Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla

UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let

Zdeněk Gryc | Středa, 26. 2. 2020 v 21:01

V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ,
nositel řádu práce, číslo 16.

Vyňato:

„Historii píše život a je na nás,
abychom naši dělnickou,
pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali.

Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad.

Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most

a na něm socha sv. Jána.

Starý most ustoupil novému,
který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města.

Samozřejmě že se nezapomnělo

na renovaci sochy sv. Jána
nákladem cca 15.000 korun

i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn.

Nestane se tak a je to moudré.“

„Musíme naše inženýry-architekty

učit

uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.
A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké,

ukládat

jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.

Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost,
jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi
v sídle okresního města na památečním místě

z něhož k občanům Jihlavska promlouval.“

Milan Dvořák

71 komentářů k článku “UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let”

  1. BerKa říká:

    NO PROTO !!!

  2. blade říká:

    Ááá … dosud spící kolaboro virus po roce zmutoval na nový kmen CTRL+C/V-7545 🙂

  3. Zdeněk Gryc říká:

    České století

    25. únor21:45

    Únor roku 1948. Hvězdná hodina premiéra Klementa Gottwalda (52).
    Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou,
    že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu,

    která zemi dovede k předčasným volbám,

    které už by komunisté rozhodně nevyhráli.
    (Při těch posledních, v roce 1946, komunisty spolu s ostatními socialistickými stranami volilo 80 procent voličů.)
    Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.
    Demokratickým politikům, včetně Beneše, pozdě dochází, že Gottwald se do Moskvy skutečně jezdil učit

    , „jak jim zakroutit krkem“

    (jak prohlásil v prosinci 1929 v prvorepublikovém parlamentu).
    Naivita stárnoucích demokratických politiků, postupující nemoc a deprese prezidenta Beneše (64)

    proti cynismu, sebevědomí a bohorovnosti Gottwalda a jeho soudruhů.
    Nerovný boj s předem daným, osudovým koncem.
    ——————————————————–
    Rudý dědek
    Dnes20:20

    „Rudý dědek“
    byla všeobecně vžitá přezdívka pro Zdeňka Nejedlého,
    autora obsáhlých dějin české hudby, ale i kontroverzního politika,
    který zasáhl do podoby československého školství a kultury v 50. letech 20. století.
    Stýkal se s kulturní elitou první republiky,

    T. G. Masarykem, ale i s Klementem Gottwaldem.

    Dokument inspirovaný úspěšnou knihou historika Jiřího Křesťana
    zkoumá dopady totalitního způsobu myšlení
    na pojetí kultury a školského systému komunistického Československa 50. let.

    Číst méně

    Vyjadřovat a komentovat rovněž,

    ale

    PŘEMÝŠLET

    Vždyť

    všichni jsme nabyli v KSČ

    v LM

    StB

    a u

    Ps-áků

    že ???

  4. Zdeněk Gryc říká:

    Zdeněk Gryc říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 20:46

    blade říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:19

    GRATULUJI

    Výborný postřeh

    Na hranicích veldr. PS a jeho vlčákovi

    NE PROJDOU !!!

  5. Zdeněk Gryc říká:

    RUDÁ SIAMSKÁ DVOJČATA IHNED V AKCI

    BerKa říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:40

    blade říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:50
    ——————————————
    ŽÁDNÝ HRDINA

    Ale sakra přece jenom HRDINA, že?

    ¨na jedné straně,

    na druhé svině,

    nikoli růžové,

    ale. . .
    šedé,

    tedy blátem kolaborace špinavé, že
    neměly to býti svině rudé?
    ————————————————————-
    CEJCHOOVÁNÍ ŠEDÝCH KOLABORANTSKÝCH SVINÍ
    O PŮL NOCI VEJDE DO DĚJIN
    JIHLAVSKÝCH LISTŮ

    Berka říká:
    Úterý, 26. 2. 2019 v 0:34

    Spoluzbabělci Olda Háj a Ervín Fririch ?

    Fridrich Ervín, narozen 4.01.1934, od roku 1971 evidován jako důvěrník, svazek č. 15566, správa StB Brno
    Háj Oldřich, narozen 12.01.1932, evidován nejprve jako tajný spolupracovník (spisová značka 806006), následně jako agent – svazek č. 18060, správa StB Brno

    Proč spoluzbabělci ?
    Prostě chtěli jet do Steyru, tak jeli. Účel světí prostředky.
    Gryc chtěl do Švédska, tak jel.
    Stačilo jen po návratu zajít na kafíčko, že…
    Berka chtěl do Španělska, ale přece jenom zas až tak moc ne.

    To z něj rozhodně nedělá žádného hrdinu – hrdinství totiž k tomu potřeba nebylo.

    Ale taky to – aspoň doufám – z něho nedělá šedou kolaborantskou svini,

    kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat.
    ————————————————-
    NEBYL TŘEBA NĚKDO LETOS NEBO
    LONI NA LYŽÍCH
    V DOLOMITECH ?
    TEDY PŘED KORONAVIREM, že?

    1. blade říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:50
    Ááá … dosud spící kolaboro virus po roce zmutoval na nový kmen CTRL+C/V-7545

    BBC:“ Dobrou noc a pevnou naději“:

    Jan Masaryk

  6. BerKa říká:

    Zdeňku, Zdeňku. Tak si ten legendární článek rozeberme :

    Pisálek lokálního plátku, který byl v komunistické hierarchii asi tak na úrovni domovníka v paneláku na ulici Antonína Zápotockého vyprojektované Zdeňkem Grycem na sídlišti Březinovy sady, napsal v celkem na tu dobu nevinném článku, že cituji : „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.“

    A jaký byl výsledek ?

    Jeden nadějný lokální architekt, který si tento článek vzal osobně, se tedy na jeho základě rozhodl, že se uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany naučí a konkrétní požadavky v tom smyslu na něj kladené bude již nadále beze zbytku plnit.

    Pochopil co se po něm chce a stal se na další dlouhá léta prominentním projektantem symbolů dělnické třídy a komunistické strany.

    Nebo jsem to snad pochopil špatně ? Pokud ano, tak co jiného božínku je například – dosud stojící – sídlo okresního výboru KSČ, než splnění konkrétního požadavku na odborné ztvárnění uctění památky dělnické třídy a komunistické strany ?

  7. fotrák říká:

    Pakliže s. Dvořák chtěl učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany, potom již v r. 1975 nutně považoval tyto za minulost a tedy již mrtvé, což tedy architekti zřejmě nechtěli pochopit, když je to bylo potřeba učit. Nebylo by dobré (po vzoru nemovitostí V. Havla) pojmenovat budovu Tolstého 15, již p. ing.arch. ZG projektoval, na Dům Milana Dvořáka?

  8. blade říká:

    Hř(y)ba možná ještě napadne přejmenovat Pelléovu ulici (adresa velvyslanectví Číny) na Tchajwanskou 🙂

  9. blade říká:

    Učit se, učit se, učit se >>> to mu po přečtení toho článku šlo za tzv. normalizace náramně 😉

    Kolik těchto podpisů a pozvánek nasbíral v době tzv. normalizace učenlivý čipera architekt?
    https://f.aukro.cz/images/sk6947966250/730×548/be5f4f78-5fec-4e7e-95cd-bf4a51042edb

    //www.impuls.cz/regiony/vysocina/budova-reality-nemovitost-sidlo-ksc-palac-architektura-historie-komunismus-jihlava-trebic-zdar-nad-s.A191020_093806_imp-vysocina_kov/foto/MV7ec082_05.jpg

  10. Zdeněk Gryc říká:

    „tak si ten legendární článek rozebereme“

    V úvodu je tam zmínka o bohu – Stalinovi.

    dále je to sochařské sympózium

    sv.Ján + Kléma

    MD byl opravdu geniální žurnalista,
    do jednoho článku se mu vešel celý svět.

    UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let

  11. Zdeněk Gryc říká:

    V tom odporném systému demokracie,
    kdosi napsal a možná,že to i myslel upřímně:

    Vážený pane,

    absolutně nesouhlasím s Vaším názorem,

    ale udělám vše proto, aby jste ho mohl říkat.

    V politickém klimatu,kdy se nemusíte bát se pod něj podepsat, jako zde a dnes:

    Ing.arch.Zdeněk Gryc,

    který se těší na večerní vernisář k 125 letům svého učitele Bohuslava Fuchse.
    Myslím, že jak se sochařství a architektura nejenom na tomto Blogu,
    se těší hojnému zájmu Pohraniční stráže, včetně story sochy Boha – Stalina na Letné.
    Tak doufejme, že i autentický popis zatčení profesora Fuchse a jeho podmíněné odsouzení
    popsané dcerou kriminálníka Rozednala,
    vložené nejenom v souvislosti s 80 výročím nemocnice Nové Město
    nedonutil rudé buňky mozkové,
    v sebeobraně – zavřít oči.

    TOLERANCE, jejímž opakem se sprostota

    k názoru druhého,
    už Josefa II.
    se stavěly toleranční kostely, třeba ve
    Velké Lhotě u Dačic a
    Velké Lhotě jižně od Rožnova

    NACISMUS + KOMUNISMUS,
    jak nám předvedly německé a ruské tanky
    na jihlavském náměstí je opakem

    TOLERANCE

  12. blade říká:

    Bloger zde nadává do indiánů >>> za normalizace ho zřejmě tak kvalitně vypláchli, že již mu není pomoci, njn. 🙂

  13. Zdeněk Gryc říká:

    BerKa říká:
    Čtvrtek, 27. 2. 2020 v 1:03

    Zdeňku, Zdeňku. Tak si ten legendární článek rozeberme.

    Vážený pane,

    Blade Vám přesně řekne v kterém roce bylo OV KSČ projektováno
    a že první projekt nakreslil kriminálník architekt Jan Sedlák,

    za doby ved.taj. Kožicha,
    který těsně po vstupu vojsk zahájil výstavbu s pochromovaným krumpáčem
    a slovy:

    „PŘEJI,ABY V TÉTO BUDOVĚ BYLA DĚLÁNA DOBRÁ POLITIKA
    VE PROSPĚCH NAŠEHO LIDU“

    Ideolog Blade Vám přesně řekne kdy započala a skončila výstavba.
    má i diplom s datem podpisem tajemníka Kotrby?

    Slyšel jste někdy něco o Pražském jaru,
    a nastolení „socialismu s lidskou tváří.“

    Císař a Smrkovský si pozvali preofesora Rozehnala v roce 1968 na Hrad,
    a řešili perspektivy architektury, foto je k dispozici.

    Pokud by se dělal sociálně slušně a poctivě
    nebyl by lepší než současný systém,
    který Václav Havel do očí a tel.kamer přítomných
    diagnostikoval:

    MAFIÁNSKÝ KAPITALISMUS ?

  14. blade říká:

    Zřejmě si stále neuvědomuje, že nebýt květen 1945, tak propadl někde roštem.

    V roce 1968 přijeli >>> zejména tehdejší „Ukrajinci“ >>> na pozvánku dopisem datovaném 18. července 1968, podepsaném členy strany, nestraníky, členy LM, mládežníky z vysočanské Pragovky a jejich rodinnými příslušníky a adresovaném drahým soudruhům – našim tehdejším sovětským přátelům.

    Rozhodování politbyra bylo ovlivňováno dezinformacemi KGB a situace v Československu byla vylíčena záměrně drastičtěji než ve skutečnosti byla. Nakonec převážil názor, že v době trvající studené války mezi Východním blokem a NATO by bylo přímým ohrožením bezpečnosti Sovětského svazu, pokud by přišel o vliv na strategicky položené Československo, které sousedilo se západním Německem.

    Bulharský vůdce Todor Živkov tehdy údajně jako první navrhl použití vojenské síly.

    Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzují, autoři tzv. Zvacího dopisu, kteří i podle tehdejších zákonů spáchali vlastizradu, nebyli nikdy potrestáni.

    Blogere měl by jsi to napravit a alespoň je nějak virtuálně potrestat CTRL+C/V …

  15. Zdeněk Gryc říká:

    BerKa říká:
    Čtvrtek, 27. 2. 2020 v 1:03

    Zdeňku, Zdeňku. Tak si ten legendární článek rozeberme.

    Jo Berko máte pravdu,
    je tam toho hodně,

    Měl by být v čítankách…pionýři…

    Stalin…sv.Ján…Gottwald

  16. blade říká:

    Já a diplom s podpisem tajemníka Kotrby ?! 🙂 >>> S ničím takovým neobchoduji.

    Pouze jsem to tzv. vygooglil.

    Možná ty podpisy má architekt.

    Kdoví kolik jich může vlastnit? >>> A různých osobních normalizačních pozvánek?

    😉

  17. BerKa říká:

    Mě šlo (jde) o jedinou věc. Pořád totiž nevím, jak KONKRÉTNĚ ovlivnil onen legendární článek další profesní a občanské působení Ing. Zdeňka Gryce.

    Jestli teda tu kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně.

    Nic víc.

  18. blade říká:

    Význam jména Blade:
    https://www.vyznamy-jmen.com/n/Blade

    Můj podpis s lokalitou:
    ブレイド・ジラフスコ

    Můžeš luštit architekte 🙂

  19. Jan P říká:

    Hrůzy minulého režimu. Další díl na pokračování od komunistobijce Zdeňka Gryce.

    „UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let“

    Výsledkem události před 30 lety je, že lidé, kterým stalinismus umožňoval alespoň kde bydlet, pracovat a rekreovat se, dnes nemají právo na nic. Nanejvýš chcípnout pod mostem a na něm bude třeba stát socha sv. Jána.

  20. XXXXX říká:

    Ježiš komunistickýho poskoka trefí šlak

  21. Zdeněk Gryc říká:

    „KOMUNISTICKÝ POSKOK“

    Bc. Cyril Poliačik Miloslav Chlupáč a marxistická teorie propagandy v 60. a 70. letech v Československu Miloslav Chlupáč and the Marxist Theory of Propaganda in the 1960s and the 1970s Czechoslovakia Praha 2017 Vedoucí práce: PhDr. Michal Kopeček, Ph.D.

    KLASICKOU UKÁZKU ANTI – PROPAGANDY POUŽÍVÁ:

    XXXXX říká:
    Pátek, 28. 2. 2020 v 6:55
    Ježiš komunistickýho poskoka trefí šlak

    1. XXXXX říká:
    Neděle, 15. 9. 2019 v 9:44
    A můj skromný názor je že Gryc je čurák.
    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
    „Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu.
    A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“

    XXXXX říká:
    Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34
    Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá? Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest.
    Ale koho to kurva dneska zajímá?

  22. Zdeněk Gryc říká:

    Berka,

    ono ani tak není problém zlikvidovat drobnou církevní architektůrku:
    Sv. Jány v Jihlavě
    Madonu Na skalce
    Kříž na popravčím vrchu, viz inventarizace památek Magistrátem Jihlava
    Ono ani tak není problém sebrat Premonstrátům klášter v Nové Říši a Želivu,
    Internovat je na Moravci, kde je i na hřbitově s jednotnými dřevěnými křížky, ukládat k věčnému spánku.
    Jako starat se technicko-stavebně kulturně-historicky o tyto areály.
    PhDr. František Hoffmann popsal bačování na zámku v Brtnici jako součást svého velkého článku:
    “ O památkářích aneb o nepravých hromosvodech“ uveřejněného v Jiskře 12. července 1968,/ kdy začínal duel o Krecl./“Zámek v Brtnici je hrubě zplundrován. Renovace si vyžádá milionové částky“
    Hoffmann ho zakončil takto:
    „Nezbývá než prostý závěr: pro bohaté a prosperující státy jsou památky ozdobou a chloubou, pro státy chudé a špatně hospodařící musí být přítěží. Záleží jen velmi málo na památkářích, která z těchto dvou možností bude platit u nás.“
    Jihlavské historické jádro, včetně Kreclu, stejně jako církevní architektura bylo od roku 1938 hrubě zanedbáváno.
    Je otázkou, jakou civilizovanou cestou, zda francouzskou nebo jinou, se bude stát starat o své kunst-historické poklady. Klaus zvolil cestu privatizace nejlépe čeho-koliv. Je fakt, že nejlépe se stará o majetek majitel. Přetržka 1938 – 1988
    NEJDE JENOM O FASÁDY. . .
    „Církevní architektura byla za totáče hrubě zplundrována. Renovace si vyžádá milionové částky“
    Jeden příklad za všechny, zplundrování ren. Jevišovického zámku PS – áky

  23. blade říká:

    Architekte, ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk (v roce 1968) odsuzují, autoři tzv. Zvacího dopisu, kteří i podle tehdejších zákonů spáchali vlastizradu, nebyli nikdy potrestáni.

    Architekte, měl by jsi to napravit a alespoň je nějak virtuálně potrestat CTRL+C/V …

  24. Zdeněk Gryc říká:

    VŮBEC NEJDE O GRYCE…

    Komunistického poskoka,

    ORGÁN OV KSČ JIHAVA

    říká nepokrytě a jasně:

    „Musíme naše inženýry-architekty

    učit

    uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.
    A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké,

    ukládat

    jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.

    JDE O HAVLA…

    Sabina Slonková: Ruská propaganda je na míle vepředu

    4.9.2015 Aktuality/Komentáře (26), autor:
    Petr Klukan

    Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.

    Podle této techniky je obsah „meritus“ předmětného komentáře, opominut a napadne se osoba autora.

    „POKUD BUDEŠ PRUDIT S HAVLEM, NEDÁME TI POKOJ“

    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat.
    Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak

    prudit s havlem.

  25. BerKa říká:

    Ježiši…kde je tam HAVEL ???

    Znovu zopakuju o co mi jde a co pořád nevím :

    Jak KONKRÉTNĚ ovlivnil onen legendární článek další profesní a občanské působení Ing. Zdeňka Gryce.

    Jestli teda tu kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně.

    Nic víc.

  26. Zdeněk Gryc říká:

    1. blade říká:
    Pátek, 28. 2. 2020 v 19:57
    Architekte, ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk (v roce 1968) odsuzují, autoři tzv. Zvacího dopisu, kteří i podle tehdejších zákonů spáchali vlastizradu, nebyli nikdy potrestáni.
    Architekte, měl by jsi to napravit a alespoň je nějak virtuálně potrestat CTRL+C/V …
    —————————————————————
    Blade – ho

    kolegové PS-áci co vraždili na hranicích také ne, že ?

  27. Zdeněk Gryc říká:

    NENÍ AUTENTICKÉ

    CO DNES PÍŠÍ

    BOYS OF

    Pohraniční stráž (PS) byla československá ozbrojená složka, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice.
    Zřízena byla podle zákona o ochraně státních hranic. Její organizační začlenění se několikrát změnilo, nejdéle spadala pod ministerstvo vnitra (naposledy od roku 1972 až do svého zrušení v roce 1990). Její činnost nepostihovala hospodářskou přeshraniční kriminalitu (to měla na starost celní stráž), ale sledovala pohyb osob okolo státní hranice. Nejostřeji svoji činnost vyvíjela na úseku hranice s SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení, tzv. železná opona. Při jejím střežení bránili příslušníci Pohraniční stráže (zejména v počátcích její činnosti) silám, které byly nepřátelské tehdejšímu režimu a které se snažily pronikat na území tehdejšího Československa (např. agenti chodci), a taky uprchlíkům v útěku z komunistického Československa, a neváhali při tom používat zbraně, v souladu s tehdejšími právními předpisy. Padly stovky lidí, ze strany ochránců hranic i emigrujících občanů či vnějších narušitelů státní hranice. Před ní směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kam byl vstup povolen pouze na zvláštní povolení.

    JAKO TO

    CO VYTISKLA JISKRA

    V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ,
    nositel řádu práce, číslo 16.

    UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let
    Zdeněk Gryc | Středa, 26. 2. 2020 v 21:01
    ————————————————————————————-
    blade říká:
    Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14
    Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum
    Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.
    Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle.
    Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat
    Toliko k Rudým buňkám architekte!

  28. blade říká:

    Architekte, ten Tvůj Havel (tzn. to tvé neustálé KURVENÍ toho mála dobrého co zde Havel po sobě zanechal) i ten fake příběh PS-ák jsou již staré obehrané šelakové či vinylové desky.

    Ale ve vzduchu stále visí otazníky:

    Příjal architekt tu kritiku >>> „Musíme naše inženýry-architekty …“ >>> a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně?

    Vlastní či vlastnil nějaké podobné pozvánky jako tahle? – viz. odkaz:
    https://www.impuls.cz/regiony/vysocina/budova-reality-nemovitost-sidlo-ksc-palac-architektura-historie-komunismus-jihlava-trebic-zdar-nad-s.A191020_093806_imp-vysocina_kov/foto/MV7ec082_05.jpg

    Může pan architekt nějak stručně a normálně odpovědět?

    Děkuji.

  29. Zdeněk Gryc říká:

    Blade ?
    Berko?
    XXXXX ?
    1. XXXXX říká:
    Neděle, 15. 9. 2019 v 9:44
    A můj skromný názor je že Gryc je čurák.
    —————————————————————
    KOLABORANT. . . . atd. . . OK . . . víme,
    ale k
    UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let
    Zdeněk Gryc | Středa, 26. 2. 2020 v 21:01

    FAKT – NEVÍME

  30. blade říká:

    Bloger neví >>> v tom případě není architekt PAN architekt, nýbrž SOUDRUH architekt.

    ¯\(©¿©)/¯

  31. Zdeněk Gryc říká:

    STÁLE,

    NEJENOM NA TENTO BLOG
    SE LEPÍ NĚCO,

    jAKO NA ČEVENÉ TRENKY NAD HRADEM

    Blade,

    Člen + soudruh

    Pohraniční stráž (PS) byla československá ozbrojená složka, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice.
    Zřízena byla podle zákona o ochraně státních hranic. Její organizační začlenění se několikrát změnilo, nejdéle spadala pod ministerstvo vnitra (naposledy od roku 1972 až do svého zrušení v roce 1990). Její činnost nepostihovala hospodářskou přeshraniční kriminalitu (to měla na starost celní stráž), ale sledovala pohyb osob okolo státní hranice. Nejostřeji svoji činnost vyvíjela na úseku hranice s SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení, tzv. železná opona. Při jejím střežení bránili příslušníci Pohraniční stráže (zejména v počátcích její činnosti) silám, které byly nepřátelské tehdejšímu režimu a které se snažily pronikat na území tehdejšího Československa (např. agenti chodci), a taky uprchlíkům v útěku z komunistického Československa, a neváhali při tom používat zbraně, v souladu s tehdejšími právními předpisy. Padly stovky lidí, ze strany ochránců hranic i emigrujících občanů či vnějších narušitelů státní hranice. Před ní směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kam byl vstup povolen pouze na zvláštní povolení.

    PS NA HRANICI V INTRAVILÁNU ZA TOTÁČE i V ÚSTAVĚ, TEDY V RÁMCI VEDOUCÍ STRANY,
    MĚLA VŽDY MOC a PRÁVO

    DUKU, HAVLA + ROZEHNALA. . . etc, zavřít jako náckové do koncentráku. . .
    Včetně ŠLESINGERA autora sochy TGM v Jihlavě

    PROČ KÁMOŠKA Ps-áka

    Bladě DĚLÁ V USA SLUŽKU ?

    Půl noc – Dobrou noc- všem PS-ákům

    ANONYM Václav Havel

  32. blade říká:

    Kroha:
    1948 titul národní umělec
    1949 řád – Řád 25. února 1948
    1957 řád – Řád práce
    1963 řád – Řád republiky
    1973 řád – Řád Vítězného února

    Rozehnal:
    V roce 2000 mu byla udělena pocta České komory architektů in memoriam.
    Na fakultě architektury VUT v Brně je každoročně udílena cena Bedřicha Rozehnala za nejkvalitnější bakalářský projekt.

    PS-áci:
    zachránili architekta

    K tomu ty dvě chichotající se.

    >>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

    Architekte, nic není tak černé jak se zdá a vše se více či méně opakuje.

    Netřeba se cítit nějak nedoceněný či ukřivděný vůči těm dvěma architektům.
    Že architekt nedostal vždy, co chtěl, mohlo být někdy obrovské štěstí.

    Nakonec možná nejlepší byli ti totalitní PS-áci co architekta zachránili, jinak by tu už zřejmě nemusel být.

    Každý má nějaký příběh, ale v aktuálním věku architekta je přednější přeci to fyzické i duševní zdraví a ne nějaká politická či osobní minulost, kterou již nikdo stejně nezmění.

    ¯\(©¿©)/¯

  33. blade říká:

    Dodatek:

    všechny pohádky mají dobrý konec i ta o PS-áku. Ale architektovi nic nedojde, ani mu není pomoci.
    Ten ještě více kurví Havla, aniž si to sám uvědomuje > soudruh, podržtaška, poskok a slouha … njn.
    zkrátka šméčko.

    Až ho jednou Havel na onom světě za to vše kopne do zádele, tak se bude tento strašně divit > podivín.

    Hezký zbytek dne 😉

  34. Zdeněk Gryc říká:

    Blade + Berka,
    Jiskra orgán OV KSČ. . . přečíst 3x

    „a z očí čteš – kdyby se tak dalo zajet na „skok“ přes hranice, přivézt zkušenost.“
    ————————————————————-
    Takže zpátky k meritu blogu.

    Jistě jsou pamětníci toho, jak rozhlas opakovaně a o co žádal jihlavské občany,
    aby volali do rozhlasu zprávy o pohybu vojsk,
    zejména vozidel a tanků pod Pístovem s děly namířenými na Jihlavu.
    /PhDr. Hoffmannová se o dokumenty zajímala, říká, že snad existovaly ale pak se „ztratily“. /
    Dosti nekvalitní snímky, tanků na poli pod Pístovem z našeho okna jsou uloženy v jihlavském archivu.
    S Milanem Dvořákem jsme se dobře poznali, když jsem ho prováděl po svých stavbách o kterých pak psal, tak se podobně jako naše telefonistky dost bavil mým brněnským přízvukem a zejména zastřeným „r“ v „brrňák kabrrňák“.
    V legraci ho použil i v jednom ze svých článků, které vznikly v rámci naší spolupráce /kolaborace/ s tehdy „přítelem“, redaktorem Jiskry Milanem Dvořákem:

    „Obchodní středisko do finiše“
    v Jiskře 15. 6. 1966, který začíná takto:

    převzato:

    „Inženýr architekt Zdeněk Gryc, z atelieru inž. Arch. Řídkého jihlavského Stavoprojektu je autorem akce, která dá konečnou tvář sídlišti II. U nádraží v Jihlavě. Projektantem, obchodního střediska, které bude svým způsobem unikátem.
    Je to „Brňák a kabrňák“. . . řekl mi o něm „důvěrně“ jeden z pracovníků stavbyvedoucího Pauzara. Po krátké procházce stavbou dojdeme k tomu záměru sami, bez předchozí lichotivé poznámky.
    Nechal tady kus svého srdce umí se radovat dokonce /kolik stavbařů by opomnělo/ ze stromu, který se podařilo na staveništi zachránit sotva metr od zdiva budovy.

    /Pozn. Na rozdíl od sv. Jána na mostě v Březinkách/

    Zkušenost z obdobného projektu, něco stojí v Gottwaldově v Žilině a Praze. Co se dalo vidět, to jsme prohlédli. . .

    a z očí čteš – kdyby se tak dalo zajet na „skok“ přes hranice, přivézt zkušenost.

    A tak jediné, co je nesporně kladem projektu, konkrétně prodejny na ploše 640 čtvereních metrů o jediné hale je variabilnost prostoru. Tedy možnosti různého využití dnes, čiza pět, deset let. Hala ze dvou stran prosklená. . .
    MILAN DVOŘÁK

    Článek redaktora Jiskry Milana Dvořáka z 5. června. 1966.
    „Obchodní středisko do finiše“,
    ukazuje, názorně co vstup vojsk a „pohovor s StB“ s hrdinou, který hájil jihlavský rozhlas udělal.
    Pozor, nebyli jsme při tom, když Milana Dvořáka „vytěžovali“.
    Nemuselo to zrovna vypadat obdobně, jak uváděli „sami členové KSČ v Jihlavě“,
    o tom jaký křik vycházel z budova č. 8 v Hluboké ulici,
    viz str. 27 – UTAJENÉ DĚJINY JIHLAVY 20. Století – PhDr. Martin Herzán.

    Na str. 80 je článek „podařilo se v Jihlavě v 70 létech postavit kostelík.
    „Kostelík“ byl hotov i z funkční zvonicí, jejíž zvuk probudil soudruhy jak laskavě uvedli:

    „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.“
    k
    MUSENÍ + UKLÁDÁNÍ
    takže

    „Brňák a kabrňák“

    PŘED a

    PO – VSTUPU BRATRSKÝC VOJSK V ROCE 1968 . . .

    Článek redaktora Jiskry Milana Dvořáka 25. února 1975:

    „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění.“

    Citát je převzat z textu článku který vyšel :
    25. února 1975 v Jiskře, orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů. Za těchto pouhých padesát haléřů byli na první straně Jiskry občané jihlavského okresu obdařeni fotografií bdělých milicionářů s puškami na ramennou.
    Pod fotografií je nápis:
    PŘÍSLUŠNÍCI LIDOVÝCH MILICÍ se stali v únorových dnech 1948 pevnou oporou lidové demokratické republiky a pomohli zmařit plány reakčních sil.

    PROČ MUSENÍ:
    „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.“

    PS. Autor blogu by ocenil, kdyby „čtenář“ JL, nebo i jiné růžové buňky mozkové našli obdobný preparát.
    ————————————————————-
    Článek z února 1975 v Jiskře zaujal šéfredaktora Jihlavských listů, že napsal článek:

    „Min uže nět“
    „A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci „avantgardní“ myšlenky, jejíž autor – někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák – by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl „kvartal prověren“
    Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k „pokrokovým tradicím“, když sdělení gardového poručíka Rvalova „Kvartal prověren – min nět“ není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že „V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský

    . . . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré.
    Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce“…

    „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady – i jinde.“

    Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit „naše inženýry – architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně“
    Josef Jelínek
    Jihlavské listy 28. 6. 94

  35. Jan P říká:

    Pane Grici,blade jako pohraničník(voják-záklaďák)v osmdesátých let žádný vrchní strážmistr Václav Kot (Radovan Lukavský) nebo strážmistr Karel Zeman (Jiří Vala) nebyl,který znáte z filmu Král Šumavy podle románu Rudolfa Kalčíka.
    Blade to napsal hezky.Každý máme svůj příběh.(…)Nakonec i takový známý český režisér a scénárista Jan Svěrák a syn Zdeňka Svěráka sloužil koncem osmdesátých let jako četař absolvent u Pohraničního útvaru v Praze.Ani on Kalčíkovým románovým „Kotem“ jistě taky nebyl. Dalo by se uvádět spousty jiných příkladů a osobních příběhů.Vy všechno vidíte černobíle.Jasně,na minulosti před rokem 89 se nikdy všichni neshodneme.Každý pamětník té doby ji bude podle svýho pohledu interpretovat jinak:-)
    Dneska o tom dobře píše(Orbán, Babiš, Vondra – stejné nebezpečí),jak by řekl internetový diskutér blade na neomarxistickým komentátorským deníku A2larm politolog a novinář Ondřej Slačálek:
    „Skoro se z té odpovědi zdá, že žijeme v historii – anebo že se historie roku 89 stala jakousi věčností, v níž jsme zamrzli. Dějiny tehdy přece podle jednoho populárního a nepochopeného hesla prý skončily. Jedna strana v nich byla dobrá, a ta zůstala dobrou natrvalo, druhá byla špatná, a ta se nemohla proměnit. Na Babišovi v této optice nevadí, že se mezitím stal korupčním oligarchou, ale to, že byl v osmdesátých letech řadovým členem komunistické strany a podle všeho i spolupracovníkem tajné služby. Jenže takových byly statisíce, a mnozí z nich se změnili. Jen jeden se ovšem stal jedním z nejbohatších českých oligarchů a premiérem.“
    Jak si například vysvětlujete,že z „bolševického novináře“ Ovčáčka je dnes katolická konzerva, fandící Dukovi, Izraeli a Mariánskému sloupu ?

  36. blade říká:

    Jelikož, Blade je tzv. Havlovo dítě nemůže být pamětník toho, jak rozhlas opakovaně žádal jihlavské občany, aby volali do rozhlasu zprávy o pohybu vojsk, zejména vozidel a tanků pod Pístovem s děly namířenými na Jihlavu. Proto pohádka s dobrým koncem > PS-áci architekta, jak sám uvádí, zachránili.

    Takže, pokud by to rozhlas nežádal, tak architekta by ani nenapadlo někam telefonovat.

    Za normalizace architekt splnil komoušům v rámci své profese co mu řekli. Zúčastnil se za normalizace i přemlouvání jistého umělce k vytvoření mírové holubičky > pro komouše. V kostce > architekt slouha s loajalitou k tehdejším komoušům zřejmě bez ideového přesvědčení. Ale ani to by bohužel Havla, tak jak ho neúnavně architekt líčí, moc nepotěšilo.

    Na otázku zda za normalizace někdy obdržel, vlastnil či snad ještě vlastní pozvánky tohoto typu (viz. odkaz) odpověď stále nikde. Stačí stručná odpověď ANO x NE.
    https://www.impuls.cz/regiony/vysocina/budova-reality-nemovitost-sidlo-ksc-palac-architektura-historie-komunismus-jihlava-trebic-zdar-nad-s.A191020_093806_imp-vysocina_kov/foto/MV7ec082_05.jpg

    Snad se jednou této jednoduché odpovědi od polosoudruha architekta dočkám.

    Kdo si počká, možná se i dočká 😉

  37. BerKa říká:

    Nespojujte mě prosím s komunisty, nespojujte mě s Bladem, nespojujte mě s architekty, ani s redaktory.

    Jsem obyčejný ecce homo a protože se tady kopie citace z toho článku objevuje snad každý měsíc, tak abych jako člověk roumu poněkud mdlého pochopil proč se tak dějem tak znovu zopakuju o co mi jde a co pořád nevím :

    Jak KONKRÉTNĚ ovlivnil onen legendární článek další profesní a občanské působení Ing. Zdeňka Gryce.

    Jestli teda tu kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně.

    Nic víc.

  38. Dvořák říká:

    Já se teda v těch architektovo slátaninách neorientuju zcela běžně,ale teď už jsem totálně v prdeli. To pořád bylo něco o Dvořákovi,článku,udání a nakonec to vypadá,že spolu hošani zkrotili horu,ale pak jim to přestalo klapat. Takže tohleto všechno jsou jen výlevy zhrzené milenky?! Teda Zdendo,ty kanče. Vlastně ka-brňáku.

  39. Zdeněk Gryc říká:

    1. Dvořák říká:
    Sobota, 29. 2. 2020 v 16:44
    Já se teda v těch architektovo slátaninách neorientuju zcela běžně,ale teď už jsem totálně v prdeli.
    ————————————————————————————
    MOTTO:
    (prosím pana architekta nereagovat anobrž reaguji na Vencu, s vámi již nehodlám diskutovat ani anonymně). Děkuji
    ——————————————————————————————–
    Zdeněk Gryc,

    se zase neorientuje v ANONYMECH a AKTIVISTECH

    Převzato:

    Informace a propaganda“ ANONYMNÍ DES -INFORNACE

    ZÁKLAD INVEKTIV A POMLUV NA
    VÁCLAVA HAVLA, „BOMBARĎÁKA“ . . . etc
    JE MOŽNO NAJÍT V PRÁCI AKTIVISTY
    VÁCLAVA DVOŘÁKA
    ČLENA “ 7 STATEČNÝCH“ SDRUŽENÝCH OKOLO FOLDYNY.
    —————————————————
    Venca říká:
    Sobota, 28. 1. 2017 v 20:42
    „Jestli ještě žije Milan DVořák, třeba by se toho ujal“

    1. Staník říká:
    Sobota, 21. 1. 2017 v 16:49
    Navíc ten jeho neustále omílaný článek z Jiskry je všeobecný a vůbec nepíše konkrétně o Zdeňku Grycovi. Ten se ho akorát chytl za všechny ublížený architekty bejvalýho socialistickýho bloku
    Nakonec ty bys o tom měl vědít víc Venco bo to psal tvůj tatík

    (prosím pana architekta nereagovat anobrž reaguji na Vencu, s vámi již nehodlám diskutovat ani anonymně). Děkuji
    —————————————————
    Takže je Milan Dvořák redaktor Jiskry „tatík“ Venci, hrdiny obsáhlých pomlouvačných akcí nejenom v Jihlavských listech. Zde je hlavním pomlouvačem „bombarďáka“ Václava Havla anonym „čtenář“, který /možná/ byl přítomen i urážkám osobně:

    23. ŘÍJNA 2012 19:22, AKTUALIZOVÁNO 24. 10 8:05
    Albrightovou během pražské autogramiády vulgárně uráželi
    Létající plakáty a vulgární nadávky. To všechno doprovázelo úterní křest nové knížky bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové v pražském knihkupectví. Na místě musela asistovat policie.
    „Během autogramiády došlo k provokaci. Demonstranti se snažili vyvolat konflikt, Madeleine Albrightovou uráželi,“ popisuje Richard Klíčník z vydavatelství Argo. Proto pořadatelé nezvané hosty museli vykázat.

    Podle informací LN dorazila první skupinka demonstrantů k Albrightové s plakáty v rukou. Ty pak začali na bývalou ministryni zahraničí Spojených států házet házet a vzduchem létaly i vulgarity jako „ty svině“. Podle některých svědků souvisely urážky vůči Albrightové s jejím působením jako ministryně zahraničí USA v době balkánských válek, především pak konfliktu v Kosovu.
    S plakátem pak přišel i mladík se slečnou, která si všechno natáčela a podle organizátorů se snažila vyprovokovat další konflikt.
    Albrightová podepisovala svou novou knihu „Pražská zima“ v pražském Paláci knih Luxor. V knize česká rodačka vzpomíná na své dětské roky, prožité za 2. světové války.
    Na místo proto dorazila hlídka pražské policie, ale nijak už nezasahovala. „Na místě jsme ověřili, že k žádnému přestupku nedošlo,“ vysvětlil mluvčí sboru Jan Daněk.

    Útoky na bývalou americkou ministryni nejsou výjimečné.
    Když například v březnu roku 2000 navštívila brněnskou právnickou fakultu, dva anarchisté na ni házeli vajíčka. Žádné z nich ji přímo nezasáhlo, jen zašpinilo oděv.

    Zdroj: http://www.lidovky.cz/demonstranti-vynadali-madeleine-albrightove-pri-autogramiade-pbn-/zpravy-domov.aspx?c=A121023_192859_ln_domov_kim
    ————————————————————————————-
    Před delší dobou vložil do JL článek Václav Dvořák, kde dlouze popsal hrdinský čin, jak v rámci autogramiády knihy Albrightovou během pražské autogramiády ji předložili k podpisu plakáty a požadovali, aby je podepsala. Jde zřejmě o článek, kde se touto “ HRDINSKOU AKCÍ MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU NA ÚROVNI HAAGU“ pochlubil Václav Dvořák. Článek vložený do Jihlavských listů končí těmito slovy:
    „Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám. . . stejně jako moji kamarádi z našeho občanského sdružení Přátel Srbů na Kosovu, kdy si pro nás – válečné zločince – z Haagu přijdou“
    Václav Dvořák

  40. Zdeněk Gryc říká:

    1. BerKa říká:
    Sobota, 29. 2. 2020 v 15:54
    Jsem obyčejný ecce homo a protože se tady kopie citace z toho článku objevuje snad každý měsíc, tak abych jako člověk roumu poněkud mdlého pochopil proč se tak dějem tak znovu zopakuju o co mi jde a co pořád nevím :
    Nic víc.
    ————————————————————–
    Jsme na tom podobně,

    Také nevím proč píšete:

    „herr Gryc“

    A co Vás vede k výlevům:

    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
    Je tady docela zajímavá paralela – stejně jako si estébák dovolí řečnit o výročí okupace před českým rozhlasem, tak si to se stejnou chutí dovolí tady i budovatelský kolaborant z Jihlavy. Měli byste oba zalézt někam pod zem a vůbec se neodvažovat vystrkovat svoje narudlé a narychlo přebarvené rypáky. Teď v těch vedrech totiž máslo na hlavě strašně rychle taje…
    Masturbuj raději nad svejma zažloutlejma plánama ulice Antonína Zápotockého, za kterou jsi dostal a vděčně přijal čestné uznání plus prémie – a nebo možná nad legendárním výtiskem Jiskry ze dne 25.2.1975, kterou jsi tady dneska v té euforii úplně zapomněl vytáhnout, ty scvrklej pytlíčku smrdutý kolaborantský žluče…
    Omlouvám se ostatním za svůj půlnoční výlev, ale tyhle normalizační krysy, díky nimž se ty sračky táhly dalších dvacet let a který se vůbec opovažujou mluvit o nějakém pražském jaru, který přitom právě oni bez mrknutí oka spláchli do hajzlu, mi zvlášť dneska prostě nějak pijou krev.
    Karel Bernard, Královský vršek – Jihlava, ty anonymobijče.
    —————————————–
    Dotazníkům. . .

    Nadřazenosti:

    Berka chtěl do Španělska, ale přece jenom zas až tak moc ne. To z něj rozhodně nedělá žádného hrdinu – hrdinství totiž k tomu potřeba nebylo.
    Ale taky to – aspoň doufám – z něho nedělá šedou kolaborantskou svini,
    kvůli kterým to tady tak dlouho mohlo fungovat.

  41. blade říká:

    V blogu pod názvem „herci a architekti“
    bloger Zdeněk Gryc říká: (na konci příspěvku)
    Neděle, 1. 3. 2020 v 10:36

    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

    Pokud tohle píše sám autor blogu, tak to konečně veřejně přiznal 😉

    Tím je to pro mne vyřešené.

    Přeji příjemnou ztrátu času s dotyčným blogerem.

    Hezký zbytek půstu 😉

  42. Zdeněk Gryc říká:

    Blade je skvělý manipulátor !

    Který vytrhuje texty z kontextu

    Komentář na kterém je tento ironický dotaz, že. . .
    To je také zakončení, kterým Václav Havel začasté
    Své výroky, že ?

    Převzato:
    1. Zdeněk Gryc říká:
    Neděle, 1. 3. 2020 v 10:36
    BLADE a PO-HÁDKY
    Nebo jenom HÁDKY.
    1. blade říká:
    Sobota, 29. 2. 2020 v 9:17
    Jen dodám, že všechny pohádky mají dobrý konec i ta o PS-áku. Ale architektovi nic nedojde, ani mu již není pomoci.
    Je blade hrdý na to jak hlídal českého turistu před cestou do Dolimit.
    Blademu bylo „hovno zle“, že ?
    blade říká:
    Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14
    Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum
    Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.
    Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle.
    Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat
    Toliko k Rudým buňkám architekte!
    Blade,
    vážený soudruhu propagandisto, který věnoval už desítky, nebo možná stovky komentářů úsilí monitorovat a komentovat nejenom Blogy Zdeňka Gryc – anonymně.
    PROČ ? PRUDIT S HAVLEM !!!
    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
    „Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu.
    A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“
    ———————————————————————-
    BLADE – DEMAGOIE
    má 2 zejména 2 vady:
    1 Podraz – Použitá fakta jsou vytržena z kontextů,
    oblíbený trik propagandy, viz níže.
    Pohraniční stráž, velitel družsta „blade“stále bdělá, leč neměla by vytrhovat věci z kontextu.
    Zdeněk Gryc | Středa, 4. 9. 2019 v 13:45
    Zdeněk Gryc, Výtvarná díla v architektuře » Centrum pro dějiny…
    socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture
    ———————————————————————————————-
    2 Podraz – propagandista sniper útočí ze zálohy anonymity.
    Toho by si měl veldr. Pohraniční stráže , podobně jako myslivec na posedu být vědom.
    Takže vážený rudý, nebo řekněme růžový propagandisto, triky jsou podrobněji popsány v publikacích Masarykovy university:
    Převzato:
    Významu „šířené ideje“ nabývá propaganda ve spojeních jako
    „komunistická (demokratická, nacionalistická atd.) propaganda hlásá, že…“ , „lživá propaganda revanšistů tvrdí“ apod.
    Vymezit přesně pojem „propaganda“ není zdaleka lak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Příruční slovník jazyka českého určuje běžný význam slova jako „síření myšlenek, nauk, zásad apod.“ (127, sv. 4: 1178). Slovník spisovného jazyka českého hovoří přesněji o „veřejném šíření myšlenek, názorů ap. s cílem zíslcat přívržence“ (134a, sv. II.: 931). Při vymezování bližších znaků propagandy, zejména v teoretických pracích, názory se však rozcházejí. Doslovně latinské „propaganda“ znamená „to, co je třeba šířit“. V obecném významu „šíření“ užil tohoto termínu v němčině Karel Marx. V jeho ekonomických pracích se místy hovoří o propagandě tam, kde jde o šíření kapitalistického způsobu výroby (108: 36 a 109: 617). Podle uvedených slovníků českého jazyka lze v češtině dodnes v tomto širokém významu užít jen slova „propagace“, nikoliv „propaganda“. Dnešní užívání slova „propaganda“ ve smyslu šíření idejí se odvozuje historicky od názvu katolické církevní instituce Sacra congregatio de propaganda fide, založené roku 1597 a dobudované roku 1622. Zprvu se termínu „propaganda“ používalo v živých jazycích jen jako zkráceného označení této instituce, později, v dobách buržoazně demokratických revolučních hnutí devatenáctého století, byl pojem rozšířen vůbec na jakoukoli organizaci zabývající se šířením doktrín.1 Dále pak je termín postupně vztahován na samu činnost vyvíjenou propagandistickými organizacemi i na její ideový obsah.
    Propagandou se tedy rozumí dnes buď „šíření společenských idejí“,
    nebo „šířené společenské ideje“.
    Ve významu „šíření idejí“ je tohoto termínu užito, hovoří-li se např. o propagandě demokratických, nacionalistických, podvratných atd. názorů.
    ———————————————————————-
    Ve skutečnosti totiž bývá v prvním významu slovo „propaganda“ obvykle nahrazováno slovem „propagace“, které funkci dějovéh o substantiva plní ústrojněji než ,propaganda“. „Propagace“ nebo ^propagování usnesení XIII. sjezdu KSC“ zní lépe než „propaganda usnesení XIII. sjezdu KSC“ . Na druhé straně lze termínem ^propaganda“ označit obsah toho, co je šířeno. V tomto významu, tj. ve významu „šířené ideje“, nelze zase stejně dobře upotřebit slova „propagace“. Je možno hovořit o komunistické, buržoazní, filosofické, politické atd. propagandě, ne však o komunistické, buržoazní, filosofické, politické propagaci. Význam slova „propaganda“ se tu těsně přibližuje významu slova „ideologie“.
    2. Obsah pojmu propaganda v nemarxistických pojetích K národním a jazykovým zvláštnostem používání termínu „propaganda“ přistupují ještě zvláštnosti ideologické. Propagandistická praxe, která — jako každá jiná praxe — předchází teorii, byla vždy především věcí zájmových organizací, ideologická propaganda věcí organizací třídně politických. Tyto organizace a jejich představitelé podle svých specifických potřeb také rozpracovávají teoreticky otázky propagandy a zpřesňují dále sám pojem propaganda. Nepřímými vyjadřovateli třídních zájmů bývají ovšem i odborní sociologové, politologové a sociální psychologové, a to i tehdy, když se snaží zaujmout pozici objektivní a nadstranickou. Stanovení přesného obsahu pojmu „propaganda“ není proto pouze lingvisticko-sémantická záležitost, ani jen záležitost nestranické teorie, ale je to do značné míry problém ideologický. O tom svědčí konečně i úzká souvislost propagandy se společenskými jevy, jejichž zkoumání je zcela nebo alespoň částečně podmíněno zájmy sociálních skupin.
    Propaganda je předávání jistého ideového obsahu
    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

  43. Zdeněk Gryc říká:

    JE TOHO ZDE JIŽ MOC
    CHTĚLO BY TO NOVÝ BLOG
    K ZÁVĚRU PŘEDMĚTNÉMU ČLÁNKU ŽE ?

    „Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost,
    jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi
    v sídle okresního města na památečním místě
    z něhož k občanům Jihlavska promlouval.“
    Milan Dvořák
    ——————————————————
    Jeden z rodiny Dvořáků a Venců píše,
    což mu v dnešní celkem hezké neděli s ohledem na výhled o smradu nemluvě, nezávidím:

    .Dvořák říká:
    Sobota, 29. 2. 2020 v 16:44
    Já se teda v těch architektovo slátaninách neorientuju zcela běžně,ale teď už jsem totálně v prdeli.

  44. blade říká:

    V tomto blogu „UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let“
    bloger Zdeněk Gryc říká: (na konci příspěvku)
    Neděle, 1. 3. 2020 v 12:31
    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

    Také v blogu pod názvem „herci a architekti“
    bloger Zdeněk Gryc říká: (na konci příspěvku)
    Neděle, 1. 3. 2020 v 10:36
    „Gryc nejenom lže ale je kolaborant.že !“

    Pokud tohle 2x píše sám autor blogu, tak to konečně 2x veřejně přiznal 😉

    Tím je to samotným autorem blogu zde potvrzeno a pro mne již vyřešeno.

    Přeji příjemné ztráty času s dotyčným blogerem.

    Hezký zbytek velikonočního půstu 😉

  45. jihlavák říká:

    Virus je tu. Nyní havlisti pochopí význam PS. Pochopí, že za svobodu cestování / v dnešních rozměrech už přiblblého/ se musí platit. Ministr z ANO jen kecá, že nic nemá smysl, nemělo smysl zakázat Číňanům vstup do země, nemělo smysl zakázat cestování do Itálie, jen okecává jeho neschopnost. Doktor Husák, případně generální tajemník Jakeš by vydali rozkaz, na pár měsíců se mohly pomocí PS zavřít hranice, byli jsme soběstační a vir by časem odezněl. Takhle nebude možná ani co jíst, už není mouka, řetězce patří kapitalistům z Německa a ti v případě rozjezdu nemoci v Evropě určitě prioritně budou zásobovat ČR. Zatím dělají ramena, že je vše pod kontropou :-)), přitom Prymula řekl, že nemají ani stanoven počet nakažených, při kterém vyhlásí karanténu.

    Zásobování by v případě krize mohl snad zvládnout Agrofert, ale je důležité, aby měl klid na práci a přísun potřebných dotací. Proto bych ctěl poprosit uječený jihlavský chvilkře, aby se protesty odpustili. :-)) Budou ještě rádi futrovat chleba z Penamu a párky z Kostelce.

  46. BerKa říká:

    Tak tedy znovu :

    Jak KONKRÉTNĚ ovlivnil onen legendární článek další profesní a občanské působení Ing. Zdeňka Gryce.

    Jestli teda tu kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně.

  47. Zdeněk Gryc říká:

    Také nevím proč píšete:

    „herr Gryc“

    A co Vás vede k výlevům:

    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?

  48. Zdeněk Gryc říká:

    Včera potkal herr Gryc v Třešti dva občany.

    Zudu a Kožicha

    Při krátkém setkání se Zudou si oba připomněli jeho první a možná i poslední významný projev v rozhlasu,
    kterým odsoudil „Bratskou pomoc“. To je ještě byly tanky pod Pístovem.
    Jeho vstup do rozhlasu mu mohl umožnit Milan Dvořák, který tehdy hájil rozhlas proti okupantovi a vyzval jihlavské občany,aby podávali informace o pohybu tanků a vozidel. Snad si ještě někdo na tuto výzvu pamatuje. PhDr. Hoffmannová se pokusila nahrávky rozhlasu získat, byly ale zničeny.

    Kožich je synovec tehdejšího vedoucího tajemníka OV KSČ, který při slavnostním výkopu administrativní budovy měl projev,který vedl k tomu,že se stal v zápětí prodavačem v Jednotě.
    Od Karla Kožicha jsem převzal knihu příběhů „HORY 2019“. Karel excelentní řidič před několika lety
    vyjel na hrad horolezce Messnera v Itálii a trpělivě vyčkal, po než ten druhý člen výpravy nakreslil 2 akvarely. Takže vznikla tradice dávat mu každý rok horské příhody přečíst.

  49. Zdeněk Gryc říká:

    Žáci zdokumentovali příběhy sedmi jihlavských osobností

    Jsou jimi architekt Zdeněk Baueršíma, Bedřich Musil, dále Miroslav Březanský, Roman Hrudka, František Humler, Jaromír Jun a Jana Stehlíková.

    Zdeněk drží palec Zdeňkovi a story jeho bratra profesora astronomie v Bernu,který významně ovlinil GPS.

  50. BerKa říká:

    Tak tedy po páté :

    Jak KONKRÉTNĚ ovlivnil onen legendární článek další profesní a občanské působení Ing. Zdeňka Gryce.

    Jestli teda tu kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála – nebo nepřijal a skončil v kotelně.

    Je na to jednoslovná přímá odpověď ?

  51. Zdeněk Gryc říká:

    Také nevím proč píšete:

    „herr Gryc“

    A co Vás vede k výlevům:

    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?

    co chce dotazy pod vlivem onanie získat?

  52. BerKa říká:

    A proč nezkopírujete svoje příspěvky, které mému tehdejšímu předcházely ?

    Odpovědi na moji opakovanou otázku se jak vidno nedočkám – a opět se potvrzuje pokřivenost vašeho charakteru – protože nedokážete jako chlap přiznat, že jste byl dobře fungujícím šroubkiem v soukolí socialistického zřízení. Odpovím si tedy sám :

    Ing. arch. Zdeněk Gryc kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála.

    Z tohoto hlediska tedy vnímám jako velmi dobré a prospěšné, že tento každoroční příspěvek „Učit a ukládat“ každoročně zveřejňujete. Je to dobrý příklad toho, že v období normalizace se strana nemusela ani nijak moc snažit, aby udržela národ (a především inteligenci) na uzdě. Už nebyly potřeba kriminály a šibenice. Stačilo jenom říci – tak takhle tedy ne, pane architekte. A pak architekt poslušně sklapl podpatky a začal pracovat tak, jak se po něm požadovalo.

  53. Zdeněk Gryc říká:

    Goebels 100x řečená lež je pravda.

    Pro čte autor komentáře blogy ZG,
    kteý by považoval za laskavé,kdyby se věnoval
    raději útlaku a bídě dělníků v USA
    ———————————————
    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
    ——————————————–
    myšlenka a nápis hodný anonyma na pisoir
    restaurace IV cenové skupiny

  54. Dvořák říká:

    Nápis hodný na pisoir? No aspoň víme jak se baví komunistická inteligence.

  55. BerKa říká:

    Pětkrát jsme se vás ptal a pětkrát jste měl mi možnost odpovědět a vyvrátit moje tučně uvedené tvrzení. Nevím, proč do toho tedy taháte Goebbelse (ano, tento zločinec se píše se dvěma B) a mluvíte o stokrát opakované lži. Já v tom zatím vidím akorát pětkrát opakovanou pravdu :

    Ing. arch. Zdeněk Gryc kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála.

    Pokud je to opravdu lež , máte přece jednoduchou možnost – napište zde jasné a srozumitelně, proč to není pravda. Vaše profesní činnost pro komunistickou stranu po roce 1975 moje tvrzení potvrzuje.

    P.S. : Pro onanii se používal staročeský termín „samohana“. Vy přece nic jiného neděláte, než že se tu neustále sám haníte (byť si to samozřejmě neuvědomujete).

  56. Zdeněk Gryc říká:

    soudruhu Berko,

    kádrových dotazníků,
    nejen za sebe ,ale i za cca 70 členů mého atelieru
    jsem se dost navyplňoval.

    Nakonec jsem byl vedoucím ve Stavoprojektu jenom dvou:

    Jarka Volfová
    Jana Dvořáková,

    nyní necítím potřebu se nechat buzerovat !!!
    ————————————————–
    Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most

    a na něm socha sv. Jána.

    Starý most ustoupil novému,
    který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města.

    Samozřejmě že se nezapomnělo

    na renovaci sochy sv. Jána
    nákladem cca 15.000 korun

    i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn.

    Nestane se tak a je to moudré.“

    ———————————————————–

    Vstali nový bojovníci

    rudé buňky mozkové mají s barokem

    i po 45 lety problém.

    je to věcí vkusu,

    TOTALITNĚ A TOTÁLNĚ ZABEDNĚNÝCH NÁZORŮ

    —————————————–

    Vždy je dobré vědět, kdo je majitelem daného média, říká novinářka Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz.

    Podle této techniky je obsah „meritus“ předmětného komentáře, opominut a napadne se osoba autora.

    „POKUD BUDEŠ PRUDIT S HAVLEM, NEDÁME TI POKOJ“

    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat.
    Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak

    prudit s havlem.

    55 komentářů,takže smažeme a obnovíme původní blog, že ?

  57. Zdeněk Gryc říká:

    ZOPAKUJME SI PRVNÍ 2 KOMENTÁŘE OD ZASLOUŽILÝCH ANONYMŮ:

    BerKa říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:40

    NO PROTO !!!
    blade říká:
    Středa, 26. 2. 2020 v 21:50

    Ááá … dosud spící kolaboro virus po roce zmutoval na nový kmen CTRL+C/V-7545

  58. BerKa říká:

    Nejsem Berka, nejsem soudruh, nebyl jsem soudruh a ani jsem soudruhům nesloužil. Ano, dá se říci že moje „vina“ je v tom, že jsem je toleroval a nijak proti nim aktivně nevystupoval.

    Ale aby mě nazýval soudruhem někdo, kdo jim dělal čtyřicet let poskoka a stavěl paláce, to mi přijde opravdu velmi směšné.

    Jste prostě zapomenutý a zbytečný zasloužilý normalizační kádr, kamarádíček a obhájce estébáckých udavačů, morálně degenerovaný celoživotní oportunista – a bohužel ani dvacet Slonkových, deset Havlů a pět Goebbelsů, které si neustále berete za společníky, to nijak nezmění.

    Tenhle „blog“ určitě smažte – bude to pro vás jeden klik myší.

    A pro mě velké zadostiučinění a svým způsobem vítězství – protože o nic jiného než právě o to, aby všechny ty vaše stonásobně slinty zmizely z blogu JL mi totiž nejde. A když je smažete sám, bude to nejlepší cesta 🙂

  59. Zdeněk Gryc říká:

    „A pro mě velké zadostiučinění a svým způsobem vítězství.“

    BLAHOPŘEJI !!!

    PRAVDA VÍTĚZÍ, ale dá to fušku,
    Jak dodal k TGM Jan Masaryk,

    BerKa říká + psaní rudého kroužku anonymů je účelové, platí:

    „POKUD BUDEŠ PRUDIT S HAVLEM,
    NEDÁME TI POKOJ“

    XXXXX říká:
    Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
    ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
    Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat.
    Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
    —————————————————————-
    Tak to je vyřízeno, je jasné o co jde, že?

    Svépomocně morální nadhled je dostatečně patrný, že ?

    Nejsem u svého PC, ale na setkání Rozehnalových žáků,
    kde nám arch. Muller věnoval svou krásnou publikaci STARÉ BRNO.

    „Trocha historie nikoho nezabije“

    Dneska má dcera profesora Rozehnala narozeniny,
    celkem vhodně poslal také Ššlapeta svůj text:

    Osobní ohlednutí zpět za sto lety české školy architektury v Brně
    Vladimír Šlapeta
    Doba první republiky
    Česká vysoká škola technická v Brně byla založena dekretem císaře Františka Josefa roku 1899, když německá technika zde existovala již od roku 1873 v návaznosti na dvojjazyčné utrakvistické technické učiliště, vzniklé již roku 1849. Klíčovou roli tu sehrál architekt Karel Hugo Kepka /1869-1924/. Ten byl již od roku 1906 profesorem pozemního stavitelství a za první světové války , kdy byl v letech 1915-1917 rektorem, připravoval uváženě kroky, které vedly k založení „odboru architektury a pozemního stavitelství“ dekretem z 5.listopadu 1919. Stal se tu také prvním profesorem a zakládajícím děkanem. Byl uznávaným architektem, který již před první světovou válkou realizoval kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích a prostějovskou radnici , posléze navrhl i rektorský řetěz VUT a na konci života postavil ještě komplex Kounicových kolejí. . .
    Kounicovy koleje za totality, že ?
    . . . .Od Únorového komunistického převratu 1948 k Pražskému jaru
    Tomuto slibnému vývoji však záhy učinily přítrž tragické události tzv. Vítězného února pracujícího lidu v roce 1948, jimiž začala doba komunistické diktatury. 25.února 1948 přednášeli profesoři Liebscher a Babánek naposledy – následujícího dne byli posláni do penze. Jaromír Krejcar, který dobře znal sovětské poměry ze svého pobytu v Moskvě v letech 1933-1935, několikrát na půdě fakulty veřejně varoval před důsledky revolučních změn, které ovládly společnost a na jaře 1948 emigroval přes Paříž do Londýna, kde potom až do na své předčasné smrti na konci roku 1949 vyučoval na Architectural Association. Babánkovo místo a přednášky dějin architektury převzal z Prahy dojíždějící docent Bohuslav Syrový , který v Brně pracoval na svých knihách „Kámen v architektuře“ a na Slovníku architektonického tvarosloví až do roku 1953, kdy přešel na pražskou techniku a tam se později stal i mým učitelem. Výbor Spolku posluchačů architektury, který byl za předsednictví Jaromíra Sirotka liberálně demokraticky orientován, se octl v nebezpečí z pronásledování policií a zatčení a proto se celý výbor rozhodl vstoupit do komunistické strany. Bývalý britský voják Jaromír Sirotek potom mohl až do svého odchodu ze školy v roce 1958 na stranických schůzích úporně bránit pozice nejvíce atakovaných pedagogů Bohuslava Fuchse a Bedřicha Rozehnala jako představitele demokratického systému v profesi, kteří byli terčem kritiky ortodoxních prosovětských komunistů v čele s Jiřím Krohou a Antonínem Kurialem , k nimž přibyli brzy po Únoru 1948 ambiciózní mladší aktéři Vladimír Meduna , Zdeněk Alexa a z nejmladších Zdeněk Strnadel. Metodu socialistického realismu , která byla na konci čtyřicátých let široce diskutována ve škole i na veřejnosti, uvedli do praxe vlastně náhodou dva Krohovi asistenti Lubor Lacina a Evžen Šteflíček, kteří pracovali na návrhu nové budovy fakulty architektury a pozemního stavitelství pro Akademické náměstí, tedy úkolu, k němuž se jejich šéf Jiří Kroha po válečné přestávce znovu vrátil. Posílení několika skleničkami alkoholu nakreslili na vstupní rizalit průčelí dva kolosální sloupy s korintskými hlavicemi. Když se objevil profesor Kroha, prohlédl si tento výtvor a prohlásil „To je ono, soudruzi!“ Při násilném sloučení komunistické strany se stranou sociálně-demokratickou se na krátkou dobu octli v komunistické straně i Bohuslav Fuchs a Bedřich Rozehnal , oba však byli již v roce 1950 pro pasivitu ze strany vyškrtnuti. Pozitivní roli vůči studentům hráli i mladší asistenti – žáci Fuchse /Staněk, Josef Němec, Martínek / i Rozehnala /Sirotek, Ruller, Gillwann/. Přes značný ideologicko – politický tlak se dlouho nedařilo tuto demokraticky smýšlející resistentní skupinu rozložit. Důvodem bylo, že Fuchs i Rozehnal požívali značné autority v širokých vrstvách společnosti i mezi studenty, Fuchs i jako mezinárodně známá osobnost a Rozehnal zejména ve vlivných lékařských kruzích. V napjatém ovzduší konfrontace mezi těmito demokraty a horlivými zastánci stalinské doktríny socialistického realismu se škola zmítala až do druhé poloviny padesátých let. Stalinistická skupina se dokonce pokoušela školu architektury přenést do Ostravy, průmyslového regionu, v němž bylo těžiště výstavby stalinských sídlišť , zatímco brněnská technika měla být od roku 1951 transformována na vojenskou akademii. A byla to právě autorita Fuchse , Rozehnala, ale také profesorů technických stavebních oborů Mencla a Lederera, která uskutečnění tohoto šíleného plánu zabránila. Jistou oázou klidu byla budova a zahrada na Rybářské ulici , kde byl umístěn Rozehnalův ústav a také Makovského ústav výtvarné tvorby. O dobrou náladu se často postarala Makovského pomocná vědecká síla – sochař a architekt Karel Volavý, který hrál skvěle na kytaru i Růžena Žertová, která byla důvěrnicí pana profesora Rozehnala
    Maďarské události podzimu 1956 a jejich brutální potlačení sovětskou armádou způsobilo, že místo očekávaného zmírnění komunistického režimu došlo ještě k jeho utužení. Důsledkem na půdě brněnské techniky bylo pronásledování profesních aktivit předních profesorů mimo rámec pedagogických povinností. Skrývala se za tím i závist těch méně schopných vůči těm nadanějším a byla to i záminka ke „konečnému řešení“ problému výjimečných osobností Fuchse a Rozehnala . V roce 1958 se stal rektorem Vladimír Meduna a děkanem Zdeněk Alexa a ti dosáhli, že na přelomu roku 1958-59 byli Fuchs a Rozehnal ze školy odstraněni a obviněni z „přehonorování“ svých projektů. Zdeněk Alexa u soudu při posuzování umělecké a architektonické hodnoty Rozehnalových projektů prohlásil doslova, že to dokáže každý polír z Řečkovic. V ostudném procesu byl Bedřich Rozehnal odsouzen k odnětí svobody na 4 a půl roku, z nichž si dva a půl roku odseděl v Praze na Pankráci v tzv.Basoprojektu – projektovém ústavu, v němž pracovali věznění architekti a inženýři. Bohuslav Fuchs byl odsouzen k dvouapůlletému podmíněnému trestu a také Miloslav Kopřiva, ještě krátce předtím děkan fakulty, byl odstraněn do penze. Zároveň odešli ze školy i jejich asistenti Jaromír Sirotek a Miroslav Martínek, když Josef Němec , Ruller i Staněk opustili školu již dříve , aby zaujali raději zajímavé pozice v praxi.
    Tato událost měla pro brněnskou školu architektury katastrofální důsledky – na více než čtvrt století ztratila svou prestiž, byla personálně citelně oslabena a z tohoto traumatu se zčásti vzpamatovává až dodnes. Pedagogické pozice byly poté obsazovány především podle politických hledisek. Máme-li hledat nějaká pozitiva , pak bych vyzvednul dlouholetou činnost historika Felixe Haase, kterému se podařilo po dlouhém úsilí v druhé polovině 70-tých let vydat knihu o světové architektuře 20.století , studie strukturních modelů Jaroslava Drápala, které tehdy nalezly ohlas i v jednom z nejprestižnějších světových časopisů L´architecture d´aujourd´hui, systematické zaměřování lidové architektury pod vedením prof.Kuriala anebo činnost v oblasti průmyslové architektury docenta Eduarda Teschlera. Tragický nedostatek praktikujících architektů ve výuce návrhu řešilo tehdejší vedení povoláním nových profesorů navrhování – absolventa brněnské školy Evžena Škardy, autora před válkou řady obytných staveb a po válce řady energetických bloků /např. v Třebíči/ v jihomoravském regionu a pražského architekta Viktora Formáčka, jednoho ze spoluautorů studentských kolejí na Strahově, který sem v šedesátých letech dojížděl a zanechal svou stopu v Brně v podobě Purkyňovy koleje v Králově Poli a také svým podílem na konceptu výstavby areálu na Palackého vrchu.
    Poválečným absolventům školy profesorů Fuchse a Rozehnala se přes všechna omezení komunistickým režimem podařilo uplatnit v praxi ve státních projektových ústavech , v polovině 60-tých let získali vliv v brněnské odbočce Svazu architektů a prezentovali své práce ve dvou výstavách, nazvaných „Profily brněnských architektů I a II“ v Kabinetu architektury. Jednoznačně šlo o vystoupení další generace, vedené takovými osobnostmi, jakými byli Jaromír Sirotek, Ivan Ruller, Zdeněk Řihák, Josef Němec, Viktor Rudiš nebo Zdeněk Duřpekt, která se hlásila k odpovědnosti a slibovala určitou naději do budoucna. Obdobně jako v meziválečné době, i v padesátých letech po bývala na škole architektury kratší dobu jedna významná osobnost filmového světa. Byla to režisérka Věra Chytilová, která po několika semestrech přešla do Prahy na FAMU.

    Obecná nespokojenost studentů i veřejnosti vešla na povrch v době Pražského jara 1968. Tehdy v dubnu vyšel v pražském týdeníku Student velký článek, odhalující ostudný soudní proces proti Bedřichu Rozehnalovi, Bohuslavu Fuchsovi , Miloslavu Kopřivovi a docentu Grimmovi . Vzpomínám si, že jsem v červenci toho roku jako student přijel z Prahy do Brna a na budovách školy – na Poříčí i alumnátu na Barvičově ulici visel plakát s peticí brněnského Svazu architektů, podepsaný předsedou Ivanem Rullerem, žádajícím okamžitou demisi rektora Meduny a návrat profesorů Fuchse a Rozehnala na školu.

    Od normalizace k sametové revoluci
    Místo odchodu rektora Meduny jsme se však jen několik týdnů později, 21.srpna 1968 ,dočkali invaze sovětské armády a dalších armád varšavského paktu. Začala doba normalizace. Rektor Meduna se proto ve své mocenské pozici udržel. Přesto se ještě podařilo prosadit rehabilitaci profesorů Fuchse a Rozehnala a Rozehnal, který byl o 7 let mladší, se na krátkou dobu na školu opravdu vrátil. Prof.Alois Nový patřil tak k jeho několika posledním žákům , ale soudruh Meduna se brzy znovu postaral, aby Rozehnalova pozice byla na počátku 70-tých let zrušena a aby školu musel opět opustil. Studenti si v době uvolnění založili spolek ASSA a začali vydávat časopis „A“, jehož šéfredaktorem byl Karel Havliš. Jiří Semenec strávil rok 1968-69 na stáži v anglickém Doncasteru a odtamtud v dopise spolužačce Kláře Babrajové popsal, jak by se měl vyučovat urbanismus podle Jane Jacobsové a také se kriticky zmínil o tehdejším konfliktu Sovětském svazu a Číny na Dálném Východě . Tyto pasáže dopisu vyšly v časopise, což vzbudilo velkou nevoli stalinistické kliky. Karel Havliš byl postaven před kárnou komisi a Jiří Semenec po návratu rychle obhájil diplomní projekt. V tomto okamžiku mu však rektor Meduna přerušil studium až do vyšetření jeho kritických vyjádření vůči Sovětskému svazu ve studentském časopise. Více než tato publikace však zřejmě vadilo Semencovo vystoupení jako zástupce studentské organizace ASSA na vědecké radě fakulty již na jaře 1968 , kdy požádal o vyšetření perzekuce profesorů Fuchse a Rozehnala a také vyloučení studentů po beániích v roce 1962. Nakonec mu byla udělena veřejná důtka ,v poslední chvíli mu byla znemožněna účast na promoci a diplom mu byl předán jen v kabinetě pouze za přítomnosti rodičů. Dnes působí George Semenec ve státě Connecticut ve Spojených státech.
    Atmosféra rychle houstla a ilustrací té doby byl pohřeb Bohuslava Fuchse, který zemřel 18.září 1972. Fuchs byl sice v roce 1968 jmenován národním umělcem, po okupaci však nebyl členem „očištěného“ svazu architektů a tak ministerstvo bylo dlouho v rozpacích, kdo má uspořádat pohřeb, když nemá záštitu politicky prověřeného uměleckého svazu a ani VUT , stále řízené Vladimírem Medunou, se ke svému někdejšímu vynikajícímu profesoru nehlásilo. Nakonec tedy pohřeb uspořádalo samo ministerstvo kultury . V Domě umění promluvil nejprve náměstek ministra a potom dlouze nad rakví národní umělec Jiří Kroha, který – pokud mi ještě stačí paměť – v podstatě řekl, že sice Fuchsovo architektonické dílo je „světlé, ale politicky a ideologicky nepřátelské, antagonistické k cílům socialistické výstavby.“ Po oficiálním rozloučení v Domě umění následoval obřad v přeplněném krematoriu, kde promluvil Otka Nový z Prahy a velmi zdařile charakterizoval zpěvnou, tvůrčí a energickou osobnost tohoto velkého moravského architekta. Ivan Ruller tuto událost později komentoval slovy :“Dělalo to dojem,jakoby to byly dva úplně rozdílné pohřby…“
    Paradoxně právě v této době tvrdé normalizace došlo k založení samostatné Fakulty architektury . Stalo se tak v roce 1976 koordinovaně na technikách v Praze, Brně i v Bratislavě a zásluhu na tom měl s největší pravděpodobností i sám prezident Gustáv Husák , který byl o přípravě zřízení samostatných fakult informován nejen ze stranických a parlamentních grémií, ale také prostřednictvím svého staršího syna Vladimíra, který nedlouho předtím absolvoval architekturu na bratislavské technice. Po personální stránce však nedošlo k žádným změnám, mocenské pozice na všech třech fakultách byly obsazovány nadále podle politických hledisek. V Brně si tak nadále udržela dominanci klika rektora Vladimíra Meduny, vyznamenaného čestným doktorátem Kujbyševova institutu stavebního inženýrství v Moskvě, který sice právě v roce 1976 rektorský post opustil, ale ještě velmi dlouho až do poloviny osmdesátých let si podržel funkci předsedy Federálního Svazu architektů ČSSR .
    Žádná společnost jakéhokoliv režimu se nevyhne biologické obměně a generační recyklaci. Děti partajních bossů už nechtěly cestovat do Moskvy, ale do metropolí západního světa. A této proměně se nevyhnulo ani okupované a normalizované Československo. Na konci roku 1975 zahajoval v Praze finskou výstavu „Dřevo v architektuře“ její autor, profesor techniky v Helsinkách-Otaniemi Bengt Lundsten. Protokolární součástí jeho mise byla i návštěva Brna , které dobře znal z vlastní zkušenosti, protože tam náhodou zažil se svými studenty vpád sovětských vojsk 21.srpna 1968. V Brně absolvoval povinnou večeři s předsedou federálního Svazu architektů a dlouholetým rektorem VUT Vladimírem Medunou. Vrátil se druhý den do Prahy z tohoto setkání zcela vyděšen a když jsme se potkali, vypadla z něho pouze dvě slova „Meduna – Medúza…“ Bengt Lundsten ale na Brno a jeho architekturu nezapomněl – v lednu 1983 jsem mohl otevřít v Muzeu finské architektury v Helsinkách výstavu „Brněnští funkcionalisté“ , která měla mimořádný ohlas daleko za hranice této severské země a vrátila tento fenomén do mezinárodní architektonické debaty.
    Nespokojenost mladých architektů, kteří tehdy dokončovali studia a nastupovali do státních projektových ústavů – nejpopulárnější destinací byl atelier Viktora Rudiše ve Stavoprojektu – vedla k tomu , že od podzimu 1984 skupina okolo Aleše Buriana a Petra Hrůši začala v tomto projektovém ústavu organizovat sérii přednášek architektů a teoretiků z Prahy, Bratislavy i Olomouce , které se dotýkaly soudobé kritiky, teoretických konceptů i praxe z hlediska mezinárodních souvislostí. Karel Doležal k přednáškám maloval půvabné plakáty a přednášky byly hojně navštěvovány i studenty, kteří prý byli před návštěvami takových akcí svými ideologicky pevnými učiteli varováni. Prvním zahraničním přednášejícím byl pak vídeňský profesor Anton Schweighofer. Tyto akce vyvrcholily dvěma výstavami – v říjnu 1986 k 85.narozeninám Vladimíra Karfíka a o rok později k nedožitým 85.narozeninám Bedřicha Rozehnala, uspořádanými přímo v prostorách Stavoprojektu na Kounicově ulici . Velkoformátové fotografie jsem vždy nechal zvětšit v režii Národního technického muzea v Praze, kde jsem tehdy pracoval a srolované jsem je přivážel pod paží autobusem do Brna. S malou finanční podporou vědeckotechnické společnosti pak tým Aleše Buriana a Karla Doležala fota podlepil a adjustoval a na vernisáže přišlo vždy nejméně 400 lidí, mezi nimi mnoho studentů, pro které ty přednášky a výstavy představovaly vítané alternativní vzdělávání v obtížné době normalizace.
    ————————————————————————————————————
    Vernisáž Rozehnalovy výstavy, na níž byl připomenut jeho osud a politické pronásledování, působila spontánní účastí všech generací včetně studentů skoro jako politická manifestace.
    ————————————————————————————————————-
    Krátce potom se začaly opatrně hýbat vody i na Fakultě architektury, což dokládá tato moje vlastní příhoda. Posledním předpřevratovým děkanem se stal někdejší Fuchsův asistent Miroslav Martínek, který se po dvou desetiletích do školy vrátil z postu ředitele Agroprojektu. „Na něho se můžete spolehnout“, řekl mi tehdy můj přítel Jaromír Sirotek. Děkan Martínek se dozvěděl o výstavě „Brněnští funkcionalisté“, která prošla v letech 1983-87 Finskem, Rakouskem, západním Německem, Švýcarskem a Holandskem a vyzval mne , abych katalog této výstavy, který byl vytištěn v Helsinkách finsky a anglicky, v Lausanne francouzsky , v Lublani ještě slovinsky a v rozšířené edici v Innsbrucku ještě německy , podal jako tzv.velký doktorát – DrSc. Udělal to, přestože věděl, že v Praze jsem měl už velké politické potíže i s kandidaturou – CSc. a svou práci jsem směl obhájit až po 7 letech čekání na stranický souhlas v roce 1986 a ujistil mne , že povolení k obhajobě velkého doktorátu prosadí. Elaborát doktorské práce jsem odevzdal profesoru Martínkovi na FA VUT v Brně osobně ve čtvrtek 8.listopadu 1989. Následujícího dne praskla berlínská zeď a za 9 dní vypukla po studentské demonstraci v Praze na Národní třídě Sametová revoluce. Práci jsem potom obhájil na brněnské fakultě v červnu 1991 už v nové situaci jako první porevoluční doktorát z oborů architektura a urbanismus. V komisi seděl Ivan Ruller , Miroslav Masák a Emil Hlaváček z Prahy , ale také Miroslav Martínek a jedním z oponentů byl bývalý Fuchsův asistent Dušan Riedl. To už jsme ovšem žili ve víru sametové revoluce – Ivan Ruller, který byl léta „persona non grata“, fungoval již jako děkan v Brně,

    Mirek Masák seděl jako poradce prezidenta Havla na Hradě

    a já jsem byl děkanem Fakulty architektury na ČVUT v Praze. . .

    „nejpopulárnější destinací byl atelier Viktora Rudiše ve Stavoprojektu“
    Zdeněk Gryc v něm vždy o prázdninách praktikoval a měl zajištěný nástup.

    Dostal však umístěnku do Agroprojektu Jihlava,
    kam pod pohrůžkou prokurátora od ředitele Havelky musel nastoupit.

    O kriminíku profesoru Rozehnalovi mluví Šlapeta shora.

    Jan Sedlák byl v noci před obhajobou zatčen a i když měl státní práci hotovou,
    nebyl připuštěn k obhajobě a nezískal diplom.

    Věřím, že „blade“ jak prokázal, má story OV KSČ ,
    včetně diplomů při jejich dokončení podepsaných v roce 1972 tajemníkem Kotrbou,
    které vložil do JL prostudovanou.

    Kriminálník Sedlák po odpykání trestu v Basaprojektu,
    byl zařazen jako subalterní pracovník do stavební skupiny ve Stavoprojektu,
    kde pracoval bez akademické erudice, která by mu umožnila autorizaci projektů.

    Blade bude asi vědět, kdy KV KSČ JM zadalo zakázku novostavby OV KSČ Jihlava,
    Stavoprojektu Jihlava.
    Zde to bylo využito jako životní příležitost
    /všude a vždy nemusí být jenom šedé svině/
    dát Janu Sedlákovi příkaz k této práci.

    Kdyby nebylo předzvěstí „Pražského jara“ asi by nešlo zadat OV KSČ klerikálnímu kriminálníčkovi.

    Byl to vstřícný čin, úlitba rudým bohům,
    dát protokolárním způsobem příkaz k práci na projekt budovy Janu Sedlákovi.

    Sedlák vystudoval a udělal státní práci v atelieru profesora Fuchse.
    Ten ho ovlivnil natolik, že budovu navrhl jako mírný rohlíček,
    obdobně jak Fuchs navrhl Vojenské velitelství v Brně.
    Jeho práce, také s ohledem na její angažovanost byla na FA přijata.

    Sedlák ji zde obhájil a kriminálník získal titul Ing. arch.
    V Jihlavě byl projekt předložen k stavebnímu povolení.
    Byl zamítnut hl. architektem města arch. Musilem ze dvou důvodů.
    Prvním bylo, že nenavázal svou hmotou vhodně na štít stávajícího vysokého bytového domu,
    kde byla otevřená větrací šachta spižíren a WC.
    Druhým bylo, že stavební program sekretariátu byl vložen do poměrně nízké rohlíčkovité budovy,
    která se příliš a nevhodně přiblížila k Fuchsově tělocvičně.
    Stavoprojekt se přesto snažil Sedlákovu koncepci prosadit.
    Arch. Musil a odbor výstavby uhájil svůj názor.
    Sedlák na svém návrhu, podobně jako později na návrhu na jihlavské divadlo trval.
    Dopadlo to obdobně.

    Uplynula nepříjemně dlouhá doba od termínu stavby stanoveným zadavatelem projektu KV KSČ,
    který měl také termínem na ÚV KSČ zajištěnou inv. částku 12, 5 mil.

    Žili jsme přeci v plánovaném hospodářství, kdy termín a částka musel být dodržen,
    nikoli jako dneska, že?

    Nevím proč jsem měl tu čest být hasičem,
    myslím, že ředitel Stavoprojektu nechtěl rizkovat svůj post.

    Protokolárně proti podpisu mi byl předán program stavby, včetně zaměření staveniště.

    Změna projektanta byla přijata soudruhem pro průmysl Hermanenn a hospodářem Drábkem nelibě. Přičkázali, aby se na KV KSČ do Brna dostavil nový projektant.
    Přijetí nebylo moc přátelské.
    Soudruzi objasnili úkol, termín a finance.
    Pak mi ještě řekli, některé věci se nezapomínají:

    „POKUD TO NESPLNÍŠ, PŘIBIJEME TĚ ZA UŠI NA VRATA“

    Při odchodu ještě dodali:

    „NEMYSLI SI, ŽE ŽERTUJEM“

    Statutární město Jihlava vydalo knihu „I domy umírají vstoje“.
    Autorem knihy je Ladislav Vilímek. Seriál od zmizelých domech vycházel od roku 2012 v Jihlavském Deníku a brzy si získal značnou oblibu u čtenářů.
    Jelikož se jedná o jedinečný počin, město se rozhodlo projekt podpořit a ucelený seriál vydalo jako knihu.
    Doufám, že i story jak vznikají by mohla být zajímavá
    Zdeněk Gryc

  60. BerKa říká:

    No a to opět jenom potvrzuje „that’s the question“. Že prostě Ing. arch. Zdeněk Gryc kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála.

  61. Dvořák říká:

    Berka já obdivuju vaší trpělivost. Očekával jsem spíš reakci i na téma nepodařený jedinec přeštického chovu. No ještě se mám co učit.

  62. Zdeněk Gryc říká:

    BerKa říká:

    Úterý, 3. 3. 2020 v 13:55

    No a to opět jenom potvrzuje „that’s the question“. Že prostě Ing. arch. Zdeněk Gryc kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála…

    Obdobně jako můj profesor Rozehnal, který v Basaprojektu navrhoval v rámci komunistického kampusu

    ORLÍK

    vilu pro stranické papaláše, že ?

  63. BerKa říká:

    A vás komunisti zavřeli ?

  64. Zdeněk Gryc říká:

    A vás komunisti zavřeli ?
    ———————————————-
    Budoucí příteli,

    proč se ptáte ?

    Už je to déle co jsem se sešel s anonymem,

    Přijal mé vyzvání na setkání
    Na hřbitově v Jihlavě,
    Kontemplativní místo
    Po necelých 2 hodinách
    Se zcela rozdílnými názory

    Ho považuji
    Za zajímavého přítele,

    Zítra několi poznámek k :

    Eva Jiřičná
    Dnes20:20

    Životní příběh světoznámé architektky, která je královnou skla a oceli. Režie J. Chytilová Dokumentární portrét křehké ženy z oceli a nejvýraznější představitelky české architektury vůbec. Její otec byl významným architektem baťovského Zlína. Původně se chtěla stát profesorkou chemie, na přání otce však vystuduje Eva Jiřičná obor architektury na ČVUT v Praze. V létě 1968 odjíždí na stáž do Londýna, ale československé úřady jí brání v návratu a de facto tak nedobrovolně emigruje. Eva netuší, že se dalších 22 let nedostane zpátky a nikdy v životě už se nesetká se svým milovaným otcem. V Anglii se rázem ocitá sama a postupně se vypracuje v jednu z nejvýraznějších osobností interiérového designu a architektury. Po pádu železné opony se již jako renomovaná architektka vrací do rodné země, kde ji nikdo nezná. Od 90. let se tuzemskými pracemi dostává k širší společnosti a její dílo vzbuzuje silné a rozdílné reakce. Dokumentární film představuje vnitřní a umělecký svět architektky, která je více známá ve světě než u nás, také její pochybnosti, radosti, inspirace, neuvěřitelnou energii a touhu tvořit a být maximálně platnou. Odráží i osobní a profesní život této světoznámé architektky. Natáčelo se v Londýně, v Brightonu, v Praze i ve Zlíně, v londýnském a pražském ateliéru. Vyprávění dokumentu je orámováno životem Evy Jiřičné a těžkými životními zkouškami, kterými si architektka musela projít. Film se soustředí na významné body jejího života, ať jsou to její vzpomínky na rodný Zlín, odkud s rodinou museli „prchnout“, nedobrovolná emigrace, nalezení místa v mužském světě, nemožnost mít vlastní rodinu, vztahové problémy, tvůrčí krize a přešlapy nebo profesní i lidský návrat ke kořenům a předávání svých zkušeností nastupující generaci. Přiblížení jejího unikátního architektonického řešení prostoru bude probíhat úměrným způsobem, spolu s využitím všech dostupných obrazových materiálů – fotografie, stavební plány, studiové vizualizace, útržky z natočených dokumentů. Nositelka řádu Britského impéria, Státní ceny za architekturu a mnoha dalších prestižních vyznamenání představuje špičku světové architektury.

  65. BerKa říká:

    Ing. arch. Zdeněk Gryc kritiku přijal a začal pracovat tak, jak si strana přála.

  66. Zdeněk Gryc říká:

    1. Zítra několik poznámek k:
    Eva Jiřičná
    Dnes20:20

    Je tedy dneska:

    Story Jiřičné je neuvěřitelná. Anglie a Zlín, atd. . .

    Myslím, že bych měl vědět co to je od zadání stavby ke kolaudaci.
    Desítky let práce nejenom na Březinkách.

    Docela mne mrzí jihlavské příštipkaření bytových stavení a stávající stav betonové bedny s jeřábem v místě Štefánikových kasáren, včetně jejich osudu.

    Docela mne mrzí story sídliště Bedřichov, kde se postavila jenom první stavba a nikoli další komplexně řešený satelit Jihlavy pro 15. 000 obyvatel.
    Dokumentace je v archivu, včetně situačka spalovna odpadků, kterou řešil arch. Baueršíma.
    Ta měla být podle České plánovací komise hlavním zdrojem tepla
    s technologií obdobnou jako spalovna Sako v Brně. Doplňkem a reservou měl být plyn.

    Na Březinkách plánovačka určila zdroj tepla plyn, reserva topný olej.¨
    Ono se tehdy nedělalo vše úplně blbě.

    Ale zpět k filmu s Jiřičnou, tenhle blog je o sochách.

    Sv. Ján versus Gottwald.

    Film ukázal vztah Václava Havla k historické architektuře, ne slovem, ale činem.

    KOSTEL SV. ANNY

    Nejnáročnějším projektem Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 bylo vytvoření mezinárodního centra Pražská křižovatka.
    V roce 1999 podepsala Nadace VIZE 97 nájemní smlouvu s Národním divadlem na pronájem tohoto odsvěceného chrámu na 99 let.

    Nevím kolik čtenářů si dokázalo povšimnout osobností a jejich emocí při otevření kostela sedících vedle Havla a Klause. Často netřeba slov, stačí koukat.

  67. jihlavák říká:

    Spalovnu odpadů si postavte u domu sám, proč ji pořád cpete lidem na Bedřichov? Stačí Kronospan. Víte kulový, jaký jedy spalovací zařízení vypouští a postavíte jí v obytný zóně? Kvůli takovým neomylným vševědoucím machrům dneska onemocní rakovinou dříve či později skoro každý.

    Odsvěcení kostela Sv. Anny a jeho dnešní využití je krásným příkladem trvajícího úpadku společnosti.

  68. jihlavák říká:

    Profesor Fanta, přední odborník na krajinu, les, ekologii Odborník s pokorou, člověk. „Nechtěl se učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.“ Skončil v kotelně, později emigroval. Působil na Univerzitě v Amsterdamu. Shodou okolností mluví i o spalovně produkující dioxiny v Nizozemsku.

    https://video.aktualne.cz/dvtv/cesku-hrozi-katastrofalni-sucho-a-nedostatek-vody-lide-si-my/r~87b77c32a15411e88bfaac1f6b220ee8/

    čas 25:00

    Copak by se asi dělo u nás, kdyby se Baueršímovi podařilo postavit spalovnu na Bedřichově v satelitu pro 15 000 obyvatel? Ale je možné, že soudruzi měli na rozdíl od Nizozemska otázku dioxinů vyřešenou.

  69. Zdeněk Gryc říká:

    Baueršíma a Gryc nemají kompetence řídit nejenom energetickou politiku a zdroje tepla CZ.
    ———————————————————————————
    Bauršíma a Gryc jsou spoluautoři budovy magistrátu v Tolstého ulici.
    OV KSČ + DŮM POLITICKÉ VÝCHOVY.

    Baueršíma a Gryc dostali celoživotní ocenění v rámci výročí 100 let republiky
    Plečnikovu cenu.
    ———————————————————————————–

    „Odpadové teplo spalovny odpadků jako hlavní zdroj a plyn jako doplněk mělo dle usnesení České plánovací komise vytápět sídliště Bedřichov. Stávající plynová kotelna je provisorium pro realisovanou první stavbu. O tom proč nebylo toto sídliště pro 15. 000 obyvatel realisováno není dost dobře možné pod aspektem osobní nenávisti.

    UČIT a UKLÁDAT … kulaté výročí 45 let
    Zdeněk Gryc | Středa, 26. 2. 2020 v 21:01
    je název tohoto bloku,
    přečte znovu komentáře – chorobnou nenávist k autoru, sympatizantu s Václavem Havlem
    ——————————————————————————–
    Spalovna měla být umístěna mimo sídliště do stávajícího hliniště u trati.
    S ČSD bylo projednáno zavlečkování.
    Jasné a snadné bylo její umístění poblíže mimoúrovňového křížení dálničního přivaděče u Lesnova.
    Mělo tak být dosaženo dobrého dopravního napojení na silniční síť okresu a zajištěn klid nejen pro sídliště, ale i obyvatele Jihlavy.

    „podívejme se do jihlavského archivu na situační plány sídliště Bedřichov.

    Podívejme se do Brna, nebo jenom do „mapy.cz“, jak a kde je umístěna v Brně spalovna odpadků:

    SAKO Brno, a.s.
    Ekologické služby
    Jedovnická 4247/2
    628 00 Brno, Židenice
    Jihomoravský kraj

    Komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství pro města, obce, firmy i živnostníky. Provozujeme zařízení na energetické využívání odpadu a dotřiďovací linku. Společensky odpovědná společnost, důraz na ekologii a trvale udržitelný rozvoj lokalit, v kterých působíme.

    ———————————————-
    1. Svatopluk Beran říká:
    Středa, 4. 3. 2020 v 8:09
    Prosím pokusme se pana Gryce ignorovat. Vím že ten návrh už tu byl víckrát, ale nikdy od všech dotažený. Jakákoliv diskuze se potom stočí vlastně nikam a následně i příspěvky ostatních postupně mizí.
    ———————————————–
    To se týká i Jihlaváka.

  70. jihlavák říká:

    Přiznejte si, že spalovna v Jihlavě by v té době byl jeden obrovskej ekologockej průser. Dnes stejně tak, spálením jedné tuny bordela vznikne asi 450 kg strusky, popílku a jiných více -méně jedovatých látek. Co jde do vzduchu neví možná ani ti tzv. odborníci. Zásadně se zmenší jen objem. Lidi se budou bránit, když se dozví, že při budování cyklostezky vedle jejich ekologické zahrádky, studny ze které berou vodu, byl použit odpad ze spalovny. Spalovna s ekologii nemá nic společného, je to lež.

  71. Svatopluk Beran říká:

    Montáž a demontáž soch.

    Půjde podle posledních dnů protirasistických světových demonstrací, z hlediska skutečných historických událostí, socha Winstona Churchillova umístěná před pražskou VŠE, za sochou Koněva do některého z pražských muzeí? Toď dilema pro piráty, Hřiba, Novotného a spol.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I