Blog Jihlavských listů

Miloš Vystrčil
24- Narozen v roce 1960. Od roku 2009 vysokoškolský učitel na VŠP v Jihlavě. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou Senátu ČR. www.vystrcil.cz

Stavební zákon – všichni senátoři pro zamítnutí

Miloš Vystrčil | Středa, 14. 7. 2021 v 15:10

Ve čtvrtek 1. července jsme v Senátu projednávali návrh nového stavebního zákona.

Zákon byl tak postoupen z Poslanecké sněmovny do Senátu po schválení ve sněmovně těsnou většinou 92 hlasů, když k přijetí zákona bylo potřeba minimálně 88 hlasů.

V Senátu jsme stavebnímu zákonu věnovali maximální pozornost. Již při jednání v senátních výborech bylo evidentní, že pro většinu senátorů bude nepřijatelná v zákoně obsažená postupná demontáž smíšeného modelu veřejné správy, která by ve svém důsledku přinesla další vzdálení služeb občanovi (zrušení desítek malých stavebních úřadů).

Také bylo zřejmé, že bude pro senátory nepřijatelné prodražení celého procesu o personální a provozní náklady v řádu miliard korun, snížení kompetencí samospráv v oblasti územního plánování, vodního hospodářství nebo péči o zeleň.

Za naprosto pochybný považuji i způsob projednávání celého zákona. Působí od vlády nekompetentně a nedůvěryhodně, když jsou zásadní změny do zákona vtěleny až při projednávání v Poslanecké sněmovně pozměňovacími návrhy.

Nedivím se proto, že se zákonem nesouhlasí jednomyslně kraje, obce, města a naprostá většina profesních organizací.

Senátoři jsou úzce spojeni s praktickým životem ve svých regionech a i proto vrátili zákon Poslanecké sněmovně s jednomyslným návrhem na zamítnutí.

Pravděpodobně již v tomto týdnu bude známo, jak na návrh na zamítnutí stavebního zákona reagovala Poslanecká sněmovna. Pokud sněmovna hlasy 101 a více poslanců Senát přehlasuje, dopustí se poslanci, kteří budou hlasovat pro přehlasování senátního veta, dle mého názoru zásadního pochybení. Bude totiž zřejmé, že byli ochotni se v tomto případě řídit jiným imperativem, než je zájem obcí, měst a krajů, a tím i většiny obyvatel.

16 komentářů k článku “Stavební zákon – všichni senátoři pro zamítnutí”

  1. blade říká:

    Převzato z iMateriály

    5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákona:

    1. Jednotná soustava stavebních úřadů a jejich oddělení od samospráv
    Zákon zavádí jednotnou soustavu státních stavebních úřadů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Jedná se systémovou změnu, která řeší zásadní problém systémové podjatosti, tedy rizika zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb. Vznik jednotné soustavy státních úřadů těmto případům může zabránit. Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy.

    2. Zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. Konec úředního ping-pongu
    Jedním z hlavních důvodů pro přijetí nového stavebního zákona byla komplikovanost a roztříštěnost současné právní úpravy, jejímž důsledkem je neúměrná délka řízení o povolování staveb. Schválený zákon zavádí jedno společné řízení o povolení stavby namísto současného územního a stavebního řízení a řady dalších „zvláštních postupů“.

    S tím souvisí i integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Rozhodnutí stavebního úřadu bude vznikat ve spolupráci více oprávněných úředních osob. Samostatná zůstávají například stanoviska Agentury ochrany přírody pro záměry ve zvláště chráněných územích, rozhodnutí orgánu státní památkové péče v ochranném pásmu kulturní památky a památkové zóny, stanovisko hasičského záchranného sboru, vyjádření báňských úřadů, veterinární správy a některá další.

    Odvolací úřad kromě toho nebude oprávněn rozhodnutí vydané v 1. stupni rušit a vracet, ale vždy bude muset rozhodnout s konečnou platností. Tím se zabrání opakovanému projednávání věci, tzv. „úřednímu ping-pongu“.

    3. Změny v územním plánování a změny v požadavcích na výstavbu
    Územně plánovací dokumentace na všech úrovních, tedy Územní rozvojový plán pro území celého státu, zásady územního rozvoje kraje, územní plány obcí a regulační plány budou pořizovány v jednotně upraveném procesu. Zavádí se také lhůty pro její pořízení, byť nezávazné. Podrobněji je upravena možnost pořizování změn územně plánovací dokumentace a regulačních plánů z podnětu oprávněných osob a úřadů.

    Územně plánovací dokumentace se bude povinně vyhotovovat v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu a její vybrané části v tzv. jednotném standardu, tedy stejným formálním způsobem ve všech případech. Zákon také nově obsahuje definici „modrozelené infrastruktury“ a její obecnou podporu v územním plánování jako nástroje pro efektivní hospodaření s vodou ve městech.

    Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost vydat vlastní stavební předpisy, které stanoví podrobné požadavky na výstavbu odchylně od „celostátních“ prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. Od zákonem a prováděcími předpisy stanovených požadavků na výstavbu bude také možné se odchýlit v některých chráněných územích, u veřejně prospěšných staveb a v některých dalších případech, pokud takové řešení lépe ochrání veřejný zájem.

    4. Plánovací smlouvy ošetří vztahy obcí a investorů
    Zákon obsahuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, která poskytuje obcím i investorům větší právní jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury. Obec může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru. Ve smlouvě uzavřené na základě dobrovolné dohody stran se obec může zavázat mj. i podniknout kroky ke změně územního plánu nebo jej naopak po určitou dobu neměnit. Tento závazek působí jen vůči straně či stranám smlouvy, není právní překážkou pro výkon pravomoci orgánů obce.

    Závazky investorů se mohou týkat například účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb vyvolaných jejich záměrem, případně převzetí nákladů na tuto výstavbu nebo poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace.

    5. Přísnější odstraňování a dodatečné povolování staveb
    Zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolené tzv. „černých staveb“, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné, kromě splnění všech dalších zákonných podmínek, dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě. Zákon také výslovně stanoví, že pokud nebude žádost o dodatečné povolení stavby podána ve stanovené lhůtě, nelze stavbu dodatečně povolit.

    Mírnější podmínky budou platit v případě, kdy stavba byla podle zákona pravomocně povolena, ale povolení bylo následně zrušeno. Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím, pokud se v opakovaném řízení prokáže splnění všech zákonných podmínek. I pokud některá z těchto podmínek nebude splněna, stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud stavebník jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu větší újma, než jaká vznikne nenařízením odstranění stavby.

    ————————————————————————————–

    Schválení zákona je lepší řešení než odložení nezbytné reformy práva stavebního o řadu dalších let.
    Navíc zákona se zastává Hospodářská komora nebo Asociace developerů.

    —————————————————————————————-
    Srovnání náročnosti vyřízení stavebního povolení – 2019
    https://www.llentab.cz/wp-content/uploads/tabulky_exp.jpg

  2. Dom říká:

    Pokud se jedná o odtržení stavebního a územního řízení od samospráv, je to samozřejmě správně a samozřejmě chápu, že se to amosprávám nelíbí. Já neznám žádnou samnosprávu, která rozhoduje absolutně nestranně. Naopak já sám znám několik případů, kdy samospráva škodí jednotlivci z osobních/ politických důvodů. Tento zásadní problém MUSÍ být odstraněn a já naprosto nevěřím, pane Vystrčile, že o něm nevíte.

    A díky tomu nevěřím celému textu, jde vám jen o politiku. Upravte text a objektivním způsobem zhodnoťte fakta, pak to bude OK a bude to třeba i poučné. Věřím, že je v zákoně několik paskvilů, ale zatajováním to nespravíte.

  3. Jan P říká:

    A teď dostanu od blada flákanec.

    Nový stavební zákon je v krátké době další špatný, masivně regresivní zákon, kterými nás parlament bez větší pozornosti a diskuse oblažil. To je ovoce antikomunismu, který nedovoluje řešit cokoliv jiného, než třicet let staré bolístky.

  4. blade říká:

    Lejnu jp, které nikdy nic nepostavilo, nevybudovalo a nikdy nic stavět nebude o stavební zákon nejde. Je to jen další ubohá provokace. Od nedávno odříkaného chleba >(blade, p.Gryc, p.Dvořák) > vždy největší krajíc, že lape jp 🙂

  5. Zdeněk Gryc říká:

    Milan Lasica se po písničce uklonil,
    sesunul se k zemi a zemřel na jevišti…

    Nadarmo se neříká, že ti největší herci umírají přímo na jevišti.
    Slovenský herec, humorista, autor a zpěvák Milan Lasica zemřel v neděli přímo na koncertě se svou oblíbenou kapelou Bratislava Hot Serenaders ve Studiu L+S.

    „Jeho celoživotní dílo je jasným důkazem,
    že žádný režim nemá takovou moc,
    aby zastavil kreativitu, smích a přátelství,“
    dodal předseda vlády.

    Předseda parlamentu Boris Kollár zdůraznil, že dvojici Lasica-Satinský znali všichni.
    „Už jako malý chlapec jsem chodil do divadla na Lasicu a Satinského.
    Když je dávali v televizi, všichni jsme seděli u přijímačů,“ uvedl na sociální síti Kollár.
    „Byl součástí našich obývacích pokojů, přinášel radost, humor,
    ————————————————————————–
    ale také kritický pohled na komunistickou politiku.
    ————————————————————————–
    Patřil tak trochu každému, byl jako rodina,“ dodal předseda parlamentu.

    PS. s omluvou autoru blogu,
    vím, že by se Lasicovi také poklonil.

  6. Zdeněk Gryc říká:

    STEJNĚ JAKO SE MU POKLONIL VÁCLAV HAVEL
    —————————————————-
    V roce 2003 ho český prezident Václav Havel odměnil státním vyznamenáním medaile Za zásluhy.

  7. Berka říká:

    Ale takové jmelí … !

  8. Svatopluk Beran říká:

    Jakou asi má výpovědní hodnotu pocta a odměna slušnému člověku od VÁLEČNÉHO VAZALA.

    STEJNĚ JAKO SE MU POKLONIL VÁCLAV HAVEL
    —————————————————-
    V roce 2003 ho český prezident Václav Havel odměnil státním vyznamenáním medaile Za zásluhy.

    Václav Havel podporoval politiku NATO včetně vojenských operací, jakou bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999. Podporoval také operaci Trvalá svoboda, tedy intervenci USA a jejich spojenců v Afghánistánu od roku 2001.

  9. Dvořák říká:

    V jeho věku je i to jmelí slušný výkon.

  10. Zdeněk Gryc říká:

    „VÁLEČNÉHO VAZALA.“

    to jako naší republiky
    v bratrském objetí
    v srpnu 1948.

    ze story Evropy začínejme v tu-zemsku

  11. Zdeněk Gryc říká:

    „VÁLEČNÉHO VAZALA.“

    to jako naší republiky
    v bratrském objetí
    v srpnu 1968.

    ze story Evropy začínejme v tu-zemsku

  12. Zdeněk Gryc říká:

    pardon

    1948 to byl únor, že ?

  13. Zdeněk Gryc říká:

    SE SLUŠNOSTÍ NEJDÁL DOJDEŠ ???
    OSMDESÁTKOU KONČÍ SLUŠNOST ???

    co NATO zasloužilý „čtenář“ JL nyní „km“?

    Dvořák říká:
    Čtvrtek, 22. 7. 2021 v 10:54
    V jeho věku je i to jmelí slušný výkon.

    ————————————————

    Dvořáku, Dvořáku, do kterého roku a dne to plánujete, exitus
    pro sebe a svou rodinu ?

    NEČIŇ DRUHÉMU,CO NECHCEŠ ABY ON ČINIL TOBĚ !

    proč si stále otírat hubu o věk ?

    viz.

    1. Dvořák říká:
    Středa, 13. 3. 2019 v 10:47
    Možná se budu opakovat…
    …….. Umřít v osmdesáti není tragédie,ale slušnost. ………… Jiří Sovák

    NEZ – DVOŘÁCKÁ ANONYMITA

    převzato:

    Nepřišel o život, jen mu jej zkazili

    4.4.2008 Aktuality/Komentáře (2), autor:
    admin

    O jedné záměně dvou lidí shodných jmen. Jmen Milan Dvořák
    Po listopadu 1989 jsem byl jmenován Občanským fórem (OF) do nově utvořené redakční rady Jiskry a začal upozorňovat v Jihlavských listech na případy justičních vražd i nevinně odsouzených lidí.
    Tehdy jsem netušil, že viníci a pachatelé těchto násilností v převážné většině ujdou potrestání a po l9 letech nastane i doba, kdy osudy nespravedlivě postižených a zejména ukončení jejich životů už nebudou příliš lidi zajímat.
    Čtenáři JL i posluchači TV byli před časem seznámeni s drastickým případem záměny nebožtíků v jihlavském krematoriu.
    Rád bych upozornil na jiný případ, s nímž krematorium nemá co do činění, leda to, že oba hlavní aktéři tohoto příběhu v něm „skončili“. Případ lze nazvat „Utajená identita“ a týká se dvou lidí shodného jména. Jména Milan Dvořák.
    Právě stejné jméno mohlo zmást řadu lidí, kteří znali jen jednoho z Milanů Dvořáků.
    První Milan Dvořák, mukl
    Již 11. května 1990 jsem v článku s nadpisem Nepřišel o život, jen mu jej zkazili psal o skupině většinou mých spolužáků a kamarádů. Za pár čmáranic a hesel z nich jihlavská StB dle 1. a 5. zák. 231 udělala velezrádce a špiony.
    Potrestáni byli Zdeněk Matějka, Zdeněk Jabůrek, Karel Linhart, kominík Miloslav Kyba a Milan Dvořák, s předzdívkou MAX, který vyfasoval l5 let. Dohromady pět neplnoletých dostalo 55 roků vězení…
    Milan odseděl 11 roků. Trpěl v různých věznicích a v jáchymovských koncentrácích. Osm let za ním jezdila na návštěvy jeho dívka, než podlehla naléhání maminky Milana a vzala si jiného.
    Stresy, útrapy, podvýživa a uranové záření vykonaly své a Milanovi štěstí nepřálo. Byl třikrát ženat a rozveden. Nemůže zastávat odpovědné místo, není ve straně, nemá ten správný poměr, mnozí se s ním báli i mluvit. Tehdy mi řekl: „Přežil jsem jen díky sportu, jinak bych se nevrátil“.
    Napsal jsem také, že to byl nejoblíbenější kluk z naší maturitní třídy. Mnozí jej znali jinak: „Přijde do hospody, vypije sice jen dvě piva, pak jde domů, ale je tam denně.“
    Na původním dlouhém článku nemusím po letech měnit ani slovo. Pouze z pěti zatčených zůstal naživu již jen Karel Linhart.
    Druhý Milan Dvořák, redaktor
    Jihlaváci ale také znali jiného Milana Dvořáka, podstatně mladšího, dlouholetého redaktora komunistické Jiskry, kde s ním dávno před rokem l989 byly problémy zaviněné alkoholem.
    Po revoluci ztrátou novinářského zaměstnání a možná i privilegovaného členství ve straně vzrostla jeho nenávist k novému zřízení a začal psát různé „čmáranice a hesla“.
    To by v roce 1990 již nevadilo, dokonce by v JL rádi lecos otiskli. Nebyly to však výzvy k udržení práva a spravedlnosti, či svobodným volbám.
    Bývalý redaktor Milan Dvořák začal psát ručně tiskacím písmem po celé republice různé pamflety, dopisy a korespondenční lístky plné nadávek, které s oblibou podepisoval mým jménem a adresou.
    Díky shodě neobyčejných náhod jsem jeho anonymy dostal z OF Radotínských strojíren v Praze, současně od bývalého starosty Telče a dnešního ministra kultury Václava Jehličky a starosty Jihlavy Františka Dohnala.
    Tehdy jsem se obrátil na jihlavskou policii, která požádala vytypovaného pachatele redaktora M. Dvořáka o napsání podobných slov. Po grafologickém rozboru měla stejné znaky. Soud s alkoholikem by ale byl pro mne ztrátou času i peněz. Ač se prakticky přiznal, mávl jsem nad tím rukou.
    Kremace redaktora Milana Dvořáka v září 2006, jak jsem později ve Službách města Jihlavy, které provozují krematorium, zjistil, nebyla na přání příbuzných vůbec zveřejněna. Až dodatečným placeným oznámením ohlásila rodina kremaci bez účasti veřejnosti.
    Záměna jmen
    Nejen já, ale i další jsme se mylně domnívali, že tímto oznámením zemřel náš Milan Dvořák s přezdívkou Max.
    Po řadě e-mailů jsem však bývalého vězně Milana objevil v květnu roku 2007 v Domově důchodců (DD) Jihlava Lesnov, odkud si jednou vyjel taxíkem pro doplňky potravin.
    Dovezl jsem mu nákup, popovídali jsme si, ale při mé třetí návštěvě 10. července 2007 mi pracovníci DD Lesnov sdělili, že Milana poslali na psychiatrické vyšetření, protože chtěl jednak odjet na návštěvu za bývalou dívkou, a navíc měl zkažené potraviny v ledničce.
    Okamžitě jsem zajel na Psychiatrickou léčebnu (PL), kde byl Milan Dvořák na uzavřeném oddělení od 4. července umístěn.
    Milan mne ujistil, že sebevraždu neplánuje, když to neudělal za těch 11 let komunistického žaláře. Zdál se mi zcela normální a shodli jsme se na tom, že jako platící klient Domova důchodců má plné právo na to odjet někam – třeba taxíkem na návštěvu nebo požadovat při placeném úklidu odstranění či odnesení zkažených potravin.
    Ošetřující lékař tehdy nebyl přítomen, nemohl jsem se tedy nikoho vyptat na jeho zdravotní stav. Domníval jsem se ale, že ho za pár dní propustí.
    Dlouhý e-mailový dotaz jsem mohl odeslat dle dohody až po návratu do Prahy 24. července. Obratem jsem však dostal soustrastné sdělení, že Milan již 19. zemřel.
    Kremace bez oznámení veřejnosti
    Znovu jsem zajel na DD Jihlava Lesnov a sháněl informaci, zda byla hospitalizace Milana na PL oprávněná. Vše marno.
    Domov důchodců se vymlouvá na Psychiatrickou léčebnu, ošetřující lékařka správně sděluje, že není oprávněná podávat informace o zdravotním stavu a diagnóze….
    DD Jihlava-Lesnov nezařídil ani pohřeb. Vymlouvá se na to, že to odmítla jeho poslední rozvedená manželka a pochopitelně to odmítla i jeho bývalá nemocná snoubenka v Praze. S údajným synem z jednoho ze tří nepodařených manželství, který žije v cizině, asi kontakt možný nebyl.
    Kremaci nakonec zajistily SMJ bez obřadu a především bez oznámení veřejnosti.
    V Praze jsme se s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděždou Kavalírovou shodli, že poslání na psychiatrické vyšetření je od roku 1948 stále stejný způsob, jak se zbavit nepohodlného klienta.
    Milanův důchod přes 20 tisíc měsíčně (za 11 let v žaláři) umožňoval nejen používání taxíku k občasné návštěvě, placení úklidu ledničky či pokoje, ale především mohl umožnit trávit poslední dva týdny života v pohodlí DD nebo nemocnice, a nikoliv opět za mřížemi a zámky společných ložnic uzavřeného psychiatrického oddělení.
    Je možné, že Milan obřad nevyžadoval, ale rádi by se s ním rozloučili kamarádi z Konfederace politických vězňů, nebo alespoň jihlavští spolužáci, kteří o úmrtí vůbec nevěděli.
    * * *
    Jak vidíte, nejen záměna nebožtíků, ale i záměna jmen může způsobit problém. Snad tímto článkem křivdu na Milanu Dvořákovi – Maxovi alespoň částečně napravím.
    Jiří KOZEL

  14. Zdeněk Gryc říká:

    A – RCHEOLOGIE A – NONYMŮ

    v JL :
    —————————————————
    Venca říká:
    Sobota, 28. 1. 2017 v 20:42
    „Jestli ještě žije Milan DVořák, třeba by se toho ujal“

    1. Staník říká:
    Sobota, 21. 1. 2017 v 16:49
    Navíc ten jeho neustále omílaný článek z Jiskry je všeobecný a vůbec nepíše konkrétně o Zdeňku Grycovi. Ten se ho akorát chytl za všechny ublížený architekty bejvalýho socialistickýho bloku
    Nakonec ty bys o tom měl vědít víc Venco bo to psal tvůj tatík

    (prosím pana architekta nereagovat anobrž reaguji na Vencu, s vámi již nehodlám diskutovat ani anonymně). Děkuji
    —————————————————
    Takže je Milan Dvořák redaktor Jiskry „tatík“ Venci, hrdiny obsáhlých pomlouvačných akcí nejenom v Jihlavských listech.
    Zde je hlavním pomlouvačem „bombarďáka“ Václava Havla anonym „čtenář“, který /možná/ byl přítomen i urážkám osobně:

    23. ŘÍJNA 2012 19:22, AKTUALIZOVÁNO 24. 10 8:05
    Albrightovou během pražské autogramiády vulgárně uráželi
    Létající plakáty a vulgární nadávky. To všechno doprovázelo úterní křest nové knížky bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové v pražském knihkupectví. Na místě musela asistovat policie.
    „Během autogramiády došlo k provokaci. Demonstranti se snažili vyvolat konflikt, Madeleine Albrightovou uráželi,“ popisuje Richard Klíčník z vydavatelství Argo. Proto pořadatelé nezvané hosty museli vykázat.

    Podle informací LN dorazila první skupinka demonstrantů k Albrightové s plakáty v rukou. Ty pak začali na bývalou ministryni zahraničí Spojených států házet házet a vzduchem létaly i vulgarity jako „ty svině“. Podle některých svědků souvisely urážky vůči Albrightové s jejím působením jako ministryně zahraničí USA v době balkánských válek, především pak konfliktu v Kosovu.
    S plakátem pak přišel i mladík se slečnou, která si všechno natáčela a podle organizátorů se snažila vyprovokovat další konflikt.
    Albrightová podepisovala svou novou knihu „Pražská zima“ v pražském Paláci knih Luxor. V knize česká rodačka vzpomíná na své dětské roky, prožité za 2. světové války.
    Na místo proto dorazila hlídka pražské policie, ale nijak už nezasahovala. „Na místě jsme ověřili, že k žádnému přestupku nedošlo,“ vysvětlil mluvčí sboru Jan Daněk.

    Útoky na bývalou americkou ministryni nejsou výjimečné. Když například v březnu roku 2000 navštívila brněnskou právnickou fakultu, dva anarchisté na ni házeli vajíčka. Žádné z nich ji přímo nezasáhlo, jen zašpinilo oděv.
    Zdroj: http://www.lidovky.cz/demonstranti-vynadali-madeleine-albrightove-pri-autogramiade-pbn-/zpravy-domov.aspx?c=A121023_192859_ln_domov_kim
    ————————————————————————————-
    Před delší dobou vložil do JL článek Václav Dvořák,
    kde dlouze popsal hrdinský čin, jak v rámci autogramiády knihy Albrightovou během pražské autogramiády ji předložili k podpisu plakáty a požadovali, aby je podepsala.
    Jde zřejmě o článek, kde se touto

    “ HRDINSKOU AKCÍ MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU NA ÚROVNI HAAGU“

    pochlubil Václav Dvořák. Článek vložený do Jihlavských listů končí těmito slovy:

    „Milí čtenáři, nedivte se mi prosím, že nyní s obavou očekávám. . .

    stejně jako moji kamarádi z našeho občanského sdružení Přátel Srbů na Kosovu,

    kdy si pro nás – válečné zločince – z Haagu přijdou“
    Václav Dvořák

    Po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova se zúčastnil Foldyna série menších demonstrací proti uznání nezávislosti této jihosrbské provincie, organizovaných petičním výborem „sedm statečných“. Demonstrace podpořili někteří další, politici, například Jan Kavan, Daniel Solis ze Strany zelených nebo Václav Dvořák (autor filmu Uloupené Kosovo),prof.Rajko Doleček a další.
    —————————————————————————————-
    Václav Dvořák: Uloupené Kosovo (film+omluva) 6. ČERVEN 2011 | VÁCLAV DVOŘÁK |
    Uloupené Kosovo, původně známé pod názvem Jak Evropa přichází o Kosovo je hodinový dokument, který vznikal postupně od roku 2004 jako autorský film Václava Dvořáka. Údajně vznikl ve spolupráci s ČT a se srbskými veřejnoprávními médii, od kterých byly pro pořad vypůjčeny hlavně archivní záběry.
    Pojednává o dějinách Kosova, zmiňuje se o těžkostech druhé světové války, konce 70. let 20. století v komunistické Jugoslávii a hlavně 90. letech 20. století a prvním desetiletí nového tisíciletí. Kriticky se vyjadřuje k západním mocnostem, které se snažily krizi v Kosovu řešit, hlavně pak síly KFOR a nepřímo současnou situaci přirovnává k Mnichovskému diktátu. Rovněž hledá spojitosti mezi UÇK a současným politickým vedením jednostranně vyhlášeného samostatného kosovského státu. Poukazuje na strádání Srbů v enklávách (nazývaných zde jako ghetta) a albánské zločiny, neřeší však zcela situaci kosovských Albánců a údajných zločinů, které měly být spáchány proti nim. Často se objevují velmi brutální záběry. Česká televize původně odmítla tento dokument vysílat[2], nakonec byl odvysílán v rámci komponovaného večera s následnou diskuzí 27. července 2008 na programu ČT2.
    ———————————-
    Omluva za film Uloupené Kosovo (Václav Dvořák)
    Omlouvám se panu Švédovi, že jsem si dovolil vyprávět příběh o uloupeném Kosovou a Metochii a že jej vyprávím tak, jak jej vyprávím, což se panu Švédovi zjevně nelíbí…
    Ostatně pan magistr Švéda není sám. Ani vedoucím dramaturgyním a šéfdramaturgyni dokumentu v ČT se můj příběh nelíbí. Proto ho odmítli pustit do vysílání. Pan magistr Švéda a některé dramaturgyně ČT mají jinou představu, co by ve filmu o Kosovu mělo být ale co tam není. Inu lehká pomoc.
    Mohou jako já vzít kameru (na jejíž půjčení jsme si půjčil), sednout do auta, odjet na Kosovo (dá se to zvládnout na jeden zátah za den) a tam točit to, co jim v mém filmu chybí. Například onu genocidu, kterou se prý Srbové a Romové provinili na kosovských Albáncích. Rád bych se poučil například pohledem na natočený masový hrob obětí oné genocidy. Podle mých informací na Kosovu a v Matochii žádný takový není. Orgány OSN jej dodnes hledají marně.
    Pan Švéda zmiňuje jakási zvěrstva, která páchala srbská (jugoslávská) armáda na Kosovu. Byl bych vděčný, kdyby mne pan magistr Švéda opět poučil a sdělil prameny, z kterých tyto informace čerpá. Pevně věřím, že své informace pan Švéda nebere jen z mainstreamových českých médií, která svého času podobné zprávy ráda přetiskovala, aniž se namáhala je ověřit.
    Můj filmový příběh o Kosovu se nebude líbit mnoha lidem
    Dovoluji si v něm totiž zpochybnit čisté úmysly a fungování mnoha organizací, na které české národní elity momentálně sází. Jejich kritika je skoro tabu. Po svých zkušenostech ze Srbska a především z Kosova pochybuji o tom, že vedení agresivní války, jakým bylo „humanitární bombardování“ je správné a efektivní.
    Ostatně Irák následoval. A kdo bude další? Dále pochybuji o tom, že demokratičtí vůdci dnešního světa mluví o svých pohnutkách vždy pravdu. Pochybuji také o tom, že NATO je výlučně obranná organizace. Proto jsem podepsal petici Ne základnám. Pochybuji o tom, že OSN je nestranná, spravedlivá a efektivní organizace. V neposlední řadě pochybuji o poctivých úmyslech Evropské unie.
    O čem však nepochybuji, je skutečnost, že příchodem NATO do Kosova v roce 1999 došlo k etnické čistce a v jejím důsledku byly ze svých majetků vyhnány statisíce kosovských Srbů a dalších národností.
    Nepochybuji o tom, že se v devadesátých letech okolo jugoslávské kampaně u nás lhalo a mnohdy se lže dodnes.
    Nepochybuji o tom, že mnoho českých lidí včetně našich vzdělanců se při hodnocení balkánských událostí stále opírá o účelové lži, polopravdy a produkty válečné propagandy NATO. Proto mohou psát kritiky jaké píšou a chtít po filmech fakta, které neexistují.
    Když už jsem začal omluvou, musím přidat i jednu omluvu nakonec.
    Musím se kritikům mého filmu zároveň omluvit i za všechny další dokumentaristy, kteří si například dovolili vyprávět o holokaustu tak „neobjektivně“, že vedle židů nedali ve svých filmech „přiměřené místo“ řadovým Němcům, kteří schvalovali deportace a vyvražďování židů, funkcionářům NSDAP, katům z koncentráků a dalším podobným jen proto aby naplnili přání některých českých šéngajstů po „objektivním, nestranném, vyváženém“ a bůhví ještě jakém sdělení.
    Okolo dokumentu Uloupené Kosovo vzniklo mnoho fám
    Tady upřesňuji. Podle rozhodnutí programové ředitelky ČT paní Kateřiny Fryčové bude film v nezměněné podobě v České televizi odpromítán. Úlitbou panu Švédovi a jeho partě budiž, že bude odvysílán v komponovaném večeru na téma Kosovo.
    Dramaturgové zatím shánějí další film, který by to v rámci koncipovaného večera Srbům pěkně „objektivně“ nandal. Nebo aspoň zajistit diskusi „balkanologů“, která by film uvedla „na pravou míru“.
    To vše proto, aby elita národa mohla zase klidně spát s vědomím, že ten jejich vysněný svět tvořený USA, NATO, EU a OSN je opravdu okolo nich a že je v pořádku.
    Uloupené Kosovo – dokument Václava Dvořáka
    Za moudré rozhodnutí film odvysílat děkuji paní ředitelce Fryčové. Přesvědčil jsem se, že i když se jí film asi dvakrát nelíbil, dala na rozdíl od cenzurního doporučení pana magistra Švédy přednost demokracii a diskusi.
    Stejně musím poděkovat panu Martinu Štollovi, který si se mnou asi užil svoje. Přesto se kosovskému tématu poctivě věnoval a svým nestranným vedením pomohl dílu na svět. I to chce v dnešních českých televizních poměrech jistou dávku odvahy.
    Autor Václav Dvořák je režisér
    —————————————————————–
    Česká televize původně odmítla tento dokument vysílat[2], nakonec byl odvysílán v rámci komponovaného večera s následnou diskuzí 27. července 2008 na programu ČT2.
    ———————————————————————-
    Venca říká:
    Pátek, 27. 1. 2017 v 23:59
    Pane Gryci, prozradil byste mi tedy (když víte, že můj otec se jmenoval Milan), jak se jmenoval váš otec, vaše matka a vaši případní sourozenci ?
    Není to doufám nějak moc intimní a tajná informace ?
    Za odpověď děkuje Věncek von Iglau.
    ————————————————————————————-
    Jedná se o anonymní kolekci pomluv a invektiv na Václava Havla a jeho spolupracovníky i oponenta, který se sprostým nadávkám snaží čelit. Ukázkou častých otázek a sprostého textu je „čtenář“. . .

    Zdeňku, dovol mi malou intimní otázku !
    Najdeš si při tom smolení duchaprázdných blogů, na kterých nejčastěji diskutuješ sám se sebou nebo vymýšlíš mlácení prázdné slámy na různých replikách, či při neustálém tlučení do kláves CTRL+C a CTRL+V, pošetilém tapetování a kopírování čas na to, aby sis došel na WC ? Abys nedopadl jako Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg von Wopěnka s jeho „saprlot, zase chloušička, Johan, čistá plena, ale chonem !“
    ———————————
    HRDINA JE HRDINA
    DVOÁK JE DVOŘÁK
    JAK MILAN
    TAK VÁCLAV

    ANONYM JE ANONYM

    JAK

    „čtenář“

    TAK

    „km“

  15. Dvořák říká:

    No jak to tak,zběžně,asi po milióntéprvé,čtu,tak radši budu zbabělý,klidně i sprostý,anonym,než hrdý spolupracovník minulého režimu a kamarád a obhájce estébáků.

  16. Zdeněk Gryc říká:

    napsat možno cokoli a kdekoli
    ————————————–
    Dvořák říká:
    Čtvrtek, 22. 7. 2021 v 10:54
    V jeho věku je i to jmelí slušný výkon.
    ————————————-
    1. Dvořák říká:
    Středa, 13. 3. 2019 v 10:47
    Možná se budu opakovat…
    …….. Umřít v osmdesáti není tragédie,ale slušnost. ………… Jiří Sovák
    ————————————–

    U Sováka je to recese
    U Dvořáka je to svinstvo na duši

    NEZ – DVOŘÁCKÁ ANO-NYMITA
    NEBO TOTÁLNÍ DE-BILITA

    CO ŽVEJKLÁ
    kamarád a obhájce estébáků.

    BYL DO DVOŘÁK UDAVAČ STB.

    KTEŘÍ SI NA ZÁKLADĚ JEHO UDÁNÍ
    ZVALI ARCHITEKTA NA KOBEREČEK

    NEPLÉST SI – a + –

    ANONYMNĚ

    NEKECAT KAMARÁDECH

    ZLÝ HUMA- NISTO ….

    —————————————-

    NEKECAT
    Dvořák říká:
    Čtvrtek, 22. 7. 2021 v 10:54
    V jeho věku je i to jmelí slušný výkon.

    ————————————————

    Dvořáku, Dvořáku, do kterého roku a dne to plánujete, exitus
    pro sebe a svou rodinu ?

    NEČIŇ DRUHÉMU,CO NECHCEŠ ABY ON ČINIL TOBĚ !

    proč si stále otírat hubu o věk ?

    DVOŘÁKU
    DVOŘÁKU

    V JAKÉM VĚKU
    Je SLUŠNOST
    UMŘÍT ???
    v rodině u DVOŘÁKŮ ???

    VZPOMENEŠ SI NA SVOJE ŽVEJKY NA SMRTELNÉ
    POSTÝLCE

    PŘED
    ANEBO
    PO

    80 tce ???

    s pozdravem:
    ing.arch. Zdeněk Gryc
    ————————————-
    Možná se budu opakovat…
    …….. Umřít v osmdesáti není tragédie,ale slušnost. ………… Jiří Sovák
    ————————————-
    ŽÁDNÉ MOŽNÁ DVOŘÁKU

    OPAKOVAČKA CITÁTU NENÍ NE-PŘÍČETNÁ
    JE JENOM FATÁLNĚ NENÁVISTNÁ
    ———————————–

    CO ŽVEJKLÁ
    kamarád a obhájce estébáků…

    „Min uže nět“
    A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci „avantgardní“ myšlenky, jejíž autor – někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák – by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl „kvartal prověren“
    Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k „pokrokovým tradicím“, když sdělení gardového poručíka Rvalova „Kvartal prověren – min nět“ není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že „V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský

    . . . „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána. Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré.
    Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce“…

    „Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady – i jinde.“

    Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit „naše inženýry – architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně“
    Josef Jelínek
    Jihlavské listy 28. 6. 94

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I