Blog Jihlavských listů

Archív: Říjen 2017

Dokument Mečiar

Petr Klukan | Pátek, 27. 10. 2017 v 8:29

Probíhající mezinárodní festival dokumentů v Jihlavě se více než kdy jindy zabývá politikou. Příhodně, v dozvuku voleb. V úvodní večer byl promítán dokument o Mečiarovi. Natočila jej mladičká slovenská režisérka, která prokázala odstup i nadhled. Osoba Mečiara nevyznívá dobře, a ani jinak nemůže. Nejsilnějším zážitkem z filmu však není překvapivě gangsterská devadesátá léta Mečiarova vládnutí (ač ho lid zbožňoval), ale promluva marketingového odborníka, který Mečiara „udělal“. Volby jsou vždy o emocích, a ne o rozumu, tvrdil marketingový stratég. Stačí umět přesvědčivě mluvit a říkat davu, co chce slyšet, a stanete se pro ně Bohem.

Závěr filmu o Mečiarovi nesnímá Mečiara, ale současného premiéra Fica. Ten právě na mítinku, stejně jako předtím Mečiar, nadmíru zapáleně a lidově mluví k davu. Mrazivý závěr. Nejednoho diváka v sále při tom napadlo přirovnání s Babišem. Jak ale poznamenal v diskuzi přítomný bývalý Mečiarův spoluposlanec, Mečiar tomu, co říkal, věřil, kdežto Babiš ví, kdy lže.

Město koupilo Modetu.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Čtvrtek, 26. 10. 2017 v 6:56

Už dřív. Celkově si myslím, že to je dobře.Ten prostor je opravdu hrozně zajímavě položený a skýtá velké možnosti. Dobře moc nebylo, když se to kupovalo, že se ještě moc nevědělo co vlastně s tím. Ale zase dobře je, že se aspoň teď fakt na tom začíná intenzivně pracovat. Bylo možné si to celé prohlédnout, poslechnout si jak takové věci fungují jinde (hlavně příklady z Písku, Plzně a Brna byly hodně zajímavé….), zjistit jaké jsou názory a možnosti. A jestli dobře bude i na konci, to je v rukou hlavně těch 37 z nás, kteří byli ve volbách ostatními vybráni, aby rozhodovali… Hlavně tedy, jestli najdou dost času aby to všechno opravdu důkladně promysleli poté co se dostanou ke všem informacím a pak se sami rozhodli nikoliv podle předsednického stolku, ale ve prospěch budoucnosti, nadčasovosti.Ve prospěch města.

Konečně po

Petr Klukan | Úterý, 24. 10. 2017 v 10:36

Ve Francii prý bývá obvyklé, že se těsně před volbami osočují kandidáti z korupce. Ve vyspělých demokraciích to tak asi je, že není jen jedna strana, která má patent na pravdu a plné žaláře svých nesympatizantů. Za to jsme jistě rádi. Říká se také, že demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou těch ostatních. To je asi nejlepší odpověď na snahy omezovat třeba diskuze.

Volby dopadly. Nějak. ANO se raduje, stejně tak Okamura, od kterého v minulém volebním období utekli jeho vlastní poslanci se slovy, že jeho cíle nejsou takové, jaké hlásá. Okamura kvalitně popracoval se strachem z uprchlíků, kterých je v ČR asi sedm nebo osm, a získal hlasy a miliony, z nichž strana může žít. Jako kdysi republikán Sládek, který si založil na politické straně živnost.

Jaké to tedy byly volby? Satirička Zuzana Bubílková to v rozhlase vtipně okomentovala tak, že jen čeká, kdy se k volbám v ČR přihlásí Islámský stát.

Humor a nadhled, to je to, co bychom neměli ztratit. Ani při pohledu na volební výsledky, které se nemusí každému zdát uspokojující. Dospěli jsme k nim ale demokraticky.

Stamicova flétna se smyčci oživla po staletích v Jihlavě

Zdeněk Geist | Pondělí, 23. 10. 2017 v 18:38

Nedělní Podzimní koncert Filharmonie G. Mahlera přinesl zřetelný důkaz o přínosu, jaký má „domácí“ hudební těleso pro Jihlavu a Vysočinu. Kromě symfonií Josefa Haydna a v Čechách málo slýchaného Leopolda Mozarta (známého u nás více z filmového plátna než z koncertních sálů), totiž orchestr v čele se svým šéfdirigentem Jiřím Jakešem a flétnistkou Ditou Urbánkovou-Čeledovu uvedl Koncert pro flétnu a orchestr C dur Jana Václava Stamice.
Koncert byl výjimečný hned z několika důvodů. Jednak vůbec tím, že byl po takové době představen posluchačům. Jiří Jakeš jej totiž nalezl, přepsal a upravil z původního autografu skladatele, jehož třísté výročí narození v někdejším Německém (dnes Havlíčkově) Brodě si letos připomínáme. Výběrem a transkripcí právě této skladby, umocněné navíc výborným hudebním přednesem sólistky Dity Urbánkové Čeledové, tak J. Jakeš a jím vedený orchestr ukázal v plné míře výjimečnost Stamicova génia.
Autor skladby byl sice sám virtuozem houslovým, nicméně pro mistrovské ovládání nástrojové hry i u jiných instrumentů měl mimořádný cit (a jako dirigent i nároky). A tak když už tedy napsal tento flétnový koncert, nechal nástroj – i jeho interpreta – náležitě vyniknout. To se nadmíru zdařilo také v případě nedělního provedení této nově objevené skladby. Zejména druhá věta koncertu, jež vynikala silnými melodickými motivy, jasně prokázala, jak předběhl v Mannheimu usazený komponista z Vysočiny svoji dobu. Náladou především v těchto pasážích skladby totiž více než jen vykročil z barokní hudby – spíše již připomíná budoucí velké melodiky raného romantismu.
Je správné a poučné připomínat veřejně památku dávno zesnulých jedinečných hudebníků, ať už odhalováním pamětních desek či texty k jejich uctění. Není ale pro hudební odkaz skladatele větší pocty, než když se orchestry a posluchači nadále zajímají především o jeho dílo. Tím více, pokud je zároveň na koncertních pódiích představena zapomenutá, avšak výjimečná autorova skladba. Takový počin zaslouží ocenění všech, kteří se na něm podíleli. Ať už nalezením původního notového zápisu a jeho náročným přepisem, či hudebním nastudováním a velmi zdařilou interpretací.
Velmi pozitivní přijetí nedělního koncertu ze strany publika jistě jihlavské filharmoniky potěšilo. A ze vstřícných reakcí posluchačů zároveň zřetelně vyplývá, že ti očekávají i další podobné hudební „oživení“ v podání Filharmonie G. Mahlera.

Ponižující fronty na kotlíkové dotace

Jaromír Kalina | v 18:10

Kraj znovu selhal v zajištění důstojných podmínek pro žadatele kotlíkové dotace. Podle mě je ve 21. století ponižující, aby žadatelé stáli v noci frontu před krajským úřadem v Jihlavě – jako tomu opět bylo v noci z 19. na 20. října. Proto vyzývám k odpovědnosti toho, kdo tuto situaci znovu nechal dopustit.

Byl jsem ke svému názoru k tomuto tématu vyzván obyvatelem, který tuto zbytečnost už víckrát viděl z nedalekého domu. Zastavil jsem se přímo na místě a z přítomných jsem cítil bezmoc a zoufalství. Bylo docela chladno, a tak jsem chtěl aspoň dojít uvařit kafe nebo čaj do našeho zastupitelského klubu na krajském úřadě, ale elektronické zajištění objektu mě tam v tu dobu nepustilo. Ale přece není možné, aby třeba starší člověk z Novoměstska, který tu nemá známé, stál venku celou noc bez možnosti toalety či základního občerstvení, respektive podstupoval tuto ponižující formu podání žádosti.

Situace z předchozích vln kotlíkové dotace se opakuje a právě starší lidi zejména z venkova nemají možnost žádost doručit přes datovou schránku anebo o tom vůbec neví. Navíc ani při vystání celonoční fronty nemají jistotu, zda dotaci získají. V době elektronizace veškeré agendy kraj musí nalézt jiné řešení, jak se této nedůstojné situaci vyhnout. Vždyť třeba Karlovarský kraj to řešil čistě elektronickou cestou. Anebo se to jednoduše dá řešit tak, že tzv. neúspěšné žádosti pod čarou se přímo podpoří z rozpočtu kraje tak, aby se na všechny dostalo. Vždyť rozpočet Kraje Vysočina je v dobré kondici a navíc by tím kraj zlepšil životní prostředí konkrétním lidem, kteří zde skutečně žijí.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I