Náš vnitřní život se svou kvalitou podobá katastrofě

Existují věci nesmírně důležité, jejichž dosah podceňujeme. Věci, kterým nepřikládáme velký význam, avšak ve skutečnosti právě oni zásadním způsobem ovlivňují celý náš život. Nevědět o nich, nepřikládat jim význam a podceňovat je pak musí mít nevyhnutelně katastrofální dopad na celé naše bytí.

No a jednou z takovýchto věcí je také náš vlastní, osobní vnitřní život, zahrnující naše cítění a myšlení. Abychom byli schopni pochopit, o čem konkrétně je řeč, uveďme si názorný příklad:

Představme si člověka, který si koupil byt. Nový byt nejprve celý nanovo vymaluje a pak si do něj velmi uvážlivě a pečlivě vybírá každý kus nábytku, aby ho měl co nejútulnější a aby se v něm co nejlépe cítil.

Představme si ale jiného člověka, který si také pořídí byt, ale dále už jedná úplně jinak, než by bylo normální a správné. Jde totiž na smetiště, kde se probírá a postupně zaplňuje svůj byt starými, poškozenými, špinavými a zapáchajícími věcmi.

Určitě není třeba zdůrazňovat, který z těchto dvou majitelů nového bytu prožívá ve své domácnosti vyšší kvalitu života. To je nám přece okamžitě každému jasné.

Nicméně paradoxně to, co je nám v tomto konkrétním příkladu tak jasné, nám není vůbec jasné ve vztahu k našemu vlastnímu, vnitřnímu životu. V této oblasti totiž jednáme úplně stejně, jako onen člověk, který vnáší do svého bytu nejrůznější odpad.

Neboť také náš vnitřní život je možné považovat za jakýsi osobní, vnitřní „bytový“ prostor, do kterého s neuvěřitelnou lehkomyslností a naivitou dovolujeme vstupovat té největší nečistotě a tomu největšímu balastu. Své nitro totiž důvěřivě otevíráme všem, i těm nejnečistějším podnětům, přicházejícím k nám zvenčí. Ať již prostřednictvím knih, filmů, internetu, nebo mnoha jiných věcí. A tento balast, odpad a nečistota se pak stává součástí našeho vnitřního života. Součástí naší vnitřní domácnosti.

Měli bychom tedy už konečně začít vnímat také prostor našeho vnitřního života podobně, jako náš osobní bytový prostor a měli bychom naprosto stejným způsobem rozhodovat, co si do do něj vneseme a co musí navždy zůstat venku za dveřmi.

Naše nitro je totiž místo, kde má svůj počátek vše, co z nás vychází. Ať již v podobě slov, nebo v podobě činů. Všemu tomuto předchází náš citový, nebo myšlenkový impuls.

Pokud ale máme své nitro zavalené různými odpadky a špínou, jaké pak mohou být naše slova, činy a celé naše jednání? Pokud totiž máme naše nitro nečisté, nevyhnutelně to ovlivňuje kvalitu všeho toho, co z nás vychází, protože vycházet z nás může vždy pouze to, co je stejnorodé kvalitě našeho vnitřního života.

Většina lidí dneška, kteří sice žijí v útulných a hezky zařízených domácnostech vůbec netuší, že vnitřně žijí mezi špínou a odpadky, které kvalitativně velmi negativně ovlivňují jejich osobnost, jakož také absolutně všechno, co z nich vychází.

Proč nejednáme ve vztahu k „bytovému“ prostoru našeho vnitřního života stejně, jako každý normální člověk ve vztahu k vlastnímu bytu, který si do něj vědomě a důkladně vybírá pouze věci krásné a vkusné, aby se mezi nimi dobře cítil?

Člověk by proto měl do svého nitra vpouštět pouze to, co je hezké, dobré a ušlechtilé. A naopak, měl by bránit vstupu tomu, co je ošklivé, nečisté, nemravné, neušlechtilé, zvrhlé a obscénní. Takovému něčemu by neměl v žádném případě dovolit vstupovat do osobního prostoru svého vnitřního života. Měli bychom si tedy vědomě vybírat! Vědomě vpouštět do svého nitra pouze věci dobré a ušlechtilé, a nekompromisně přibouchnout dveře onoho pomyslného bytu před vším zkaženým a nečistým, co by se chtělo dostat dovnitř.

Neboť vědomým výběrem toho, co prostřednictvím nejrozličnějších vnějších podnětů vpouštíme do svého nitra můžeme ze svého vnitřního života udělat nádherně a vkusně zařízený byt, ve kterém se budeme výborně cítit. Nebo dokonce jsme z něj schopni udělat chrám!

Avšak my z něj ve své naivitě a nevědomosti děláme místo plné nejrozličnější špíny a odpadků. A naivně si myslíme, že takové něco nemá žádný zásadní vliv na kvalitu celého našeho života. Že to nemá žádný zásadní vliv na naši současnost a naši budoucnost. Na celou naši osobnost a celý náš osud.

Existuje mnoho lidí, kteří se aktivně snaží hledat východiska z bídy a problémů našeho světa. Jde o politiky, státníky, vědce, žurnalisty, nebo umělce. Jejich snahy jsou častokrát upřímné, avšak přesto nejsou schopni dát světu jasné vize a najít cestu ke skutečně lepší budoucnosti.

Tito lidé totiž nevědí, že základním předpokladem k tomu, aby jejich úsilí mohlo být úspěšné, je snaha o čistotu a ušlechtilost vlastního vnitřního života. Pokud tak totiž oni sami nečiní a podceňují to, okna bytu jejich vnitřního života jsou nevyhnutelně zanesená nečistotou, přes kterou není vůbec vidět, nebo je vidět jenom velmi matně. A proto jim ani nelze nalézt a spatřit pravou, pozitivní cestu vpřed.

Tuto pravou cestu vzestupu mohou totiž národu a společnosti ukázat pouze lidé, jejichž vnitřek je čistý! Lidé, jejichž okna bytu jejich vnitřního života jsou čisté a proto přes ně vidí jasně a daleka. Až tam, kam má lidstvo směřovat a oni jsou schopni ho tam vést. Nikdo jiný toho schopen není! Žádné jiné schopnosti a předpoklady to nezaručí!

Budoucnost a dobro lidstva jsou tedy přímo závislé od čistoty a ušlechtilosti našeho vnitřního života. Jedině v tomto a v ničem jiném se skrývá naše naše lepší, hezčí a lidsky mnohem hodnotnější budoucnost. Všechny ostatní cesty jsou jenom slepými uličkami, po kterých je sice možné určitou dobu kráčet a na kterých se nám může i nějakou dobu zdánlivě dařit, ale na jejich konci se vždy nachází neprostupná zeď v podobě nejrozličnějších krizí, recesí, konfliktů a agresí.

Náš svět si totiž myslí, že budoucnost je ve vzdělanosti a ve vědě. V učených, vzdělaných a inteligentních lidech. Toto je ale zásadní omyl! Pokud totiž vnitřek lidí nebude čistý, není možné v žádném případě zaručit, že vzdělání, kterého se jim dostalo, bude opravdu použito správně, čili ke prospěchu všech.

Znamená to tedy, že jakékoli vysoké vzdělání, jakékoliv vysoké poznatky a schopnosti budou lidmi vždy používány pouze způsobem, přesně odpovídajícím kvalitě jejich vlastního vnitřního života. Čili v současnosti způsobem ne nejčistším, nejspravedlivějším a nejmorálnějším.

Neboť každý člověk může jednat pouze tak, jak mu dovoluje stav jeho nitra. Nijak jinak! To je logická zákonitost. Skutečná realita je proto dnes žel taková, že nekvalita vnitřního života většiny lidí navzdory všem našim poznatkům, znalostem, vzdělanosti a blahobytu směřuje naši civilizaci do propasti.

Člověče, jestli chceš osobně přispět k tomu, aby se stal svět lepším místem pro život, dbej o ušlechtilost a čistou svého vlastního vnitřního života! Vpouštěj do něj pouze to, co je dobré, pěkné a ušlechtilé, a uzavírej ho před nízkým a nečistým. Vnitřně se nezaobírej žádnou nečistotou a neživ ji! Tím velmi pomůžeš sobě samému, ale i celému našemu světu.

6 Responses to “Náš vnitřní život se svou kvalitou podobá katastrofě”

  1. Zdeněk Gryc napsal:

    Náš vnitřní život se svou kvalitou podobá katastrofě

    Nepodobá, katastrofa je:

    V pražské nemocnici na Vinohradech se střílelo, pacient zranil dva muže

    Na oddělení hematologie v pražské nemocnici na Vinohradech se v pátek večer střílelo. Hospitalizovaný muž postřelil další dva pacienty, poté ho zpacifikovaly sestry. Novinkám to potvrdil policejní mluvčí Jan Daněk.
    Včera 23:50 – Praha
    (Aktualizováno: Dnes 1:03 )
    jap, Novinky
    V pražské nemocnici na Vinohradech byl před několika dny operován na proleženinu kolega a přítel, vozíčkář Pavel Kotásek.
    Snažili jsme se s dcerou profesora Rozehnala, autora četných nemocnic přimlouvat e-mailem u vedení nemocnice, za jeho stále odkládanou operaci, což se nakonec povedlo a Pavel je nyní v nemocnici Hodonín.

    Těsně před koncem totáče jsme po dosti nesnadném jednání vyjeli s vodáckým oddílem Modeta do Jugoslávie. Kde jsme se seznámili s Kotáskem, který zamýšlel emigrovat do Rakouska. Podnikli jsme společný výstup na Triglav.
    Akci tehdy vedl ředitel školy Rošického Fuchs.
    Akci plaveckého oddílu závody ve Steyru vedl Olda Háj a doktor Ervín Friedrich.
    Myslím, že Berkův komentář s uvedením styků těchto osobností s StB není příliš šťastný.
    Bylo to nesnadné a na poslední chvíli nejisté komu bude výjezd povolen. Dobové okolnosti jsou publikovány v blogu:

    Akce „Z“
    Zdeněk Gryc | Úterý, 26. 2. 2019 v 10:06
    1. Berka říká:
    Úterý, 26. 2. 2019 v 0:34
    Spoluzbabělci Olda Háj a Ervín Fririch ?
    Fridrich Ervín, narozen 4.01.1934, od roku 1971 evidován jako důvěrník, svazek č. 15566, správa StB Brno
    Háj Oldřich, narozen 12.01.1932, evidován nejprve jako tajný spolupracovník (spisová značka 806006), následně jako agent – svazek č. 18060, správa StB Brno
    Proč spoluzbabělci ? Prostě chtěli jet do Steyru, tak jeli. Účel světí prostředky. Gryc chtěl do Švédska, tak jel. Stačilo jen po návratu zajít na kafíčko, že…
    Berka chtěl do Španělska, ale přece jenom zas až tak moc ne. To z něj rozhodně nedělá žádného hrdinu – hrdinství totiž k tomu potřeba nebylo. Ale taky to – aspoň doufám – z něho nedělá šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat.
    —————————————————————
    V kom pan Berka vidí „šedou kolaborantskou svini, kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat.“ je jasné, že ? Zloba, závist, záštˇ…?
    Berka i XXXXX jsou zváni, stejně jako „čtenář“ na schůzku u “ Křiváka“ viz. POZVÁNKA do Kavárna Salotto, pondělí 11. března 2019 . 15 – 18. Svině na sebe vezme šedý svetr a zajímavé dokumenty z výslechu na StB o kterých shora zmíněno, na flešce.
    „Ale máte zajimavé názory. Přijďte někdy na kafe pokecat. Kavárna Salotto, /ne-každé pondělí, ale toto/ pondělí 15 – 18. Vás i ostatní zdraví Miroslav Tomanec, zastupitel, Forum Jihlava.“
    —————————————-

    Ať mír dál zůstává s touto krajinou. Zloba, závist, záštˇ…
    Modlitba pro Martu je česká píseň z roku 1968, která se po vojenské okupaci 21. srpna, stala symbolem odporu českého národa proti vpádu vojsk komunist. paktu Varšavské smlouvy do komunistického(!) Československa.
    Zdroj: https://jiroudek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=620089

  2. Venca napsal:

    Byl teda ten Ervín agent StB, nebo ne ? Nebo si to Berka vymyslel ?

  3. Berka napsal:

    Samozřejmě že byl a jestli snad někomu ublížil, ať ten si ho soudí. Mě je to absolutně fuk.

    Akorát že náš architekt se svým smyslem pro spravedlnost a pravdu rád po komunisticku selektuje historii. Že byl příkladně Zeman jeden rok ve straně, o tom se psát může a je to velmi zavrženíhodné. Že ale architektovi kamarádi byli agenty a vědomými spolupracovníky státní bezpečnosti, to je zcela omluvitelné a psát o tom přinejmenším „není příliš šťastné“.

    To by se jednomu ukroutila hlava…

  4. Zdeněk Gryc napsal:

    Kdo byl nebo ne-byl agent StB ?

    StB to neměla za totáče lehké dělat „svoji práci“
    —————————————————————————-
    ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ
    ZLOČINŮ KOMUNISMU
    POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

    Jak uvedeno v teoretické části,
    není možno všechny členy odboje zlikvidovat,
    ——————————————————-
    poněvadž bychom museli zavřít polovinu národa.
    ——————————————————-
    Prostředky které jsou běžně používány k likvidaci jsou nedostatečné
    a nejsou přizpůsobeny vnitřně politické situaci.
    Vězení jen zatvrdí členy ilegality v jejich nenávisti k novému režimu

    (V SSSR bylo použito i proti nejzatvrzelejším odpůrcům více vědecky usměrněných výchovných metod, než přímých policejních trestů.).

    Hlavní správa StB odbor 1, oddělení 3, referát 2 shrnuje vlastní poznatky k akci SKAUT 8. září 1952 na základě šestnácti plných fasciklů spisového materiálu, předaných 20. srpna 1952 odborem 2. Pochopitelně, že vše, co dělal dosud odbor 2, bylo nedostatečné, agent Chalupa byl špatně vázán, špatně řízen, jeho aktivita byla neplodná. Nebylo to však zcela pravda, šlo o vzájemný napjatý vztah mezi odborem 1 (kontrarozvědkou) a odborem 2 (rozvědkou).
    V této době byly v Československu ještě některé nezatčené Chalupovy ilegální skupiny,

    které si StB pěstovala proto,

    aby v zahraničí přetrvávala pozice dr. Chalupy
    coby vedoucího činitele domácího protikomunistického odboje.

    Dokument z 8. září 1952 konstatuje:
    „Situace ilegálních skupin.
    Skupina „disp. SKÁLY“.
    Skupina byla vytvořena Maisonem před jeho tajným zatčením v r. 1948.
    Maison po zavázání provedl sám napojení orgána StB na tuto skupinu a uvedl jej jako spojku.
    Tímto způsobem provádíme kontrolu této skupiny.
    Její činnost spočívá ve vypracovávání memorand a hospodářských přehledů

    pro ileg. časopis (námi kontrolovaný) a časopis „Tribuna“,
    vydávaný Maisonem v zahraničí. Členy skupiny jsou:

    JUDr. Novák Dušan, kr. jméno Zámečník…, člen KSČ od r. 1945, bytem Brno. Jmenovaný je vedoucím skupiny a politická memoranda vypracovává hlavně on.
    Ing. Racek Aleš, kr. jméno Ptáčník nebo Chechtavý…, člen KSČ od r. 1945, bytem Brno.
    JUDr. Bohanes Jaroslav, kr. jméno Sokol…, člen KSČ od r. 1945, býv. člen kádrové kraj. komise KSČ, bytem Brno
    MUDr. Votava Ladislav, kr. jméno Jetelina…, člen KSČ od r. 1948, bytem Brno
    Všichni jmenovaní jsou osobními přáteli Maisona a udržují s ním spojení přes spojku (orgán StB).
    —————————————————————————-
    základní bod společné práce považují plán jednotné socialistické strany (bližší podrobnosti jsou k dispozici v našem spisovém materiálu pod názvem memorandum B).
    Na území Čech a Moravy vzniká rozsáhlá illegální organizace nazvaná UP (ústředí – Praha),
    která se považuje za domácí vládu v odboji.
    Má styk se zahraniční emigrací, je napojena na Američany a jimi také řízena.
    V té době již také přecházejí agenti západních zpravodajských služeb,
    aby prováděli teroristické akce a usměrňovali práci odboje.

    Vyvrcholením práce odboje v této fázi jsou demonstrace na všesokolském sletu v Praze.

    Nynější situace.
    Masová nespokojenost neustále vzrůstá. Nedá se již dobře mluvit o neobjektivních příčinách.
    Hospodářská situace poskytuje dostatek příčin k nespokojenosti.
    Vzrůstá činnost mezi bývalými partyzánskými skupinami.

    K nové činnosti se chystá skupina, kterou na Moravě vybudoval mladý Luža,
    skupina Vávry – Staříka a skupina Bartoše.
    Zde je nejvíce využita všeobecná nespokojenost,
    partyzáni jsou ochotni bojovat proti současnému režimu a v jejich řadách jsou mnozí příslušníci KSČ.
    V zahraničí se projevují jednotící tendence.

    Prozatím mezi emigrací ČSNS.
    Ripka a starší Stránský uplatňují své bohaté zkušenosti a přejímají iniciativu v emigraci.
    Starší Stránský se vyjádřil, že bude podporovat teorii o jednotné socialistické straně doma i v zahraničí. Do práce zasahuje i Krajina.
    Vilím který se bojí, že v neúprosném stranickém boji by sociálně demokratická emigrace neobstála, navrhuje společný postup s ČSNS (shodně s teorií o jednotné socialistické straně).
    V Paříži se začali organizovat pod vedením Černého republikání.
    Torn a Ševčík budují skupinu agrární. Brzy se k nim asi přidá Feirabend.

    Pod vedením gen. Moravce a Ingra vyrůstá v zahraničí silná zpravodajská služba,
    která posílá k nám své agenty.
    Úkolem těchto agentů je napojení na vojenské odbojové skupiny,
    přinášení zpráv a práce na sjednocení illegality.

    Třetí odboj je napojen na policii a má své buňky i na ministerstvu vnitra.
    Opatřují protokoly se zatčenými,
    získávají varovné informace a používají členů bezpečnostího aparátu pro svou práci.
    Závěr:
    Odboj se rozrůstá ne již tak do kvantity, jako do kvality.
    Některé skupiny jsou likvidovány, ale pomocí zahraničních spojek jsou budovány nové,
    nebo se přestavují staré.
    Hlavní fáze odboje nám není známa, pohybuje se teprv na periferii zpravodajských poznatků.
    Plán (Návrh na další postup v odboji).
    Jak uvedeno v teoretické části, není možno všechny členy odboje zlikvidovat,

    poněvadž bychom museli zavřít polovinu národa.

    Prostředky které jsou běžně používány k likvidaci jsou nedostatečné a nejsou přizpůsobeny vnitřně politické situaci.
    Vězení jen zatvrdí členy ilegality v jejich nenávisti k novému režimu (V SSSR bylo použito i proti nejzatvrzelejším odpůrcům více vědecky usměrněných výchovných metod, než přímých policejních trestů.).
    Naší snahou je tedy proniknutí do vlastní práce odboje za účelem dokonalého poznání jeho mentality.

    Hodláme vystoupit v odboji na takovém místě, které by nám zaručovalo nejen kontrolu, ale i možnost oddělit (jak uvedeno v teoretické části (členy od vedoucích a mít tak v rukou důležitý kloub bez kterého se nemůže zdroj odboje pohybovat.
    JUDr. Vlastislav Chalupa, agent StB
    Jiří Málek
    Po celou dobu existence Československé republiky mezi oběma světovými válkami usilovali komunisté o její rozvrat,
    o zničení demokratického zřízení a o uchvácení absolutní moci po vzoru bolševiků.
    Komunistický odboj za druhé světové války byl veden výlučně k tomuto cíli.

    ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ
    ZLOČINŮ KOMUNISMU
    POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

  5. Zdeněk Gryc napsal:

    Náš vnitřní život se svou kvalitou podobá katastrofě

    Jak u koho pane Lauko, že ?
    ———————————-
    1. Dvořák říká:
    Středa, 13. 3. 2019 v 10:47
    Možná se budu opakovat…
    …….. Umřít v osmdesáti není tragédie,ale slušnost. ………… Jiří Sovák

  6. Jan P. napsal:

    Takto se předvedly východoevropské země po pádu železné opony a neoliberální „ozdravné kůře“. Alespoň, že úbytkem obyvatelstva nezatěžují klima, ne?
    05.03.2019/aktuality.sk/Východ EÚ sa vyľudňuje. Jeden štát prišiel takmer o 30 percent obyvateľov

Leave a Reply