Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla VÝZNAM KRIMIÁLNÍKŮ PRO NAŠE ZDRAVOTNICTVÍ
Zdeněk Gryc | Pondělí, 13. 7. 2020 v 12:26Převzato:
„Ústav s názvem Masarykova léčebna „Dům útěchy“, postavený architektem Bedřichem Rozehnalem, byl slavnostně otevřen 13. ledna 1935 a provoz zde byl zahájen o týden později – 21. ledna. Od té doby se ústav, který během let několikrát měnil svůj název i zřizovatele, zabývá výhradně léčbou solidních nádorů.“
V roce 1960 byl ve vykonstruovaném procesu (spolu s Ing. Alexandrem Grimmem, Ing. Karlem Weingartem a Ing. Milošem Kočím) odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví (honorářové a daňové nesrovnalosti). Během pobytu ve vězení v Praze v Pankrácké věznici pracoval v tzv. „Basaprojektu“. Dva projekty z tohoto období byly realizovány. V roce 1962 se podařilo Rozehnalovým přátelům – mj. hudebníkům Josefu Páleníčkovi a Miloši Sádlovi – prosadit, že byl na základě dekretu prezidenta republiky Antonína Novotného propuštěn z vězení. V roce 1968 byl rehabilitován a v roce 1970 Nejvyšší soud zrušil původní soudní proces z roku 1960 jako nezákonný.
Po návratu z vězení nastoupil jako vědecký pracovník na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1965 absolvoval přednáškové turné po Německé demokratické republice, v roce 1966 pak studijní cestu do Spolkové republiky Německo a do Velké Británie. Tam se setkal s Arnoštem Wiesnerem, významným brněnským architektem meziválečného období. Téhož roku se stal vedoucím Kabinetu tvorby životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1967 byla v Brně uspořádána výstava životního díla k 65. narozeninám. Výstava byla zopakována v roce 1968 v Liverpoolu a roku 1969 v Praze.
Lékař Jan Žaloudík,
bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně
Ve strachu z koronaviru si libujeme. Boj s ním je sebezničující, míní lékař
DANIELA BRODCOVÁ
Foto: Profimedia.cz
Medicína není jen covid a oněch jaksi registrovaných 350 mrtvých za čtvrt roku je třeba vnímat také úhlem mezitím 25 000 zemřelých na jiné nemoci, upozorňuje profesor Žaloudík.
a to právě dnes… 11:59
Lékař Jan Žaloudík, bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a senátor za ČSSD pro Seznam Zpráv popsal, jak se covid-19 může odrazit na zdraví populace a jak si stojí v porovnání s jinými nemocemi.
Během koronavirové krize se utlumily preventivní programy v rámci onkologických oddělení, včetně screeningů rakoviny prsu. Může mít výpadek z dlouhodobého hlediska za následek například nárůst nádorových onemocnění?
Problém už vůbec není provozní. Screeningová a další preventivní vyšetření se jistě doženou během dalších pár týdnů či měsíců, pokud se ovšem nebudou lidé obávat na preventivní vyšetření do zdravotnických zařízení chodit a celkově neomezí svůj zájem na onkologické prevenci z důvodu jiných virtuálních hrozeb. Ostatně upozornil jsem už 16. dubna, že medicína není jen covid a oněch jaksi registrovaných 350 mrtvých za čtvrt roku je třeba vnímat také úhlem mezitím 25 000 zemřelých na jiné nemoci, ať již s postupujícím věkem, nebo také na různé, i preventabilní, jiné nemoci. Třeba na onu rakovinu za čtvrt roku zemřelo nejméně 7000 pacientů, u mnohých jistě mohlo být onemocnění zachyceno časněji a léčba by bývala úspěšnější. Jen nezůstat trvale zacovidovaní!
Máte přehled o tom, jak onkologická prevence funguje nyní? Daří se lidi do nemocnic znovu dostávat, nebo u části stále převládají obavy z nákazy?
Během koronavirové krize se utlumily preventivní programy v rámci onkologických oddělení, včetně screeningů rakoviny prsu. Může mít výpadek z dlouhodobého hlediska za následek například nárůst nádorových onemocnění?
Úterý, 21. 7. 2020 v 8:40
Převezměme – (te) za minulost svůj díl odpovědnosti
Jaroslav Bican a Václav Žák se v dalším ze společných rozhovorů vracejí k prvním polistopadovým volbám. Probírají případný zákaz komunistické strany, věnují se tématu vyrovnávání se s minulým režimem a stíhání jeho představitelů v souvislosti se střelbou na hranicích.
Vytrženo z rozhovoru
Častá námitka proti komunistické straně vychází z toho, že pokud nemůže existovat strana hlásící se k nacismu, neměla by existovat ani strana hlásící se ke komunismu na což poukázal i Tomáš Sokol. Je podle vás tohle srovnání na místě? Mělo by se k propagaci komunismu přistupovat stejně jako k propagaci nacismu?
Myslím, že ne. Myšlenka komunismu, která nadchla jak Rusy, tak Číňany a měla celou řadu stoupenců i v evropských zemích, se opírala o učení Karla Marxe. Marx ale byl určitou interpretací evropského myšlení zahrnujícího křesťanství, i když byl jeho kritikem, a nepochybně si myslel, že ho překonává. Centrálním motivem pro něj byla emancipace člověka. Nacismus ale přece směřoval k pohanským předkřesťanským kultům Germánství a zbožštění síly. Že vypnutí kontroly moci vede v jakémkoli režimu k přibližně stejném důsledkům, nemůže být argumentem pro ztotožnění nacismu a komunismu. Režimy stejné nebyly, jen v určitých ohledech podobné. V SSSR najdeme program přemisťování etnik, program nucených prací, ale nenajdeme tam program likvidace mrzáků a slabomyslných, ani průmyslovou likvidaci z rasových důvodů dehumanizovaných bytostí.
Celý poučný rozhovor pak zde
blog.aktualne.cz/blogy/vaclav-zak.php?itemid=37140&fbclid=IwAR2oih5a-BKoxFW6P0cjviZkdjlgLM1Ya75yZShJPZ-RCzZOTnzWblMVhoY
Úterý, 21. 7. 2020 v 8:42
http://blog.aktualne.cz/blogy/vaclav-zak.php?itemid=37140&fbclid=IwAR2oih5a-BKoxFW6P0cjviZkdjlgLM1Ya75yZShJPZ-RCzZOTnzWblMVhoY
Středa, 22. 7. 2020 v 8:17
Ve strachu z koronaviru si libujeme. Boj s ním je sebezničující, míní lékař
DANIELA BRODCOVÁ
Medicína není jen covid a oněch jaksi registrovaných 350 mrtvých za čtvrt roku je třeba vnímat také úhlem mezitím 25 000 zemřelých na jiné nemoci, upozorňuje profesor Žaloudík.
Pan Žoudlík si zřejmě vůbec neuvědomuje ŽE ONĚCH JAKSI POUZE REGISTROVANÝCH 350 MRTVOL je proto, že se bojuje a neobětují se HLAVNĚ nejslabší občané – na úkor FINANČNÍCH TRHŮ.
A NEBOJ PODLE LÉKAŘ DANIELA BRODSKÁ BY DOPADL JAKO VE SPOJENÝCH STÁTECH. PANÍ LÉKAŘ DANIELA BRODSKÁ BY SI MOHLA TAK AKORÁT OBJEDNÁVAT CHLADÍCÍ KONTEJNERY, VYROBENÉ PŮVODNĚ NA PŘEPRAVU ZELENINY NEBO HOVĚZÍHO MASA. NYNÍ PRO UCHOVÁNÍ LIDSKÉHO MASA, NEŽ SE VYKOPE DOSTATEČNÝ POČET HROMADNÝCH HROBŮ. CHLADÍCÍ BOXY NEMOCNIC TOTIŽ VŮBEC NESTAČÍ.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/koronavirus-hromadne-hroby-v-new-yorku-pohrbivani-mrtvych-usa-pohrby-nakazeni_2004101755_vtk
Středa, 22. 7. 2020 v 17:54
Co si o tom všem myslí autor blogu ?
K aktuální „kauze”
Spolek studentů historie FF UK se ohrazuje proti mediálním útokům na děkana Filozofické fakulta Univerzita Karlova,doc.Michala Pullmanna.Jako studenti historie protestujeme proti delegitimizaci historické vědy prostřednictvím osobních útoků,které připomínají praktiky kádrování,vytváření seznamů nepřátel a umlčování opozice pro rozdílné názory tak,jak je známe z nechvalně proslulých období 20.století.
Zdroj:Spolek studentů historie @FF_CUNI
A propos, Klíma je skutečně ukázková „oběť stalinismu“. Nebyl to náhodou jeho tatíček, co jako zuřivý svazák psal o buržoazní škodlivosti foglarovek?
Dělníci odsuzující k smrti elity? I to je demokracie! Ostrý duel děkana FF a M. Klímy
21.7.2020|Dělníci odsuzující k smrti elity? I to je demokracie! Ostrý duel děkana FF a M. Klímy|video.aktualne.cz
Pátek, 24. 7. 2020 v 11:12
Doc.Michal Pullmann neříká, že komunismus nebyl tak zlý. On říká, že byli lidé, kteří s ním souzněli a je třeba si to uvědomit. I s následky.Ten režim se tady držel 41 roků. Takže jen o bodákách to být nemohlo.
Mimochodem, z druhé strany: kdyby to bylo jen o bodákách, neměli bychom ve Strakovce Babiše, že jo.
Skvělý rozhovor Britských listů:Vrací se česká politická scéna k stalinismu?
Mezi populistickými excesy na české politické scéně nyní vznikl další pozoruhodný extrém. Takzvaní „demokraté“, antikomunisté brutálně zaútočili na nezávislost práce historiků, když odmítl děkan pražské filozofické fakulty UK Michal Pullmann vyvěsit fotografii Milady Horákové s nápisem „Byla zavražděna komunisty“. Jak v padesátých letech jsou organizovány rezoluce za Pullmannovo propuštění. Zjednodušené ideologické interpretace ať zprava, nebo zleva, jsou však nesmírně nebezpečné, protože společnost přece musí mít možnost nezávisle zkoumat svou minulost. Realita je složitá a žádná jediná pravda neexistuje. Nejdůležitější jsou otázky, ne odpovědi. O nejnovější, velmi znepokojující kulturní válce na české politické scéně hovoří Jan Čulík s historičkou Muriel Blaive.
23. 7. 2020|Rozhovor Britských listů 303.Vrací se česká politická scéna k stalinismu?|Britské listy