PRÁVĚ DNES – VELEHRAD

Velehrad připomene tři výročí:
Akci K,
návštěvu Jana Pavla II
. a úmrtí kardinála Špidlíka
Napsal Mgr. Bc. Pavel Siuda
Vytvořeno: 21. září 2020
Zobrazení: 188
Velehrad – V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku
– 70 let od Akce K („kláštery“),
30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a
10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ.
V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950.
Součástí pamětního víkendu bude též mše svatá a dvě hudební akce.
Setkání v poutním areálu na Velehradě bude v sobotu 3. října zahájeno ve 14.00 mimořádnou mší svatou, kterou ve velehradské bazilice bude celebrovat papežský nuncius Charles D. Balvo.
Následovat bude modlitba u sarkofágu kardinála Tomáše Špidlíka, SJ.
Po promluvě historika Jaroslava Šebka se účastníci odeberou na Stojanovo nádvoří,
kde bude požehnána pamětní deska Akce K
vytvořená velehradským sochařem Otmarem Olivou.
Umělecké dílo připomíná snahu komunistické vlády o omezení činnosti církví v tehdejším Československu.
Cílem diktaturní moci bylo zbavit řeholníky svéprávnosti,
označit je za nepřátele socialismu, tedy státu, a zničit nejviditelnější projevy komunitního křesťanství, jimiž byly kláštery.
Na Velehradě tato akce postihla vzdělávací a duchovní činnost početné komunity řeholního společenství Tovaryšstva Ježíšova.
Akce K byla příčinou uzavření zdejšího jezuitského gymnázia.
Ostatně někteří stále žijící pamětníci této události patří mezi iniciátory instalace esteticky originální desky.
Ta mohla být vytvořena díky veřejné finanční sbírce.
Na umělecký artefakt přispěli jednotlivci, instituce i místní a regionální samosprávy.
Pamětní deska je zavěšena na zdi dnešního internátu církevního gymnázia na Stojanově nádvoří naproti velehradské bazilice.
Autorem pamětní desky je velehradský sochař Otmar Oliva.
Po slavnostním odhalení desky bude u tzv. papežského kříže následovat krátké připomenutí 30. výročí první návštěvy papeže sv. Jana Pavla II. v Československu.
Kulturním doplňkem pamětního dne bude od 16.30 koncert souboru Musica Animata, který proběhne ve velehradské bazilice. Slavnostní víkend završí v neděli 4. října kytarový koncert virtuosa Štěpána Raka „Domov můj“, který se od 17.00 uskuteční v barokním Zimním sálu v budově Stojanova gymnázia.
Autor: Petr Slinták, www.ado.cz
———————————————————————————-
Jeden z autorů brožury,
„AKCE K“,
„Jak to bylo oné dubnové noci 1950 na Velehradě“,
která k této akci vyšla, je skaut Jiří Dunděra, emeritní primář Kyjovské nemocnice,
jejímž autorem je profesor Rozehnal. V této souvislosti vzniklo jejich celoživotní přátelství.

—————————————————————————————-
Jiří Dunděra (* 28. listopadu 1933 Brno), je český lékař a publicista.

V roce 1952 absolvoval Klvaňovo gymnázium v Kyjově a roku 1958 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jeho rodiče byli v roce 1942 popraveni v Kounicových kolejích v Brně za ošetřování velitele paradesantní skupiny Zinc Oldřicha Pechala.
Vedle lékařského povolání, vykonávaného v kyjovské nemocnici (internista – gastroenterolog), se dříve zajímal o divadlo i činnost Sokola a trvale o výtvarné umění včetně vlastní tvorby (kresba, grafika, koláž). Později se však soustředil na publicistiku – je autorem mnoha článků z oblasti kultury a historie, zejména v regionálních a oblastních periodikách, a později i celých knih. Popisuje životní příběhy řady osobností regionu i historické události, které se jich dotkly či je přímo spolutvořili, ale už v měřítku celostátním, evropském i často celosvětovém.
Za významný přínos v oblasti mapování novodobé historie a osobností Kyjovska mu byla udělena Cena města Kyjova (2002) a Cena starosty města Kyjova (2013). Těmito díly jsou, vedle osobitých pohledů do lékařského prostředí – „Úsměvy cechu Hippokratova“ (2007), všechny z trojice obdobně koncipovaných biografických knih o desítkách životních příběhů lidí, z nichž řada byla jeho osobními přáteli – „33 životů“ (2005), „Hrstka osudů“ (2010) a „Křižovatky osudů“ (2014). K nim se přiřadila zatím poslední, o extrémních osudech z vlastního rozhodnutí: „S bombardéry na válečném nebi – Kyjovjáci u třistajedenáctky“ (2018).[1][2][3]
—————————————————————————–
V létě 1952 jsme s Jiřím Dunděrou dělali společně přijímačky na FA.
Talentová zkouška, kresba na Rybářské ulici před ateliery Doc. Axmana
prof. Doubravy a prof. Rozehnala.
Dunděra má talent, svědčí o něm nejenom grafický list s portrétem profesora Rozehnala,
ale celé dílo umělce-lékaře.
Dunděra chtěl jít ve šlépějích svého otce-lékaře, takže dělal přijímačky také na medicínu,
kam se nakonec laskavostí otcova přítele a kolegy dostal.
—————————————————————–
Na stránce 2 pamětní brožury, je text a fotografie se sedmi, kteří se snažili, aby na akci K nebylo zapomenuto. Uprostřed je Jiří Dunděra z Kyjova.
„26 června 2018 se konala na Velehradě schůzka, na které byla schválena pamětní deska, připomínající likvidaci jezuitského gymnázia v roce 1950, komunistickým režimem v rámci akce K, jak zněl název operaci na likvidaci řádů a kongregací“.

27 Responses to “PRÁVĚ DNES – VELEHRAD”

  1. blade napsal:

    blade říká:

    Čtvrtek, 1. 10. 2020 v 9:13
    Výsadkový pluk, jenž vzniká při 43. výsadkovém praporu v Chrudimi, má být důkazem, že to Češi myslí se svou obranou vážně. Jde o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády v poslední době a o reakci na nové hrozby doma i ve světě – od terorismu přes migraci až po agresi jiných států. Armáda také získá třetí hlavní manévrový bojový prvek.
    Výsadkový pluk se ukázal jednou z nejrychlejších, relativně „levných“, které si armáda nyní může dovolit a současně odpovídá jejím aktuálním i budoucím ambicím. Velení armády má v tomto ohledu důvěru ministerstva obrany. „Toto rozhodnutí schvaluji a vojáci mají v tomto navýšení své schopnosti plnou podporu,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) při návštěvě chrudimských výsadkářů.
    Jaké budou úkoly jednotky?
    Výsadkový pluk bude plnit úkoly podle standardů NATO. K bojovému nasazení bude moci vyčlenit ze své sestavy prostředky různé síly, takzvaná výsadková úkolová uskupení. Ta mohou plnit spektrum operací – od vzdušně-výsadkových v týlu nepřítele přes operace typu vyhledej a znič nebo přepady až po stabilizační operace.

    Zdroj: Lidovky

    ///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    29.42020
    V nedávné době se nám vrátila jednotka z Afghánistánu, která tam střežila spojeneckou základnu Bagrám. Další jednotka se připravuje do afrického Mali, kde vojáci budou provádět ochranu základny Koulikoro a zajišťovat doprovody mentorů.

    ////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    Výsadkové vojsko má svoje opodstatnění, svoje úkoly které může skvěle plnit, a ve kterých nemá alternativu. Ale nikdy nedokáže dlouhodobě vzdorovat plnému náporu vševojskově složeného sboru. Díky tomu kolik velkých operací (dvě, náckové zkusili dobýt Kypr a málem pohořeli a spojenci zase market garden a také to byla jatka) bylo za druhé světové uděláno, nepovedla se ani jedna velká. Malých se ale povedlo nespočet. Dobytí Eben Emael, únos Musoliniho a nespočet dalších malých ale důležitých operací.
    Pro nás se v současné době tenhle typ vojska hodí, protože velké operace na vlastním území nejsou v reálném dohledu do budoucnosti pravděpodobné. Už není kavalérie, nehrozí zákopová válka, problém pro nás může být stovky kilometrů daleko. Předpokládá se, že vojáci, co vstupují do armády NATO (dobrovolně), tak nějak počítají, že nebudou dostávat příkazy z Kremlu, ale dle požadavků své země a velení NATO.
    Třeba, kdyby se zlí Tibeťané rozhodli obsadit hrad a obětovat Zemana za svobodu, tak se ti výsadkáři můžou hodit

    /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    TO JAKO ZÍTRA, ŽE ?
    A potom šup do test fronty, aby se zdejší architekt – důchodce zapsal do jihlavské historie jako v 11/89

    /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    Super debata ukázala dvě věci. Limity demokracie a morální pokleslost politiků. Účast devíti předsedů se může jevit demokratickou, ale odpovědnost nesou jen dva, kterým přicmrndává třetí. Tak se hrálo šest + moderátorka na dva +jeden. Podmínkou v demokracii nutnou, ne však jedinou je, že vítěz vládne, tedy rozhoduje a ti, kterých je menšina vládu respektují. Z pohledu morálního z debaty zcela vymizel občan. Zmizela noblesa. Také stojí za zmínku jak politici nepochopili princip rozdělení moci. Zákonodárci neumí udělat zákon, který by neprošel řadou novelizací. Neustále se snaží zasahovat do činnosti exekutivy. Když se jim nepodaří prosadit opoziční návrhy, hledají cestu přes Ústavní soud. Tím do značné míry popírají princip, důležitý pro fungování demokracie, rozdělení moci. Občané dali důvěru skupině, která vládne. Opozice, pokud k tomu má sílu, může vládě vyslovit nedůvěru a ta půjde od válu.

    Lepší PR a zadarmo si mohl Babiš včera jen těžko představit

    /////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    Venda flaška či mirda flaška je jedno a to samé
    Jednou v Jihlavě – https://youtu.be/pyps9JiWVyM?t=53
    K. K. vs. Piráti – ://youtu.be/xmc8dMI6Zpo

    //////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

    22.3.2012
    Hitparáda debilů, včetně toho největšího – ://youtu.be/PtRY1Crp4Oc?t=672
    (účast i kamery z ČT)

  2. blade napsal:

    Hovoří Putin – 5/2020:
    https://youtu.be/SdiWw3ziG5U

  3. Zdeněk Gryc napsal:

    4 komentářů k článku “PRÁVĚ DNES – VELEHRAD”

    NĚCO O VELEHRADU BY NE-BYLO ?

  4. Zdeněk Gryc napsal:

    Tímto od tohoto dne ignoruji vaše příspěvky pod články a pokud jste ten Gryc, tak od tohoto dne ignoruji i vaše blogy. Veďte si váš ten Vámi velmi oblíbený monolg sám se sebou. Dialog s Vámi je pouze ztráta času. Jakékoliv zdejší politické příspěvky stejně nic neřeší ani nevyřeší.
    Sejdeme se u voleb. Sbohem!
    blade | 2020-03-26 11:12:19 | Reagovat

  5. blade napsal:

    Bizarnosti se stávají normou.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/belgie-ma-jako-prvni-zeme-na-svete-transgenderovou-ministryni-40338144

    Prý inspirace pro další země … 🙂 🙂 🙂

  6. Zdeněk Gryc napsal:

    Nacisté měli rušičky

    Komunisté měli rušičky

    Emeritní PS-áci také

    Who is Who ?

    1. blade říká:
    Sobota, 24. 8. 2019 v 11:14
    Tady je nějaký G-bloger opravdu tu du dum dum
    Při odvodu na vojnu jsem na dotaz kam chci jít, jsem řekl k Pohraniční stráži, protože k nějakým bigošům se mi nechtělo. Koukli do nějakých papírů, řekli maturitu má a po základním výcviku ve Volarech a Zadním Chodově jsem se jako veldr. objevil v tzv. prvním sledu na pohraniční rotě Černé jezero, prapor byl v Železné Rudě a brigáda v Sušicích.
    Tak, že v kostce za komunistů pro mne hovno zle. Nyní taktéž a nemám potřebu se nikde stranicky či jinak politicky angažovat
    Toliko k Rudým buňkám architekte!
    ——————————————————————————–
    1. blade říká:
    Sobota, 24. 8. 2019 v 20:59
    Architekte myšleno elita z pohledu zázemí, zásobování, výstroje, vybavení a pomůcek při službě,
    zkrátka tehdy bylo jednoznačně lepší prožít léta vojny u PS
    než někde zavřený v kasínu u bigošů tehdejší ČSLA. Navíc 1. rota PS Černé jezero byla ukázková rota tehdejší HSPSOSHČSSR, kam jezdili na prohlídku a návštěvu tehdejší různí papaláši režimu

  7. blade napsal:

    Důchodce zbaštil pouze lidovou slovesnost.

  8. Zdeněk Gryc napsal:

    Paměť a dějiny 4/2019
    Aktuální číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma:
    během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
    Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí
    otroci s inženýrským diplomem“
    projektovali sídla národních výborů,
    sorelové kulturní domy, pětiletková sídliště či exkluzivní letovisko na Orlíku pro komunistické pohlaváry.
    Série článků a rozhovorů odkrývá souvislosti tohoto fenoménu,
    který se komunistickému režimu podařilo před veřejností téměř dokonale utajit.

    Spoutané církve

    J. R. Tretera, kardinál D. Duka a T. Kraus z Federace židovských obcí Foto: CMTF UPOL
    Zářijová konference k výročí přijetí proticírkevních zákonů

    Ve dnech 10. až 12. září 2019 se
    v Olomouci uskutečnila konference
    s názvem Spoutane cirkve k 70. výročí
    přijetí církevních zákonů komunistickým
    režimem s cílem podřídit církve
    státní moci.
    Bohatě navštívenou
    a tematicky pestrou konferenci připravila
    Cyrilometodějská teologická
    fakulta Univerzity Palackého (CMTF
    UP) v Olomouci ve spolupráci se Státním
    oblastním archivem (SOA) Praha
    a Arcibiskupstvím olomouckým.

    Přednášky i doprovodné akce probíhaly
    střídavě na půdě CMTF a katedry
    historie Filozofické fakulty UP.
    V prvním případě mohli účastníci vnímat
    jako estetický zážitek jak samotný
    vstup do konferenčních místností,
    tak i tyto prostory.
    Teologická fakulta
    totiž sídlí v citlivě zrekonstruované
    barokní jezuitské koleji.¨
    Přednášky
    byly pro velký počet vystupujících
    rozděleny do čtyř bloků, střídali se
    odborníci z oblasti práva s historiky
    a archiváři. Prostor dostali též zástupci
    slovenských archivů a odborných
    pracovišť.
    Při slavnostním zahájení prvního
    konferenčního dne se u řečnického
    pultu vystřídali zástupci institucí
    poskytujících konferenci záštitu,
    za Arcibiskupství pražské kardinál
    Dominik Duka, dále též zástupci pořadatelů,
    za CMTF UP děkan prof. Ing.
    Mgr. Peter Tavel, Ph.D., za SOA Praha
    jeho ředitel PhDr. Daniel Doležal,
    Ph.D. Následovala úvodní přednáška
    Historie vztahů statu a cirkve
    ——————————————————
    Uvedené zákony, ve
    své podstatě proticírkevní a protiústavní
    (resp. nově přijatou Ústavu
    9. května v oblasti náboženských
    práv a svobod velmi „specificky“ vykládající),
    zbavily církve hospodářské
    základny, odstřihly je od přístupu do
    médií, právně ukotvily odcizení matrik.
    Odňaly jim i práva na konfesní
    školství.

    Vyloženě protiprávně byly
    v dubnu 1950 konfiskovány kláštery
    a řádové domy.
    Nadále měly být
    využívány ozbrojenými složkami
    a dalšími uživateli, podobně nevšímavými
    k historickým a kulturním
    hodnotám.¨
    Jejich osazenstvo putovalo
    do internačních nebo centralizačních
    klášterů, do výroby
    či k Pomocným technickým praporům, řada představených
    řádů a kongregací byla
    postavena před soud a uvržena do
    vězení.
    Bilance údernického přístupu
    k aplikaci uvedených zákonů byla pro
    církev tragická.
    ———————————————-
    Organizátorům konference Spoutané
    církve se podařilo uspořádat
    akci s perfektně fungujícím zázemím
    a umožnit tak výměnu zkušeností širokému
    okruhu historiků, odborníků
    na církevní právo a archivářů.

    Podobná fóra jsou cenná již tím, že upozorňují
    na témata, která mají v šumu
    veřejné diskuse tendenci zanikat,

    a zároveň tím, že umožňují diskusi
    specialistů z různých oborů, často
    velmi rozdílného zaměření.
    Poskytují
    příležitost pro zrod společných
    badatelských záměrů a vznik vzájemně
    se doplňujících „týmů“. ¨
    Vřelý
    dík organizátorům za úsilí věnované
    přípravě konference, lze jen doufat
    v další podobně úspěšné akce.
    Marketa Doležalova
    —————————————
    Podobná
    fóra jsou cenná již tím, že upozorňují
    na témata, která mají v

    „šumu veřejné diskuse“

    tendenci zanikat,

    Blade

    š-umění

    PS-áka

    = umění

    Meritus blogu – zanikat

  9. Jan P napsal:

    „Všichni jsme – byť pochopitelně každý v jiné míře – za chod totalitní mašinérie odpovědní. Nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci.“ To není výňatek z díla Michala Pullmanna … nýbrž z novoročního projevu Václava Havla z 1. ledna 1990.připomíná francouzská historička Muriel Blaive.

  10. Zdeněk Gryc napsal:

    za Nacismu a Hitlera
    to bylo také tak, že ?

  11. Zdeněk Gryc napsal:

    něco přímo k meritu blogu:

    Velehrad připomene tři výročí:
    Akci K,
    návštěvu Jana Pavla II
    . a úmrtí kardinála Špidlíka
    ———————————-
    tedy jediná větička

    BY NE-BYLO

  12. Zdeněk Gryc napsal:

    PIVO JE PIVO

    Trojice opozičních politiků se hned po vyhlášení výsledků sešla na pivu. Koalice pro sněmovní volby 2021 se rýsuje.
    20:55
    ————————————————————
    VŮBE C TO SEM NEPATŘÍ

    ale PRÁVĚ DNES
    03. – 04.10.2020: ČPV Hamerský potok – ZRUŠENO
    Datum: 03.10.2020 – 04.10.2020
    Místo konání: Malý Ratmírov – Jindřiš
    Kraj: Jihočeský kraj
    ________________________________________
    ________________________________________
    Místo: Hamerský potok v úseku Malý Ratmírov – Jindřiš
    Obtížnost: WW1 – 3, zejména horní úsek Ratmírov – Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.

    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE

    ŽE ?…

  13. Zdeněk Gryc napsal:

    „Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.“

    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE

    ŽE ?…

    NĚCO JAKO KORONAVIVIRUS
    PRÁVĚ DNES

    že ?

  14. Zdeněk Gryc napsal:

    PRÁVĚ DNES – VELEHRAD

    Zdeněk Gryc | Sobota, 3. 10. 2020 v 8:15
    Zdeněk Gryc říká:
    Sobota, 3. 10. 2020 v 22:24

    „Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.“

    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE
    ŽE ?…
    NĚCO JAKO KORONAVIVIRUS

    PRÁVĚ DNES
    že ?
    ———————————-

    TAK TEDY ZJTRA,
    NEBO RADĚJI NA JINÉM BLOGU

    S PODPISEM A FOTO

    JINÉHO AUTORA ?

    „NADĚJE PRÝ UMÍRÁ POSLEDNÍ,ŽE ?“

    PRÁVĚ DNES – VELEHRAD

    Zdeněk Gryc | Sobota, 3. 10. 2020 v 8:15
    Zdeněk Gryc říká:

    Sobota, 3. 10. 2020 v 22:24
    „Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.“

    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE
    ŽE ?…¨

    NĚCO JAKO KORONAVIVIRUS
    PRÁVĚ DNES
    že ?

    BBC
    Dobrou noc a pevnou naději

  15. Jan P napsal:

    To bylo furt, jak sdílí odkaz Václava Havla a teď s Havlem nesouhlasí ani trochu…
    Novoroční projev(…)Václava Havla z 1. ledna 1990.,který připomíná francouzská historička Muriel Blaive.

    Jasně-Hitler,Stalin byl levičáci. Proto s Hitlerem lidovci a pravicoví liberálové vytvářeli koalice proti sociálním demokratům,které odstraňovali z radnic a spolkových sněmů. Společně pak nacisté,konzervativci a pravičáci ničili levicovou kulturu jako třeba Bauhaus.
    Pozn.Autor blogu a internetový diskutér Zdeněk Gryc zde Bauhaus před časem pozitivně zmiňoval.

    Bauhaus byla škola výtvarného umění, která vznikla v roce 1919 v Německu, v roce 1933 byla z ideologických důvodů zrušena.Šlo o jednu z nejvýznamnějších škol umění, designu a architektury moderní doby.
    Zdroj:Wikipedie

    Já to rovněž za žádné překvapení nemám. Smysluplná levicová alternativa tu zatím není, socialistická revoluce taky ne, tak se možná budeme muset smířit s touto Trojkou. Je to na občanech, nakolik se nechají neoliberály vyjebávat.

    Zdeněk Gryc říká:
    Sobota, 3. 10. 2020 v 22:14
    PIVO JE PIVO
    Trojice opozičních politiků se hned po vyhlášení výsledků sešla na pivu. Koalice pro sněmovní volby 2021 se rýsuje.

  16. Zdeněk Gryc napsal:

    TENTO BLOG JE O :

    Velehrad připomene tři výročí:
    Akci K,
    návštěvu Jana Pavla II
    . a úmrtí kardinála Špidlíka
    Napsal Mgr. Bc. Pavel Siuda
    Vytvořeno: 21. září 2020
    Zobrazení: 188
    Velehrad – V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku
    – 70 let od Akce K („kláštery“),
    30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a
    10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ.
    V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950.
    —————————————-

    HISTORICKÝ OKAMŽIK

    tohoto památného aktu
    včetně pamětní desky

    byl včera asi v 19:30 na ČT 24

    NEZAPOMENOUT !
    —————————————-

    Paměť a dějiny 4/2019
    Aktuální číslo Paměti a dějin připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů.
    Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí „otroci s inženýrským diplomem“ projektovali sídla národních výborů,
    sorelové kulturní domy, pětiletková sídliště či exkluzivní letovisko na Orlíku pro komunistické pohlaváry.

    Série článků a rozhovorů odkrývá souvislosti tohoto fenoménu,
    který se komunistickému režimu podařilo před veřejností téměř dokonale utajit.

  17. Jan P napsal:

    V jakém světě to žijeme, když jediný rozumný světový lídr je papež.

    Papež František
    @Pontifex
    „Vraťme se zpět k „normálnosti“ nemocné nespravedlností, nerovností a degradací životního prostředí. Normálnost, k níž jsme povoláni, je normou Božího království, kde existuje chléb pro všechny a sociální organizace je založena na přispívání sdílení a distribuce“

  18. Zdeněk Gryc napsal:

    opakování
    ———————————

    Zdeněk Gryc říká:

    Sobota, 3. 10. 2020 v 9:54

    4 komentářů k článku “PRÁVĚ DNES – VELEHRAD”

    NĚCO O VELEHRADU BY NE-BYLO ?
    ————————————

    něco k Akci K

    v tu-zemsku
    také ne ?

  19. Zdeněk Gryc napsal:

    Akce K

    a hřbitov internovaných kněží a sester na Moravci.

    Kristus socha, která uctívá jejich památku a je věnována:

    „ŠKOLSKÉ SESTRY
    DE NOTRE DAME“
    Nápis najdeme dole na pomníku
    ————————–
    převzato:

    Akad. Soch. Roman Podrázský
    Jsem rád, že Horácká galerie, z iniciativy jejího ředitele, pana doktora Chalupy, uspořádala výstavu jeho díla. Roman Podrázský se těšil na svobodu, demokracii, tedy opak nacismu a komunismu. Ve funkci starosty v Přibyslavi ukázal, že i v politice mohou být slušní lidé.
    Jeho práci starosty ukončilo předčasné úmrtí.

    Dílo Romana Podrázského není mnohdy líbivé, ale má ducha a poslání.
    Jsou tací, co to nemohou pochopit. Jsou i tací, kterým memento vložené do jeho díla vadí.
    Nacismus a komunismus jsou si blízké v architektuře, v pojetí sochařského díla a vztahu k jeho autoru.
    Je to stejné, jako přístup obou totalit k národním dětským organizacím, Sokolu a Skautu.
    V této souvislosti bych chtěl vzpomenout na poslední spolupráci architekta se sochařem Podrázským – pomník faráře Toufara v Čihošti.
    Byl realizován pod patronací opata želivského kláštera, Vítem Tajovským.

    Historie, nejenom toho opata i kláštera, je dobře známa,
    stejně jako osudy internovaných kněží a sester.
    Roman Podrázský si toho byl dobře vědom, jeho socha Krista na Moravci,
    se svými jemnými epizodními rytinami je toho důkazem.
    Socha byla realisovaná za totáče.
    Roman mne k ní před začátkem naší spolupráce dovedl,
    aby mi ukázal „in situ“ co spolupráce s ním znamená.
    Soudruzi si toho byli dobře vědomi a socialistické komise nás dokázali vypoklonkovat i 7x.

    Myslím, že odpolední výlet do Moravce a prohlídka lesu křížů kněží a sester,
    a jim věnované Podrázského soše Krista,
    by měla být málem občanskou povinností.

    Jihlava 4. 9. 2013. Zdeněk Gryc
    ———————————————————————-
    Roman Podrázský
    Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
    Roman Podrázský (24. února 1943 Přibyslav – 2. dubna 2001 Přibyslav) byl český akademický sochař, starosta města Přibyslavi, regionální mecenáš a první vydavatel Přibyslavského čtvrtletníku.
    Po ukončení studia v roce 1970 přišly potíže s tehdejším režimem. Nepodvolil se totiž požadavkům, aby do své tvorby zahrnul „milicionáře a rudé hvězdy“; proto nebyl přijat do Svazu umělců. Měl velké problémy sehnat dostatek práce. Přesto se Podrázskému podařilo realizovat několik desítek uměleckých děl.
    Většina jeho soch je z pískovce a nachází se v Přibyslavi. Největším a bezpochyby nejvyšším dílem tohoto sochaře je Mariánský sloup.
    Nejrozsáhlejším dílem je křížová cesta v Meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla. Toto ojedinělé dílo z hořického pískovce se v mnohém odlišuje od klasické křížové cesty. Zatímco v klasické křížové cestě najdeme čtrnáct zastavení, zde jich napočítáme pouze dvanáct, avšak žádný výjev nechybí. Ve dvou případech jsou totiž dva z nich ztvárněna v jednom monumentu. Každá plastika navazuje na nějakou myšlenku z Bible.
    Tento nejrozsáhlejší cyklus dvanácti skulptur, vznikající v letech 1986–1991, byl pak dokončen ještě souborem obrazů pro kapli Maxmiliána Kolbeho.
    25. května 1996 byl odhalen soubor 16 kamenů – pomníků vězňům uranových dolů na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Sochař tento památník vytvořil na žádost Konfederace politických vězňů. Památník nese jméno Křížová cesta ke svobodě.
    Roman Podrázský se věnoval také umění malířskému. Byl i starostou města Přibyslavi, mezi nejvýznamnější projekty a akce té doby patří „Mlékárenské dny“,[zdroj?] stavba nové radnice a oprava starého špitálu.
    Po jeho smrti v Přibyslavi vznikla ulice Podrázského a v roce 2006 byla v Přibyslavi a blízkém okolí vybudována Naučná stezka Romana Podrázského.

  20. Zdeněk Gryc napsal:

    JE ANONYMITA SVIŇÁRNA ?

  21. Zdeněk Gryc napsal:

    Alsek – ledová řeka
    Dnes18:15
    Vyhledat na Seznam.cz
    V závěru léta 2019 se malá česko-kanadská expedice pokusila o sjezd obtížně dosažitelné ledovcové řeky Alsek na území Kanady a Aljašky. Záměrem filmu je odvyprávět příběh této vodácké expedice, spojené s pohybem v prostředí neobvyklé a drsné krásy. Ukázat divákům obrazy míst, do kterých se mohou dostat jen velmi těžko,
    a pomoci pochopit motivaci lidí, kteří si bez podobných akcí nedovedou svůj život představit.
    Jejich motivací není touha po ocenění ani po výkonu,
    ale konfrontace sama sebe v extrémně nepříznivém a náročném prostředí.

    Mimo vlastního sjezdu řeky byla pro členy expedice důležitá i čistota stylu, tzn. dostat se všude vlastní silou, kombinací pěšího pochodu s plavbou po menších přítocích, s přenáškami lodí i zavazadel.
    Všichni účastníci expedice se potom shodli, že celý podnik byl nejobtížnější a nejdobrodružnější ze všech akcí, které kdy absolvovali.
    Režisér Ladislav Moulis natočil pro ČT několik filmů, jejichž tématem byl právě pobyt a činnost člověka v neobvyklých a náročných podmínkách (např. Návraty do bílé samoty, Hráč bez limitu, V rytmu řeky, Go, K Pacifiku přes Coat Mountains). Tento otevřený cyklus je tedy právě teď doplněn o další zajímavý snímek.
    ————————————————————————
    Pavel Brantál, na pár treků mne vzali.
    I na vodu na Salze a zimní výstup na Durenstein, „Kozel“ natočil film

    Chtělo to narodit se o 50 let později,

    s tím souvisí nesouvislé,
    Kdo jel párkrát za totáče HAMERÁK nezapomene. . .
    ————————————————————————-
    1. Zdeněk Gryc říká:
    Sobota, 3. 10. 2020 v 22:24
    „Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.“
    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE
    ŽE ?…
    NĚCO JAKO KORONAVIVIRUS
    PRÁVĚ DNES
    že ?

  22. Zdeněk Gryc napsal:

    1. Zdeněk Gryc říká:
    Úterý, 6. 10. 2020 v 19:23
    Alsek – ledová řeka
    Zajímavý dokument

    Na Wikipedii najdeme story vodáků na kterou vlastně hoši na včerejším vodáckém filmu navázali.
    Byl to Štěrba a Štětina na jejich Matyldě.

    Všechno to najdeme na Wikipedii, kde jsou uvedeny jejich publikace.
    Štěrba už toho k ekologii moc neřekne, ale z jeho díla by měli ekologové čerpat.
    Štětina jako senátor, po neobyčejně dobrodružném životě člověka a žurnalisty,
    který se uměl pohybovat v zemích o kterých se jejich knihách hovoří,
    má úplně jiný status než jeho kolegové politici.

    To je, důvod proč si ho velice vážím.
    Dovedu představit, tak jak jsem poznal Štěrbu, že třeba se mohli v něčem splést,
    ale vždycky se snažili napsat poctivou pravdu.
    Psali ji pochopitelně ze svého pohledu.
    Tolerance k názoru druhého, je to co nejenom v JL chybí.
    —————————————————–
    Štěrba – naše vycházky do přírody začaly za Protektorátu do močálů a písečňáků ve Starých Černovicích, kde bylo hodně Hajoťáků, kteří si dovolili prásknout vzduchovkou po českých klucích v jejich rajonu.

    Tatry a Slovenský Ráj, o kterém toho Otakar také dost napsal, to začalo v roce 1950.
    Jihomoravský kras, Ochozská jeskyně 1952-58.

    „Pavel Brantál, na pár treků mne vzali.“

    PRÁVĚ LETOS / Vždycky je to naposledy/
    Jeseníky Josefínka
    pátek 21. února 2020
    —————————
    Vltava
    čtvrtek 7 května 2020
    ———————————-
    Rychlebské hory
    pátek 22. května 2020
    —————————
    Je snadné sedět u telky, koukat na fotbal a hokej.
    Hrát dobrodružné počítačové hry.

    “ Alsek – ledová řeka“.
    To zajisté není pro každého, ale inspirací to jistě je.
    —————————————————————————

    Pro plavání v Jihlavě toho hodně udělal Olda Háj,
    pro kanoistiku Mirek Krechler

    převzato:

    Pohár R4 v Roudnici n.L. :
    5. 10. 2020
    Pátek 18.9.:
    K pokračování v seriálu závodů Českého poháru R4 2020 jsme sešli již další víkend na USD v Roudnici. Moderní kanál je pro rafty velice vhodný a to jak průtokem, 18 m3/sec,
    tak i šířkou, která umožňuje pohodlné manévrování člunů tak i variabilnost pro stavbu tratě.
    Tradiční trénink samozřejmě proběhl a v posádce Ježek teamu se svezli i Jindra s Martym.
    Ti se ještě prostřídali na kyblíku.

    Sobota 19.9. : Slalom se pořadateli povedl, obsahoval 13 branek a byl plynulý,
    ale současně i dostatečně náročný.
    Ježek teamu se nevyhnul problémům. Ve slalomu předváděl nevyrovnané výkony.
    V open kategorii si dokonce zaplavali, když ve snaze vyhnout se tyčkám se doslova přesypali do vody.

    Bylo to k všeobecné potěše přítomných raftařů.
    Přesto si mezi veterány odnesli druhé místa.
    V závodě open si dojela pro 6.místo Ve sprintech, které jim letos nevycházeli se naopak předvedli v dobrém světle a závodu v open dojeli na 5.místo.
    Mezi veterány zopakovali 2.místo. S tím vládla velká spokojenost.
    Na startu byli i Marty Fuchs s Jindrou Krejčím a v posádce Managerů
    si ve slalomu dojeli pro velice dobré 5.místo, když předvedli profesorský výkon.
    Ve sprintu si pak dopádlovali pro 9.místo.

    Všechny dny jsme perfektně zakončili u grilu.
    ——————-
    JAK JINAK, že „

Leave a Reply