Blog Jihlavských listů

Zdeněk Gryc
46- Zaměstnání: architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady

Milada Horáková

Zdeněk Gryc | Pátek, 26. 6. 2020 v 14:06

Miladu Horákovou

1/Osvobodila armáda USA.
2/ Se sovětskými poradci tomu bylo naopak.

1/ převzato:
„Neušla však pozornosti gestapa a 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena, avšak za práci v ŽNR. Po zjištění napojení na odboj byla tvrdě vyslýchána a bita, pro gestapo však bez úspěchu. Týrání Horákové dosvědčuje její spoluvězeňkyně z pankrácké věznice Zdena Mašínová starší.[4] Dva roky byla vězněna na Pankráci a na Karlově náměstí, po atentátu na Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně, kde později vedla oddělení tamější „marodky“, což jí umožnilo relativně volný pohyb po lágru. Zde se znovu setkala se svým vzorem Františkou Plamínkovou, později popravenou na Kobyliské střelnici. Z Malé pevnosti v Terezíně byla v červnu 1944 převezena do Lipska a poté do Drážďan. Soud s Horákovou se konal v Drážďanech v říjnu 1944, kde se sama hájila v němčině. Prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na 8 roků káznice.
Ten si odpykávala do dubna 1945 v ženské věznici v Aichachu u Mnichova (v Horním Bavorsku), v blízkosti Dachau,
kde ji osvobodila americká armáda.[5]“
—————————–
2/ převzato:
„Účast sovětských poradců
Následný vykonstruovaný monstrproces byl první velký politický proces, na jehož přípravě se velmi významně podíleli sovětští poradci (v tomto případě poradci Lichačev a Makarov), kteří měli zkušenosti z podobných politických procesů v Sovětském svazu. Poprvé v něm byly používány jejich metody výslechu a předem naučených „scénářů“ v průběhu procesu. Doktorku Horákovou se jim však, jako už předtím gestapu, zlomit nepodařilo.
Přítomnost sovětských poradců potvrzuje vedoucí skupiny vyšetřovatelů StB v Ruzyni Milan Moučka: „Ano, pracoval jsem s nimi, ale neznám ani jedno jediné jméno.“
Rozpovídal se o tom, jak oni byli jeho učitelé,
jak vedli vyšetřovatele při výsleších tzv. skupiny Horákové.
I když – připomíná – sovětští poradci nebyli přímo přítomni u výslechu, ale on, Moučka, jim pouze nosil protokoly a oni je opravovali a určovali taktiku, jak dál.[9]“
—————————–

„Vážené dámy, vážení pánové“
dramaturgie a technika popravy:

Na popravu si musela dáma
Milada Horáková
počkat,
stejně jako 15 minut na smrt.

1/ převzato:
„Poprava Horákové byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 05:35 hodin ráno, jako poslední ze všech čtyř k smrti odsouzených (před ní byli oběšeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl). Jejím katem byl mistr popravčí Vladimír Trunda.[16]
Na Pankráci byla používána primitivní forma oběšení dlouho trvajícím škrcením bez klasické oprátky.[17] Odsouzeným bylo nasazeno škrtidlo a pomocník kata tahal lanem za spoutané nohy.
Horáková se udusila téměř po patnácti minutách od zahájení popravy.[18]“
—————————————————————————

Autorem Pomníku Milady Horákové v Praze na Smíchově je Olbram Zoubek.
je také autorem posmrtné masky Jana Palacha a Pomníku obětem komunismu na Petříně.
Jeho posledním velkým dílem je socha faráře Toufara v Zahrádce u Ledče nad Sázavou.

13 komentářů k článku “Milada Horáková”

  1. Jan P říká:

    Čekal jsem,kdy se k té horákovské hysterii přidá jihlavský bloger Zdeněk Gryc.

    S tou pointou blogu mám problém.Další zneužití odkazu Milady Horákově.Tentokrát ve prospěch jedné kontroverzní světové mocnosti za oceánem.
    „Miladu Horákovou
    1/Osvobodila armáda USA.
    2/ Se sovětskými poradci tomu bylo naopak.“

    Co víme o socialistce a feministce Miladě Horákové zavražděná stalinisty ?
    V její národně socialistické partaji zastávala levicovější roli.
    Mezi lety 1945-48 byla aktivní členka tehdejšího Svazu československo-sovětského přátelství.
    Pokud šlo o znárodňování a odsun Němců, nebylo mezi Horákovou a KSČ sporu.Dokonce jí bylo nabízeno členství v KSČ.

    Takže si kladu otázku,kdyby se Horáková takto prosocialisticky a prosovětsky politicky angažovala v té době ve Spojených státech neskončila by stejně jako manželé Rosenbergovi taky na popravišti.

  2. Jan P říká:

    Před sedmdesáti lety byl v procesu s Miladou Horákovou popraven také Záviš Kalandra. Komunista, který vystupoval proti pohodlným pravdám vlastního tábora.
    28.06.20|Záviš Kalandra, komunista zavražděný komunisty|A2larm

    P.S. Přímé odkazy přestávám uvádět.Kdo má zájem najde si pomocí vyhledávače článek sám.
    Moje odpověď pro ultrapavicového trolla či zdivočelého sociálního demokrata pod nickem blade(nevím kam ho přesně zařadit) na jiném blogu čeká na schválení(?).Kvůli přímému odkazu na veřejnoprávní Český rozhlas a zpravodajský ekonomický deník E15.
    Velmi zvláštní.Odkazy na obskurní servery,které mají blízko ke krajní pravici a neonacistické hnutí čekat na schválení nemusí.Přitom se dají trestně napadnout a redakce JL by z toho mohla mít problém u policie.
    Ale co, když se to toleruje velkopodnikateli, senátorovi za ODS a vydavateli Parlamentních listů Ivo Valentovi.Proč ne,Jihlavským listům.Kdysi jsem zde jednou psal,že vydavatel privátních novin Parola s.r.o má blízko k ODS.Není to pravda.Dnes šilhá po Trikolóře Václava Klause ml:-)
    Takže příznivci Trikolóry Václava Klause jste na blogu JL srdečně vítáni.Alespoň blade se svými konspiračními teoriemi,odkazy na neonacistický servery a konzervativně-nacionalistickou rétorikou v diskuzi tady nebude sám.

  3. blade říká:

    Jen technická (autor blogu jistě promine)
    Natvrdlý JanP. ani po x letech neví, že zde může dát do příspěvku pouze jeden odkaz s htttp, ostatní musí být bez toho http. Tak tady nešiřte paniku vy kopyto!

    A přestaňte se laskavě vyjadřovat k nick blade. Jednak vás o to vůbec nežádám a za další to něco vypovídá o vaší imbecilní povaze. Doufám, že to již chápete. A nehrajte si tu na cenzora, ty vaše výblitky o druhých si říkejte doma na wc a jestliže nesnášíte pluralitu názorů, tak sem nelezte.

  4. Svatopluk Beran říká:

    Miladu Horákovou

    1/Osvobodila armáda USA.
    2/ Se sovětskými poradci tomu bylo naopak.

    Není náhodou takovéto srovnávání právě tím nejnebezpečnějším TROLOVÁNÍM? Dobře víme že dnešní výuka historie ve školách našich vnuků opět probíhá zcela nevyrovnaně, přesně tak jak za vlády jedné strany, před 89 rokem. Většina mládeže ani netuší co se historicky skutečně stalo a opět jsou vytahovány k informování dětí pouze poloviční zprávy, se zavádějícími kontexty.

    Jedině minulost podaná v dané historické skutečnosti, může vést k sbližování ne k rozdělování lidské společnosti. Pokud tedy není jediným cílem právě toto rozdělování. Jinak může velice rychle nastat v dnešní době, tak jak napovídá následný název článku – Jak může být v INFORMAČNÍM věku blízko velká tragédie –
    Dost možná se bude zdát autorovi blogu, že následný článek nemá nic společného s jeho příspěvkem, ale to se velice mílí. Jeho TROLOVÁNÍ je totiž v případě dnešních omezených historických informací dětí ve školách, VELICE NEBEZPEČNÉ.

    Zřejmě se vždy znovu hodí připomenout si tzv. karibskou krizi, od níž nás již dělí málem šest desetiletí. Došlo k ní během tzv. studené války (17 let po 2. světové válce, roku 1962). O mocenské prvenství v tehdejším světě spolu soupeřily jako velmoci SSSR a USA. USA nejdříve umístily své rakety středního doletu na území Turecka (čili v bezprostřední blízkosti SSSR). SSSR reagoval umístěním svých raket na území tehdy skoro čerstvě revoluční Kuby (takže nedaleko břehů USA). USA reagovaly vyhlášením blokády nad Kubou. SSSR to následně respektoval. Vznikly tak docela rychle výchozí obstojné podmínky pro vzájemné jednání k případné opětné „normalizaci“ poměrů. Kupodivu nakonec obě angažované mocnosti se rozhodly vzájemně mezi oběma centry politické a vojenské moci (tj. mezi Bílým domem a Kremlem) zřídit tzv. horkou linku. Nikita Sergejevič Chruščov a John Fitzgerald Kennedy zachovali dostatečně „chladnou hlavu“ a učinili potřebná opatření, aby předešli vzájemnému napadení zbraněmi hromadného ničení, které mohlo být nanejvýš tragické též pro okolní a do soupeření těch dvou velmocí neangažovaný svět.

    Celý článek je pak na této adrese a doufám že autor blogu pochopí, o co jde.

    https://blisty.cz/art/100328-jak-muze-byt-v-informacnim-veku-blizko-velka-tragedie.html

  5. jihlavák říká:

    Přesně tak, dětem se má popravdě sdělit, že po 2. sv válce došlo k mocebskému rozdělení Evropy. I se souhlasem USA a Anglie a tato skutečnost stála život nejen Horákovou.

  6. Jan P říká:

    Nejtěžší na diskusích na internetu je připustit si, že oponent je doopravdy hloupý a nevzdělaný, a poznat ten správný okamžik, kdy další diskuse ztrácí jakýkoliv smysl.

    blade říká:
    Neděle, 28. 6. 2020 v 21:01
    „Natvrdlý JanP. ani po x letech neví,..“

  7. blade říká:

    Jen 2. technická (autor blogu jistě promine)
    No vida, oponent JanP. připouští, že on sám je doopravdy natvrdlý, hloupý a nevzdělaný, tudíž s ním další diskuse z mé strany ztrácí smysl. Tě péro 😉

  8. blade říká:

    Mladá esesmanská a nacistická zrůda z Třeště nechala popravit 7. května 1945 33 lidí, některé usmrtila vlastní rukou. Karma jí dohnala 13.září 1946 v podobě poslední veřejné popravy v českých zemích.
    https://www.geocaching.com/geocache/GC3J439_herta-kasparova?guid=67f33bb4-f759-49aa-abfc-e4c6cb91b4

  9. BerKa říká:

    Jen pro upřesnění – Herta Kašparová nikoho vlastní rukou nepopravila (snad jen člověk, který nikdy neměl co do činění s pistolí, ale o to víc se dívá na filmy, si může myslet že zapisovatelka od gestapa bez vojenského výcviku vlastnoručně někoho zastřelila ranou do týla z pistole – ono už jen pokud by jí to SSmani na dvoře třešťského soudu dovolili, museli by být velcí hazardéři, protože mohla snadno postřelit kteréhokoliv z nich)

    Případ H.K. je poměrně pečlivě zdokumentován a v žádném seriózním zdroji se nikde neuvádí, že by se vůbec účastnila samotné exekuce – natož snad dokonce aktivně.

    Což samozřejmě její vinu nijak nesnižuje. Ale především to byla mladá blbá zakomplexovaná nána. Ne primárně vraždící bestie.

  10. blade říká:

    Herta Kašparová pracovala na kriminální policii a v gestapu. Pochybuji, že v době války zde neuměli všichni zacházet se zbraní. Že dle Berky neuměla se zbraní se nikde nepíše. Přítomny zastřelení nebyl blade, Berka ani tzv. seriozní zdroj. Takže, jak se říká, jen ten Bůh ví co se skutečně odehrálo.
    Jen vím, že z bezprostřední blízkosti, dejme tomu jednoho metru, se nataženou pistolí někým jiným, trefí do hrudníku každý tydýt. Proč by mohla či měla střílet esesmany, když byli strůjci její pomsty a pracovala pro ně….

    ,
    Že někdo z těchto pamětníků v odkazu tvrdí údajné zastřelení čtyř její rukou nemohu:

    >>> převzato z toho odkazu geocaching>>>
    „……Na závěr:
    Tímto bych chtěl velmi poděkovat všem lidem, kteří mi pomohli a podíleli se na realizaci této Kešky. S jejich svolením a podporou, jsem Kešku pro Vás uskutečnil.
    Jmenovitě:
    Mé rodině za to, že mi umožnila práci na tomto projektu.
    Městu Třešť.
    Městské Knihovně Třešti.
    Muzeu Třešť.
    p. Jan Vybíhal – autor knihy Třešť 1945.
    p. mgr. František Bukvaj – učitel a historik z Třeště.
    p. Paralová – pamětnice z Třeště.
    p. Jaroslav K . – pamětník a rodák z Třeště.
    Překlad: p. Jana Mindlová – Anglický Jazyk.(Třešť)
    Dále čerpáno z knih: Kronika květnových dnů – Josef Mottl.
    Třešť – včera, dnes a zítra – Roman Cílek.
    Ještě jednou Vám všem mnohokrát děkuji……“

    Končím pitvání.

  11. blade říká:

    Dodatek:

    https://theses.cz/id/3lpj7v/Herta_Ka_parov_1923_-_1946_a_kv_tnov_povstn_v_T_e_ti._Sku.pdf?lang=en

    „….Na závěr ještě alespoň drobný příklad ilustrující roli internetu a objektivnost
    textů, které přináší internetová stránka geocaching.com. Geocaching je celosvětová hra
    vyuţívající GPS zařízení pro hledání ukrytých pokladů. Hráči se pomocí souřadnic a
    GPS přístroje dostanou na určité místo, kde se ukrývá krabička (keš).174 Není mi zcela
    známo, proč konkrétně na těchto stránkách se vyskytuje případ Herty Kašparové.
    V textu najdeme souřadnice Sokolského domu (dříve kavárna Republiky, kde se konal
    soud s Hertou Kašparovou) a domu, kde rodina Kašparova bydlela, coţ se zřejmě
    vztahuje právě ke geocachingu. V článku najdeme jednu informaci, která se
    v předchozích článcích neobjevila, a to tu, ţe Herta údajně popravila čtyři muţe sama.
    Tato stať byla na stránky geocachingu vloţena roku 2012. Tvrzení, ţe Herta sama čtyři
    muţe zastřelila, je zcela chybné a důvěryhodnost tohoto zdroje je tudíţ velmi nízká.

    5.3 Třešťské květnové povstání ve vzpomínkách pamětníků
    Vzpomínky pamětníků patřily vždy k cenným zdrojům historického poznání,
    ačkoli jejich nezpochybnitelným rizikem je neobjektivita a častá role autocenzury.
    Právě s těmito negativy cíleně pracuje metoda orální historie, která se zaměřuje nikoli
    na konkrétní fakta, ale individuální příběh. Výpovědi pamětníků se staly rovněţ cílem
    zájmu historiků i publicistů, jejich objektivní zhodnocení je však v jednotlivých dílech
    velmi rozdílné….“

  12. BerKa říká:

    No, tak to opravdu pochybujte… Herta Kašparová byla úřednice – zapisovatelka, pracovnice kartotéky a tlumočnice. Nebyl naprosto žádný důvod, aby byla cvičená zacházet se zbraní. To jste se zase moc díval na filmy. Je vidět, že opravdu asi nebudete žádný PSák a že střelnou zbraň jste nikdy nedržel v ruce 🙂 Z metru se možná druhému do hrudníku trefí každý tydýt (pokud tedy už někdy střílel a ví jak vůbec krochnu držet a ví, jak se taková věc při výstřelu chová). Pokud chcete ale někoho spolehlivě zabít, není střelba do hrudníku úplně tím nejlepším způsobem – pokud nevíte úplně přesně, kam zamířit. Střela také může snadno projít skrz a minimálně zranit dalšího člověka. Oběť se logicky snaží bránit a pokud není pevně přivázaná a znehybněná, může i se spoutanými rukami udělat nečekaný a instinktivní výpad celým tělem proti střelcově ruce s nabitou zbraní. To bylo myšleno tím, že by němci byli hodně, ale opravdu hodně lehkomyslní, kdyby jakousi cizí slečinku (kterou náhodou znal jen jeden z nich) nechali řádit s pistolí na nádvoří plném lidí. Navíc jen málokdo má koule na to, zastřelit druhého člověka z bezprostřední blízkosti – který navíc narozdíl od filmů jen málokdy stojí vzpřímeně v pozoru a se slovy „ať žije republika“ hrdě a se vztyčenou hlavou očekává svůj osud.

    Opravdu se moc díváte na filmy.

    Němci měli vždy absolutně přísnou disciplínu. Rozkazy k popravám vydávali bez mrknutí oka, ale prováděli je s vojenským drilem a pedantskou přesností, ten kdo rozkaz vydal, byl odpovědný za jeho provedení. Svědků v Třešti kupodivu bylo dost, dost jich přežilo a celá tragedie je velmi přesně zadokumentovaná. Kdybyste si dal tu práci a vámi zmíněnou bakalářskou práci si jen narychlo nevyhledal na gůglu, ale opravdu si ji přečetl, všechno byste se tam dozvěděl. Znám ji už tak tři roky a je opravdu velmi dobře a objektivně napsaná.

    Sám tady častou a s oblibou vyčítáte druhým, že rádi škatulkují a zařazují lidi, o nichž nic nevědí. Vy to ale děláte úplně stejně – jako třeba s Kašparovou 🙂

  13. blade říká:

    Pokud byl Berka opravdu seznámen z případem, tak ví, že byli popravení střelou do srdce z bezprostřední blízkosti, před tím si měli odhalit hruď. Takže, Berka moc se díváte na filmy, tam je ta střelba do týla o které se zmiňujete. Opravdu se moc díváte na filmy. Kašparová měla zbraně již v ruce, protože je nosila gestapákům i s náboji jak jí poručili.

    Jinak věřte, že jsem toho již odstřílel z různých zbraní více než všichni zdejší přispěvatelé dohromady i s Berkou. To vím jistě, aniž bych vás všechny potřeboval znát osobně. Dále věřte, že v jednom z domovů je člověk, který Kašparku osobně hlídal bezprostředně po jejím zatčení.

    Na Berkou popisované zařazování je zde jiný odborník, já rozhodně ne 🙂
    I v těch, pro Berku solidních zdrojích, píšou co byla Kašparka zač a nějak se neliší od mého zač.

    Znovu připomínám, že s těmi pamětníky je to někdy tak jak je psáno zde:

    „…5.3 Třešťské květnové povstání ve vzpomínkách pamětníků
    Vzpomínky pamětníků patřily vždy k cenným zdrojům historického poznání,
    ačkoli jejich nezpochybnitelným rizikem je neobjektivita a častá role autocenzury.
    Právě s těmito negativy cíleně pracuje metoda orální historie, která se zaměřuje nikoli
    na konkrétní fakta, ale individuální příběh. Výpovědi pamětníků se staly rovněţ cílem
    zájmu historiků i publicistů, jejich objektivní zhodnocení je však v jednotlivých dílech
    velmi rozdílné….“

    Mějte se 😉

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I