Blog Jihlavských listů

Když některý časopis v Čechách vyhlásí anketu o českou osobnost tisíciletí, okamžitě zpozorním. A pak se zpotím. A s napětím čekám na výsledky. Ale u nás si už lidé zvykli na kuriózní vážení hodnot a vyhlašování českých osobností, a tak nebylo divu, že jsme už v minulosti vyhlásili vítěznou osobností Čech už i fiktivní a komickou postavu vynálezce Járy da Cimrmana. Je to vůbec náhoda nebo národní povahový rys? A lidé se v autobuse mezi sebou sázeli a přeli, vyhraje to letos tradičně Jára Cimrman nebo třeba hrdina a dobrý voják Josef Švejk?

A výsledek nebyl ani tentokrát pro české nátury příliš lichotivý. Buditelé národa a vlastenci se divili. Mistr Jan Hus, který 11. října 1414 opouštěl ve voze taženém párem koní hrad Krakovec a znovu si pročítal císařský glejt, v němž mu císař Zikmund, sliboval bezpečí slyšení na koncilu v Kostnici a bezpečný návrat domů, Mistr Jan se dostal až na deváté místo v žebříčku osobností.

A co víc, slovutného Husa v jeho životním zápasu předběhli v tabulce osobností i jiné celebrity. Například i Vlasta Burian, kterého jsme po válce ocenili vazbou a vězením za žertovný postoj k bratřím Němcům. To už král komiků chodil po Praze pěšky a na oteklých nohách měl navlečena bagančata. Dokonce i zlatý slavík Karel Gott si vyzpíval přední umístění před statečným Husem. S velkým odstupem se ještě udržel mezi osobnostmi učitel národů Jan Amos Komenský.

Podobně neslavně dopadly ženy. Do čestného umístění prvních deseti se nedostala žádná z nich. Až jako jedenáctá se umístila usměvavá zpěvačka Lucie Bílá, daleko za ní pospíchá za Babičkou půvabná buditelka národa Božena Němcová.

Čapkovsky řečeno – Osobnost je vždycky jen článkem lidství. – Osobnost je cíp módních šatů ve výloze. Podobizna povahy národa. Osud poraní mnohem snáze ty, kteří stojí vysoko. A v Čechách se prý vždy rádo škodilo těm, kteří se dostali vysoko a mohli by se časem změnit v mravní autoritu. Osobnost člověka spočívá v prosazování, a ostatní se diví – Jak to může vydržet a přetrvat?

To umístění Husa mi ale nedá spát. Začal jsem opatrně zjišťovat, kdo anketu vedl a vyhodnocoval. Ani bych se už nedivil, přátelé české historie, kdyby šéf ankety mluvil stroze lámanou češtinou a hlavu měl krásně ryšavou a z redakce by na něj volali – Ziki! – Ale snad ne.          

Tento článek byl publikován dne 21. 3. 2019 (Čtvrtek) v 12:54 v rubrice Politika. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.