Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města. Vodárenská akciová.
Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Neděle, 29. 12. 2019 v 15:11Podstatnou část jihlavského vodárenského majetku stále provozuje firma VAS a.s., divize Jihlava. A to přes nespornou vůli Jihlavy rozhodovat a spravovat si svůj majetek. Nejde to už sedm let – hlavně kvůli šikovným obstrukcím právníků protistrany. A tak se pořád musíme s tímto molochem zabývat a respektovat jej, aniž bychom si to přáli.
Na počátku všeho byla privatizace v divokých devadesátých letech. Tehdejší národní podnik Jihomoravské vodovody a kanalizace se sídlem v Brně tomu samozřejmě také neušel. Pokrýval území celého tehdejšího velkého Jihomoravského kraje a tak prvotní snaha byla zcela zřejmá – udržet vše jak bylo, přemalovat vývěsní štít a jet dál, jako by se nechumelilo….To se i částečně podařilo, trhlo se Město Brno a pak místa, které jednak byly dosti daleko od tohoto centra a nebo měly už tehdy velice prozíravé vedení… Hodonín, Břeclav, Uherské Hradiště, Zlín, Prostějov, Kroměříž. Tam všude jsou samostatné vodárny, vlastněné přímo městem a výnos z nich slouží v první řadě k obnově sítí, nikoliv ke zcela zbytečným režiím, jako je tomu u nás.
Právě příklad samotného Brna je velice zajímavý a ukazuje jednu z možných cest. Za velkých politických třenic se zde totiž do vodárenství navezla francouzská firma Suez. Za necelou čtvrt miliardu získala 46% akcií – město si ale udrželo majoritu – a je to tak dodnes. Vedle slušné počáteční investice, za kterou se společnost dovybavila, přinesla dramatický obrat především do ekonomiky podniku a osvícený přístup v nakládání se ziskem – tedy nebere si zdaleka tolik co jí náleží a nechává zde podstatnou část na další rozvoj společnosti. Což se jí v konečném důsledku bohatě vyplatí – celková hodnota společnosti mezitím nenápadně vzrostla ze dvou na čtyři miliardy…
Však také základní srovnání s naším vodárenským otesánkem, před kterým se my v Jihlavě musíme pořád klanět, vyznívá pro naši VAS Brno a.s. více než tristně….VAS obsluhuje 514 tisíc obyvatel, Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) jenom 411 tisíc obyvatel, přesto výkony mají zhruba stejné – kolem 2 mld…Jak to? Přitom vodné a stočné se od samého počátku drží v Brně na úrovni o 15 % nižší než u nás – nyní mají 85 Kč, my 100 Kč …Jak to ? Při stejných výkonech mají BVK každoročně vyšší zisky ….Jak to ? Stejné výkony stihne u BVK obsloužit ani ne poloviční počet zaměstnanců – tam 500 lidí, u VAS 1.100….Jak to? Při stejných výkonech dokáže BVK vyrobit a prodat o 10 % více vody ( 22 versus 24 mil kubíků ) ….Jak to?
Ale zpět k našemu příběhu. Původní principy byly jako obvykle dobré – ale jak pravil sovětský klasik – všichni jsme to na počátku mysleli dobře a dopadlo to jak to dopadlo. Princip efektivního využití nejenom technických prostředků, solidarity měst a obcí a hlavně oddělení vlastnické a provozní struktury – jak se teprve po několika letech začalo řešit u plynu a elektřiny – to všechno se však už dnes rozplizlo a přežilo. Ale kupodivu to funguje dál – s bohatě futrovaným polštářem vodného a stočného, kde je přísun nekonečný a stabilní. VAS ročně prodá kolem 22 mil. kubíků vody a jenom nynější zdražení o 5 Kč znamená tedy 110 milionů… Tomuto molochu se tak stále daří držet na trhu a to dokonce až tak, že se postupně stává číslem 6.na našem trhu, kde už dnes dominují cizinci (Veolia, Suez, Energie AG,…) nebo velká města.
Majitelé VASky jsou přitom vlastně v konečném důsledku občané, jejichž majetek tato firma spravuje – ale až přes tři ruce…Na začátku byla vize, že majitelé se stanou v poměrném podílu jednotlivé dobrovolné svazky měst a obcí, které se právě vytvářely – a to na Jihlavsku, Žďársku, Třebíčsku, Znojemsku a Blanensku – a tak se také stalo – tyto svazky se staly každý za sebe v poměrném podílu majiteli VAS a.s. – celkem tedy cca 80 %. Na SVAK Jihlavsko připadlo 17%. Zbývajících cca 20 % do sta je v držení 10 menších akcionářů – malých svazků (Ivančicko, Židlochovicko….) nebo měst a obcí ( Tišnov, Šlapanice, Bohdalov…).
Pak se však ještě mezi VAS a Svazky vsunula nově vytvořená společnost, respektive téměř prázdná schránka SVKMO s.r.o. – tzv. Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí, kterou vlastní ty svazky a ta s.r.o. teprve vlastní tu VAS. Pitomost ? Jen zdánlivá a ve skutečnosti velká vychytralost. Protože to teď funguje tak, že „VALNÁ HROMADA“ – tedy ve skutečnosti tito jednatelé prázdné schránky SVKMO rozhodnou o naložení se ziskem VAS – většinou ho největší část zase vracejí do firmy aby na majitele zbylo co nejméně ( 2018 byla dividenda 21,7 mil z HV 81 mil, o rok dříve pak 26,6 z 82 mil….) a ta se ještě procedí o „náklady“ SVKMO, eseročka, které žádnou jinou činnost nemá, je pouze „majitelem“ . A přesto “ zaměstnává “ tři lidi a platí tyto „jednatele“ – což jenom v roce 2018 znamenalo 6,4 milionů – takže ta dividenda, která má postupně dojít do obcí se rázem smrskne o 30 % ! Ovšem vše samozřejmě legální a podle zákona.
A tak to tedy funguje: VAS inkasuje od spotřebitelů vodné a stočné – cca 2 mld Kč ročně. za to dává majitelům infrastruktury nájemné cca 600 mil Kč ročně. První velký otazník. Je výše toho nájemné OK ? To nájemné jde na svazky v poměru majetku Druhý velký otazník. Protože tam se zastavuje a rozhoduje se. Tyto peníze měly být určeny především na vytváření zákonného fondu oprav a dále na kofinancování k dotacím – to Jihlava úplně promrhala, protože za to období pod SVAKem se ve městě z peněz tohoto uskupení investovalo minimálně – při průměrném stáří našich kanalizací okolo 70 let a vodovodů 50 let. U nás se za tyto peníze za všechny ty roky pouze opravila ČOV a rekonstruovala úpravna na Hosově – ale ta zdaleka neslouží jenom Jihlavě, ale širokému okolí… Pak je tady onen zisk z vysoce lukrativního provozování sítí – měl by být ve stamilionech, ovšem je stěží poloviční ( cca 4 % z výkonů ) – obrovská režie – třetí velký otazník , – a velký filtr SVKMO s.r.o. nakonec – jak bylo popsáno – čtvrtý velký otazník….. Malý zbyteček po tom všem, by měl skutečně doputovat na SVAK Jihlavsko – pátý velký otazník, včetně jejich velkých režií.
A o tom všem se v různých obměnách diskutovalo na zastupitelstvu v létech 2007 – 2012. Tak jsem jenom oprášil sešit z tehdejší doby a aktualizoval čísla na dnešní dobu..Podstata se nikterak nezměnila…
Jihlava už v roce 2009 ze SVAZku vystoupila a chce si spravovat svůj majetek sama, třeba si rozhodovat o výši vodného a stočného. Okolní obce a města, které už dávno toto uskupení opustily nebo se naštěstí ani nestaly členy, ho mají 60 – 70 Kč za kubík. Průměr v zemi je 80 Kč. A my máme dnes …. rovnou stovku ! Což je pro průměrnou domácnost tak o 2 tisicovky za rok víc, než je celostátní průměr. A o tom to je !