Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

NETAHÁME KOSTLIVCE ZE SKŘÍNÍ

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 1. 11. 2018 v 9:30

. . . spojujeme minulost s budoucností . . .

MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUSEUM

Prezentace knihy S bombardéry na válečném nebi se uskuteční ve středu 7. listopadu 2018
[vloženo: 22. října 2018]
Moravské zemském muzeum zve na prezentaci knihy S bombardéry na válečném nebi. Kyjovjáci u třistajedenáctky, která se uskuteční ve středu 7. listopadu 2018 v 17 hodin v přednáškovém sále Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu 8 v Brně.

Nová kniha kyjovského autora MUDr. Jiřího Dunděry
S bombardéry na válečném nebi
s podtitulem Kyjovjáci u třistajedenáctky
navazuje svým tématem na jeho již dříve vydané publikace, věnované našemu protinacistickému odboji.
Tentokrát jde o československé letce britského Královského letectva (RAF), konkrétně o šestici příslušníků 311. bombardovací perutě, pocházející z kyjovského regionu.

Pouze dva z nich se dožili konce války, aby pak po únoru 1948 museli znovu odejít do exilu.

O osudech této šestice hrdinů boje za svobodu naší země vypovídají jejich vlastní vzpomínky i výpovědi pamětníků, korespondence, archivní dokumenty, novinové články a fotografie.
Knihu vydal letos na jaře spolek Kyjovské Slovácko v pohybu a autorsky se na ní podílel také PhDr. Jan Břečka z Moravského zemského muzea.
http://www.mzm.cz/aktuality/prezentace-knihy-s-bombardery-na-valecnem-nebi-se-uskutecni-ve-stredu-7-listopadu-2018/
———————————–
Bojovníci RAF mají pamětní desku
Jihlavské listy 19.7.2018 Aktuality/Komentáře (5), autor:
Nela Kovářová
Vzpomínku na rodáky z Luk nad Jihlavou mají už od soboty 30. června obyvatelé městyse každý den na očích. Poslední červnový den tu před louckým muzeem totiž dvěma hrdinům ze 2. světové války a bojovníkům za britské královské letectvo RAF, Jaroslavu Řehořovi a Jaroslavu Součkovi, odhalili pamětní desku.
——————————-
Zapletal Jaroslav

* 11. května 1911, Jevíčko, okr. Svitavy
† 1. ledna 1945, Orkneje (Velká Británie)

stavební inženýr, letec 311. čs. perutě RAF
Nejstarší ze čtyř synů profesora Jaroslava Zapletala vychodil Základní školu v Jevíčku. Gymnázium až do 6. ročníku absolvoval v Telči. Maturoval však v Kroměříži. Vystudoval pak stavební inženýrství a absolutorium získal také jako inženýr stavby letadel. Ještě za studií projektoval v Brně na výstavišti padákovou věž pro výcvik výsadkářů. V roce 1935n na větroni Šedý vlk dosáhl evropského rekordu v plachtění v trvání 16 hodin.
Jako zaměstnanec Zbrojovky Brno byl vysílán na stavby do ciziny. V roce 1938 byl v Tehránu, kde se budovaly zbrojní závody proti nacistické expanzi. Když vypukla druhá světová válka, přihlásil se tam dobrovolně na frontu.
Se svým přítelem Čestmírem Adamcem prošli celý Orient, aby se v Jerichu připojili k československé jednotce.
Jako pěší vojín bojoval pak v Sidi – Bisher, Agami, Tobruku a El – Allamainu, kde Češi a Poláci bojovali proti Rommelovi.
Počátkem r. 1943 byl odvelen do Anglie, kde byl po krátkém výcviku zařazen do bojového letectva.
V září 1944 se v Anglii oženil
1. ledna 1945 těsně po půlnoci byl \liberátor PP-Y FL 949 s osmičlennou posádkou, ke které Ing. Zapletal patřil,
zasažen střelou německého torpédoborce a přetížen námrazou se roztříštil o skálu. Stalo se to na ostrůvku Hoy u Scapa Flow v Orknejích. Zahynula celá posádka.
Ing. Jaroslav Zapletal je pohřben na hřbitově v Ilfracombe
na rodiném hrobě u sv. Anny v Telči je na pomníku uvedeno jeho jméno.
Rovněž je uveden na pamětních deskách obětí druhé světové války v ambitu kostela sv. Jakuba.
(Dopis Č. Adamec z Istanbulu Zapletalově matce z 13. dubna 1951. Dopis bratra Jiřího Zapletala z Austrálie z 10. listopadu 1979, obojí uloženo u jm)

Dodatek
VLOŽIL: Terezie Veselá (02.10.2012) , UPRAVIL: Terezie Veselá (28.11.2012)
.
Jaroslav Zapletal, který zahynul několik minut po Novém roce 1945, čekal se svou anglicku manželkou dítě.
Existuje v CZ podobně romanticko-hororová story?
Na realizaci jeho pomníku
na vhodném místě v Telči se stále čeká.
————————————————————
MZM . . . spojujeme minulost s budoucností. .
. . . netaháme kostlivce ze skříní. . .

Viz. odporně sprostý anonymní komentář:

. . . Kdo se hrabe jen v minulosti, stane se jen onou příslovečnou starou strukturou, která už nemá dnešnímu světu co říci. . . Nebylo by lepší na stará kolena věnovat se raději angličtině, než tahání kostlivců ze skříně?
čtenář | 2015-05-16 16:39:46 | Reagovat

3 komentáře k článku “NETAHÁME KOSTLIVCE ZE SKŘÍNÍ”

  1. XXXXX říká:

    Zdendo, že se na to nevysereš, máš medajli, tak se s ní mazli a dej pokoj

  2. Dvořák říká:

    Teď nic ve zlým,ale nějak mi uniká souvislost,proč zrovna v Telči by měl mít pomník? To jako po vzoru Járy Cimrmana – tady taky byl?!

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Balada o pilotovi
    4. listopad20:25

    Spisovatele Jiřího Stránského není nutné v naší zemi představovat. Seriál „Zdivočelá země“ nebo například filmy „Bumerang“ a „Kousek nebe“ zná i divák České televize nebo návštěvník kina. Novela, z níž čerpá scénář k tomuto televiznímu filmu, vyšla knižně v roce 2013 a Jiří Stránský uvádí, že jde o skutečný příběh jeho tchána, tedy otce jeho manželky, Karla Balíka. Ten byl za války pilotem bojových letadel Královského letectva, tedy věhlasného RAF. Do vlasti se vraceli po válce jako hrdinové, ale protože přicházeli ze západu, nebyli nijak nadšeně vnímáni nastupující komunistickou garniturou. A pokud se někdo, jako v našem příběhu Emil Malík, někdy zapletl na své pouti v cizině se sovětskou tajnou službou NKVD, musel se smířit s tím, že se před ní nikdy a nikde neschová. Spolupráce s ní se z vlastní vůle jen tak ukončit nedá. Při sledování příběhu si divák musí nutně uvědomit, že obrovská tragédie spočívá v tom, že jde o reálný příběh z naší nedávné minulosti. Režisér Ján Sebechlebský obsadil do hlavní role televizního filmu zkušeného Davida Švehlíka a do role jeho věrného přítele a kolegy Jiřího Dvořáka. Z ženských hlavních rolí se můžeme těšit na Lucii Žáčkovou, Petru Špalkovou a Helenu Dvořákovou.
    ——————–
    Na závěr filmu je sdělení Jiřího Stránského, který se dověděl příběh od svých spoluvězňů:

    „5. dubna 1946 zahynulo 11 z 15 osob na palubě.
    Okolnosti nehody nebyly nikdy řádně vyšetřeny.
    A většina svědků bývalých pilotů RAF
    skončila po komunistickém převratu v roce 1948 ve vězení.“

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I