Archive for Srpen, 2018

Andělský

Pátek, 31 srpna, 2018

Jeden moudrý kolega mi kdysi v době oslav mých narozenin přál do života hodně štěstí, zdraví a spokojenosti, pak se na chvíli odmlčel, pohlédl mi zpříma do očí a tiše špitl – A hlavně ti ze srdce přeji, abys vždy našel v čase potřeby dostatečnou oporu a pomocnou ruku andělů mezi přáteli. Na tom v životě nejvíc záleží.

Poděkoval jsem za tak srdečné a zvláštní přání a podotknul, že mám sice dobré kamarády a přátele, ovšem ti nelítají zatím jako andělé. Jednomu chybí křídlo, druhý je příliš viditelný tam, kde by ho zvláště jeho paní vidět radši neměla a spolužák Mirek, jak jsem si všiml včera podle jeho rozbitého nosu, se létat teprve učí a právě nedávno se mu nedařilo a on zakopl a nešikovně přistál u zavřených dveří obchodního domu.

Kolega se usmál – Luciano de Crescenzo si kdysi poznamenal, že lidé jsou vlastně andělé, avšak pouze s jedním křídlem. Proto někdy potřebují objetí přítele, aby spolu, ve dvou, mohli vzlétnout. Luciano dobře věděl, že člověku není zatěžko být chvíli sám, mnohem těžší je mu žít v opuštěnosti. To je největší bolest a zkouška života. Měli bychom si proto častěji všímat druhých lidí a učit se proměňovat se navzájem v andělské bytosti. A Mirkovi vyřiď, ať se žádným klopýtnutím ani pádem nenechá odradit, a když je to potřeba, ať se nebojí chodit pěšky.

Odcházel jsem domů, a stále slyšel to nezvykle přátelské blahopřání. Tolik filozofů už přemýšlelo a popsalo stohy lejster, aby se dobralo smyslu našeho života na matičce Zemi, léta se zabývali objevem pokladů Pravdy, záhad nekonečného Vesmíru, řešili tajemství rébusu všemocné Vědy a tajuplných mysterií, a my se máme naučit v letu životem proměnit sami sebe v anděly.

A tak jsem se pokusil i do svých gratulací připojit andělské přání. Záleží na nás, jak často jedni druhým podáme pomocnou ruku, abychom se dokázali zvedat po nečekaných pádech ze země a znovu objevit dobrou náladu, nový cíl a radost života. A totéž přeji i vám, objevitelé vzácné soudržnosti, ať se dnes dokážete povznést s pomocí dobrých sousedů a kamarádů nad každou svízel a třeba i lavinu starostí, hodně zdaru, přátelé dosud tak vzácného andělského poletování.

Proč si výročí invaze v srpnu 1968 tak masivně připomínáme?

Pátek, 24 srpna, 2018

Proč si výročí invaze v srpnu 1968 tak masivně připomínáme?
(Video: Sabina Slonkova, Seznam.cz) včera 14:25

Televize Seznam připravila třídílný seriál k padesátému výročí srpnové okupace. Dokumenty poskládané ze vzpomínek pamětníků a dobových záběrů měly velký divácký ohlas.
Článek
Jak prožívali Čechoslováci poslední dny před tím, než do země vpadla okupační vojska? Co se dělo v prvních hodinách, dnech a týdnech? A jaké dopady měla invaze v roce 1968 na životy obyčejných Čechoslováků?
——————————————————————–
Dokumentem je autentický rozhlasový záznam,
nejenom pražského,
ale i bratislavského rozhlasu.

Jedním z autorů je Petr Janík, jehož dědeček Čeněk Janík,
uvítal jako první poslance za Valašsko TGM,
při návratu do vlasti před 100 lety,
tedy ve výročí, které letos slavíme.

Petr Janík:“já jsem v těchto dnech žil tak trochu v reminiscenci na padesáté výročí vpádu spřátelených armád. Také jsem něco vyprávěl do rádia. Kolega režisér přijel ze mnou a něco už bylo odvysíláno minulou (19.8.) neděli.
Nahrál jsem asi hodinu, ale protože to byl střihový program, tak tam mám asi 8minut. Relace se jmenuje Osmičkové generácie.
Máte-li chuť, tak adresa na Slovenský rozhlas – rádio Devín je „:

http://www.rtvs.sk/radio/archiv/11228/977711

Fíčer Rádia Devín
Nedeľa 19.08.2018, Jaroslav Rozsíval: Osmičkové generácie. 1968 – August/ Vysielame 19.8.2018 o 12.00 v rádiu Devín Pprvý zo štyroch premiérových fíčrov Jaroslava Rozsívala venovaných našim nedávnym dejinám pod názvom Osmičkové generácie. Tento má podtitul 1968 – August. Autor spovedal viaceré osobnosti spoločenského života, ktoré zažili udalosti tých dní ako mladí, a vytvára záznam spomienok, zážitkov a dojmov, ktoré ich určili na celý život.

PS. Je na webové adrese, nějaký podobný autentický záznam,
z listopadu 1968 – rádia Jihlava?

DNES, je 23.srpna

Čtvrtek, 23 srpna, 2018

Sabina Slonková: Ruská propaganda je na míle vepředu

4.9.2015 Aktuality/Komentáře (26), autor:
Petr Klukan

Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.

Shodneme se, že rozpoznat propagandistické články je stále těžší? I díky internetu, který změnil média?
Ano, nová média vnesla nový prvek v tom, že na internetu můžete získat jakoukoliv informaci. Myslím, že spousta lidí nedokáže rozlišit věrohodnost jednotlivých serverů. Informaci bere stejně hodnověrnou, jako když ji má z tradičního dlouhodobě prověřeného média. Takže kdokoliv cokoliv na internet umístí, spousta lidí má tendence dát v důvěryhodnosti rovnítko mezi v podstatě pofidérní zdroj a relevantní informací.
Jde o novou techniku propagandy o které se zmiňuje novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.
Podle této techniky je obsah „meritus“ předmětného komentáře více či méně opominut a napadne se osoba autora.
Klasickou ukázkou je včerejší komentář-e k blogu:
DNES, po 50 letech, kolem 23. hodiny (večer)
22. Berka říká:
Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
Je tady docela zajímavá paralela – stejně jako si estébák dovolí řečnit o výročí okupace před českým rozhlasem, tak si to se stejnou chutí dovolí tady i budovatelský kolaborant z Jihlavy. Měli byste oba zalézt někam pod zem a vůbec se neodvažovat vystrkovat svoje narudlé a narychlo přebarvené rypáky. Teď v těch vedrech totiž máslo na hlavě strašně rychle taje…
Masturbuj raději nad svejma zažloutlejma plánama ulice Antonína Zápotockého, za kterou jsi dostal a vděčně přijal čestné uznání plus prémie – a nebo možná nad legendárním výtiskem Jiskry ze dne 25.2.1975, kterou jsi tady dneska v té euforii úplně zapomněl vytáhnout, ty scvrklej pytlíčku smrdutý kolaborantský žluče…
Omlouvám se ostatním za svůj půlnoční výlev, ale tyhle normalizační krysy, díky nimž se ty sračky táhly dalších dvacet let a který se vůbec opovažujou mluvit o nějakém pražském jaru, který přitom právě oni bez mrknutí oka spláchli do hajzlu, mi zvlášť dneska prostě nějak pijou krev.
Karel Bernard, Královský vršek – Jihlava, ty anonymobijče.
——————————————————————–
Faktem je, že první článek o Březinkách vyšel v Jiskře:
21. 3. 1967. Pod názvem : „Březinky dostanou novou tvář“
Název  blogu :
DNES, po 50 letech, kolem 23. hodiny (večer)
Sovětská vojska nás neokupoval, ale byla „dočasně“ umístěna na našem území.
To způsobilo, že se změnila, nejenom v Jihlavě, garnitura,

která „dočasně“ přejmenovala Březinky na Sídliště Antonína Zápotockého.
Zopakujme si story názvů Jihlavských sídlišť, začasto označovaných i číslovkou:
Sídliště I. – U domu zdraví
Sídliště II. U nádraží
Sídliště III. U hřbtova s „dočasnou ulicí“ Leninova.
Sídliště Královský vršek, jehož urbanistický koncept byl publikován v Jiskře v obdobném termínu jako Březinky 31. 1. 1967…

Pod názvem:
„Osídlení Královského vršku“
S tímto textem:
Maketa sídliště na Královském vršku, kterou dnes přinášíme představuje v pořadí páté sídliště Jihlavy, v němž najdou nový domov ve 450 bytech stovky rodin. Vedoucím projektantem podrobného územního plánu zde byl inž. arch. Zdeněk Gryc, současně se pracuje ve Stavoprojektu na úvodním projektu, jehož vedoucím projektantem je inž. Arch Jiří Herzán.
Sídliště na Královském vršku bude prvním v Jihlavě, jehož kotelna bude vytápěna zemním plynem. Výstavba bude zahájena v příštím roce a dokončena v roce 1970. Naprostou většinu bytů v sídlišti budou tvořit byty družstevní. K šesti čtyřpodlažním a pěti osmipodlažním blokům se přidruží prádelna, sběrna komunálních služeb, event. Kancelář bytového podniku, samoobsluha potravin, mateřská školka pro 120 a jesle pro 55 dětí. Situovaná výstavba na svahu přivráceném k jihu, dá obyvatelům sídliště jedno z nejhezčích sídlištních obydlí v Jihlavě.

Současnému obyvateli:
Karel Bernard, Královský vršek – Jihlava,
přeje autor urbanistické koncepce Královského vršku:
Ing. arch. Zdeněk Gryc
Hezký, patrně poslední, teplý den, srpna 2018.

DNES, po 50 letech, kolem 23. hodiny (večer)

Pondělí, 20 srpna, 2018

Všemu lidu Československé socialistické republiky

Včera, dne 20. srpna 1968, kolem 23. hod. [večer]
překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.
V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, Bezpečnost a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země.
Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom všem zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva.
Všichni vedoucí funkcionáři státu, KSČ i Národní fronty zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem platných v Československé socialistické republice. Ústavními činiteli je okamžitě svoláváno zasedání Národního shromáždění, vlády republiky, předsednictvo ústředního výboru KSČ svolává plénum ÚV KSČ k projednání vzniklé situace.
Předsednictvo ÚV KSČ 21. 8. 1968
————————
Provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky bylo vyhlášení ÚV KSČ k občanům ČSSR ze dne 21. srpna 1968, ve kterém byla invaze vojsk varšavské smlouvy označena za popření základních norem mezinárodního práva a které informovalo občany, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Dne 20. srpna 1968 ve 23.40 oznamuje na schůzi předsednictva KSČ předseda vlády Oldřich Černík, že na území ČSSR vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Kolem půlnoci se na zasedání ÚV KSČ dostavili prezident Ludvík Svoboda a ministr vnitra Josef Pavel.[2]
Přesně v 01.30 předsednictvo ÚV KSČ odhlasovalo většinou hlasů (proti byli čtyři členové) text prohlášení „Všemu lidu ČSSR“.[2] Následně provolání telefonicky diktuje Zdeněk Mlynář do Československého rozhlasu. Ve stejnou dobu rozhlas ústy hlasatele Vladimíra Fišera (který shodou okolností slavil 34. narozeniny) vysílá na stanici Praha a na všech připojených vysílačích upozornění, aby posluchači nevypínali přijímače, probudili své sousedy a vyčkali důležité informace, která se v brzké době objeví ve vysílání.
V 01.50 začne Československý rozhlas vysílat prohlášení Všemu lidu ČSSR.Oznámení je po prvních větách přerušeno, neboť je na příkaz Karla Hoffmanna – ředitele Ústřední správy spojů vyřazen rozhlasový vysílač na středních vlnách z provoz. Po něm byly odpojeny všechny rozhlasové vysílače, které nahradila vysílačka „Vltava“, která ihned začala na vlně 210 metrů šířit sovětskou propagandu. Vysílání ovšem běželo i nadále v rozhlase po drátě.Provolání je znovu opakováno v 02.30.
Ve 04.30 opět Československý rozhlas zahájil pravidelné vysílání.
Zveřejňuje provolání Všemu lidu ČSSR a informuje o situaci v zemi.
Následně byl text provolání vytištěn i ve zvláštním vydání Rudého práva z 21. srpna 1968.
—————————————–
Co to pak udělalo s některými prominenty v Jihlavě?

Mýlit je možno se stranou,
leč aktuálně nutno pochopit,
kdy omyl končí.

Odvolat a přizpůsobit,
se „nepodařilo“ dvěma slušným osobnostem:

vedoucímu tajemníku OV KSČ soudruhu Kožichovi,
a řediteli musea PhDr. Františku Hoffmannovi.

GDPR-nepřipravený, nedomyšlený a chaotický zmetek EU

Pondělí, 20 srpna, 2018

Nová pravidla EU o ochraně osobních údajů – tzv. GDPR, která tedy údajně má napomoci hájit práva občanů proti zneužívání jejich vlastních dat, nabyla účinnosti dne 25.května 2018.

Já osobně v tom žádný přínos nevidím, firmy s tím akorát musely strávit spousty zbytečného času, a ne jenom firmy. Zákony se nikdy nemají dělat podle konkrétní situace, potom zcela jistě nejsou dobré.

V ČR máme zákony – máme např. trestný čin zneužití dat, můžeme trestat i firmy, to znamená, že nepotřebujeme žádnou evropskou legislativu. Stačí používat české zákony, které už máme, jenom se prostě nevyužívají. Nechci, aby EU řešila tyto věci ! Není to totiž vůbec potřeba, ničemu to neprospívá, unifikace této normy není žádným přínosem, je proti přirozenému vývoji a já ve skutečnosti potřebuji ochranu před zbytečnými regulacemi EU.

Nám totiž nechybí ochrana proti firmám – my potřebujeme chránit proti EU…