Blog Jihlavských listů

Ján Lauko
38- Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.

Trochu jiný pohled na koronavirovou krizi

Ján Lauko | Pondělí, 5. 10. 2020 v 19:39

Když v minulých dobách čelili naši předkové pandemiím velkého rozsahu, přistupovali k ním úplně jiným způsobem, než my dnes. Viděli v nich totiž v první řadě podnět k pokání. Viděli v nich výstražně zvednutý prst Boží, upozorňující je na to, že dělají něco špatně. Že žijí nesprávně a že to je třeba změnit.

Každé pokání však začíná sebereflexí. Sebereflexí ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a duchovních zákonitostí. Naši předkové se snažili v první řadě znát právě tohle! Právě v tomto se snažili zjednat nápravu! To bylo jejich „proti krizové“ opatření číslo jedna!

My se sice také ptáme, co jsme udělali špatně, ale ne z hlediska mravních a duchovních souvislostí, ale jen tak, jako vždy z hlediska materiálního. Mluví se například o čínských mokrých trzích a o katastrofální hygieně, která tam vládne, jako o možné příčině vzniku koronavíru Covid-19. Existují různé konspirační úvahy, které říkají že jde o uměle vyrobený virus, a samozřejmě, existují ještě mnohé další teorie.

Nicméně základní otázka, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitostí, když jsme nuceni něco podobného prožívat, taková otázka nikde nezaznívá. Takovou otázku si lidé dneška vůbec nekladou. Taková otázka je pro ně bezpředmětná a nemá žádný význam. Z hlediska moderního člověka 21. století by bylo vysloveně směšné, kdyby něco podobného zaznělo na setkáních  krizového štábu.

Ale právě tato otázka a odpověď na ni je tím nejdůležitějším, co bychom měli vědět, a co by mělo všude zaznívat. Právě naše sebereflexe ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitosti ve vztahu k příčinám vzniku koronavirové krize je ta nejzásadnější. Právě její pochopení a náprava těchto věcí je tím, k čemu jsme ve skutečnosti krizí tlačeni.

Neboť ve skutečnosti se za všemi možnými a potenciálními materiálními příčinami skrývá prvotní příčina, kterou je překračování mravních a duchovních zákonů Toho, bez něhož Vůle v našem univerzu ani jediný lísteček ze stromu nespadne.

No a my se nyní pokusme ze symboliky vnějšího dění, souvisejícího s koronavirovou krizí vydedukovat a poznat, k čemu konkrétnímu nás jejím prostřednictvím tlačí a usměrňuje Vůle Vyšší Moci.

Dříve ale, než začneme, bychom si měli uvědomit, že to, co se kolem nás děje, není vůbec náhodné. Je to vždy zákonité, podléhající zákonu příčiny a důsledku. A vždy to v sobě nese určitou symboliku.

No a právě řeč symboliky představuje hlubší rozměr, který zvenčí, na základě vnějších dějů a situací, proniká do nitra a poukazuje na vnitřní děje. Jeho cílem je upozornit na skryté, vnitřní a skutečné souvislosti vnějších dějů.

Neboť vše kolem nás má rozměr vnější a viditelný, jakož také rozměr vnitřní, neviditelný, ale zásadní. A právě skrytý vnitřní rozměr je tím klíčovým, co určuje charakter vnějších dějů a událostí. Jaký je tedy charakter a podstata toho vnitřního, takový je na základě něj charakter i podstata toho vnějšího.

Jak se to projevuje a co to znamená v souvislosti s koronavirem?

Koronavirus klade na nás všech z vnějšího hlediska zvýšené nároky na hygienu a čistou. A to ve formě zvýšené hygieny rukou, jakož také ve formě ochrany před zvenčí přicházejícím rizikem infekce prostřednictvím nošení ochranné roušky.

Čistota a ochrana! Pokud symbolicky zvnitřňíme tyto dva podněty, které na nás zvenčí klade koronavirus, dostaneme požadavek čistoty a ochrany našeho nitra. To vnější je totiž, jak jsme si řekli, odkazem na to vnitřní a je jeho symbolikou. Je odkazem a symbolikou toho vnitřního, o které jde především!

A právě to vnitřní máme držet v mnohem větší čistotě a ochraňovat to před všemi negativními vlivy. Právě k tomu nás ve skutečnosti zvenku směrem dovnitř tlačí koronavirus! To se nám snaží říct! To je záměrem a cílem Vyšší Moci, stojící za ním!

Lidská bytost se má konečně začít mnohem intenzivněji snažit o čistotu vlastního nitra a o jeho ochranu před všemi zlými, nečistými a negativními vnějšími vlivy. Máme se už konečně začít více snažit o čistotu své mysli, o čistou svých emocí, svých pohnutek, svého chtění, své vůle a svého srdce.

Tlak koronavirové krize nás směřuje k hygieně našeho vnitřního života a k ochraně této hygieny, protože za všemi jejími možnými potenciálními materiálními příčinami stojí jediná prvotní příčina, spočívající ve Vůli Vyšší Moci, která tlačí na lidstvo, aby se stalo mravnější, morálnější a duchovnější.

Vnější symbolika koronavirové krize nás směřuje k vnitřní práci na sobě! K životní nezbytnosti vnitřní práce na sobě, spočívající v zachovávání čistoty našeho nitra a v trvalé ochraně této čistoty! To se v současnosti stává základní podmínkou přežití ve stvoření!

Jedině ten, kdo toto pochopí a začne to v sobě také vnitřně realizovat, jedině ten bude v bezpečí během současné krize i během dalších událostí, které budou přicházet. Jen toto může lidem poskytnout záruku bezpečí! Jen tehdy, když se budeme snažit o čistou našeho nitra a o jeho ochranu před všemi nečistými a negativními vlivy, jen tehdy uděláme pro sebe maximum! K tomuto nás tlačí současné dění, o jehož nejvnitřnějším duchovním rozměru lidé nic nevědí a nechtějí nic vědět.

Protože všechna slova, vybízející lidi k duchovnímu obrození, čili k tomu, aby se stali lepšími, čistšími, spravedlivějšími a duchovnějšími se ukázala být jako kontraproduktivní, nadešel čas činů. Už ne slova, ale reálné dění nás bude bolestivě přesvědčovat a tlačit k tomu, abychom se stali v první řadě vnitřně, a potom i navenek lepšími, spravedlivějšími a duchovnějšími. A tento tlak událostí a vnějšího dění se bude stupňovat do takové míry, že lidé budou donuceni vstoupit do svého nitra a udělat si v něm konečně pořádek. Udělat si v něm pořádek, očistit ho a už potom trvale dbát o jeho čistotu a trvale ji ochraňovat.

Jedině takový lidé budou chráněni! Ostatní budou nechránění a vydání všemu zlému napospas, i kdyby měli roušku čtyřiadvacet hodin denně a úzkostlivě dodržovali všechny hygienické požadavky. Budou nechránění, protože nechtěli pochopit, že v konečném důsledku a v první řadě jde především o hygienu a čistotu jejich nitra a o její ochranu. Jde o čistou jejich mysli, čistotu jejich chtění, jejich vůle, jejich pohnutek, jejich přání, jejich emocí a jejich cítění. Pokud toto nemají jsou nečistí tak, jako kdyby si vůbec nikdy neumývali ruky a nenosili žádnou ochrannou roušku. A proto si je to nečisté nakonec najde a zničí je.

Jen ten, kdo usiluje o čistotu a ušlechtilost vlastního nitra a snaží se ji trvale chránit, jen ten může ochránit své bytí před zkázou. Kdo ale takové úsilí nevyvine, ten ve velkém začínajícím očistném procesu našeho stvoření své bytí nezachrání, protože jeho vnitřní nečistota ho nakonec dožene do neštěstí.

Aby k tomu nemuselo dojít, třeba mít nestále na paměti toto zásadní ponaučení: Udržujte krb svých myšlenek čistý, protože jedině to je cesta k míru a ke štěstí.

To ale znamená, že pokud krb svých myšlenek z jakýchkoliv důvodů čistý mít nebudeme, půjdeme cestou katastrof a neštěstí.

Pokud tedy koronavirovou krizi i její tlak směrem zvenku dovnitř správně pochopíme, a vnitřně zrealizujeme, může se nám stát cestou k míru a štěstí. Pokud však její tlak vnitřně správně nepochopíme a nezrealizujeme, stane se nám cestou k neštěstí a zkáze.

Závěr: Vedle všech hygienických opatření myslete také na čistotu vlastního nitra.

6 komentářů k článku “Trochu jiný pohled na koronavirovou krizi”

  1. Zdeněk Gryc říká:

    Západní způsob myšlení se hroutí. A spolu s ním také západ!
    Ján Lauko | Čtvrtek, 5. 4. 2018 v 19:42

  2. Zdeněk Gryc říká:

    ROMANTIKU ZÁPADU ZNALI NAŠI OTCOVÉ. . . TRAMPOVÉ ZA PRVNÍ REPUBLIKY A CK.

    „To ale znamená, že pokud krb svých myšlenek z jakýchkoliv důvodů čistý mít nebudeme,
    půjdeme cestou katastrof a neštěstí.“

    JSOU LIDÉ. KTEŘÍ SE SNAŽÍ KAŽDÝ VEČER SEDĚT U KRBU
    RÁNO HO VYMÉST

    HOŠI,
    BRANTÁLOVÉ,
    KAZDÍKOVÉ,
    NESEDÍ U KRBU, ALE U OHNIŠTĚ. . .

    V USA

    CHYBA JE, ŽE JSME SE NENARODILI O 50 LET POZDĚJI

    NACISMUS

    KOMUNISMUS
    ————————————–
    Alsek – ledová řeka
    Dnes18:15
    Vyhledat na Seznam.cz
    V závěru léta 2019 se malá česko-kanadská expedice pokusila o sjezd obtížně dosažitelné ledovcové řeky Alsek ¨
    na území Kanady a Aljašky. ¨
    Záměrem filmu je odvyprávět příběh této vodácké expedice, spojené s pohybem v prostředí neobvyklé a drsné krásy. Ukázat divákům obrazy míst, do kterých se mohou dostat jen velmi těžko, a pomoci pochopit motivaci lidí, kteří si bez podobných akcí nedovedou svůj život představit. Jejich motivací není touha po ocenění ani po výkonu, ale konfrontace sama sebe v extrémně nepříznivém a náročném prostředí. Mimo vlastního sjezdu řeky byla pro členy expedice důležitá i čistota stylu, tzn. dostat se všude vlastní silou, kombinací pěšího pochodu s plavbou po menších přítocích, s přenáškami lodí i zavazadel. Všichni účastníci expedice se potom shodli, že celý podnik byl nejobtížnější a nejdobrodružnější ze všech akcí, které kdy absolvovali. Režisér Ladislav Moulis natočil pro ČT několik filmů, jejichž tématem byl právě pobyt a činnost člověka v neobvyklých a náročných podmínkách (např. Návraty do bílé samoty, Hráč bez limitu, V rytmu řeky, Go, K Pacifiku přes Coat Mountains). Tento otevřený cyklus je tedy právě teď doplněn o další zajímavý snímek.
    ————————————————————————
    Chtělo to narodit se o 50 let později, s tím souvisí nesouvislé,
    Kdo jel párkrát za totáče HAMERÁK nezapomene. . .
    ————————————————————————-
    1. Zdeněk Gryc říká:
    Sobota, 3. 10. 2020 v 22:24
    „Dvoreček je peřejnatý a vyžaduje dobrou znalost jízdy na úzké, rychlé, divoké a nepřehledné řece.“

    KDO TO NĚKDY JEL NEZAPOMENE
    ŽE ?…
    ————————————————————————————————————-

  3. Zdeněk Gryc říká:

    Západní způsob myšlení se hroutí. A spolu s ním také západ!
    Ján Lauko | Čtvrtek, 5. 4. 2018 v 19:42

    Gulag, sovětská historie
    Dnes22:00
    Vyhledat na Seznam.cz

    Předchozí fotografieDalší fotografiePřejít do galerie
    Stalin, který si v roce 1934 na XVII. sjezdu Komunistické strany upevnil pozici, zahájil práce na kanálu Moskva – Volha a na výstavbě nové transsibiřské železniční magistrály. NKVD, nástupnická organizace GPU, buduje další tábory a mění Gulag na skutečnou vězeňskou průmyslovou mašinérii. Počet vězněných v Gulagu překročil v roce 1935 hranici jednoho milionu. Moskevské procesy, výkladní skříň kampaně zvané „Velká čistka“, maskují represe, ke kterým dochází v sovětské společnosti a dotýkají se bezejmenných lidí. Hromadné popravy i svévolná zatýkání zrychlují tempo. V lednu 1939 pracovaly v Gulagu už dva miliony vězňů. 22. června 1941 zaútočilo na Sovětský svaz Německo. Podmínky vězněných v Gulagu se zhoršují, hladomory a nemoci provázející rok 1942 jejich řady krutě pustoší. Po roce 1945, navzdory sovětskému vítězství nad nacistickým Německem, „Souostroví Gulag“, dodavatel nezbytných základních surovin, nadále roste.

  4. blade říká:

    ZG – https://i.pinimg.com/originals/f3/fd/7d/f3fd7d0dd751e7af5a547f81d8278e04.gif

  5. blade říká:

    V roce 1973 byla v Izraeli stávka lékařů, trvající 29 dní. Stížnosti pohřebních služeb odstartovaly podrobnější šetření a ukázalo se, že po dobu stávky poklesla úmrtnost obyvatel –o celých 50 %.

    V roce 1976 vyvolala stávka v Bogotě trvající 52 dní pokles úmrtnosti o 35 %.Protestní omezení práce v Los Angeles v roce 1976 vyvolalo pokles úmrtnosti o 18%. Za stávky ve Velké Británii v roce 1978 se rovněž udává pokles úmrtnosti. Po těchto zkušenostech znovu stávkovali lékaři v Izraeli v roce 1983, ale během stávky zachovali urgentní péči a navíc zřídili „alternativní centra péče“.

    Zdá se že existuje jakási bazální, základní úmrtnost, které by teoreticky bylo dosahováno bez lékařské péče a k ní se přičítá příspěvek lékařské péče, který může být kladný – úmrtnost zvětšuje, či záporný – úmrtnost zmenšuje. A této bazální, základní úrovně je dosahováno po dobu stávky, kdy je poskytování lékařské péče zablokováno. Podle výše uvedených údajů je tedy příspěvek lékařské péče k úmrtnosti kladný a v některých případech (stávka v Izraeli 1973 ) je stejně velký, jako ona bazální, základní úmrtnost.

    Jde tedy o iatrogenní (lékařem způsobené) poškození. Ivan Ilyich ve své knize Limits to medicine – Medical Nemesis: The expropriation of health iatrogenitu rozdělil do tří hlavních oblastí – klinickou iatrogenezi, sociální iatrogenezi a kulturní iatrogenesi.

    U klinické iatrogeneze může jít buď o:
    – Poškození pacienta přímo lékařem, buď postupem non lege artis nebo postupy s jistým rizikem pro pacientovo zdraví.
    – Zvýšené riziko při pobytu v nemocnici u důsledku nosokomiální infekce, stresujícím prostředím či psychickou traumatizací omezením svobody, bolestí, stresující rolí pacienta, obavami o budoucnost a pod.
    – Poškození pacienta léky v důsledku vedlejších účinků, neznámých interakcí, individuální reaktivitou, alergickými a toxickými reakcemi, nesprávným dávkováním apod.
    Tento typ iatrogenese měl patrně hlavní vliv na snížení úmrtnosti během stávky.

    Sociální iatrogeneze dle Ivana Ilyicha zahrnuje poškození zdraví působením medicínsko – průmyslového komplexu – v lidech se otevřenou či skrytou reklamou pěstuje představa, že zdraví je majetek, který si lze za peníze koupit. Nejlépe nákupem těch a těch léků, diet, přístrojů, kosmetických přípravků atd. Různými formami se získávají ke spolupráci lékaři aby tak i oni předepisovali ty správné léky, vyšetření, doporučovali ty správné přístroje a pomůcky.
    Tento typ iatrogenese byl během stávky zřejmě omezen pouze částečně.

    Kulturní iatrogenese podle jmenovaného autora značí důsledky vytržení člověka z přirozeného prostředí, z něhož vzešel. I když se sociálně a kulturně přizpůsobil, geneticky a biologicky k přizpůsobení nedošlo. Civilizace odstranila selekční tlaky, kterými se genofond udržoval na určité „zdravé“ úrovni, kulturní návyky odstraňují tlaky infekcí zvenčí a tak zřejmě umožňují rozvoj alergických a autoimunních nemocí v populaci.
    Tento typ iatrogeneze zřejmě sehrál v poklesu úmrtnosti během stávek minimální roli.

    Popsané údaje jsou ze sedmdesátých let minulého století, dnes jsme, doufejme, trochu dále. A mapují situaci v době zastavení lékařské péče na relativně krátkou dobu. Je otázkou, jak by to vypadalo za rok, za deset…..Nicméně analýzy z Velké Británie a USA se shodují v tom, že vliv lékařské péče na prodloužení střední délky života je velmi malý, hlavní prospěch přinesla zlepšená výživa a hygiena.

    Zpracováno 21.01.2008 podle diplomové práce studenta 3. LF UK.

  6. blade říká:

    Globální emise CO2 v pololetí podle studie rekordně klesly, víc než za druhé světové války.
    Vliv na pokles měla koronavirová omezení.

    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3206800-globalni-emise-co2-v-pololeti-podle-studie-rekordne-klesly-vic-nez-za-druhe-svetove

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I