Petr Laštovička
164- Narozen 9.6. 1979 v Jihlavě, je absolventem Pedagogické fakulty v oboru matematika a výpočetní technika. Žije střídavě v Jihlavě a Mnichovicích u Říčan. Uspěl v komunálních volbách 2018 a stal se jihlavským zastupitelem. Na prvním zasedání zastupitelstva byl zvolen do funkce 1. náměstka primátora. Dne 4. února 2020 rezignoval na všechny své funkce, včetně mandátu zastupitele. Důvodem byl jeho osobní nedořešený dluh. pozastavil také své členství v ODS.V současnosti pracuje jako obchodní ředitel firmy podnikající v oblasti strojírenství.

Audity jaké svět neviděl

Petr Laštovička | Čtvrtek, 2. 7. 2020 v 8:58

Jihlavské vodovody a kanalizace (JVAK) na posledním červnovém zastupitelstvu NEBYLY vybrány jako budoucí provozovatel jihlavských vodovodů a kanalizací. Stalo se to za okolností potupných – člen představenstva Patrik Priesol konstatoval, že společnost JVAK „vám nemůže dát jistotu, že to základní téma spravování vody se rozjede tak, jak to město očekává“. Za firmou JVAK se doslova potichu zavírá voda.

V JVAKu přitom stále probíhá forenzní audit a uvažovalo se o transformaci firmy v divizi Služeb města Jihlavy. Vyjádření primátorky Koubové bylo doslova hrozivé: „Audit sice ještě probíhá, každý forenzní audit něco najde, ale nad průběžnými výsledky nemůžu mávnout rukou.“

Forenzní audit je však jen další díl auditní ságy JVAKu. Jak připomněl Priesol, „najít někoho na audit 2018 bylo velmi komplikované.“ A přesto, že se auditní společnost našla, neudělila za rok 2018 výrok. Vedle toho již proběhl dílčí audit investiční akce Heroltice.

V předminulém díle jsem vyjádřil naději, že bych mohl z jihlavského Magistrátu obdržet jeho výsledky. Zároveň jsem slíbil, že tento díl napíšu i bez ohledu na to, kdyby mi snad úřad z nějakého důvodu tyto dokumenty, o něž jsem požádal na základě zákona o Svobodném přístupu k informacím, poskytnout odepřel…

Že mi nikdo nic nedá a namísto dokumentů, které by měly být uveřejnitelné a veřejnosti dostupné, dostanu paletu právnických klišé a kliček pokoušejících se mě přesvědčit, proč to zrovna nyní možné není, jsem tak trochu čekal. Čekal jsem to, neboť do značné míry vím, co ve zmiňovaném auditu bylo kontrolováno, a tedy vím, že lidé historicky se pohybující okolo společnosti JVAK si zoufale nepřejí, aby detaily z výroků auditora někdy někdo viděl, či přímo s někým sdílel – například s orgány činnými v trestním řízení.

Audit Heroltic byl jednou z posledních věcí, které jsem ve funkci náměstka primátorky inicioval. Stokrát popsanému trestnímu stíhání inženýrů Kaliny a Benáčka jsem zpočátku nevěřil. Neuměl jsem si představit, že v městem vlastněné a dotované společnosti, na kterou dohlíží věrohodní politici, se krade. Nebo ať jsem korektní, podvádí. Pak jsem ale dostal vodohospodářství na starost a zjistil jsem, jaká je to – oproti veřejně proklamovanému úspěšnému tažení – absolutní katastrofa. JVAK obviňuje městské úředníky z neschopnosti. Městští úředníci mající na starost tok peněz do JVAKu zase obviňují manažery JVAKu a jejich kamarády z nekalých praktik.

Po čtyřech měsících, kdy hledáte pravdu „někde uprostřed“, jsem jí našel na hranici trestní odpovědnosti pro JVAK. Totiž bývalý ředitel ing. Benáček s tím současným ing. Morkusem mi přinesli nevinně vyhlížející dokument „Návrh na řešení rekonstrukce jednotné kanalizace – Heroltice.“ Ten návrh ale nevinný nebyl v žádném případě.

Jaký byl kontext této investice? Město chtělo postavit novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod v Herolticích. Na základě manažerské smlouvy oslovilo JVAK, aby nechal zpracovat projektovou dokumentaci. Z té se mělo zjistit, co se má přesně udělat a kolik to bude stát.

Projekt stanovil, že je nutné všechno postavit nové a bude to stát 34 milionů. Když město z projektu zjistilo, že peníze na stavbu má, začalo soutěžit dodavatele. Zadávací podmínky na soutěž pomáhal městu napsat JVAK. O tom, že předmětem díla by měla být i stará kanalizace v Herolticích ani slovo.

Soutěž vyhrála Eurovia a VHS stavby. JVAK najímá na stavbu za město dozor BOZP a TDI jako technický dozor investora. To obyčejně dělá samo město, ale budiž. Nějak si JVAK ty peníze zasloužit musí. O jiných firmách ani slovo. Eurovia a VHS pracují a i když se stavba prodražuje (na místě ČOV se objevila skládka), nic nenasvědčuje tomu, že by stavba neměla být dokončena.

V dubnu roku 2019 však přichází ing. Jiří Benáček na jednání představenstva s bodem „Návrh na řešení rekonstrukce jednotné kanalizace – Heroltice.“ Jde o to, že kromě vybudování nové kanalizace a čističky by se měla opravit i kanalizace stará. Přílohou je smlouva bez údajů na předmět díla. Bod jednání nakonec ředitel Benáček stahuje.

Úřad sjednává jednání u mne v kanceláři za účasti JVAKu, kde jeho zástupci prezentují dodatek ke smlouvě s Eurovií a snaží se přesvědčit mě i úředníky, že rekonstrukce staré kanalizace je nutná a bude stát 6 milionů korun. Eurovia oznamuje, že zastavuje stavbu kvůli nevhodným pokynům zadavatele. Prý nemůže pokračovat, protože není jisté, co se starou kanalizací a argumentuje stejně jako JVAK. Tedy, že není možné pokračovat, když se ze staré stávající kanalizace neudělá kanalizace nová. Dokládá to několik měsíců starou fotkou výkopu kdovíkde.

Volám si postupně všechny aktéry k vysvětlení. JVAK, zástupci zhotovitele, technický dozor (TDI), projektanta. Všichni mi tvrdí, že všechno funguje, všechno je v pořádku, jen potřebují těch 6 milionů do staré kanalizace.

A co se následně nedozvím z kamerových zkoušek? Práce na staré kanalizaci již byly z velké části provedeny a trubky, které si nikdo neobjednal, jsou už pod novým asfaltem! Projektová dokumentace na tyto nikým neobjednané práce byla hotová už několik let. Dozvídám se, že na stavbě pracuje firma KD stavby Ing. Dršaty (bývalý člen představenstva i zaměstnanec JVAKu), která není uvedena ve smlouvě, ale v mnoha případech jedná za zhotovitele.

Dozvídám se, že KD stavby i technický dozor pracovali pro JVAK za podezřele nízkou cenu opakovaně, a to i na jiných zakázkách. Dozvídám se, že ve stavebním deníku jsou bílá místa k pozdějšímu doplnění. Dozvídám se, že cena materiálu i prací, které nikdo neobjednal, je maximálně jeden milion korun namísto milionů šesti.

Nic jsem nepodepsal, šest milionů navíc jsem jim na opravu staré kanalizace nedal. A tak v Herolticích máme v zemi nové trubky, které si nikdo neobjednal a doposud snad ani nikdo nezaplatil. Není to ale zázrak, jen spekulace na to, že vícepráce se ex post papírově pokryjí.

Inicioval jsem vznik interního auditu na tuto zakázku, který je již hotový, ale který mi město dlouho odmítalo poskytnout. Audit této zakázky nemohl pro JVAK dopadnout dobře. Dopadl katastroficky(viz foto)
audit_jivak_zaver
JVAK byl garantem hladkého chodu zakázky, manažerem a odborným garantem dodržení ceny, kvality i termínu. Místo toho je stavba dražší a trvala déle. Jsem přesvědčen, že všechny „chyby“ při této zakázce byly úmyslné a důsledkem vytváření prostoru pro podvodné vylákání milionů z městské kasy za práce, které nebylo potřeba dělat.

Řetězec událostí v Herolticích se nemohl stát náhodou. Je to ale varování do budoucna. Vodohospodářství není vůbec jednoduchý byznys. Není náhoda, že velké vodohospodářské firmy kladou obrovský důraz na procesy, učení z chyb, certifikace. Každá chyba má obrovské konsekvence časové i finanční, nemluvě o případném ohrožení zdraví obyvatel. Z dnešního pohledu je možná dobře, že JVAK zůstal jen takovým cvičením. Mějme jeho výsledky na paměti, až začneme budovat JVAK 2.0 jako divizi Služeb města Jihlavy.

Zanechte komentář




© 2008 Parola s.r.o.