Archive for Listopad, 2018

Téma: Horácký zimní stadion

Pátek, 30 listopadu, 2018

Před léty bývalý primátor za ODS pan Vymazal otevřeně neskrýval sympatie vůči Dukle ve snaze vrátit do Jihlavy velký hokej. Chápal jsem i jeho postoj  postavit nový hokejový stánek na stejném místě, neboť jak řekl, genius loci místa, kde slavná Dukla získala 12 titulů, má určitě opodstatnění. To však platilo v době, kdy Dukla po sestupu v r. 2005 zpět do I.ligy se jen hodně vzdáleně přibližovala postupu do extraligy. V té době by asi nebylo tak velkým problémem odstěhovat se na 1-2 sezóny do měst poblíž Jihlavy, neboť stadiony, ať už v Pelhřimovė nebo ve Žďáru nad Sáz. aj., by pro I.ligu postačily .

Doba se však výrazně změnila. Dukla se posunula a v současné době  patří k týmům, které se pohybují na hranici mezi ELH a Chance ligou a stále oprávněně věří vrátit se zpět do ELH.  Vždyť v minulé sezoně její působení  v ELH se  nedá srovnat se sezónou 2004/2005  a jen smůla  připravila tým  o pokračování  v nejvyšší soutěži.

S tím co přicházejí kolegové p.Vymazala se z tohoto pohledu jeví jednoznačně iracionální a škodlivé.  Nerad bych podezíral pana Lašťovičku a pana Beke z úmyslu Dukle potažmo  B.Ščerbanovi  škodit.  Jejich argument o  potřebné vizi na 50 let a ponechat tak  stranou současný významný  posun  v  kvalitě hokejové Dukly od  mládeže až zejména po A tým, je  zásadně  chybný a tyto pochybnosti vyvolává.  Při představě kolik  problémů bylo vyjádřeno při uvažovaném projektu výstavby nové sportovní haly  v místě  HZS v minulosti, je rozhodnutí nové  rady  Magistrátu města Jihlavy  vrácení  kauzy  o 13 let zpět nepochopitelné. Pan Beke (ODS) dosáhl svého a začne se architektonickou soutěží, o které snil po celé minulé volební období. A přesvědčil zřejmě i Fórum Jihlava. Nebrat v úvahu to zásadní,  že dvě  sezóny opustit  domácí prostředí by také mohl znamenat konec vrcholového hokeje v Jihlavě, je neodpustitelné. Veškeré úvahy o novém řešení letité kauzy se měly odvíjet od současné úrovně tradičnho sportu v Jihlavě, čímž je nesporně hokej.  Je to nebezpečné a vše co se v Dukle podařilo by se mohlo zhroutit jako domeček z karet.  Řešení nového hokejového, ale i  kulturního stánku na zelené louce je z mnoha důvodů jednoznačně nejvýhodnější.  Na  to by mělo slyšet i  hnutí Forum  Jihlava v čele s paní primátorkou, neboť výhodná geografická poloha Jihlavy je  výhodná nejen pro pořádání  sportovních akcí, ale i  akcí kulturních. Ale zřejmě neslyší a je pod vlivem ODS.

Do HZS  je  nezbytné investovat  především do nové střechy a postupně i technologií.  HZS se zimáčkem určitě bude výhodný pro  úspěšný projekt hokejové výchovy mládeže, krasobruslení,  pro výkonnostní hokej celého okresu Jihlava resp. kraje a v neposlední řadě  pro veřejnost(vždyť přírodní led je čím dál větší problém). A hlavně bude zajištěna kontinuita vzestupu  A týmu a nebude zatížen nejistou budoucností. Že 3 ledové plochy v Jihlavě neuživí je nadbytečná výmluva. To stačí mít  vizi maximálního  využití a to  v mimosezonním období. Je třeba  mít na mysli,  že právě takové odvážné projekty jsou pro rozvoj Jihlavy  žádoucí a v budoucnu přinesou tolik potřebné finance.

Jaké náklady by musely být vynaloženy minimálně  na dvě  sezóny hrát  vrcholový hokej  mimo Jihlavu!? Pro výstavbu moderní víceúčelové haly v krajském městě na zelené louce  je i důležitý příslib rozdělení profinancování stejným dílem mezi stát,  kraj a město.

Případné rozhodnutí postavit nový sportovní stánek v místě stávajícího HZS  lze tedy  v současné době chápat jako likvidaci něčeho, co Jihlavu v minulisti proslavilo i za hranicemi ČR. Nabízí se otázka  zda při zohlednění všech rizik výstavby nové haly v místě  HZS uedeným rozhodnutím nová rada Magistrátu města Jihlavy tímto směrem neuvažuje. Odvážná deklarace pana Laštovičky, že se to stihne v tomto volebním období, se jeví od začátku jako  plácnutí do vody. Voliči však určitě nezapomenou. A  pokud je pravda, že p. Beke a p. Laštovička  přesvědčili celou radu magistrátu a hlasování  bylo jednomyslné, neodpustí chybné rozhodnutí všem stranám koalice.

FORMY A PODBÍZIVÝ OBSAH, “ MORÁLNĚ“ ZAMĚŘENÉ PROPAGANDY

Pátek, 30 listopadu, 2018

Ján Lauko napsal :
“ V ústech med, ale v srdci jed.. . . směrem k Bruselu a jeho agendě, a také směrem k USA.“

TO JE LEITMOTIV,
KE KTERÉMU V POSLEDNÍM AKTUÁLNÍ EPIŠTOLE JIHLAVSKÝM,
DOSPĚLA 8 LETÁ HUMANISTICKÁ, PROPUTINOVSKÁ MASÁŽ MOZKŮ AUTORA,
kterého anonymové JL našli jako:

1/vysokoškolského profesora v Nitře
2/faráře v Třebíči

NENÍ DŮLEŽITÉ, KDO LAUKO JE,
ALE CO CHCE,
VÝSTIŽNÁ JE JEHO VĚTA:

“ V ústech med, ale v srdci jed“
LEITMOTIVEM LAUKOVA ČLÁNKA NENÍ OMÁČKA, ALE KOUSKY MASA, KTERÉ OBSAHUJE:

. . . svrhnout legitimně zvolenou vládu. S cílem vypsání nových parlamentních voleb s nadějí, že masové protesty zkompromitují vládní strany natolik, že v nových parlamentních volbách přehrají a do vlády se dostane současná „liberální opozice“. . .

Liberální opozice, mnohem více nakloněna směrem k Bruselu a jeho agendě, a také směrem k USA.

Morální právo a charakter tedy zjevně nejsou silnou stránkou slušných lidí a tento morální precedens, tato morální diskreditace značky „Za Slušné Slovensko“ vůbec nevadí ani masám, které se ve svém zvláštním neslušném boji za slušnost shromažďují na náměstích.

Jde o „liberální síly“, usilující o ještě mnohem větší zotročení a podmanění slovenského národa západu, čemuž současná vláda alespoň částečně brání.
. . . na jejich mozcích se nacházejí tenké, průhledné nitky, kterými pohybují zvrácené, šedé,
„liberální eminence“
v zákulisí, využívající tyto naivní loutky k tomu, aby prostřednictvím nich dosahovaly svých vlastních mocenských, politických, ekonomických a světovládných cílů.
————————————————-
ROZHODNĚ TÍM LAUKO NEMYSLÍ – SOUČASNÉ PUTINOVY AKCE NA UKRAJINĚ A NA KRYMU
————————————————-
…ale naopak cíle, které budou mít za následek demontáž jeho sociálních jistot,
jeho zotročení, absolutně vydrancování a slepé podřízení světovým mocenským
„liberálním elitám“,
které neusilují o prospěch žádného národa, ale jen o prospěch sebe samých.

Které usilují pouze o své vlastní zištné, bezohledné a mocensky i hospodářsky světovládné cíle. A to vše samozřejmě se slovy těch nejušlechtilejších ideálů na rtech.
Přesně tak, jak se říká:

V ústech med, ale v srdci jed.

…záměrů choromyslných zvrhlíků, stojících v pozadí, kteří však mají dostatek prostředků na to,
aby celému světu vnucovali své zvrácené záměry.

…protože by bylo třeba krást i pro sebe a dopřát to také svým dobrým

„liberálním přátelům ze západu.“

Tyto neduhy spočívají v samotném kapitalistickém systému jako takovém, s celou jeho bezohlednou chamtivostí po zisku.
——————————————-
ROZHONĚ TÍM LAUKO NEMYSLÍ – FIRMY BABIŠE
——————————————————-
Sabina Slonková říká: „Ruská propaganda je na míle vepředu“

Podrobněji v článku JL
4.9.2015 Aktuality/Komentáře (26), autor:
Petr Klukan

Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.
Shodneme se, že rozpoznat propagandistické články je stále těžší? I díky internetu, který změnil média?
Ano, nová média vnesla nový prvek v tom, že na internetu můžete získat jakoukoliv informaci. Myslím, že spousta lidí nedokáže rozlišit věrohodnost jednotlivých serverů. Informaci bere stejně hodnověrnou, jako když ji má z tradičního dlouhodobě prověřeného média. Takže kdokoliv cokoliv na internet umístí, spousta lidí má tendence dát v důvěryhodnosti rovnítko mezi v podstatě pofidérní zdroj a relevantní informací.

Měla byste návod, jak v záplavě zpráv rozlišit zprávy propagandistické a jak se jim ubránit?
Asi vás zklamu, ale univerzální recept neexistuje. Myslím, že pro propagandu, stejně jako pro jiné texty či reportáže, platí, že člověk musí být rezervovaný. Nesmí slepě věřit všemu, co se mu předkládá. Ten, kdo je zvídavý a má čas sledovat vícero zpravodajských zdrojů, je vůči propagandě i jiným „cinknutým“ zprávám více imunní. Nám všem ostatním můžu doporučit jen sledovat ty mediální zdroje, které se dlouhodobě osvědčily jako věrohodné. Ale platí to, co jsem říkala na začátku: ostražitost vůči zprávám je na místě vždy.
Takže být ostražitý…
To se týká i nás samotných, novinářů. Velmi často přejímáme informace ze zahraničí, aniž bychom k nim měli ten správný kritický odstup. S těmi finančními prostředky, které česká média mají, je to ale velmi náročné. Ve spoustě případů nám nezbývá, než se spolehnout na agenturní zdroje, protože redakce prostě nemají peníze na to, aby v nějaké oblasti měly vlastního redaktora.
Evropská unie nyní vytváří speciál- ní tým, který má vymyslet taktiku boje proti ruské propagandě.
Jsem sama zvědavá, s čím EU přijde.
——————————-
„Ruská propaganda je na míle vepředu“.
Jde o novou techniku propagandy, o které se také zmiňuje novinářka Sabina Slonková,
šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.
PODLE TÉTO TECHNIKY JE OBSAH – MERITUS ČLÁNKU ZCELA IGNOROVÁN
Obsahem komentářů, zejména anonymních, jsou osobní invektivy a urážky, jejichž přitažlivost je okořeněna sprostotou.

DNES JE OPĚT AKTUÁLNÍ

Pátek, 23 listopadu, 2018

Dopis generála Vladimíra Nedvěda presidentu Havlovi:

Píši Vám, jako jediný žijící velitel slavné 311. Československé bombardovací perutě RAF. Jak jistě víte, tato peruť přinesla na oltář vlasti procentuálně největší oběti při dlouhých operačních letech nad hitlerovským Německem, okupovanou Evropou a nad Atlanickým oceánem. Celých 50 procent mých kamarádů, kteří obětovali své životy pro ČSR, byli příslušníci mé perutě. Skutečnost, že jsem měl tu čest a zodpovědnost je vést v boji proti našemu nepříteli, mně dnes snad dává právo i povinnost mluvit jejich jménem a žádat, aby jejich památka i památka ostatních padlých letců byla důstojným způsobem uctěna.
Čs. letci byli jediní, kteří bojovali nepřetržitě celou válku.
Bojovali za ideály T. G. Masaryka,
který jako politický a duchovní vůdce národa burcoval po celý svůj život z lhostejnosti náš rozum a svědomí.
Boj za každou cenu za pravdu, proti zlu, proti nespravedlnosti, proti morálnímu úpadku všeho druhu – to byl T. G. Masaryk – náš příklad za války.
V jeho boji musíme my všichni pokračovat!
Vy pane presidente,
jste jeden z mála našich politiků, který si plně uvědomuje, že problém morálního ozdravění našeho národa svojí důležitostí zdaleka převyšuje veškeré ostatní problémy.
Dnešní cynické nazírání na svět je způsobeno tím,
že po více než čtyřicet let naše mládež neměla koho si vybrat za vzor.
Moji stateční a mrtví kamarádi jsou tímto vzorem…

Buderim 7. Března 1994 Vladimír Nedvěd

Převzato ze 4. stránky knihy „S bombardéry na válečném nebi“ Jiřího Dunděry,
která měla vernisáž 7. 11. 2018.
v zasedací síni Moravského zemského musea v Brně.
Včera v televizi a dnes v rozhlase je zpráva:

Z Wintonova dítěte letcem RAF. Kurt Taussig získal po sedmdesáti šesti letech čestné občanství Teplic

Každé šesté dítě, které se za války dostalo do Británie transporty sira Nicolase Wintona, nakonec podle nového výzkumu historiků bojovalo proti Němcům. Jejich osudy jsou přitom v původní vlasti často zapomenuté stejně jako v případě devadesáti pětiletého Kurta Taussiga. Ten v Británii bojoval na pozici stíhače R.A.F. Informovala o tom ČT. Podobných příběhů byly ale desítky. Senátní výbor mu teď udělil čestné občanství jeho rodného města Teplice.

Protesty „Za slušné Slovensko! Komentář, ze kterého se lze poučit

Čtvrtek, 22 listopadu, 2018

Jsem si vědom toho, že v dnešní době bezohledné nemorálnosti je zvláštní apelovat čímsi takovým, jako je morální právo. Ale přece jen tak činím, protože věřím, že ještě existuje dostatečné množství lidí, pro které slovo morálka něco znamená. Jedině tito lidé jsou si totiž ještě schopni uvědomit do očí bijící nemorálnost každého nového protestu, organizovaného pod hlavičkou „Za slušné Slovensko“. A my si nyní v plné nahotě ukažme, v čem konkrétně spočívá tato ztráta morálního práva.

Občanské protesty na Slovensku začaly bezprostředně po vraždě novináře Jana Kuciaka a jeho přítelkyně. Takříkajíc pár hodin po vraždě vyvstalo podezření, že v ní má jistým způsobem prsty vládní strana Směr. To vyvolalo velkou vlnu pobouření, na základě čeho vyšli slušní lidé do ulic, žádali demisi vlády a nové, předčasné volby.

Vzpomínám si, že v úplně prvních protestech před úřadem vlády zazněly také slova: „Vrazi! Vrahové odstupte! “

Pod tlakem stále se stupňujících protestů nakonec došlo k odstoupení premiéra slovenské republiky Roberta Fica a ministra vnitra Roberta Kaliňáka.

Mezi tím však pokračovalo vyšetřování vraždy a vyšetřovací tím, také ve spolupráci se zahraničím, odhalil úplně jiné pachatele, než byli ti, kvůli kterým původně začaly masové protivládní protesty se sloganem „Za slušné Slovensko“.

Je nesmírně vážné obvinit někoho z vraždy, nebo se spojení s vraždou. A je velmi vážnou věcí vyprovokovat kvůli tomuto obvinění občanské nepokoje s cílem svrhnout legitimně zvolenou vládu. S cílem vypsání nových parlamentních voleb s nadějí, že masové protesty zkompromitují  vládní strany natolik, že v nových parlamentních volbách přehrají a do vlády se dostane současná liberální opozice. Liberální opozice, mnohem více nakloněna směrem k Bruselu a jeho agendě, a také směrem k USA.

A je velmi závažnou věcí, pokud se prvotní obvinění, které toto všechno vyvolalo a způsobilo nakonec ukáže jako falešné.

Za takovéto situace základní slušnost říká, že když někoho z něčeho vážného obviním a moje obvinění se na základě vyšetřování ukáže jako křivé a falešné, tak pokud jsem opravdu slušným člověkem, za jakého se pasuji, je mou povinností omluvit se. Omluvit se dotyčnému, který byl mnou křivě obviněn a jehož pověst tím značně utrpěla. To by bylo slušné!

Ale nejslušnější lidé na Slovensku, to jest organizátoři protestů „Za slušné Slovensko“ mají spolu s ukřičenými a neuvažujícími davy na náměstích své vlastní představy o slušnosti. Všichni tito slušní lidé si totiž vůbec neuvědomují, že zveřejněním výsledků vyšetřování vraždy Jana Kuciaka ztratili svou tvář a s ní také morální právo organizovat další protesty, protože tyto protesty byly již od samého počátku postaveny na lži a na falešném obvinění.

Je děsivé, že tento morální precedens, který mohl být alespoň částečně zmírněn omluvou za křivé obvinění část národa vůbec nevnímá, a navíc organizátoři protestů „Za Slušné Slovensko“ se stali společensky obecně uznávanými osobnostmi, oceněnými dokonce prezidentem.

Morální právo a charakter tedy zjevně nejsou silnou stránkou slušných lidí a tento morální precedens, tato morální diskreditace značky „Za Slušné Slovensko“ vůbec nevadí ani masám, které se ve svém zvláštním neslušném boji za slušnost shromažďují na náměstích.

A nutno zvlášť zdůraznit, že tyto protesty byly nemorální od samého začátku. A to ze dvou důvodů.

Za prvé proto, že není možné bezprostředně po vraždě, pouze na základě neurčitých indicií a domněnek okamžitě s jistotou tvrdit, kdo je objednatelem vraždy. Z této zarážející rychlosti a jistoty, která nebyla ničím podložena, vyvstává proto důvodné podezření, že vražda novináře se stala pouze výhodným spouštěcím momentem zahájení masových politických protestů s cílem dosáhnout pád vlády. S cílem dosáhnout vypsání předčasných voleb a zvolení nové vlády, která by mnohem více vyhovovala vkusu úzké skupiny organizátorů protestů a hlavně silám, stojícím za nimi. Jde o liberální síly, usilující o ještě mnohem větší zotročení a podmanění slovenského národa západu, čemuž současná vláda alespoň částečně brání.

Jinými slovy řečeno, viník vraždy, to jest současná slovenská vláda, nevyhovující záměrům domácích a světových liberálních kruhů, tento viník byl jasný už dávno před tím, než k nějaké vraždě vůbec došlo. A když k ní došlo, stala se vynikající záminkou a vhodným spouštěcím momentem k vyvolání masových protivládních protestů.

Toto však není nic jiného, než nejpodlejší hyenizmus, který se přiživil na nešťastné smrti novináře, se záměrem dosáhnout jejím prostřednictvím vlastní mocenské a politické cíle, vytyčené už dávno před tím. Takové jednání, pokud ho odkryjeme v celé jeho nahotě, nemá vůbec nic do činění ani s morálkou, ani se slušností. A přece s drzostí sobě vlastní si tento spolek, jako vyslovený výsměch vší morálky a slušnosti, zvolil vzletný název „Za slušné Slovensko“. To za prvé.

A za druhé spočívá ztráta morálního práva v tom, že jakákoliv masová protestní shromáždění na náměstích, ať by byly desetitisícová, nebo byť stotisícová, nemají právo žádat pád vlády pouze na základě nepodložených obvinění. Tato vláda totiž vzešla z legitimních a demokratických voleb, reprezentujících vůli ne desetitisíců, nebo statisíců zfanatizovaných a zmanipulovaných křiklounů na náměstích. Tato vláda byla zvolena miliony slovenských občanů v řádných volbách.

Takovýmto přístupem totiž vzniká precedens, že pokud se najde dostatečný počet lidí, kteří zaplní náměstí, mohou být schopni shodit jakoukoli vládu. A to i přesto, že jejich protesty vzniknou na základě účelové nepravdy, nebo základě lži tak, jak se to stalo v případě spolku „Za slušné Slovensko“.

Současná vláda má za ušima mnohé. To nikdo nepopírá. Ale jak se ukázalo na základě vyšetřování, vrazi nejsou. Slušnost vyžaduje omluvu. Tuto omluvu bychom však marně čekali.

Podobný postoj je ale důkazem toho, že pro „slušné“ masy na náměstích a „slušné“ organizátory protestů je slovo slušnost jen prázdným slovem. Je jen něčím, co drží před sebou jako štít kvůli tomu, aby mohli v jeho stínu dosáhnout své vlastní cíle.

Ale paradoxně, ani tyto vlastní cíle nejsou jejich vlastní. Jsou to totiž cíle těch, kteří stojí za nimi. Jsou to cíle liberálních světových a domácích mocenských sil, stojících v zákulisí a pohybujících organizátory protestů i masami na náměstích jako loutkami na provázcích.

A tyto loutky křičí, rozhořčují se, hrozí a protestují domnívajíce se, že to dělají oni sami. Nevnímají však, že na jejich rukou, nohou, hlavách, hlasivkách a zejména na jejich mozcích se nacházejí tenké, průhledné nitky, kterými pohybují zvrácené, šedé, liberální eminence v zákulisí, využívající tyto naivní loutky k tomu, aby prostřednictvím nich dosahovaly svých vlastních mocenských, politických, ekonomických a světovládných cílů.

A všichni si můžeme být stoprocentně jisti, včetně oněch ukřičených loutek, že to nejsou cíle, zohledňující prospěch slovenského národa, ale naopak cíle, které budou mít za následek demontáž jeho sociálních jistot, jeho zotročení, absolutně vydrancování a slepé podřízení světovým mocenským liberálním elitám, které neusilují o prospěch žádného národa, ale jen o prospěch sebe samých. Které usilují pouze o své vlastní zištné, bezohledné a mocensky i hospodářsky světovládné cíle. A to vše samozřejmě se slovy těch nejušlechtilejších ideálů na rtech. Přesně tak, jak se říká: V ústech med, ale v srdci jed.

Žel, velká část slovenského národa tyto věci nevnímá a ve své povrchnosti, naivitě a hlouposti se stává nemyslícími nástroji na dosahování záměrů choromyslných zvrhlíků, stojících v pozadí, kteří však mají dostatek prostředků na to, aby celému světu vnucovali své zvrácené záměry.

PS. Důvodem zahájení protestů takzvaných slušných lidí byla v první řadě vražda Jana Kuciaka, ale v druhé řadě také různé přehmaty současné vlády. Její podvody, úplatkářství, klientelismus, obohacování se a mafiánské praktiky. Také z tohoto důvodu chtěli a stále chtějí slušní lidé svrhnout současnou vládu.

Tyto důvody jsou však opět velkým pokrytectvím a manipulací s nemyslící veřejností, protože vzniká účelově vytvářený, ale klamný dojem, že odstraněním současné vlády bude zároveň odstraněn také podvod, obohacování se, úplatkářství, klientelismus a mafiánské praktiky.

Ale to je lež, protože tyto neduhy by tu zůstaly i za vlády současné opozice po předčasných volbách. A z největší pravděpodobností by se ještě znásobily, protože by bylo třeba krást i pro sebe a dopřát to také svým dobrým liberálním přátelům ze západu.

Výše zmíněné neduhy totiž nejsou fixovány na žádnou konkrétní vládu, a proto ani nezmizí, pokud nějakou vládu lidé sesadí. Tyto neduhy spočívají v samotném kapitalistickém systému jako takovém, s celou jeho bezohlednou chamtivostí po zisku.

Ale mám nepříjemnou obavu, že příčina zmíněných neduhů je skrytá ještě mnohem hlouběji. A to v lidech samotných!

Znamená to tedy, že žádná vláda a žádný nový společenský systém nepřinese v tomto směru pozitivní změnu, dokud se lidé samotní, čili jednotlivci morálně, mravně a hodnotově vnitřně neobrodí. Ale k něčemu takovému mají žel takzvaní slušní lidé na náměstích svou výše zmíněnou ztrátou morálního práva protestovat, kterou si ani neuvědomují, velmi daleko.

Dosáhnout skutečného obrození společnosti je tedy možné pouze prostřednictvím osobního, vnitřního, hodnotového a morálního obrození jednotlivců, nikdy však ne prostřednictvím pokřiků zmanipulovaných davů na ulicích.

Plody

Úterý, 20 listopadu, 2018

Den 17. listopad 89 je dnem znovunavrácení svobody. Se vším všudy. S klady i zápory, s nimiž se zvláště starší lidé těžko vyrovnávají. Stejně, jako když tápají na internetu, kde si píše kdo chce co chce, bez ohledu na špetku pravdy. Už do tohoto světa nepatřím, slýcháme pak od nich. Jenže patří, to, že prožili převážnou část svého života v komunistickém režimu, je nenaučilo kritickému myšlení ani schopnosti rozlišit v přílivu fakt a názorů pravdu od nepravdy a nepravdu od lži. Teď sice spíláme prezidentu Zemanovi a premiéru Babišovi, protože jejich chování je mnohdy arogantní, směšné a hanebné, ale oni jsou jen důsledkem krátce nabyté svobody, která se u nás vyvíjí pouhých 29 let. Stále sklízíme plody komunistické diktatury. Kdyby jí nebylo, nebyly by produkty posametové doby, Zeman i Babiš, tam, kde jsou. Na vrcholu pomyslných elit.