Blog Jihlavských listů

Zdeněk Geist
147- Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zajímá se o dějiny a dějiny umění. Autor publikací Nezlomený vězeň totalit, Rakušan z Jihlavy, Bez kresby v malbě nepokročíte ... . S rodinou žil po několik let v Jihlavě.

Realizace feedbacku konzumenta strategických municipálních komunikačních platforem

Zdeněk Geist | Neděle, 5. 9. 2021 v 11:39

Protože se nedomnívám, že by Jihlava příliš vzdělávala, pokoušel jsem se přečíst si v zářijových Ježkových očích příspěvek k tomuto tématu. Na stranách 4-5 totiž vyšel pod názvem opačným, tedy že údajně „Jihlava vzdělává (kulturou)!“. Vzhledem k podivnému jazyku, jímž byl text sestaven, jsem se – jeho vlastními slovy – pokusil o „realizaci zážitkového čtení“.
Zcela chápu, že na hodnotový obsah vzdělání (o němž ostatně v textu není téměř nic) se mohou názory lišit. Možná i na jeho smysl, zaměření, směřování a podobně. Mimo jiné také podle samotného vzdělání vzdělavatelů.
Usuzuji ovšem, že vzdělanosti v tradičním a trvalém smyslu toho slova lze jen velmi obtížně dosáhnout „realizací inovativních projektových aktivit pomocí nástrojů inkubátoru platformy, testovaných novými metodickými postupy s unikátními hodnotami např. know-how a exponátů z oblasti byznysu a komunit, podporovaných externími aktivitami z grantových výzev, a jejich evaluací klíčových kompetencí pro kreativní učení a sebepojetí mladých lidí pro iniciování změny ve veřejné sféře“.
Má-li pak ke kulturnímu vzdělání a tzv. klíčovým kompetencím dovést děti kampaň „Jihlava mi není fu©k!“, pak nezbývá než podotknout, že pomyslný práh pro ušlechtilou slovní hříčku zůstal v tomto případě tak nízko, jak jen práh zůstat může. Dříve by se takovému počinu v Jihlavě, v níž vzdělaní lidé skutečně žili (a jistě i nyní žijí), řeklo nejspíše: „Chucpe“, popř. „Schande“. Dnes už z města němčina i jidiš vymizely, česky se – jak ze zmíněného příspěvku radničních JO vidno – hovoří jen okrajově, tedy by tomu odpovídalo světové „Shame on you“.
Závěrem: staří Řekové definovali kulturu, potažmo vzdělání jako to, co člověk připojuje ke své přirozenosti. Uvážené tříbení a pěstování způsobu, jak být člověkem. K tomu patří i způsob uvažování a vyjadřování. Název kampaně „Jihlava mi není fu©k!“ i podoba jejího představení tedy vzbuzuje otázku, co z toho je ona „připojená kultura“ a co naopak „přirozenost“.

Jeden komentář k článku “Realizace feedbacku konzumenta strategických municipálních komunikačních platforem”

  1. Renata Pisková říká:

    Bez projektu projektů to nepůjde?
    Když jsem si listovala zářijovým vydáním „oficiálního magazínu města Jihlavy“ Ježkovy oči, zaujal mě neobvyklý nadpis „Jihlava vzdělává“ uvozující článek věnovaný kultuře a vzdělávání v Jihlavě. Plna očekávání, že se kultura a vzdělání dostávají do popředí zájmu jihlavské veřejnosti, jsem po jeho přečtení pocítila značné zklamání, zklamání ze sebe sama. Obsahu článku jsem vůbec neporozuměla. Nabyla jsem dojmu, že naše kulturně vzdělávací počiny stojí jedině na konceptech projektových záměrů, opírajících se o nejrůznější platformy, a na ně navazujících projektech, programech a iniciativách.
    Vlastní obavy z toho, že přestávám rozumět současné společnosti a formám šíření vzdělanosti, mi pomohl rozptýlit až příspěvek Z. Geista, ve kterém autor velmi výstižně poukázal na bezobsažnost nejen výše citovaného článku, ale i současného způsobu vzdělávání. Upozornil na odklon od tradiční vzdělanosti a kulturnosti. Musíme konat nejrůznější workshopy a bavit se o projektech projektů, místo abychom my pedagogičtí a kulturní činitelé vlastními počiny dokázali u dětí, mládeže, ale i u dospělých vzbudit zájem o dané obory, ve kterých působíme, abychom je na základě poznatků a informací, které jim předáme, dovedli ke kritickému myšlení a schopnosti správně vyhodnocovat jevy, které nás obklopují?
    Jsem si vědoma, že nejsem ta nejpovolanější pro danou diskuzi, ale naprostý nezájem ze strany zdejších pedagogických i kulturních pracovníků o nastíněnou problematiku mi dodal odvahu zveřejnit svůj názor.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I