Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

herci a architekti

Zdeněk Gryc | Úterý, 18. 2. 2020 v 18:44

Past
16. únor20:10 › 21:45
V roce 1951 dostane známá česká herečka Jiřina Štěpničková (Z. Stivínová) dopis z Rakouska od režiséra Františka Čápa, který nedávno emigroval. Zve ji na západ a slibuje role v divadle i ve filmu. Je to lákavá nabídka, protože v divadle, kde hraje, velí spíše muži v plukovnických uniformách, než skuteční režiséři a umělečtí šéfové. Panuje tu tuhá stranická disciplína a repertoár vypadá podle toho. Budoucnost herečky v komunistickém Československu, které je pevnou součástí Sovětského bloku, je neradostná. Zvláště pro ženu, které komunistické ideály nikdy nepřirostly příliš k srdci. Rozhodne se tedy, že využije příležitosti a uteče. Spolu s nevelkou skupinkou lidí a malým synem Jirkou (A. Vojtek) se svěří do rukou převaděče a podnikne riskantní cestu přes hranice. Ale něco je špatně. Chytnou je. Všechno bylo předem připravené. Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná… Film nemapuje jen tragický osud herečky Jiřiny Štěpničkové, ale vypráví o době, kdy vyšetřovatelé Státní bezpečnosti byli neomezenými pány nad lidmi, kdy herci z divadla žádali soud o co nejvyšší trest pro bývalou kolegyni, kdy ti, co se nepřidali k davu, byli zatracováni a ponižováni. Vypráví o době, která by se už neměla nikdy opakovat.
——————————————————
Herečka Jiřina Štěpničková a architekt Bedřich Rozehnal na Pankráci.
————————————————————
BEDŘICH ROZEHNAL
Poděkování/Acknowledgements
Děkujeme všem, kdo přispěli ke vzniku této publikace. Zejména ing. arch. Evě Rozehnalové, ing. arch. Růženě Žertové,
Iloši Crhonkovi, ing. Jiřímu Habartovi, MgA. Jiřímu Pinkasovi, Oldřichu Prnkovi, prof. ing. arch. Ivanu Rullerovi,
ing. arch. Jaromíru Sirotkovi in memoriam, ing. arch. Karlu Volavému in memoriam.
Náš zvláštní dík patří Mgr. Jindřichu Chatrnému.
Iloš Crhonek, ing. Jiří Habart, MgA. Jiří Pinkas, Oldřich Prnka, prof. ing. arch. Ivan Ruller, ing. arch. Jaromír Sirotek in memoriam,
Vydáno s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Brna, Nadace české architektury a společností:
Přední strana obálky/Front Cover: Dětská nemocnice v Brně-Černých Polích/Children’s Hospital in Brno-Černá Pole
Zadní strana obálky/Back Cover: Detail hlavního schodiště chirurgického pavilonu nemocnice v Kyjově/ Detail of the Main Stairway of the Surgery Pavilion of the Hospital in Kyjov
ISBN 978-
Věnování/Dedication
Věnováno památce českých a slovenských architektů perzekvovaných a uvězněných komunistickým režimem:
Václavu Dvořákovi, Mojmíru Korvasovi, Eugenu Kramárovi, Vilému Lorencovi, Alfrédu Pifflovi, Jiřímu Pošmournému,
Bedřichu Rozehnalovi, Michalu Maximiliánu Scheerovi, Oldřichu Stefanovi, Josefu Šolcovi, Jaroslavu Tobkovi
a všem dalším, kteří ve vězení nuceně pracovali v „Basoprojektu“.

Dílče vloženo:
Jaký byl vlastně jeho návrat z vězení?
Oblíbený profesor, ve čtyřicátých letech jeden z nejúspěšnějších
českých architektů, a potom ten proces, nepříznivá
politická doba. Jak vlastně probíhá návrat takového
člověka do normálního života?
Ten návrat si pamatuju hodně dobře.
A také si pamatuju,jak táta seděl v Praze na Pankráci.
Když jsme tam prvně přijely s maminkou na návštěvu, tak nám říkal:
„Děvčata,zamykejte. Kdybyste věděly, čím vším se dá otevřít zámek!
Tužkou versatilkou mně tady ukázali, jak se to odmyká.“
Seděl totiž se všelijakými kapsáři a zloději. Ale kromě toho
tam byla vysoce vybraná společnost. V místnosti pro návštěvy
vždycky seděl vězeň a bachař, vězeň a bachař na
jedné straně stolu a naproti návštěvníci.

A vedle našeho tatínka tehdy seděl filmový herec Antonín Novotný,
známý třeba z filmu Katakomby.
To byl jeden z mála českých herců,
kteří se dostali i do Hollywoodu.
Jinak byl myslím vystudovaný chemik a chytli ho,
když chtěl emigrovat za hranice.
To byl velký zážitek, vidět zblízka tohoto herce.

Tatínka za prvé v kriminále drželo to, že tam měl dost
známých mezi spoluvězni a že ho tam nechali pracovat.
Za druhé ho drželo, že se naučil jíst syrovou cibuli. Protože
tam neměli zeleninu, neměli vitamíny, neměli nic.
Ovoce nepřicházelo v úvahu. Když nám povolili návštěvu
a směly jsme mu tam něco přinést, třeba štrúdl,
tak ho po centimetru bachaři rozkrájeli, jestli tam není zapečený pilník.

Já jsem tehdy byla na umístěnce v Jihlavě. To byly napínavé
cesty, protože maminka jela z Brna, neměly jsme
peníze, tak jsme jezdily nočním osobákem.
A v Jihlavě nanádraží ten vlak přijel o půlnoci.
Jestli znáte Jihlavu, tam je
nádraží daleko od centra a jde se k němu přes velký park.
Z té noční cesty jsem měla vždycky bolení břicha. A v pět
ráno jsme dojely do Prahy, tam jsme se umyly na nádraží
a spěchaly jsme, abychom byly na Pankráci co nejdřív.
Protože oni vězně, co měli dovolenou návštěvu, nahnali
dolů do takové chodby, kde nebylo možné si sednout.
Tatínek by teda musel hodinu nebo dvě stát, kdybychom
nebyly v té první rundě. Vždycky jsme už v pět, ve čtvrt na
šest tam stály a čekaly, až to v sedm otevřou, aby tatínek
nemusel stát.
Když ho potom pustili a on přijel domů, byl nadšený, že
ho po té době poznal náš pes Arik, kterého měl tatínek velice
rád. Jeho nejbližší přátelé ho přijali příznivě. Tatínkovi
udělali výmaz z trestního rejstříku a potom musel dokonce
podepsat, že o tom nikdy nebude mluvit, že byl v kriminále.
Pamatuju se, že dokonce Alexa se mu k stáru přišel
omluvit, co hrozného udělal. A tatínek mu řekl, že mu to
odpouští.
Slyšel jsem, že Váš tatínek po válce Alexovi přenechal
projekt vyškovské nemocnice.
Myslím, že ano.
Se svými prvními studenty, s okruhem kolem architekta
Sirotka, Rullera, se stýkal i později, nebo to
skončilo odchodem ze školy?
Řada z nich chodila stále k nám domů. Vedle Rullera třeba
Orálek. Nikdy nevynechal tátovy narozeniny a Vánoce.
A Průša a Cipr chodili a samozřejmě Kelly Sirotek. Ten se
mne ujal, když tatínka zavřeli a já dělala státnici a potom
se rozhodovalo o tom, kde budu. Tehdy se mi Kelly nesmírně
věnoval, vždycky byl připravený poradit a byl na
mě i s ostatními velice hodný.
A po návratu z vězení tátovi pomohl kdo?
Otevřel se Ústav životního prostředí a tam mu pomohl
myslím Bezdíček. Tehdy byl děkanem nebo dokonce rektorem.
No a Gilwann s ním hodně spolupracoval. Potom
mu pomohli lidé z KÚNZu. Tam byl Karel Volavý, výborný
člověk a báječný kytarista.
Pak ta výstava v šedesátých letech
v Anglii a dvě tatínkovy cesty do Anglie – to se stýkal
s Wiesnerem a tam se dohodli, že Wiesner bude v roce
1966 na dálku kmotrem mému synovi Honzíkovi.

————————————————–
Brněnské krematorium se na jeden večer změní v koncertní síň
ČTK, redakce, 27.01.2020 11:31
Síň brněnského krematoria se pro jeden únorový večer promění v koncertní sál. Funkcionalistický prostor si vybral komorní soubor Brno Contemporary Orchestra, který se věnuje současné klasické hudbě. Koncertem plánovaným na 9. února připomene autora stavby Ernsta Wiesnera.
TÉMATA:BRNO CONTEMPORARY ORCHESTRA ENSEMBLE FRIZZANTE NIKOL BÓKOVÁ PAVEL ŠNAJDR VIKTOR PANTŮČEK
Brněnské krematorium (zdroj wikipedie)
Od Wiesnerova narození uplynulo 21. ledna 130 let. K jeho nejslavnějším stavbám patří právě budova krematoria. Wiesner byl přesvědčen, že modernistická forma nemá být samoúčelná a že musí sloužit k umocnění vnitřního prožitku, má nabízet duchovní rozměr pro pietní rozloučení s tělem i duší zesnulého.

“Koncertem, který není liturgický, ale duchovní, který nezazní v sakrálním, ale pietním prostoru, bychom rádi navázali na představu Ernsta Wiesnera a alespoň symbolicky vztyčili ‘komín’ propojující tento svět se světem, který nás přežívá a dalece přesahuje,” uvedl dramaturg Viktor Pantůček.
“Krematorium nemusí být považováno jen za místo posledního rozloučení, ale za bránu do světla, do věčnosti.
Navíc, kdo byl v krematoriu večer? Já teda ne a sám jsem zvědav, jaké to bude,”
doplnil Pavel Šnajdr, umělecký vedoucí a dirigent orchestru.
Autory vybraných skladeb jsou Salvatore Sciarrino, Pavel Zemek Novák, Witold Lutoslawski a Krzysztof Penderecki.
Podle Šnajdra jde o “klasiky soudobé hudby”. Spolu s Brno Contemporary Orchestra vystoupí ještě vokální soubor Ensemble Frizzante a klavíristka Nikol Bóková.

61 komentářů k článku “herci a architekti”

  1. blade říká:

    Opakování je matka moudrosti, takže opakovat, opakovat, opakovat 😉

  2. Zdeněk Gryc říká:

    INTERMEZZO:

    Hele Blade,

    Dokážete to pochopit?

    Sedí vnučka Národního umělce Krohy a
    Dcera krminálníka Rozehnala.

    chichotají se. . .
    Včera jsme si podali packy.
    ————————————————-
    Spím u Borových lad, hluboký sníh a povodeň.

    Jedu na kajaku Teplou Vltavu.
    Je povodeň, voda protéká nad lávkami,

    brnknu o zábradlí a už plavu, chytnu se na levé straně vrbiček
    na pravou nesmím.

    Je to pohraniční pásmo.

    Vytáhli mne PS-áci.

    Datum bych našel v deníku výprav.

    BYLO TO ZA TOTÁČE,
    Jak jinak, že ?

  3. Zdeněk Gryc říká:

    blade říká:

    Pátek, 28. 2. 2020 v 22:43

    Opakování je matka moudrosti, takže opakovat, opakovat, opakovat 😉
    ———————————————————————————
    ANO,

    JINAK SE ZOPAKUJE NACIZMUS A KOMUNISMUS

  4. Zdeněk Gryc říká:

    BBC – DOROU NOC A PEVNOU NADĚJI …Jan Masaryk

    jeho Story a The end….

  5. blade říká:

    Kroha:
    1948 titul národní umělec
    1949 řád – Řád 25. února 1948
    1957 řád – Řád práce
    1963 řád – Řád republiky
    1973 řád – Řád Vítězného února

    Rozehnal:
    V roce 2000 mu byla udělena pocta České komory architektů in memoriam.
    Na fakultě architektury VUT v Brně je každoročně udílena cena Bedřicha Rozehnala za nejkvalitnější bakalářský projekt.

    PS-áci:
    zachránili architekta

    K tomu ty dvě chichotající se.

    >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

    Architekte, nic není tak černé jak se zdá a vše se více či méně opakuje.

    Netřeba se cítit nějak nedoceněný či ukřivděný vůči těm dvěma architektům.
    Že architekt nedostal vždy, co chtěl, mohlo být někdy obrovské štěstí.

    Nakonec možná nejlepší byli ti totalitní PS-áci co architekta zachránili, jinak by tu už zřejmě nemusel být.

    Každý má nějaký příběh, ale v aktuálním věku architekta je přednější přeci to fyzické i duševní zdraví a ne nějaká politická či osobní minulost, kterou již nikdo stejně nezmění.

    ¯\(©¿©)/¯

  6. Zdeněk Gryc říká:

    NĚCO JAKO…

    Sedí vnučka Národního umělce Krohy a
    dcera krminálníka Rozehnala.
    chichotají se. . .
    Ve čtvrtek na vernisáži podmíněně odsouzeného Fuchse si opět podaly packy.
    ————————————————-
    Spím u Borových lad, hluboký sníh a povodeň.
    Jedu na kajaku Teplou Vltavu.
    Je povodeň, voda protéká nad lávkami,
    brnknu o zábradlí a už plavu, chytnu se na levé straně vrbiček
    na pravou nesmím.
    Je to pohraniční pásmo.
    Vytáhli mne PS-áci.
    Datum bych našel v deníku výprav.
    BYLO TO ZA TOTÁČE,
    Jak jinak, že ?

    ALE NEMĚLI BYCHOM PŘI 45 VÝROČÍ ÚNORA ZAPOMENOUT.

  7. blade říká:

    Jen dodám, že všechny pohádky mají dobrý konec i ta o PS-áku. Ale architektovi nic nedojde, ani mu již není pomoci.

    Ten neustále ještě více kurví Havla, aniž si to sám uvědomuje > soudruh, podržtaška, poskok a slouha … njn.
    zkrátka šméčko.

    Až ho jednou Havel na onom světě za to vše kopne do zádele, tak se bude strašně divit > podivín ze stavokrálíkárny.

    Hezký zbytek dne 😉

  8. Zdeněk Gryc říká:

    BLADE a PO-HÁDKY
    Nebo jenom HÁDKY.

    1. blade říká:
    Sobota, 29. 2. 2020 v 9:17
    Jen dodám, že všechny pohádky mají dobrý konec i ta o PS-áku. Ale architektovi nic nedojde, ani mu již není pomoci.

    Je blade hrdý na to jak hlídal českého turistu před cestou do Dolimit.

    Blademu bylo „hovno zle“, že ?

    blade říká:
    Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14
    Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum
    Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.

    Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle.

    Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat
    Toliko k Rudým buňkám architekte!

    Blade,
    vážený soudruhu propagandisto, který věnoval už desítky, nebo možná stovky komentářů úsilí monitorovat a komentovat nejenom Blogy Zdeňka Gryc – anonymně.

    PROČ ? PRUDIT S HAVLEM !!!

    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
    „Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu.
    A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“
    ———————————————————————-
    BLADE – DEMAGOIE

    má 2 zejména 2 vady:

    1 Podraz – Použitá fakta jsou vytržena z kontextů,
    oblíbený trik propagandy, viz níže.

    Pohraniční stráž, velitel družsta „blade“stále bdělá, leč neměla by vytrhovat věci z kontextu.

    Zdeněk Gryc | Středa, 4. 9. 2019 v 13:45
    Zdeněk Gryc, Výtvarná díla v architektuře » Centrum pro dějiny…
    socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture
    ———————————————————————————————-
    2 Podraz – propagandista sniper útočí ze zálohy anonymity.

    Toho by si měl veldr. Pohraniční stráže , podobně jako myslivec na posedu být vědom.

    Takže vážený rudý, nebo řekněme růžový propagandisto, triky jsou podrobněji popsány v publikacích Masarykovy university:

    Převzato:
    Významu „šířené ideje“ nabývá propaganda ve spojeních jako
    „komunistická (demokratická, nacionalistická atd.) propaganda hlásá, že…“ , „lživá propaganda revanšistů tvrdí“ apod.
    Vymezit přesně pojem „propaganda“ není zdaleka lak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Příruční slovník jazyka českého určuje běžný význam slova jako „síření myšlenek, nauk, zásad apod.“ (127, sv. 4: 1178). Slovník spisovného jazyka českého hovoří přesněji o „veřejném šíření myšlenek, názorů ap. s cílem zíslcat přívržence“ (134a, sv. II.: 931). Při vymezování bližších znaků propagandy, zejména v teoretických pracích, názory se však rozcházejí. Doslovně latinské „propaganda“ znamená „to, co je třeba šířit“. V obecném významu „šíření“ užil tohoto termínu v němčině Karel Marx. V jeho ekonomických pracích se místy hovoří o propagandě tam, kde jde o šíření kapitalistického způsobu výroby (108: 36 a 109: 617). Podle uvedených slovníků českého jazyka lze v češtině dodnes v tomto širokém významu užít jen slova „propagace“, nikoliv „propaganda“. Dnešní užívání slova „propaganda“ ve smyslu šíření idejí se odvozuje historicky od názvu katolické církevní instituce Sacra congregatio de propaganda fide, založené roku 1597 a dobudované roku 1622. Zprvu se termínu „propaganda“ používalo v živých jazycích jen jako zkráceného označení této instituce, později, v dobách buržoazně demokratických revolučních hnutí devatenáctého století, byl pojem rozšířen vůbec na jakoukoli organizaci zabývající se šířením doktrín.1 Dále pak je termín postupně vztahován na samu činnost vyvíjenou propagandistickými organizacemi i na její ideový obsah.
    Propagandou se tedy rozumí dnes buď „šíření společenských idejí“,
    nebo „šířené společenské ideje“.
    Ve významu „šíření idejí“ je tohoto termínu užito, hovoří-li se např. o propagandě demokratických, nacionalistických, podvratných atd. názorů.
    ———————————————————————-
    Ve skutečnosti totiž bývá v prvním významu slovo „propaganda“ obvykle nahrazováno slovem „propagace“, které funkci dějovéh o substantiva plní ústrojněji než ,propaganda“. „Propagace“ nebo ^propagování usnesení XIII. sjezdu KSC“ zní lépe než „propaganda usnesení XIII. sjezdu KSC“ . Na druhé straně lze termínem ^propaganda“ označit obsah toho, co je šířeno. V tomto významu, tj. ve významu „šířené ideje“, nelze zase stejně dobře upotřebit slova „propagace“. Je možno hovořit o komunistické, buržoazní, filosofické, politické atd. propagandě, ne však o komunistické, buržoazní, filosofické, politické propagaci. Význam slova „propaganda“ se tu těsně přibližuje významu slova „ideologie“.
    2. Obsah pojmu propaganda v nemarxistických pojetích K národním a jazykovým zvláštnostem používání termínu „propaganda“ přistupují ještě zvláštnosti ideologické. Propagandistická praxe, která — jako každá jiná praxe — předchází teorii, byla vždy především věcí zájmových organizací, ideologická propaganda věcí organizací třídně politických. Tyto organizace a jejich představitelé podle svých specifických potřeb také rozpracovávají teoreticky otázky propagandy a zpřesňují dále sám pojem propaganda. Nepřímými vyjadřovateli třídních zájmů bývají ovšem i odborní sociologové, politologové a sociální psychologové, a to i tehdy, když se snaží zaujmout pozici objektivní a nadstranickou. Stanovení přesného obsahu pojmu „propaganda“ není proto pouze lingvisticko-sémantická záležitost, ani jen záležitost nestranické teorie, ale je to do značné míry problém ideologický. O tom svědčí konečně i úzká souvislost propagandy se společenskými jevy, jejichž zkoumání je zcela nebo alespoň částečně podmíněno zájmy sociálních skupin.
    Propaganda je předávání jistého ideového obsahu

    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

  9. blade říká:

    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“ > pokud tohle píše sám autor blogu, tak to konečně veřejně přiznal a již není co řešit.

    Hezký zbytek půstu 😉

  10. Zdeněk Gryc říká:

    Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná…
    ———————————————————————

    vytrhování z kontextu „trick PS-áka

    Stanovení přesného obsahu pojmu „propaganda“ není proto pouze lingvisticko-sémantická záležitost, ani jen záležitost nestranické teorie, ale je to do značné míry problém ideologický. O tom svědčí konečně i úzká souvislost propagandy se společenskými jevy, jejichž zkoumání je zcela nebo alespoň částečně podmíněno zájmy sociálních skupin.
    Propaganda je předávání jistého ideového obsahu

    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

    doporučuji,prosím žádám nereagovat,nevšímat si dalších blogů odporného chlapa ZG.
    —————————————————–

    Něco odborného,na základě vlastní zkušenost s hlídáním CZ koncentráku by PS-ákovi nenapadlo ?

    Past
    16. únor20:10 › 21:45
    V roce 1951 dostane známá česká herečka Jiřina Štěpničková (Z. Stivínová) dopis z Rakouska od režiséra Františka Čápa, který nedávno emigroval. Zve ji na západ a slibuje role v divadle i ve filmu. Je to lákavá nabídka, protože v divadle, kde hraje, velí spíše muži v plukovnických uniformách, než skuteční režiséři a umělečtí šéfové. Panuje tu tuhá stranická disciplína a repertoár vypadá podle toho. Budoucnost herečky v komunistickém Československu, které je pevnou součástí Sovětského bloku, je neradostná. Zvláště pro ženu, které komunistické ideály nikdy nepřirostly příliš k srdci.

    Rozhodne se tedy, že využije příležitosti a uteče. Spolu s nevelkou skupinkou lidí a malým synem Jirkou (A. Vojtek) se svěří do rukou převaděče a podnikne riskantní cestu přes hranice.

    Ale něco je špatně.

    Chytnou je. Všechno bylo předem připravené.

    Sám převaděč je členem StB. Ale tím všechno teprve začíná…

    Film nemapuje jen tragický osud herečky Jiřiny Štěpničkové, ale vypráví o době, kdy vyšetřovatelé Státní bezpečnosti byli neomezenými pány nad lidmi, kdy herci z divadla žádali soud o co nejvyšší trest pro bývalou kolegyni, kdy ti, co se nepřidali k davu, byli zatracováni a ponižováni.

    ——————————————————-
    ——————————————————-
    Vypráví o době, která by se už neměla nikdy opakovat.

  11. Jan P říká:

    herci…
    Petr Zelenka, filmař, dramatik, 53
    „Problém je v tom, že v kapitalismu není 2. strana. Kapitalismus tvrdí, že je jediný legální systém na téhle planetě, přirozený a daný od boha. Přitom nesouvisí se svobodnými volbami ani s demokracií. Nejlíp se mu daří v zemích mírné despocie.“

    architekti…
    Z výzkumné zprávy doprovázející tematické číslo časopisu ERA21 vyplývá, že mladí architekti u nás většinou pracují ve švarcsystému. Jako problém to pociťují především ženy
    22.08.2020|Architekt/ka jako prestižní povolání? V Česku je odírá švarcsystém|Kateřina Čechová|A2larm

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I