních firem v republice. Zřejmě s dobrou pověstí, protože je i stěžejním provozovatelem krajské dopravy a nejen na Vysočině. Nevěřím tomu, že by pozice firmy vznikla uplácením krajských politiků.

    Poněkud mi nesedí Tvoje zmínka o tom, že jsou lidé z vesnic v hojné míře zaměstnávání u nadnárodních společností, které by je mohly lépe zaplatit a oni by si mohli dovolit i dražší služby. Zcestnost skokově se zvyšující minimální mzdy se projeví hlavně u drobných živnostníků. Ano, stát si bude mnout ruce, dostat více než 40% z mezd na daních a dávkách pracujících a dalších 15 resp. 21 z cen prodávaného zboží. Ale co oni, kdy je bude „hlídat EET“. Lidé, kteří neví, co je dovolená, nemocní jsou jen v krajních případech, lidé, které dusí jeden úřad za druhým, aby náhodou nesklouzli na tenký led delikvence.

    Co mi hlava nebere je vyrovnat se na druhé straně s faktem, že zde existuje přehršel neziskovek, na které nedopadá EET, ale které dokonce dostávají na svoji činnost dotace. Ano, i ony pracují ve prospěch lepšího sociálního zázemí různých vrstev obyvatel. Tedy činí něco podobného jako hospody a obchůdky na vsích. Ovšem za jiných podmínek.

    Sváťo, o dění v Africe opravdu nemám dost informací. Kaddáfí byl opravdu dobrou pojistkou nájezdnických snah. Holt, pod praporem demokracie lze dosáhnout i likvidaci takovýchto osob.

    Pokud jde o výprodej surovinového bohatství, je vše otázkou obchodu. Zrovna tak jako o dovoz odpadu (i my s tím máme své zkušenosti). Ale i tady je vidět znatelný posun k lepšímu.

    Příklad nadnárodních společností jenom potvrzuje, že pokud existuje osobní zájem ( jinak řečeno osobní odpovědnost), tak se daří. Toto potvrzují až na výjimky firmy v soukromých rukou. Rád jsem si poslechl rozhovor s panem Bernardem, který pomalu z ničeho vybudoval prosperující firmu. Taky kapitalista.

  12. Jan P. říká:

    Vážený pane Berane,nedalo mi to a musím reagovat.
    Vaše nesobecký myšlení má moje sympatie .Vašim komentářům rozumím a většinově s Vámi souhlasím,ale…

    Problém je ten,že česká společnost chová obdiv k bohatým jedincům. Spousta lidí vzývá úspěšné podnikatele a žádá klid na levnou práci. A věří, že bez silných typů jako Babiš bychom stejně nebyli nic – což jsou představy, kterými jsme byli masírováni celé roky.
    Každý rozumný a soudný člověk musí souhlasit s tím,že jsme se stali levnou montovnou, kde platy výrazně zaostávají za Západem, bez šance se mu přiblížit. Tohle má být ona vysněná svoboda?
    Podstatu našeho problému vystihl britský kreslíř Darryl Cunningham ve skvělém komiksu Věk sobectví (2015). Líčí osudy známé americké spisovatelky Ayn Randové a ukazuje, kam až může vést víra v kapitalismus jako řemen.
    Je možné zlomit víru, že se máte starat hlavně sami o sebe? Nebo že oligarchové jsou naše spása? Levice doplácí na to, že rezignovala na boj o hodnoty. Neprosazuje razantně svoje myšlenky – pokud vůbec nějaké má. Nikdo v ČSSD se neodváží říct, že ti úplně nejbohatší parazitují na společnosti a měli by jí to vrátit. Při první ostřejší kritice progresivního zdanění (třebaže dost špatně nastaveného) v médiích se levice stáhla a odmlčela.

    Předseda Senátu Milan Štěch zahájil válku naprosto zbytečně a hloupě proti OSVČ (o zvýšení pojistných odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné).
    Nežijeme už v éře průmyslového kapitalismu ani silného sociálního státu. Naší „konkurenční výhodou“ je nízká cena práce oproti Západu – mzdy jsou stále malé a zlepšení přichází zoufale pomalu. Velké firmy mají navíc tendenci nakupovat jen jednorázové služby, dochází k flexibilizaci pracovních kontraktů a deklasování celých profesí.Neustále slyšíme, že nebude na důchody, protože je nebude mít časem kdo platit.Štěch byl předvídatelně označen za bolševika, který chce živnostníky zlikvidovat. A zároveň se rozvířila pro Čechy typická debata o tom, kdo je vlastně „poctivý podnikatel“. Jenže jádro problému je jinde.
    Podle nové studie OECD má Česko jedno z nejvyšších zdanění práce na světě. Překonali jsme tím i skandinávské země proslulé vysokými daněmi, jako je Dánsko, Švédsko a Norsko. Má to ale háček – průměrná mzda v severských státech je zhruba čtyřikrát vyšší než u nás. K tomu si přidejme každoroční odliv peněz do daňových rájů a rovnou daň místo zoufale potřebné (a dobře nastavené) daňové progrese. Sociální demokrat Štěch to ale přehlíží a kráčí ve stopách Miloše Zemana, který v minulosti proti OSVČ taky brojil. Jenže tím, že proti sobě postaví zaměstnance a OSVČ, nevyřeší nic.Většina lidí v České republice se musí protloukat životem a nezajímá je, jestli jsou „efektivní pro tvorbu HDP“. A pokud neustále slyšíme, že nebude na důchody, protože je nebude mít časem kdo platit, řešení je nasnadě. Naprosto s Vámi souhlasím,že by to chtělo pořádně zdanit ty nejbohatší, tlačit na vyšší mzdy a více využívat taková opatření, jako je daň z nemovitosti nebo zmíněná progresivní daň. Jak nedávno připomněl sociolog Daniel Prokop, bylo by fér výrazně snížit daně nejchudším – třeba lidem s příjmy do dvanácti tisíc, kteří dnes platí, až se z nich kouří a skoro nic jim nezbyde. Sečteno a podtrženo, do vysněné Skandinávie, kterou se sociální demokraté rádi ohání, nedojdeme tak, že si došlápneme na ty dole. Češi jsou totiž tradiční společnost pracantů a makaček, a ne snílků nebo revolucionářů. Málokdo tu přemýšlí, jakou roli vlastně práce hraje ve společnosti a životě. Že jsou české mzdy třetinové ve srovnání s Německem? Že život není jenom o práci? Nebo že nadměrné množství práce ničí vztahy, zdraví a psychiku? Takové otázky zní jako nadbytečný luxus, který jen odvádí pozornost od hákování.

  13. Svatopluk Beran říká:

    Ahoj Láďo

    Příklad nadnárodních společností jenom potvrzuje, že pokud existuje osobní zájem ( jinak řečeno osobní odpovědnost), tak se daří. Toto potvrzují až na výjimky firmy v soukromých rukou. Rád jsem si poslechl rozhovor s panem Bernardem, který pomalu z ničeho vybudoval prosperující firmu. Taky kapitalista.

    Láďo Bernard není strůjcem ekonomiky. Je to opět jen jeden z těch který vytváří dobré služby, tedy žádný hybatel ekonomiky, ale zásobovatel dobrého pivního zázemí pro zaměstnance. Pokud budou mít zaměstnanci peníze a on kvalitní pivo, tak poroste ještě víc. Jenom kvalitní produkt jeho růst však už neposune. Jinak jestli jsem správně pochopil jeho poslední rozhovor, tak Bernard tvrdí že ET hospody nezničí. Jinak je to též jakopolitik skokan z jedné strany do druhé. Určitě by měl zůstat jenom u toho piva.

    Že jsou neziskovky částečná finanční díra, tak tomu věřím taky, horší ale je že cílem některých z nich – (například ČLOPVĚK V TÍSNI) je na podkladě utrpení a následné rádoby nezištné pomoci, tlačit zachráněné občany z vděčnosti do neoliberální ideologie a dění. Tedy žádná upřímná milosrdnost. Přitom samotný vznik problému, tedy ovlivnitelný, (např. válku) -, sami inicijujeme.

    Pokud jde o pana Kratochvíla, je to člověk, který byl za svoji delikvenci dokonce ve vyšetřovací vazbě. To, že dostal prezidentskou milost na základě verdiktu specialisty psychiatra, je bohužel v souladu se zákonem. Nakradené prostředky však zhodnotil do té míry, že vznikla jedna z největších dopravních firem v republice. Zřejmě s dobrou pověstí, protože je i stěžejním provozovatelem krajské dopravy a nejen na Vysočině. Nevěřím tomu, že by pozice firmy vznikla uplácením krajských politiků.

    Prezidentská milost byla na podstatě uplácení politické strany dále na podkladě ekonomické úvahy Klause, že to co zbylo po ukončení socialismu je potřeba nechat rozkrást všehoschopnými. Jim pak ten byznys vyjde, nebo nevyjde. Dnešní rozklad osobní morálky běžného obyvatelstva bych já neviděl ani tak v bývalém komunistickém myšlení, jako spíš v toleranci a náhledu na nastávající kapitalismus našich porevolučních elit, jako máš například vzhledem ke Kratochvílovi i ty. Prezidentská milost byla též na podkladě zneužití více psychiatrů, nejen Skačániho a překrucováním materie zákona o nepochopení rozsudku a následném zmatení, které po omilostnění náhle přešlo. Jak by to asi vypadalo s naším soudnictvím, kdyby se každej z rozsudku zbláznil a následně po omilostnění, byl zase byl v pořádku. Měly by pak soudy a spravedlnost vůbec nějaký význam? Podle tebe by to asi mělo vypadat tak, že nějaký arbitr řekne ten by mohl z toho nakradeného udělat firmu tak toho omilostníme, tenhle ale nic nevymyslí, tak si tu zlodějnu pěkně odsedí. Není takové omilostnění vlastně pokřivená dotace a morální pokles? V poslední době například Janečkem zmanipulovaný soudní odhadce. Vše je otázka vstupní ceny a úrovně morálky psychiatra, nebo soudního znalce. A za další nevěřím tomu, že by na Vysočině bez Kratochvíla a jeho zlodějny nejezdily autobusy. To už jsme ale řešili mockrát. 🙂

    Pokud jde o výprodej surovinového bohatství, je vše otázkou obchodu. Zrovna tak jako o dovoz odpadu (i my s tím máme své zkušenosti). Ale i tady je vidět znatelný posun k lepšímu.

    I v tomto bodě jsem přesvědčenej že se mýlíš. Nejen nevědomě, ale dobře víš, že se jedná v mnoha případech o ekonomický tlak nebo podvod, ale vžádném případě o vzájemně výhodný obchod – (uplácení vlastní silou dosazených a diktátorů a jejich následnou militantní podporu či cíleným šťouráním do vosího hnízda různých náboženských směrů v té které zemi). Ale v tom je naše křesťanská morálka přeborník.

  14. Svatopluk Beran říká:

    Jane P. K tomu já nemám co dodat. Tak nějak na situaci nazírám také.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I