Ovšem když to udělá vaší z 80% odumřelé mozkové tkáni radost, tak teda klidně Václav…
]]>„Po přečtení výpovědi Janise Varufakise mi dění okolo Řecka víc než kdy dřív připomíná Pražské jaro. Nová garnitura v roce 1968 v ČSSR a v roce 2015 v Řecku chce změnit dosavadní politickou praxi, byť zdůrazňuje, že v žádném případě nechce měnit zahraničně politickou orientaci. Reformní ekonom Varufakis (Šik) tlačí na radikální změnu, je trnem v oku konzervativcům v čele s Dijsellbloemem (Ulbrichtem), tak si vymáhají jeho odchod. Sapinův (Kádárův) disentní postoj je příliš slabý. Na vrcholu mezinárodní pyramidy moci stojí naoko dobrácký šedesátník, který se chce s rebelem domluvit. Merkelová s Řeckem, Brežněv s Československem. Na černou práci a ostrá slova mají svého zlého policajta Schäubleho resp. Šelesta. Potichu se ale připravuje intervence. Ta jediná totiž může zlomit odpor řeckého resp. československého lidu proti zahraničnímu diktátu. Varšavská smlouva je vojenská organizace z časů studené války, takže v ČSSR zasahují tanky. Euroskupina je ekonomická organizace z časů globálního kapitalismu, takže v Řecku zasahují banky. Poslední jednání Varšavské smlouvy se koná bez členského Českolslovenska, poslední jednání Euroskupiny se koná bez členského Řecka. Tsipras (Dubček) je nakonec hrobařem reformního procesu, když ze strachu před utrpením svého lidu podepisuje kapitulaci, memorandum o finanční pomoci resp. Moskevský protokol. Strany je třeba očistit od těch, co nesouhlasí, KSČ je vylučuje, ze SYRIZy odchází do Lidového sjednocení.“
]]>