
NEJLEŠÍ ILUSTRACÍ JE PŘÍBĚH:
Zdeněk Gryc | Středa, 9. 9. 2020 v 22:21Jiřina Šiklová:
NEJLEŠÍ ILUSTRACÍ JE PŘÍBĚH:
1/ aktuálně
Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
2/ právě dnes:
Červená
Dnes20:15
ČR (2016). Opakování 13.9./ČTart. Životní příběh a umělecká kariéra vynikající české pěvkyně Soni Červené, která se dnes dožívá 95 let.
Režie:O. Sommerová Soňa Červená v roce 2013
Soňa Červená (* 9. září 1925 Praha) je česká herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka a altistka,[1] dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra[2] Jiřího Červeného a Žofie roz. Bergerové provd. 2. Veselíkové (1896–1948); pravnučka známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného[3].
Život
První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán (1947). Následně se rozhodla věnovat opeře, v letech 1952–1958 působila ve Státním divadle v Brně.[1] Poté v roce 1958[4] přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul „komorní pěvkyně“ (Kammersängerin). Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156krát.
V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i československá StB, která na ni vedla osobní svazek č. 10324 již od roku 1951. Emigrovala posledním otevřeným přechodem z východního Berlína 4. ledna 1962.[5]
Po emigraci zpívala v operách v Západním Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Dortmundu, Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurt nad Mohanemu, Norimberku, Stuttgartu, Vídni a San Franciscu. Druhý titul „komorní pěvkyně“ jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích verdiovských (Azucena v opeře Trubadúr, Ulrika v opeře Maškarní ples, Amneris v opeře Aida), wagnerovských (Brangäne v opeře Tristan a Isolda) a straussovských (Herodias v opeře Salome a Klytaimnéstra v opeře Elektra). Významnou složkou byly role v operách Leoše Janáčka Její pastorkyňa, Káťa Kabanová a cyklus písní Zápisník zmizelého. Vystoupila i v řadě dalších rolí skladatelů 20. století, jako byli Alban Berg, Igor Stravinskij, Benjamin Britten, Hans Werner Henze, Gian Carlo Menotti, Luigi Nono a György Ligeti. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka v divadle Thalia v Hamburku. Zde spolupracovala mimo jiné s osobnostmi jako režisér Robert Wilson nebo hudebníci Tom Waits a Lou Reed.
Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti a dodnes stále aktivně vystupuje. Mimořádný ohlas měla opera Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… (premiéra 8. dubna 2008), kde hrála postavu Milady Horákové.[6] Filmový záznam opery byl pořízen režisérem Janem Hřebejkem.
————————————————————————————-
Komentáře zasloužilých anonymů vítány,
tedy v případě, že by narovnali páteř a dokázali se podepsat jménem,
které mají na řidičáku,
jinak,
tedy jak jinak, že?
Jak končil
Václav Havel,
jim přeje dobrou noc
Ing. arch Zdeněk Gryc
Čtvrtek, 10. 9. 2020 v 8:41
Jen k paní Šiklové. Pmatuji si, jak plamenně hovořila v roce 2015 o migrantech. Hovořila o tom, jaký je to zázrak, když přijde do Evropy hotový vzdělaný člověk, který je schopen okamžitě pracovat. Co prý stojí společnost výchova dítěte, než je schopno pracovat a živit se. Možná se měla také dále zamyslet kolik stojí společnost důchodce a zda by nebylo lepši je směřovat naopak do Asie a Afriky. Dle její zcestné logiky zatěžují důchodci státní kasu stejně jako děti. Měla by jít sama příkladem a migrovat.