100letí, 21. prosinec 1918 – 2018

RUD PERNICKÝ :

Dr. TOMÁŠ G. MASARYK.

Když v den sv. Tomáše 21. prosince 1918

vjížděl slavnostně do Prahy první občan svobodného státu Dr. T. G. Masaryk,

bylo mnoho uvítacích řečí, krásných proslovů a mezi nimi i srdečně zahovořil

k panu presidentu prostý, tvrdý Valach, Masarykův volič z Valašska, Čeněk Janík.

„Tatíčku náš milý, náš pane presidente!

Došli jsme z chudobného horského kraje z Tvého volebního okresu, abychom Tě přivítali.

Jednou prý Valaši putovali o vánocích k božskému děťátku,

aby uvítali vykupitele: my dnes o vánocích jdeme k Tobě,

k druhému otci národa, po prvním Palackém, který se též narodil v našem kraji,

abychom v Tobě uvítali našeho osvoboditele.

Neměj za zlé, ale vem si první od nás v naší zlaté Praze chléb a sůl

podle starého našeho zvyku. Tobě i nám pro štěstí!“

A bylo opravdu pro štěstí. Kéž by dlouho nám byl živ,

abychom ve zdravé, silné a kvetoucí republice mohli se dočkat spolu s ním

trvalého štěstí naší milé vlasti a spokojenosti našeho národa.

Buď zdráv, buď zdráv,

presidente buď nám zdráv !

———————————————————

Prvorepublikové čítanky s tímto článkem o TGM,  byly po okupaci nacisty zlikvidovány.

——————————————————-

První pozdrav presidentu Masarykovi v Praze.

Sobota 21. Prosince 1918 – byl kousek české pohádky.

Osvobozený národ vítal svého prvního presidenta, tvůrce své

Svobody, prvního vojáka svých legií. Sta vzpomínek, sta tklivých

I radostných podrobností letí myslí. Dnes jen jednu. Vzpomínáme,

kdo první pozdravil v Praze presidenta.

Byl to rolník z Valašska, rožnovský Janík s dcerou.

Hned jak president vystoupil na pražskou půdu, přistoupil k němu rázovitý

tento muž ve valašském kroji s chlebem a solí v ruce a zahovořil:

„Tatíčku náš milý, náš pane presidente Československé republiky!

Došli jsme z chudobného horského kraje, abychom tě přivítali.

Jednou prý Valaši putovali o vánocích k božskému děťátku,

Aby vítali vykupitele: my dnes o vánocích jdeme k tobě,

Druhému Otci národa po prvním, Palackém,

který se též narodil v našem kraji, abychom v tobě uvítali svého osvoboditele.

Neměj za zlé, ale vezmi si od nás v naší zlaté Praze chléb a sůl podle starého

našeho zvyku sobě i nám pro štěstí!

Vítej nám, presidente náš,

vítej nám, tatíčku náš milý!“

Pan president poděkoval, ukrojil si krajíček, osolil, pojedl

a teprve pak se obrátil k ostatním čekajícím.

Vítězný pochod Prahou potom započal.

——————————————————————

Po-válečné Čítanky s touto druhou verzí článku,

vydané v roce 1946, byly po Únoru 1948 opět s fanatickou zvůlí zlikvidovány.

7 Responses to “100letí, 21. prosinec 1918 – 2018”

  1. Zdeněk Gryc napsal:

    Před 10 dny:
    „Havel dal společnosti morální základ, který tu teď chybí,“ vzpomínali lidé na náměstí
    Barbora Kalátová 18. 12. 2018

    „Po celé České republice v úterý lidé uctili památku posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla.
    Zemřel před sedmi lety na následky dlouhodobých zdravotních problémů.
    Lidé si po celém Česku připomínají sedm let od úmrtí Václava Havla.
    Na jeho památku zapalují svíčky a čtou úryvky textů jeho děl.
    Havlovi příznivci také odnesou na Pražský hrad symbolické srdce.
    Vzpomínkové akce se konají i na Hrádečku, kde měl Havel chalupu a kde 18. prosince 2011 zemřel.

    Václav Havel byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa
    a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil 82 let.

    Havlovu památku si lidé připomněli například na pražském Jungmannově náměstí, kam dorazil třeba bývalý ministr kultury Daniel Herman nebo Havlův dlouholetý přítel a katolický kněz Tomáš Halík.
    „Pamatuju si na den jeho pohřbu. Den před Štědrým dnem, kdy jsou obchodní domy obvykle naplněné lidmi, byly prázdné. Praha zmlkla,“ řekl Halík na úvod.

    Na místě se lidé zastavovali, vzpomínali a nebo zapálili svíčku. Na chodníku vznikl tvar srdce. „Vzpomínám na něj jako na prezidenta, na prima člověka,“ řekla Seznamu starší paní. „Přála bych si, aby tu bylo více lidí jako on více vidět. Vím, že tu jsou a to je má naděje,“ dodala kolemjdoucí.
    Večer z náměstí Václava Havla u pražského Národního divadla vyjde průvod na Hradčanské náměstí.
    V jeho čele pořadatelé ponesou velké srdce, které podle nich má symbolizovat

    „dobré, co Havel v lidech probudil“.

    Na Hradčanském náměstí zazní proslovy a česká hymna.“

  2. Jan P. napsal:

    Neviděl jsem Zemanův projev ani Pelíšky. Dělám to dobře?

  3. Jan P. napsal:

    Krutě upřímný Stanislav Biler:Kolik lidí by asi dokázalo říct, jaký byl rozdíl mezi rokem 1977 a 1978? Dnes je podobně obtížné určit, v čem se přesně liší rok 2017 od roku 2018. Oba roky se točí okolo Miloše Zemana a Andreje Babiše. Ani v jednom z těchto roků se nestalo nic, co by mělo pro budoucnost země jakýkoli pozitivní význam. Místo politiky se v České republice provozuje šamanismus a modlářství.
    27. 12. 2018/Hospodářské Noviny/Jaký je plán Česka na příštích 10 let? Vůbec žádný. Jen doufáme, že nás budou Němci k něčemu potřebovat

  4. Jan P. napsal:

    Čtu, že Češi jsou národem milovníků pohádek. Výsledky voleb toto zjištění naprosto potvrzují.

  5. Jan P. napsal:

    Češi se bojí nereálných hrozeb, ty skutečné je nechávají chladnými. Podnětný text
    30.12.2018/Matouš Vencálek na Deníku Referendum

  6. Zdeněk Gryc napsal:

    ANO

    Nutil o tom také píše. . .

    „Politici, kteří v Česku upozorňují na hrozbu migrace, jsou prý klasičtí oportunisté.
    Okamura, Babiš ani Zeman podle Nutila ve skutečnosti nevěří, že by tu taková hrozba byla.
    Tvrdí, že pokud chcete lidi ovládat, tak je musíte vystrašit.

    Prudké emoce totiž vypínají racionalitu.
    ———————————
    Nutil: Přijali jsme tisíce muslimů a jediný terorista je Čech.

    Máme velký problém, bláboly tvoříme sami

    Nejsme připravení na dobu elektronických médií a musíme se s tím naučit žít a pracovat. Publicista a novinář se věnuje dlouhodobě falešným zprávám a varuje, že české školství má obrovský dluh. Pokud se v něm něco nezmění, bude se s falešnými zprávami potýkat navždy. Drtivou většinu přitom tvoří sami Češi a taky volí politiky, kteří pracují se lží a demagogií. To pak protéká do společnosti a třeba se stane, že jediným teroristou za poslední dobu tu je Čech.
    Podle Nutila se dezinformace v Česku sice staly mainstreamem, debata o nich ale klouže po povrchu a chybně se omezuje na nebezpečí Ruska. Chybí reálné kroky, které v boji s nimi pomohly. Problém je přitom na školách, kde by se měla učit mediální gramotnost a kritické myšlení. Stát je příliš pomalý, rychlé řešení ale prý neexistuje. Nutil tak klade důraz na to, že bychom se měli sami učit rozpoznávat dezinformace a lži a rozhodovat racionálně. Věří, že většina je toho schopná.
    Nutil tvrdí, že zásadní roli hrají média a politici, kteří nenávistně štvali proti migrantům. Obrovský problém je i to, že jsme připustili normalizování nenávisti. Osobní kontakt s migranty a uprchlíky by prý mohl působit pozitivně. Politici, kteří v Česku upozorňují na hrozbu migrace, jsou prý klasičtí oportunisté. Okamura, Babiš ani Zeman podle Nutila ve skutečnosti nevěří, že by tu taková hrozba byla. Tvrdí, že pokud chcete lidi ovládat, tak je musíte vystrašit. Prudké emoce totiž vypínají racionalitu.
    Problém jsou taky sociální sítě. Podle Nutila lidé nechápou, že jim Facebook a Twitter předkládají obsah šitý na míru jen proto, aby na nich trávili víc času. Je ale proti cenzuře obsahu. Může se přitom prý stát, že zasáhne stát a bude nás chtít chránit podobně, jako to dělá kvůli tzv. šmejdům.
    Kde vidí Petr Nutil možnou dezinformační zbraň hromadného ničení? Jak se proti ní bránit? Proč na nás dezinformace fungují? A jak s nimi tedy efektivně bojovat?“

    Klasickým příkladem v JL je jeden „čtenář“,
    který nedávno ukončil 5letku
    a laskavě se přejmenoval.

  7. Zdeněk Gryc napsal:

    Pokusím se do poslat mailem do redakce JL ikonku,
    která také obsahuje, ve valašském nářečí,uvedený autentický projev a širší okolnosti
    vítání TGM v roce 1918.
    Zde by to nešlo.

Leave a Reply