Blog Jihlavských listů

Trafiky k životu patřily jakoby odnepaměti. Kupovaly se v nich noviny, časopisy, cigarety. Alespoň ti starší si vzpomenou.
V těch stáncích na ulici lidé kupovali Rudé právo, Práci, Lidovou demokracii, nebo třeba okresní Jiskru. A k tomu jedny Marsky, Cleyky, Startky, Petry, nejlacinější Partyzánky a Lípy, nebo ty drahé Sparty v měkké či tvrdé krabičce. A samozřejmě i sirky a zapalovače, nebo tikety na Sazku či Sportku.

Takový stánek byl křižovatkou cest především v ranní době, kdy se šlo do práce, a odpolední, kdy se šlo z práce. Dřevěné boudy, za jejímiž skly se skrývaly nejen časopisy, ale i alkohol, žvýkačky, limonáda…
Zcela svébytnou trafikou byl v Jihlavě stánek naproti Tuzexu. Seděl v něm pan Lauer. Chodilo se k němu i o svátku, protože měl třeba i chleba. Nebo když jste zapomněli na svátek někoho z blízkých, bonboniéra a víno od Lauera zachránily rodinný klid. Protože ostatní obchody byly v neděli zavřené. To, co po revoluci dokázali Vietnamci, mít „stále“ otevřeno, s tím začal ještě před nimi pan Lauer.
I po Listopadu 89 trafiky zůstaly. Jen obsah novin v nich prodávaných se změnil. Ani v tisku už nevládla jediná strana, a časopisy i noviny se rozrostly o tituly dosud nebývalé. Ať už to byly humoristický časopis Trnky-Brnky, erotický Nei Report, nebo obrovské noviny Prostor.

Doba letěla, noviny vznikaly a zanikaly, ale stánky zůstávaly. Stále měly co nabídnout. Svůj sortiment rozšířily o videa, posléze DVD, paperbacky, mapy, jízdenky…
Konec stánků zapříčinil globální internet „zadarmo“, v jehož elektronických útrobách především mladí získávají informace i zábavu. A moderní a zdravé je nekouřit, takže se kuřivo ze stánků přestěhovalo do několika mála kamenných trafik, kde mají doutníky i cigarety lepší zázemí.

Zatímco císař Josef II. rozhodl, aby se prodejny tabáku (trafiky), který byl v Rakousku státním monopolem, přednostně přidělovaly válečným invalidům za služby prokázané v boji, současná doba invalidům nepřeje. Ti by si mohli ve stánku přivydělat, a cítili by se užiteční.

Babišova vláda však dbá především na výběr stokorunových nebo tisícových daní, protože honit uniklé miliony je nesrovnatelně těžší, a tak se rozhodla zahrnout do elektronické evidence tržeb i malé stánkaře. Ten Babiš, který v džungli devadesát let využil všech svých pák, známostí a „darů“ politikům, aby se stal nejbohatším a nejmocnějším. Jím zavedené EET tak stánkařům dalo poslední ránu do vazu.
Trafiky tedy mizí. Jejich pojmenování je spíše slyšet v souvislosti s politickou scénou, kdy se „trafiky“ udělují odloženým politikům. Možná že přidělení „trafik“ také chápou, jako v době císaře pána – za prokázanou a neochvějnou službu v boji, i když politickém. Lidé však takové „trafiky“ spíše vnímají jako protislužbu či legální úplatek.

Zatím končí a jsou odstraňovány jen ty opravdové trafiky – stánky o rozměrech malilinkatého pokojíku. Na chodníku po nich zůstává prázdné místo. Je to škoda, ale život jde dál a prázdnotu zacelí čas. Tu na chodníku, i tu v duši, po nostalgických vzpomínkách.

„Praha dnes bude připomínat památku Jana Nepomuckého.

U této příležitosti vyjde procesí od katedrály svatého Víta a po řece poplují historické gondoly.
Slavnosti Navalis věnované památce Jana Nepomuckého, které dnes začínají v Praze, ozdobí tradiční barokní lodě z Benátek. Lodě opustily benátské kanály poprvé. Svatojánské slavnosti byly v Praze už v době baroka, současní pořadatelé je obnovili v roce 2009. . .
V barokní době patřila slavnost k nejvelkolepějším oslavám. Sjížděli se na ni poutníci ze všech koutů země, aby uctili památku sv. Jana Nepomuckého, ale také aby vyslechli hudbu provozovanou z hladiny Vltavy a zhlédli velké množství atrakcí.“

JIHLAVA
V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů.
V úvodu článku “ Kvartal prověren“, píše redaktor Jiskry:

. . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad.

Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána.

Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města.

Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn.

Nestane se tak a je to moudré.

Mnohem víc mu to bude slušet třeba u kostelíčka sv. Jána na Kalvárii, či na jiném místě. Všimněte si však, že vpravo na mostě /směrem od Jánů/ je naň pamatováno příslušným místem. Projektant tu pozorně dbal historie uchování památky, možná dokonce umělecké památky. My bychom teď měli pamatovat na to, aby ono prázdné místo vyplnila třeba socha sportovce, jako symbol mládí obyvatel sídliště, jež by také byla doplňkem stojících a připravovaných sportovišť. . . . Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. . .

PS. Sv. Jánu to neslušelo nikde. Jeho socha byla zničena. Madona na Skalce byla bez hlavy „pouze“ zakopána.

Západní způsob myšlení se hroutí. A spolu s ním také západ!
Ján Lauko | Čtvrtek, 5. 4. 2018 v 19:42

Po blogu Jána Lauko, letos už opravdu naposledy !!!

„Slavnosti svobody 2018 v Plzni – velkolepé oslavy osvobození
Kdy 3. květen 2018 9:00 – 6. květen 2018 23:00 Historické a vojenské akce
Neobyčejnou slavnostní atmosféru s všudypřítomnými americkými vlajkami a dobovými uniformami, historickými vozidly a mnoha kulturními akcemi zažijete pouze v Plzni,
a to od 3. do 6. května.
První květnový týden si bude Plzeň opět připomínat osvobození americkou armádou.
Právě květnovým osvobozením Československa roku 1945 skončila druhá světová válka pro celou Evropu.
Zatímco většina České republiky byla osvobozena sovětskou armádou, jihozápadní Čechy spolu s Plzní byly vyproštěny ze spárů tehdejšího nacistického Německa 3. americkou armádou generála George Pattona.
Tradiční přehlídka Convoy of Liberty s letounem Spitfire
Největším lákadlem zůstává přehlídka vojenské historické techniky Convoy of Liberty s dvěma sty kusy vojenské techniky, která se oproti minulým letům uskuteční letos výjimečně v sobotu od 11 hodin.
Ve vzduchu konvoj doprovodí současné vojenské letouny i nejslavnější stíhací letadlo britského královského letectva za druhé světové války Spitfire.

Vojenské historické kempy
V neděli 6. května, na kterou připadá výročí příjezdu tanků amerických osvoboditelů do Plzně, vyvrcholí oslavy vzpomínkovým aktem Díky Ameriko!
u pomníku na Americké třídě.
Součástí hlavního programu budou tradiční vojenské historické kempy. Představí výzbroj, výstroj i každodenní život tehdejších osvoboditelů. U příležitosti 100. výročí vzniku královského letectva se letos jako novinka v Plzni představí tábor Royal Air Force (RAF).

Dorazí i vzácní hosté
Jedinečnou částí hlavního programu je setkání s americkými a belgickými veterány. Letos jich přijede šest. Oslav by se měli zúčastnit i další významní hosté, například vnuk generála Pattona nebo vnuk plukovníka Charlese H. Nobla.

Pestrý kulturní program
Do atmosféry poválečné euforie vás přenese nejen vojenský program, ale také rozmanitá hudební vystoupení, tematické výstavy, pietní akty či dobové módní přehlídky. O slavnostní zahájení se v pátek postará americká kapela The Count Basie Orchestra, držitel 18 cen Grammy. Těšit se můžete mimo jiné na folk a country v podání kapely Jelen, electroswingové Mydy Rabycad a swingové a jazzové písně od orchestrů Pilsner Jazz Band, Big Band Klatovy nebo Hradecký Big Band.“