Otevřený dopis primátorce Statutárního města Jihlavy

Vážená paní primátorko,

i mne velice mrzí zrušení vánočních trhů. Je mně hodně líto trhovců a spousty té zbytečně vynaložené práce. Vánoční atmosféra sdílená se sousedy by určitě velmi prospěla psychice všech.

Jenomže je zde ještě něco hodně nad tím. Kolabující, přetížené zdravotnictví, tisíce nemocných, stovky mrtvých každý týden, vir se valí zemí. Lékaři a zdravotní sestry jsou na hraně svých sil, odkládá se jiná zdravotní péče – bez naděje na brzké zlepšení, dokonce se hovoří o humanitární katastrofě. Potom to bude s vánoční pohodou všeobecně složitější, trhy/netrhy

Zdraví versus vánoční svařáček na náměstí.

Oceňuji vaše úsilí o zachování trhů, které se zhmotnilo otevřeným dopisem premiérům. Nicméně ještě více bych byl rád, kdybyste se stejnou vehemencí jakkoliv pokusila reagovat na opravdu vážné, až tragické problémy dneška. Nezaznamenal jsem, že byste stejně jako trhovce podpořila zdravotníky, že byste se jako veřejná osoba někdy vyjádřila například k tomu, jak vidíte cestu z této těžké situace, která náš život tolik ovlivňuje. Nebo se připojila k nějakému směru, který se o to snaží.

Starostové a primátoři, volení prostřednictvím svobodných voleb, logicky požívají velké důvěry a kredibility. Občané je znají a věří jim. Chtěl bych je proto tímto vyzvat, aby tyto své předností využili i k tomu, aby pomohli a na prvním místě se snažili o ulehčení vyčerpanému zdravotnímu systému. Tím, že budou hovořit otevřeně se svými občany o situaci, motivovat je k očkování, vysvětlovat a čelit dezinformacím. Chápu, že toto vám tolik bodů u voličů nepřinese jako boj o trhy, ale myslím si že je to hodně potřeba. Pokud to pomůže zachránit jeden, jediný lidský život, tak to stálo zato.

Jestliže například Iniciativa Lékaři pomáhají Česku tvrdí že očkování posilující dávkou ochrání před hospitalizací 3000 lidí, před vážným průběhem téměř 500 a to za jediný měsíc od zahájení akce a že to výrazně odlehčí zdravotnictví, tak já jim prostě věřim, vy ne ? Zvláště když se na tom dokáží spojit i lidé jinak tak protichůdných názorů a postojů, jako jsou současný a budoucí premiér .

Opravdu jde o hodně. Nyní na prvním místě o zastavení masového utrpení a úmrtí a o naději pro naše lékaře a zdravotní sestry.

Děkuji vám.Miroslav Tomanec, občan.

25 Responses to “Otevřený dopis primátorce Statutárního města Jihlavy”

  1. Svatopluk Beran napsal:

    JÁ SOUHLASÍM S KAŽDÝM ZDE NAPSANÝM SLOVEM STOPROCENTNĚ. AČ NEKOMPROMYSNÍ ATEISTA, V TÉTO FÁZI DĚNÍ VE SPOLEČNOSI PODPORUJI ZÁSADY POMYSLNÉHO KRISTA V DŮLEŽITOST KAŽDÉHO ŽIVOTA. NETRVÁ TOTIŽ TENTO POZEMSKÝ ŽIVOT DLOUHO, POUHÝCH TAK SEDMDESÁT LET, Z NICHŽ SE DÁ VÝRAZNĚ ÚŽÍT MAXIMÁLNĚ PADESÁT A TO JE PROTI VĚČNOSTI NANO VELIKOST.

    MŮJ VELIKÝ OBDIV A ÚCTA VŠEM ZDRAVOTNÍKŮM

  2. blade napsal:

    Modelace nákladů za týdenní léčbu onemocnění covid-19 v nemocnici (zdroj VZP 11/2020 a SZ)

    Standardní lůžko:
    úhrada za lůžko – 45 800 korun
    příplatek za onemocnění covid-19 -16 317 korun
    celkově 62 117 korun

    Jednotka intenzivní péče:
    úhrada za lůžko – 166 400 korun
    příplatek za onemocnění covid-19 – 413 448 korun
    celkově 579 848 korun

  3. Dvořák napsal:

    Já bych se jen chtěl zeptat,v kterých volbách si mohu zvolit svého starostu nebo primátora?

  4. BerKa napsal:

    Já s tím taky souhlasím. Ono stejně – devadesát procent z těch, kteří halasně protestujou proti zákazu vánočních trhů na ně ve skutečnosti ani nechodí, nebo si tam aspoň nic nekupují, protože jim to přijde drahé.

    Kdyby třeba na tom městě bylo kde zaparkovat, když jde člověk něco vyřídit na úřad – možná by lidi primátorku ocenili víc než za otevřený dopis, který mi přijde jako plácnutí do vody – ale tak, aby to bylo vidět…

  5. Dvořák napsal:

    No vzhledem k tomu,co za píčoviny teď vymýšlí fon der Lejnová, si myslím,že tenhle zákaz je spíš,abychom si začali zvykat,že už prostě Vánoce nebudou.

  6. Zdeněk Gryc napsal:

    Devět volebních přání.
    Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Čtvrtek, 7. 10. 2021 v 21:34

    Jsem realista a tak zde jenom pár skromných přání. Budu spokojený, když aspoň pět, tedy větší polovina, vyjde.

    RETRO:

    1. Zdeněk Gryc říká:
    Středa, 6. 3. 2019 v 13:25
    Nejspíše nikam nepříjde,
    ale tato pozvánka
    člověka s „otevřeným hledím“
    se mu moc líbí:
    „Ale máte zajimavé názory. Přijďte někdy na kafe pokecat. Kavárna Salotto, každé pondělí 15 – 18. Vás i ostatní zdraví Miroslav Tomanec, zastupitel, Forum Jihlava.“
    ————————————————
    Přišel jenom Mgr. Vovsík. Žádal jsem, aby socha Matky z dítětem z Březinek byla umístěna do veřejného sadového prostoru, a publikoval i návrh na fotomontáži.
    Na ničem jsme se neshodli, ale podali si ruce.

    ANONYMOVÉ
    TAM FAKT
    ZASE
    NE-BYLI,
    JAK JINAK, ŽE ?

  7. BerKa napsal:

    Už jsem se bál, že přehlíd novej blog…

  8. Zdeněk Gryc napsal:

    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.
    ———————————————————–
    Lhaní ve dne a půlnoční onanie, dělá Berkovi před usnutím lepší náladu:
    ———————————————————–
    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
    Je tady docela zajímavá paralela – stejně jako si estébák dovolí řečnit o výročí okupace před českým rozhlasem, tak si to se stejnou chutí dovolí tady i budovatelský kolaborant z Jihlavy. Měli byste oba zalézt někam pod zem a vůbec se neodvažovat vystrkovat svoje narudlé a narychlo přebarvené rypáky. Teď v těch vedrech totiž máslo na hlavě strašně rychle taje…
    Masturbuj raději nad svejma zažloutlejma plánama ulice Antonína Zápotockého, za kterou jsi dostal a vděčně přijal čestné uznání plus prémie – a nebo možná nad legendárním výtiskem Jiskry ze dne 25.2.1975, kterou jsi tady dneska v té euforii úplně zapomněl vytáhnout, ty scvrklej pytlíčku smrdutý kolaborantský žluče…
    Omlouvám se ostatním za svůj půlnoční výlev, ale tyhle normalizační krysy, díky nimž se ty sračky táhly dalších dvacet let a který se vůbec opovažujou mluvit o nějakém pražském jaru, který přitom právě oni bez mrknutí oka spláchli do hajzlu, mi zvlášť dneska prostě nějak pijou krev.
    Karel Bernard, Královský vršek – Jihlava, ty anonymobijče.

    Brigitte Bardot

    BB

    B-erka + b-lade
    ———————–
    vzorná duc-hovní dvojka

  9. jihlavák napsal:

    Podívejme se na problém i z jiné stránky. Máme přes 500 000 neočkovaných seniorů. Kolik je neočkovaných lidí s cukrovkou, vysokým tlakem, morbidní obezitou atd. lze jen těžko odhadnout. Právě tito lidé zaplňují v drtivé většině nemocnice. Nechtějí se očkovat, možná jejich věc. Ale odnesou to zdravotníci a nakonec i většina populace. Přijít kvůli nim o trhy je ještě maličkost, ale očkovat třeba děti nekonečným počtem tzv. posilovacích dávak je zrůdnost. Dospělý člověk se z hlouposti nenechá očkovat, tak kvůli němu naočkujeme všechny děti? Roky budeme zakazovat kde co?

  10. BerKa napsal:

    „Někteří lidé jsou jako tableta do pisoáru. Dokáže z každého zápachu s pocitem vlastní důležitosti a nedocenění udělat smrad dvakrát větší – už jenom svojí pouhou přítomností. Nikdo neví, kdo a kdy ji tam dal a nikdo ji nedokáže vyndat. A když se o to přece jenom někdo bláhově pokusí, ona je tam druhý den znova – ještě čerstvější a smrdutější…“

    John Irving, který tuto obrovskou moudrost snad musel psát přímo na tělo jednomu zapomenutému jihlavskému … člověku.

  11. Zdeněk Gryc napsal:

    Berka,
    je zbabělec, který nedokáže přiznat, že lže.

    Dříve:

    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?

    Nyní

    BerKa říká:
    Čtvrtek, 2. 12. 2021 v 23:04
    „Někteří lidé jsou jako tableta do pisoáru.

    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.

    Takže je to pravda?

    Nebo lže ?
    ——————————————
    „John Irving, který tuto obrovskou moudrost snad musel psát přímo na tělo jednomu zapomenutému jihlavskému … člověku.“

    Co musel, nebo nemusel John Irving,
    bych raději nechal přímo na něm.

    Žvasty a lži Berkovi

  12. BerKa napsal:

    Safra… já nikoho nejmenoval, někdo se v tom podobenství snad poznal, nebo co ?

    Inu – Potrefené káče – ponejvíce kváče (K.H.Borovský)

    No next flamewar.

  13. Zdeněk Gryc napsal:

    Safra… já nikoho nejmenoval, někdo se v tom podobenství snad poznal, nebo co ?

    Berka je zbabělec, který se dosti trapně „vykrucuje“
    Nejenom zde, ale i…
    ———————————————————————-
    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.
    —————————————————–
    Takže je to pravda?
    Nebo lže ?

    Kolikrát se na to má ještě má Zdeněk Gryc, Berky dotazovat ?
    —————————————————-
    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
    —————————————————
    Proč a s jakým úmyslem používá Berka
    Německého oslovení?

    Jihlavské listy jsou „české noviny“ Kraje Vysočina

    Za Berkovo vysvětlení předem děkuje:

    Ing.arch.Zdeněk Gryc

  14. Dvořák napsal:

    Jéje, ta sedla 😄🦆🦧

  15. Zdeněk Gryc napsal:

    Jéje Dvořák,

    je Milan strejda ?

    zajímavý článek od
    přítele plavce a vodáka

    Jiřího Kozla

    co Dvořákové NA-TO

    V úterý 25. února 1975. „po bratrské pomoci“ vyšel v Jiskře Orgánu OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů. Článek od stejného autora – Milana Dvořáka
    „Min uže nět“

    V Jihlavských listech 28. 6. 94 vyšel článek od šéfredaktora Josefa Jelínka
    Se stejným názvem: „Min uže nět“

    V Jihlavských listech vyšel 24.4.2017, článek syna Milana Dvořáka.
    Venca říká:
    Pondělí, 24. 4. 2017 v 23:28
    Já osobně jsem nad tím přiznám se intelektuálně taky v koncích.
    Přijde mi ale, že stejně jako má teenager v peřiňáku ukryté staré ušmudlané LEO se slepenými stránkami a úžasnými fotoreportážemi typu „Horká a mokrá“, nebo „Chlípná sekretářka“, tak pan architekt Z.G., jinak též známý třetí odbojář, jihlavský disident a signatář Charty 77,
    má na nočním stolku zažloutlý výtisk Jiskry z dne 25.2.1975, kde ho můj otec,
    který mne počal ve dvanácti letech,
    zcela společensky znemožnil a odsoudil ho k doživotní práci nad kanalizačními jímkami – a nad oním obskurním plátkem si obden před spaním lidově řečeno drátuje netopejrka. Je to pro něho takové jakési interní sado-maso. Dělá mu to strašně dobře – a přitom trpí

    Článek z roku 2017, nikterak nezaostává,
    za sprostotami aktuálního klasika:
    blade říká:
    Úterý, 2. 11. 2021 v 11:59
    ——————————————-
    V Jihlavských listech vyšel 4.4. článek
    Převzato:
    Nepřišel o život, jen mu jej zkazili

    4.4.2008 Aktuality/Komentáře (2), autor:
    admin
    O jedné záměně dvou lidí shodných jmen. Jmen Milan Dvořák
    Po listopadu 1989 jsem byl jmenován Občanským fórem (OF) do nově utvořené redakční rady Jiskry a začal upozorňovat v Jihlavských listech na případy justičních vražd i nevinně odsouzených lidí.
    Tehdy jsem netušil, že viníci a pachatelé těchto násilností v převážné většině ujdou potrestání a po l9 letech nastane i doba, kdy osudy nespravedlivě postižených a zejména ukončení jejich životů už nebudou příliš lidi zajímat.
    Čtenáři JL i posluchači TV byli před časem seznámeni s drastickým případem záměny nebožtíků v jihlavském krematoriu.
    Rád bych upozornil na jiný případ, s nímž krematorium nemá co do činění, leda to, že oba hlavní aktéři tohoto příběhu v něm „skončili“. Případ lze nazvat „Utajená identita“ a týká se dvou lidí shodného jména. Jména Milan Dvořák.
    Právě stejné jméno mohlo zmást řadu lidí, kteří znali jen jednoho z Milanů Dvořáků.
    První Milan Dvořák, mukl
    Již 11. května 1990 jsem v článku s nadpisem Nepřišel o život, jen mu jej zkazili psal o skupině většinou mých spolužáků a kamarádů. Za pár čmáranic a hesel z nich jihlavská StB dle 1. a 5. zák. 231 udělala velezrádce a špiony.
    Potrestáni byli Zdeněk Matějka, Zdeněk Jabůrek, Karel Linhart, kominík Miloslav Kyba a Milan Dvořák, s předzdívkou MAX, který vyfasoval l5 let. Dohromady pět neplnoletých dostalo 55 roků vězení…
    Milan odseděl 11 roků. Trpěl v různých věznicích a v jáchymovských koncentrácích. Osm let za ním jezdila na návštěvy jeho dívka, než podlehla naléhání maminky Milana a vzala si jiného.
    Stresy, útrapy, podvýživa a uranové záření vykonaly své a Milanovi štěstí nepřálo. Byl třikrát ženat a rozveden. Nemůže zastávat odpovědné místo, není ve straně, nemá ten správný poměr, mnozí se s ním báli i mluvit. Tehdy mi řekl: „Přežil jsem jen díky sportu, jinak bych se nevrátil“.
    Napsal jsem také, že to byl nejoblíbenější kluk z naší maturitní třídy. Mnozí jej znali jinak: „Přijde do hospody, vypije sice jen dvě piva, pak jde domů, ale je tam denně.“
    Na původním dlouhém článku nemusím po letech měnit ani slovo. Pouze z pěti zatčených zůstal naživu již jen Karel Linhart.
    Druhý Milan Dvořák, redaktor
    Jihlaváci ale také znali jiného Milana Dvořáka, podstatně mladšího, dlouholetého redaktora komunistické Jiskry, kde s ním dávno před rokem l989 byly problémy zaviněné alkoholem.
    Po revoluci ztrátou novinářského zaměstnání a možná i privilegovaného členství ve straně vzrostla jeho nenávist k novému zřízení a začal psát různé „čmáranice a hesla“.
    To by v roce 1990 již nevadilo, dokonce by v JL rádi lecos otiskli. Nebyly to však výzvy k udržení práva a spravedlnosti, či svobodným volbám.
    Bývalý redaktor Milan Dvořák začal psát ručně tiskacím písmem po celé republice různé pamflety, dopisy a korespondenční lístky plné nadávek, které s oblibou podepisoval mým jménem a adresou.
    Díky shodě neobyčejných náhod jsem jeho anonymy dostal z OF Radotínských strojíren v Praze, současně od bývalého starosty Telče a dnešního ministra kultury Václava Jehličky a starosty Jihlavy Františka Dohnala.
    Tehdy jsem se obrátil na jihlavskou policii, která požádala vytypovaného pachatele redaktora M. Dvořáka o napsání podobných slov. Po grafologickém rozboru měla stejné znaky. Soud s alkoholikem by ale byl pro mne ztrátou času i peněz. Ač se prakticky přiznal, mávl jsem nad tím rukou.
    Kremace redaktora Milana Dvořáka v září 2006, jak jsem později ve Službách města Jihlavy, které provozují krematorium, zjistil, nebyla na přání příbuzných vůbec zveřejněna. Až dodatečným placeným oznámením ohlásila rodina kremaci bez účasti veřejnosti.
    Záměna jmen
    Nejen já, ale i další jsme se mylně domnívali, že tímto oznámením zemřel náš Milan Dvořák s přezdívkou Max.
    Po řadě e-mailů jsem však bývalého vězně Milana objevil v květnu roku 2007 v Domově důchodců (DD) Jihlava Lesnov, odkud si jednou vyjel taxíkem pro doplňky potravin.
    Dovezl jsem mu nákup, popovídali jsme si, ale při mé třetí návštěvě 10. července 2007 mi pracovníci DD Lesnov sdělili, že Milana poslali na psychiatrické vyšetření, protože chtěl jednak odjet na návštěvu za bývalou dívkou, a navíc měl zkažené potraviny v ledničce.
    Okamžitě jsem zajel na Psychiatrickou léčebnu (PL), kde byl Milan Dvořák na uzavřeném oddělení od 4. července umístěn.
    Milan mne ujistil, že sebevraždu neplánuje, když to neudělal za těch 11 let komunistického žaláře. Zdál se mi zcela normální a shodli jsme se na tom, že jako platící klient Domova důchodců má plné právo na to odjet někam – třeba taxíkem na návštěvu nebo požadovat při placeném úklidu odstranění či odnesení zkažených potravin.
    Ošetřující lékař tehdy nebyl přítomen, nemohl jsem se tedy nikoho vyptat na jeho zdravotní stav. Domníval jsem se ale, že ho za pár dní propustí.
    Dlouhý e-mailový dotaz jsem mohl odeslat dle dohody až po návratu do Prahy 24. července. Obratem jsem však dostal soustrastné sdělení, že Milan již 19. zemřel.
    Kremace bez oznámení veřejnosti
    Znovu jsem zajel na DD Jihlava Lesnov a sháněl informaci, zda byla hospitalizace Milana na PL oprávněná. Vše marno.
    Domov důchodců se vymlouvá na Psychiatrickou léčebnu, ošetřující lékařka správně sděluje, že není oprávněná podávat informace o zdravotním stavu a diagnóze….
    DD Jihlava-Lesnov nezařídil ani pohřeb. Vymlouvá se na to, že to odmítla jeho poslední rozvedená manželka a pochopitelně to odmítla i jeho bývalá nemocná snoubenka v Praze. S údajným synem z jednoho ze tří nepodařených manželství, který žije v cizině, asi kontakt možný nebyl.
    Kremaci nakonec zajistily SMJ bez obřadu a především bez oznámení veřejnosti.
    V Praze jsme se s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděždou Kavalírovou shodli, že poslání na psychiatrické vyšetření je od roku 1948 stále stejný způsob, jak se zbavit nepohodlného klienta.
    Milanův důchod přes 20 tisíc měsíčně (za 11 let v žaláři) umožňoval nejen používání taxíku k občasné návštěvě, placení úklidu ledničky či pokoje, ale především mohl umožnit trávit poslední dva týdny života v pohodlí DD nebo nemocnice, a nikoliv opět za mřížemi a zámky společných ložnic uzavřeného psychiatrického oddělení.
    Je možné, že Milan obřad nevyžadoval, ale rádi by se s ním rozloučili kamarádi z Konfederace politických vězňů, nebo alespoň jihlavští spolužáci, kteří o úmrtí vůbec nevěděli.
    * * *
    Jak vidíte, nejen záměna nebožtíků, ale i záměna jmen může způsobit problém. Snad tímto článkem křivdu na Milanu Dvořákovi – Maxovi alespoň částečně napravím.
    Jiří KOZEL

    V úterý 25. února 1975. „po bratrské pomoci“ vyšel v Jiskře Orgánu OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů. Článek od stejného autora – Milana Dvořáka
    „Min uže nět“

    V Jihlavských listech 28. 6. 94 vyšel článek od šéfredaktora Josefa Jelínka
    Se stejným názvem: „Min uže nět“

    V Jihlavských listech vyšel 24.4.2017, článek syna Milana Dvořáka.
    Venca říká:
    Pondělí, 24. 4. 2017 v 23:28
    Já osobně jsem nad tím přiznám se intelektuálně taky v koncích.
    Přijde mi ale, že stejně jako má teenager v peřiňáku ukryté staré ušmudlané LEO se slepenými stránkami a úžasnými fotoreportážemi typu „Horká a mokrá“, nebo „Chlípná sekretářka“, tak pan architekt Z.G., jinak též známý třetí odbojář, jihlavský disident a signatář Charty 77,
    má na nočním stolku zažloutlý výtisk Jiskry z dne 25.2.1975, kde ho můj otec,
    který mne počal ve dvanácti letech,
    zcela společensky znemožnil a odsoudil ho k doživotní práci nad kanalizačními jímkami – a nad oním obskurním plátkem si obden před spaním lidově řečeno drátuje netopejrka. Je to pro něho takové jakési interní sado-maso. Dělá mu to strašně dobře – a přitom trpí

    Článek z roku 2017, nikterak nezaostává,
    za sprostotami aktuálního klasika:
    blade říká:
    Úterý, 2. 11. 2021 v 11:59
    ——————————————-
    V Jihlavských listech vyšel 4.4. článek
    Převzato:
    Nepřišel o život, jen mu jej zkazili

    4.4.2008 Aktuality/Komentáře (2), autor:
    admin
    O jedné záměně dvou lidí shodných jmen. Jmen Milan Dvořák
    Po listopadu 1989 jsem byl jmenován Občanským fórem (OF) do nově utvořené redakční rady Jiskry a začal upozorňovat v Jihlavských listech na případy justičních vražd i nevinně odsouzených lidí.
    Tehdy jsem netušil, že viníci a pachatelé těchto násilností v převážné většině ujdou potrestání a po l9 letech nastane i doba, kdy osudy nespravedlivě postižených a zejména ukončení jejich životů už nebudou příliš lidi zajímat.
    Čtenáři JL i posluchači TV byli před časem seznámeni s drastickým případem záměny nebožtíků v jihlavském krematoriu.
    Rád bych upozornil na jiný případ, s nímž krematorium nemá co do činění, leda to, že oba hlavní aktéři tohoto příběhu v něm „skončili“. Případ lze nazvat „Utajená identita“ a týká se dvou lidí shodného jména. Jména Milan Dvořák.
    Právě stejné jméno mohlo zmást řadu lidí, kteří znali jen jednoho z Milanů Dvořáků.
    První Milan Dvořák, mukl
    Již 11. května 1990 jsem v článku s nadpisem Nepřišel o život, jen mu jej zkazili psal o skupině většinou mých spolužáků a kamarádů. Za pár čmáranic a hesel z nich jihlavská StB dle 1. a 5. zák. 231 udělala velezrádce a špiony.
    Potrestáni byli Zdeněk Matějka, Zdeněk Jabůrek, Karel Linhart, kominík Miloslav Kyba a Milan Dvořák, s předzdívkou MAX, který vyfasoval l5 let. Dohromady pět neplnoletých dostalo 55 roků vězení…
    Milan odseděl 11 roků. Trpěl v různých věznicích a v jáchymovských koncentrácích. Osm let za ním jezdila na návštěvy jeho dívka, než podlehla naléhání maminky Milana a vzala si jiného.
    Stresy, útrapy, podvýživa a uranové záření vykonaly své a Milanovi štěstí nepřálo. Byl třikrát ženat a rozveden. Nemůže zastávat odpovědné místo, není ve straně, nemá ten správný poměr, mnozí se s ním báli i mluvit. Tehdy mi řekl: „Přežil jsem jen díky sportu, jinak bych se nevrátil“.
    Napsal jsem také, že to byl nejoblíbenější kluk z naší maturitní třídy. Mnozí jej znali jinak: „Přijde do hospody, vypije sice jen dvě piva, pak jde domů, ale je tam denně.“
    Na původním dlouhém článku nemusím po letech měnit ani slovo. Pouze z pěti zatčených zůstal naživu již jen Karel Linhart.
    Druhý Milan Dvořák, redaktor
    Jihlaváci ale také znali jiného Milana Dvořáka, podstatně mladšího, dlouholetého redaktora komunistické Jiskry, kde s ním dávno před rokem l989 byly problémy zaviněné alkoholem.
    Po revoluci ztrátou novinářského zaměstnání a možná i privilegovaného členství ve straně vzrostla jeho nenávist k novému zřízení a začal psát různé „čmáranice a hesla“.
    To by v roce 1990 již nevadilo, dokonce by v JL rádi lecos otiskli. Nebyly to však výzvy k udržení práva a spravedlnosti, či svobodným volbám.
    Bývalý redaktor Milan Dvořák začal psát ručně tiskacím písmem po celé republice různé pamflety, dopisy a korespondenční lístky plné nadávek, které s oblibou podepisoval mým jménem a adresou.
    Díky shodě neobyčejných náhod jsem jeho anonymy dostal z OF Radotínských strojíren v Praze, současně od bývalého starosty Telče a dnešního ministra kultury Václava Jehličky a starosty Jihlavy Františka Dohnala.
    Tehdy jsem se obrátil na jihlavskou policii, která požádala vytypovaného pachatele redaktora M. Dvořáka o napsání podobných slov. Po grafologickém rozboru měla stejné znaky. Soud s alkoholikem by ale byl pro mne ztrátou času i peněz. Ač se prakticky přiznal, mávl jsem nad tím rukou.
    Kremace redaktora Milana Dvořáka v září 2006, jak jsem později ve Službách města Jihlavy, které provozují krematorium, zjistil, nebyla na přání příbuzných vůbec zveřejněna. Až dodatečným placeným oznámením ohlásila rodina kremaci bez účasti veřejnosti.
    Záměna jmen
    Nejen já, ale i další jsme se mylně domnívali, že tímto oznámením zemřel náš Milan Dvořák s přezdívkou Max.
    Po řadě e-mailů jsem však bývalého vězně Milana objevil v květnu roku 2007 v Domově důchodců (DD) Jihlava Lesnov, odkud si jednou vyjel taxíkem pro doplňky potravin.
    Dovezl jsem mu nákup, popovídali jsme si, ale při mé třetí návštěvě 10. července 2007 mi pracovníci DD Lesnov sdělili, že Milana poslali na psychiatrické vyšetření, protože chtěl jednak odjet na návštěvu za bývalou dívkou, a navíc měl zkažené potraviny v ledničce.
    Okamžitě jsem zajel na Psychiatrickou léčebnu (PL), kde byl Milan Dvořák na uzavřeném oddělení od 4. července umístěn.
    Milan mne ujistil, že sebevraždu neplánuje, když to neudělal za těch 11 let komunistického žaláře. Zdál se mi zcela normální a shodli jsme se na tom, že jako platící klient Domova důchodců má plné právo na to odjet někam – třeba taxíkem na návštěvu nebo požadovat při placeném úklidu odstranění či odnesení zkažených potravin.
    Ošetřující lékař tehdy nebyl přítomen, nemohl jsem se tedy nikoho vyptat na jeho zdravotní stav. Domníval jsem se ale, že ho za pár dní propustí.
    Dlouhý e-mailový dotaz jsem mohl odeslat dle dohody až po návratu do Prahy 24. července. Obratem jsem však dostal soustrastné sdělení, že Milan již 19. zemřel.
    Kremace bez oznámení veřejnosti
    Znovu jsem zajel na DD Jihlava Lesnov a sháněl informaci, zda byla hospitalizace Milana na PL oprávněná. Vše marno.
    Domov důchodců se vymlouvá na Psychiatrickou léčebnu, ošetřující lékařka správně sděluje, že není oprávněná podávat informace o zdravotním stavu a diagnóze….
    DD Jihlava-Lesnov nezařídil ani pohřeb. Vymlouvá se na to, že to odmítla jeho poslední rozvedená manželka a pochopitelně to odmítla i jeho bývalá nemocná snoubenka v Praze. S údajným synem z jednoho ze tří nepodařených manželství, který žije v cizině, asi kontakt možný nebyl.
    Kremaci nakonec zajistily SMJ bez obřadu a především bez oznámení veřejnosti.
    V Praze jsme se s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděždou Kavalírovou shodli, že poslání na psychiatrické vyšetření je od roku 1948 stále stejný způsob, jak se zbavit nepohodlného klienta.
    Milanův důchod přes 20 tisíc měsíčně (za 11 let v žaláři) umožňoval nejen používání taxíku k občasné návštěvě, placení úklidu ledničky či pokoje, ale především mohl umožnit trávit poslední dva týdny života v pohodlí DD nebo nemocnice, a nikoliv opět za mřížemi a zámky společných ložnic uzavřeného psychiatrického oddělení.
    Je možné, že Milan obřad nevyžadoval, ale rádi by se s ním rozloučili kamarádi z Konfederace politických vězňů, nebo alespoň jihlavští spolužáci, kteří o úmrtí vůbec nevěděli.
    * * *
    Jak vidíte, nejen záměna nebožtíků, ale i záměna jmen může způsobit problém. Snad tímto článkem křivdu na Milanu Dvořákovi – Maxovi alespoň částečně napravím.
    Jiří KOZEL

  16. Zdeněk Gryc napsal:

    Za nechtěné druhé odkliknutí se ZG omlouvá

  17. Zdeněk Gryc napsal:

    Berka – AKTIVISTA

    S CHOROBNOU NENÁVISTÍ
    K ODKAZU VÁCLAVA HAVLA
    a SENÁTU

    BerKa říká:
    Čtvrtek, 2. 12. 2021 v 23:04
    „Někteří lidé jsou jako tableta do pisoáru. Dokáže z každého zápachu s pocitem vlastní důležitosti a nedocenění udělat smrad dvakrát větší – už jenom svojí pouhou přítomností. Nikdo neví, kdo a kdy ji tam dal a nikdo ji nedokáže vyndat. A když se o to přece jenom někdo bláhově pokusí, ona je tam druhý den znova – ještě čerstvější a smrdutější…“
    John Irving, který tuto obrovskou moudrost snad musel psát přímo na tělo jednomu zapomenutému jihlavskému … člověku.

    1. BerKa říká:
    Pátek, 3. 12. 2021 v 8:09
    Safra… já nikoho nejmenoval, někdo se v tom podobenství snad poznal, nebo co ?
    Inu – Potrefené káče – ponejvíce kváče (K.H.Borovský)
    No next flamewar.
    ———————————————————————-
    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.
    ————————————————–
    Je to pravda?
    Nebo účelová lež ?
    ————————————————-
    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?

    ————————————————-
    Proč a s jakým úmyslem používá Berka
    německého oslovení ?
    Jihlavské listy jsou „české noviny“ – Kraje Vysočina.

  18. BerKa napsal:

    A můj skromný názor je …

  19. BerKa napsal:

    … že v Kauflandu při předvánočním víkendu bude daleko větší riziko roznosu nákazy, než na vánočních trzích. Ale respektuju nařízení vlády a osobně mi to nijak dalece nevadí.

  20. Zdeněk Gryc napsal:

    Proč a s jakým úmyslem používá Berka
    německého oslovení ?
    Jihlavské listy jsou „české noviny“ – Kraje Vysočina.

  21. Zdeněk Gryc napsal:

    PROČ ?

    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.

  22. Jan P napsal:

    A co když paní primátorka Karolína Koubová jenom nechce obcházet pravidla, na který jsou Češi hrdí ?

  23. BerKa napsal:

    Já myslím, že prostě bez tažení za jeden provaz to nepůjde a budeme se v tom plácat třeba deset let. Podle mě to chce nějakou strategii – i když třeba špatnou (ale zatím to dělají podobně skoro všude na světě) – ale s tím, že se jí budou všichni držet.

    A v tom by měly jít elity – ať už skutečné, nebo domnělé – svorně příkladem. Takže nesnažit se obcházet nařízení (Most, Praha), ani nevyzývat k jejich zrušení (Jihlava). Když se ukáže, že zrušení trhů v ničem nepomohlo (samozřejmě je mi jasné, že se to nijak exaktně změřit nedá), tak se to bude vědět „pro příště“, ale nebude to přitom nějaká nenahraditelná ztráta.

    Já stejně v nějaký rychlý obrat nevěřím. Lidem částečně otrnulo a částečně si zvykli. Když třeba vidím, jak se už zase zvesela hrabou špinavejma rukama v rohlíkách…

  24. Jan P napsal:

    K Berkovi

    A to je přesně to, o čem v rozhovoru pro DR mluví politolog Jan Charvát:“ Pokud jim třicet let v podstatě říkáte, že společenská zodpovědnost neexistuje, tak se nemůžeme divit, že se lidé chovají tak, jak se chovají.“

  25. Zdeněk Gryc napsal:

    K Berkovi:

    Berka je zbabělec, který se dosti trapně „vykrucuje“
    Nejenom zde, ale i…
    ———————————————————————-
    Berka říká:
    Neděle, 3. 2. 2019 v 18:41
    Gryce nemusíte složitě nálepkovat. Stačí jednoduše napsat kolaborant.
    Kolaborant, co si byl za Zemanem na hradě pro metál.
    —————————————————–
    Takže je to pravda?
    Nebo lže ?

    Kolikrát se na to má ještě má Zdeněk Gryc, Berky dotazovat ?
    —————————————————-
    22. Berka říká:
    Středa, 22. 8. 2018 v 0:39
    Dneska si herr Gryc zas užil kopírovací onanie, co ?
    —————————————————
    Proč a s jakým úmyslem používá Berka
    Německého oslovení?

    Jihlavské listy jsou „české noviny“ Kraje Vysočina

    Za Berkovo vysvětlení děkuje:

    Ing.arch.Zdeněk Gryc

Leave a Reply