Blog Jihlavských listů

Archív: Březen 2019

Zdeněk Gryc | Sobota, 2. 3. 2019 v 6:51

PAN BERKA JE RADIOAMATÉR

Berka říká:
Pondělí, 25. 2. 2019 v 22:56

Kdyby architekt nebyl sklerotik, nebo spíše nechtěl být sklerotik, našel by si zpětně, co tu kdysi Berka (je zjevně marné někomu kdo je natvrdlý pořád dokola opakovat, jaké je moje skutečné jméno) psal. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chtěl jet s přáteli na radioamatérský conquest do Španělska. Pozvali si ho do Jihlavy na odbor StB, kde si s ním dva pánové (možná právě ti Zdeňkovi přátelé) celkem příjemně povídali s tím, že výjezd samozřejmě není problém, pokud milý Berka bude po návratu referovat o ostatních účastnících a o tom, s kým a co mluvili na míste samém. Berka to (nijak statečně, ale prostě jednoznančně) odmítl a s tím se po chvilce rozloučili. Berka samozřejmě nikam nejel. Nicméně žádný jiný postih to pro něj překvapivě nemělo. V zaměstnání se to možná ani nedozvěděli, nikdo Berku nebil, nikdo mu nevyhrožoval, nikdo nepřekážel jeho dětem ve vzdělání.

Ještě nějaký dotaz, milý informátore ? Ale rychle prosím, dělá se mi z vás čím dál víc tak nějak špatně od žaludku.

 

GRYC JE ARCHITEKT

V Jihlavě je  Sídliště I.  U domu zdraví ulicového typu.

Následně se realizovaly urbanistické kompozice sídlišť:

Sídliště II. U nádraží

Březinky se 4 proudovou sběrnou komunikací

Královský vršek

Bedřichov s dopravním řešením 4 proudého Pávovského dálničního přivaděče

Tato sídliště jsou publikována v Jiskře.

Sídliště II. Ve článcích redaktora Milana Dvořáka

Ostatní v článcích autora.

Jsou doplněny pohledy na původní krajinu /uložené v jihlavském archivu/

a modelem s urbanistickým konceptem,

Kompozice horizontálních 4 podlažních objektů 1+4 s bodovými domy 1+8. Je to dáno technologií jihlavských panelů, které vystřídaly okolo ulice Kollárovy cihelné domy.

———————————————–

Autor v podstatě nikde nebyl. Za totáče to nešlo ze dvou důvodů. Tím druhým byla konvertibilní měna.

Po roce 1968 emigrovala z Jihlavy do Malmo dětská lékařka Marie Nekvapilová, která nechala Gryce přespat v pokoji na podlaze“ vždycky a nikdy jinak“.  Ten nechtěl jet s přáteli, ale pokud možno vždy sám si najít cestu za tím co ho zajímalo. Spát v autě, jako v NDR,  nebo na, v tomto případě na podlaze.

Letitý pobyt individuálně v přírodě pod stanem, nebo širákem byl průpravou. Spolužák a kolaborant ve Speleologickém klubu Moravského krasu,  děkan university Palackého, profesor ekologie Otakar Štěrba měl heslo “ Velká hora + velká řeka“, které jsem mu doplňoval + architektura. Otakar byl na svých cestách za totáče podobný žebrák. Když jsem se divil jeho umění vnímat architekturu v klidu a pohádkově osvětlenou v noci, tak mi prozradil technologii,  jak zrovna přespal  na náměstí v Amsterodamu, odkud se tehdy vracel domů a zastavil se na noc na mé chalupě: „zaparkuješ nejlépe nad  nebo poblíže kanálu, vezmeš petflašku, uřízneš dno. Pootevřeš dvířka a shora čuráš“.

Pan Berka, radioamatér   – „Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chtěl jet s přáteli na radioamatérský conquest do Španělska.

Gryc – architekt chtěl vidět severskou architekturu sídlišť a obchodních center.

Nejenom vidět, ale mít individuální čas, kreslit. Tehdy se nefotilo tak snadno jako dnes. V kolekcích kreseb z cest jsem se snažil zachytit, to podstatné. Fotka je mžik, ale kresba znamená autentický kontakt a zážitek.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I