Blog Jihlavských listů

Archív: Prosinec 2021

Šťastné Vánoce

Miloš Vystrčil | Úterý, 14. 12. 2021 v 8:35

Tento týden je nabitý událostmi. Začnu tou, o které se asi tolik psát nebude, ale je pro naši Vysočinu velmi důležitá. Právě dnes v úterý 14. 12. 2021 jedná Zastupitelstvo Kraje Vysočina o krajském rozpočtu na rok 2022. Věřím, že rozpočet bude schválen, připraven je velmi zodpovědně a počítá i s krizovými scénáři a případným využitím zdrojů naspořených v předchozích letech.

Je možná dobré připomenout, že téměř 16 miliard korun plánovaných výdajů Kraje Vysočina v roce 2022 je pokryto daňovými příjmy ve výši 5,5 miliardy korun. Zbytek výdajů je pokryt státními dotacemi, z nichž největší položkou jsou přímé výdaje na krajské školství, které činí asi 8,5 miliardy. Zbylé 2 miliardy jsou kryty zdroji nashromážděnými v krajských fondech a dalšími dotacemi.

Asi nejvíce se tento týden píše a bude psát o situaci okolo jmenování nové české vlády. Jenom tedy zopakuji, že základním výkonným nástrojem pro řízení státu je vláda a že v současné složité době nám vládne v demisi dosluhující stará vláda. Tedy vláda, která končí a nemá před sebou budoucnost, a tedy logicky ani motivaci řešit složité problémy s vizí a nasazením.

Členy nové vlády po volbách na návrh premiéra jmenuje prezident a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (Článek 68 Ústavy, odstavec 2). Zároveň platí, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně (Článek 68 Ústavy, odstavec 1) a možná stojí za to také podotknout, že prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný (Článek 54 Ústavy, odstavec 3).

Na základě výše uvedeného a zejména potom z praktického fungování vlády považuji za logické a správné, aby si o složení vlády mohl rozhodovat primárně nový premiér. Roli prezidenta vidím důležitou pouze zejména ve své symbolice a kontrole toho, zda nedochází při jmenování členů vlády ke konfliktu spojenému například s bezpečnostním rizikem nebo právním problémem. Například, kdyby premiér navrhoval za člena vlády člověka, který je dle informací zpravodajských služeb bezpečnostním rizikem apod.

Samozřejmě registruji, že existují různé pohledy a různé výklady naší Ústavy z hlediska pravomocí premiéra a prezidenta při jmenování členů vlády. Když to ale vezmu čistě selským rozumem, pak pro mě nemá logiku, aby hrajícímu trenérovi (premiérovi) někdo určoval nebo nabourával sestavu týmu (vlády), za který je jako hrající trenér (premiér) plně odpovědný. Tedy například snaha (prezidenta) prosadit svůj osobní názor a vyřadit z týmu některé hráče (kandidáty na ministra) proti vůli hrajícího trenéra (premiéra) musí být pro něj logicky nepřijatelná.

Na závěr ještě jenom dvě krátké poznámky.

V sobotu 18. prosince to bude 10 let od úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla. Myslím, že nám může jenom prospět, pokud si Václava Havla a jeho myšlenky budeme připomínat nejen tento den.

V sobotu 18. prosince to bude 25 let od prvního plenárního zasedání českého Senátu. Na schůzi Senátu ve středu 15. prosince si tuto událost připomeneme, a že ji využijeme pro bilancování i sebereflexi. Shodou okolností je to právě vánoční čas, který nás vybízí k zastavení a zamyšlení se nad našimi dalšími plány a kroky. Šťastné Vánoce všem.

Rezignace primátorky

Petr Klukan | Pátek, 10. 12. 2021 v 9:43

Vzdání se mandátu krajského zastupitele uprostřed volebního období je věc nebývalá, zvláště když jde o nejvyššího politika krajského města – primátora, v našem případě primátorku. A věc nepochopitelná. Sama primátorka rozchod se STANem, za něhož byla do kraje zvolena, neuvedla. A svou budoucí absenci na kraji nevidí jako problém pro Jihlavu.

Vyjádření exprimátora Vymazala, že jí rozumí a že vlastně nevadí, když Jihlava přijde v kraji o svého člověka, nelze chápat jinak než jako loajalitu povýšenou nad vše. Není to tak dlouho, kdy se jako primátor za ODS nedostal do krajského zastupitelstva a bylo to kritizováno ze všech stran. Argument, že nyní má Jihlava na kraji svého zastupitele, hejtmana Schreka, neobstojí. Primátor je v krajském zastupitelstvu více a lépe informován o všem, co kraj rozhoduje, a může napřímo zdravě ovlivňovat své kolegy. Vzdání se této možnosti lze chápat jako uzavírání politické kariéry člověka, v něhož mnozí vkládali až příliš velké naděje.

Podraz na voliče a nezodpovědnost vůči svému městu.

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | v 8:34


Nic jiného totiž rezignace primátorky není. Post krajského zastupitele horko těžko (o jediný hlas) pro Jihlavu vybojovaný opustit po pouhém roce a přenechat jej Třebíči! V situaci, kdy se dlouhodobě diskutuje o slabém zastoupení krajské metropole. Je velký nesmysl, že to nebude mít vliv – vždyť ubyde hlas!


Primátorka opouští i STAN a důvody nechce uvést. Nechce tedy lhát a vykrucovat se (což jí šlechtí) ale nechce ani přiznat barvu (to už je horší…). Přitom to jak to skutečně je ví každý, kdož se o místní veřejný život zajímá. Karolína Koubová tam prostě nemá vůbec žádnou podporu. Nedokázala obsadit žádnou ze stranických funkcí a o tom, že by snad mohla být lídryní v nadcházejících volbách si může jenom nechat zdát. A být co jen druhá nebo třetí, to se prostě s její samolibostí nijak neslučuje. Pokus vstoupit do nějaké jiné stranické organizace také nevyšel, u STANu to prostě nefunguje tak, jak toho svého času využili někteří od lidovců. Být doma prorokem je tam důležité. Jsou to přece na prvním místě starostové.


Ta nepodpora ostatních přitom není nic překvapivého. Primátorka jenom sklízí trpké ovoce předchozích let. Kdy totiž „své“ lidi, kteří ji podporovali, házela jednoho po druhém přes palubu v dobře skrývaném zájmu starých pardů od politické konkurence, kteří si žádné změny nepřáli. Nejmarkantnější to bylo v městských firmách – letitých neprůhledných a stále bytnějicích strukturách. Přežívající molochy. A tak postupně museli díky ní opustit své posty ve vedení Služeb města, Dopravního podniku, Dukly lidé, kteří se o změny jak bylo před volbami dohodnuté, opravdu snažili. Nadějný plán na restrukturalizaci městských lesů také zůstal jenom na papíře. Ovšem těžko můžete něco nového prosazovat, když vám chybí to primární – podpora “ vlastních “ lidí v městské vládě. Takže ten stav dneska je jenom logická odezva.

Ale co dál?

HISTORICKÁ ARCHITEKTURA

Zdeněk Gryc | Úterý, 7. 12. 2021 v 11:34

Historická architektura

+

Modrá krev II

ČT 2

6. prosinec20:00 › 21:00

V jejich erbu je modrý lev s červenou zbrojí. Jejich rodové heslo zní: FORTITUDINE ET CARITATE, tedy statečností a láskou. Mezi jejich předky patří i britská královna Viktorie. A přestože původem pocházejí z Francie, tady v Boskovicích se usadili už v předminulém století. Potomci rodu Mensdorff-Pouilly žili a žijí nejen u nás a v dalších zemích Evropy, ale také v Severní i Jižní Americe i v Asii…

…Vlastnictví takového statku teprve opravňovalo jeho majitele k účasti na zemském sněmu a možnosti zastávat zemské úřady. Inkolát se získával výslovným udělením zemského sněmu a později jen od panovníka, další členové rodu jej pak získali dědičně, za totality přežívali v potupných životních podmínkách. Je na čase tento dluh splatit.

Režie:A. Činčerová

30.9.1994. vyšel Jihlavských listech 30 9. 1994. článek:

„Neodsuzujme šlechtu“ s podpisem: Ing.arch.Zdeněk Gryc

Jeden 4 stránkový anonymní dopis,
psaný strojem, který mi byl vhozen do poštovní schránky jsem oskenoval.
Je to dokument dobové nenávisti k historickým artefaktům a šlechtě za totality.
Vážím si Kinských, a také pozornosti, které se mi dostalo viz.

Mgr. Marcel Fišer, Ph. D.ředitel / director of GAVU Cheb
http://www.socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture/


Obrázek 24, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu
Obrázek 25, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu

Snad se dá pochopit, že než je předmětný erb osazen na nádvoří hradu, že to trvá několik let. Začalo to exkursemi s hrabětem Kinským po okolních zámcích a hradech a prohlídkou jejich erbů.

Pak následovalo vyhledání předlohy pro erb, náčrty a nakonec výsledné dílo, jak vidno na obrázku atelieru Podrázkého. Tedy kusu chodby pod schodištěm jak je vidět na: Obr. 27, R. Podrázský pracuje na střední části oltáře se svatostánkem pro kapli „Obětem zla“ v Plzni. Jednání a získání povolení s rakouskými památkáři nebylo jednoduché.


——————————————

Dost si vážím také Mensdorffů.
Jistě nikdo z nás není tak hloupě naivní, aby slogan o modré krvi bral anatomicky. Modrá krev se ale dá brát, jak vidíme v televizním seriálu „Modrá krev II.“ geneticky. Jde zejména o zachování paměti národa, historické architektury a jejich interiérů. Symbol – aristokracie, šlechta a slovo ušlechtilý, jistě nemusíme brát podle barvy krve,
ale podle skutků a jejich životního díla, které známe.

Na šlechtě je cenná kontinuita, snaha to co rodina zdědila zachovat a předat dál. Architekt, kterému PhDr. F.Hoffmann zadal první expozici na hradě Roštejně, kam také jezdil Václav Havel si toho velice vždy vážil. Dobové doklady jsou v jihlavském archivu.

Podrobněji se dočteme na str.170 František Hoffmann:

„Vzpomínky na Litomyšl, Jihlavu a Prahu“

Ve filmu je vidět nejenom zámek, ale také zřícenina hradu, od které měla komteska klíč a znala cestu zadem od zámku a přes plot.

V sutinách se daly nalézt barevné fragmenty kachlí. Kopat na hradě je jistě romantika, která přetrvá až do práce „volontéra“ v archeologickém ústavu v Brně při studiu na FA. kachle a keramika, nejlépe habánská v Etnografickém museu v Brně.

Rekonstrukci a interiéry navrhl autor jihlavské sokolovny profesor Fuchs. Jeho společná fotografie s ředitelem musea Ludvíkem Kuncem je na str.

48.„ Novokřtěnská, habánská fajáns v Moravském zemském museu“, od Aleny Kalinové,  od které je také aktuální e-mail:

Dobrý den, pane Gryci,

moc děkuji za mail a zaslané fotograie. Reliéf je také pozoruhodný, i ta selka. Jinak skoro stejnou terrinku na tabák P. Fabiánka jsem viděla ve vídeňském národopisném muzeu v depozitáři (srov. ne moc povedené foto). Je to také moc pěkný kousek moravského původu. Pořád žasnu, jak jsou ty výrobky minulosti krásné. Moc zdravím a přeji všechno dobré. Alena Kalinová.

Asi vůbec nejlepším znalcem habánské keramiky byl dědeček Václava Havla Hugo Vavrečka,  jak dokumentuje pozoruhodné dílo od Jany Kybalové KERAMICKÁ SBÍRKA Hugo Vavrečky.

U habánů nejde jenom o krásu a vkus, který podstatně ovlivnil pojetí našeho folkloru. Ale o jejich životní filosofii nevzít zbraň do ruky.

Habáni našli asyl u knížete  Collalta v Brtnici.

Pak hnal osud ruskem do USA, kde byli i vězněni. Nakonec našli domov v Kanadě.

Zámek je pro mě dávným přítelem, říká o Brtnici princezna …

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/zamek-brtnice…

HISTORICKÉ JÁDRO JIHLAVY ZLOMOVÝ ROK 1968

PhDr. František Hoffmann,  ředitel Musea Jihlava a předseda aktivu okresní a městské památkové péče.
 V jiskře je zachována celá řada článků, které svědčí o této době tahanic a názorů na demolice.


A / Jaroslav Lavička: pracovník plánovacího odboru ONV, 21. června 1968. PAMÁTKY ZA KAŽDOU CENU.
Nenasytné památkáře neuživí ani Ford.


B /PhDr.  František Hoffmann Csc.  Ředitel Musea, 12. Července 1968. O památkářích aneb o nepravých hromosvodech.

převzato:

„Tehdy mi Manfredo říkal, že bez polností a lesů zámek nemá smysl, a o koupi proto neuvažuje. Historicky z těch polností zámek žil, samotný zámek je přítěží. Viděl to z pozice šlechtice hospodáře,“ vybavil si Přibyl.

————————————————————————–

Místa svého někdejšího jihomoravského panství – Brtnici, Okříšky a Kněžice na pomezí Jihlavska a Třebíčska – po více než dvaceti letech navštívila výprava příslušníků severoitalského šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Chtějí pomoci zachránit už roky zchátralý zámek v Brtnici.

Na dvoudenní návštěvu přijela i princezna Isabella de Croy-Collalto se svým manželem Guillaumem a sestrami Giulianou a Mariou Trinidad s rodinami a dalším příbuzenstvem. Celkem přicestovalo kolem dvaceti zástupců významného langobardského rodu, jehož historie se píše od roku 959.

Tak početná návštěva Collaltů, kteří o svůj moravský majetek přišli po roce 1945 na základě uplatnění Benešových dekretů, byla v Brtnici na návštěvě naposledy v roce 1992.

„Jsme nadšeni, naši předkové tady žili 300 let, celá moje rodina to zde má velice ráda. Byla jsem tu kdysi ještě s rodiči a určitě znovu přijedeme,“ řekla Isabella Collalto.

Není velkou zkratkou napsat, že Collaltové přijeli, aby pomohli zachránit zámek v Brtnici, v letech 1622 až 1945 moravské sídlo rodu, který je v současnosti pro stagnující rekonstrukční práce nejvíce ohroženou památkou Vysočiny,

Princezna tváří rekonstrukce zámku

Návštěvu Collaltů v Brtnici zorganizoval v Praze žijící španělský houslista a muzikolog Eduardo García Salas, jenž je nyní předsedou Spolku Zámek Brtnice. Ten se snaží o kulturní znovuoživení zámku a hledá pro něj i kupce.

„Věřím, že zámek bude během tří až pěti let zachráněn, že se podaří sehnat investora i peníze na opravu. Navrhli jsme princezně Isabelle, aby byla tváří tohoto projektu po celém světě a ona to nadšeně přijala,“ řekl Salas.

„Věřím, že zde dojde k obnově některých věcí. Co se týče zámku, znám ho především z fotografií, ale viděla jsem jich tolik, že je po mě něčím jako dávným přítelem,“ podotkla Isabella Collalto.

Collaltové navštívili rovněž blízký zámek v Kněžicích a v Okříškách. Oba jsou již díky péči obcí obnoveny. V Okříškách šlo zřejmě o první oficiální návštěvu Collaltů od konce druhé světové války.

„Přivítali jsme je, provedli je zámkem, ukázali jim kulturní dům či hasičárnu. Isabella si zkusila kabinu zásahové hasičské tatry, byla nadšená,“ pravil s úsměvem okříšský starosta Zdeněk Ryšavý. „Byli bychom rádi, kdyby se návštěva mohla zopakovat a uskutečnit se třeba i setkání paní hraběnky s občany, uvidíme,“ dodal Ryšavý.

Přivítání chlebem a solí před radnicí

V Brtnici přijali Collalty na radnici členové městské rady. Před radnicí starostka Miroslava Švaříčková Isabellu symbolicky uvítala nabídnutím chleba a soli. Později došlo i na přípitek a štamprle slivovice. Po návštěvě radnice si v doprovodu starostky a radních prohlédli sousední rodný dům slavného architekta Josefa Hoffmanna.

„Návštěva byla velice příjemná, s paní Isabellou jsme si, myslím, padly do noty. Jsou to veselí a přátelští lidé. Naše spolupráce by se tímto mohla nastartovat a pokračovat. Jsme pozváni k nim do Itálie a my jsme jim sdělili, že je opět rádi uvidíme, a to i neplánovaně,“ uvedla Švaříčková.

Podle nyní dostupných informací sami Collaltové o koupi zámku zájem nemají. To je jejich postoj už od devadesátých let, kdy se na tuto věc při jeho návštěvě Brtnice ptal tenkrát ještě žijícího Manfreda Collalta, otce Isabelly, tehdejší brtnický starosta Josef Přibyl, jenž je dnes brtnickým radním.

Zámek jako místo setkávání rodu Collalto

Collaltové se na zámku v Brtnici účastnili koncertu Vivaldiho hudby, který pořádal zmíněný Spolek Zámek Brtnice. Isabella se také sešla se stávajícím majitelem zámku Olegem Rybnikářem, který šlechtickou návštěvu doprovázel do Sálu vjezdů.

To je nejcennější část zámku, kde se i dnes nachází jedenáct velkoformátových barokních obrazů s náměty příjezdů císařů do Brtnice. „S Isabellou, hraběnkou Collalto, jsme se setkali a podepsali dokument, kterým převzala zámek Brtnice,“ sdělil Rybnikář.

Převzetí zámku princeznou Collalto bylo však jenom symbolické a dočasné – po dobu konání slavnostní sobotní akce. Rybnikář Collaltům podle svých slov navrhl, že se zámek může stát místem setkávání jejich rozvětveného rodu.

„Už teď se jedná o možnosti vzniku nového festivalu věnovanému Antoniu Vivaldimu a rodu Collaltů, jehož první ročník by se zde mohl uskutečnit v červnu 2022,“ dodal García Salas.

Teror anonymity — Jiří Pehe

Zdeněk Gryc | Pondělí, 6. 12. 2021 v 15:04

Kulturnost nebo,

řečeno trochu nadneseně,

civilizační vyspělost toho kterého společenství, včetně národů, se pozná i podle toho, jak se příslušníci takového společenství vztahují k anonymitě. Tedy jak často a kdy mají tendenci se schovávat za anonymitu i v případech, kdy to není nezbytné, a jak se chovají, když jsou anonymní.

 Česká společnost na tom není v tomto ohledu dobře. Stačí se podívat na převažující vzorce chování lidí v situacích, kdy se mohou za anonymitu částečně nebo úplně schovat: řidiči na českých silnicích, posluchači volající do různých rozhlasových pořadů, diskutující v internetových médiích, fotbaloví fanoušci. Rychle zjistíme, že agresivita, vulgarita a porušování pravidel slušného chování, nebo i zákonů mají v takových prostředích navrch.

 Zároveň je to vše doprovázeno neochotou z anonymity vystoupit i v případech, kdy se takový člověk nemusí nutně bát nějakého postihu. Neochota jít s kůží na trh není přitom nezbytně vždy zbabělost; často je to prostě vypočítavost a nemorálnost. V našem případě jistě i neblahý pozůstatek bývalé éry. Z pozice anonyma prostě můžu beztrestně urážet, kopat kolem sebe. „Nandat“ to těm, na něž útočím, aniž bych musel tváří v tvář oponentovi svoje názory obhajovat.

Občanská společnost je totiž adresná. Lidi se v ní neschovávají; naopak pod svými jmény obhajují svoje názory.

——————————————————

Totalita první i druhá měla tlampače svých doktrín
Totalita první i druhá měla také rušičky.

Tahle doba má ANONYMY,  TLAMPAČE a RUŠIČKy

Snad rozumíme češtině:


„kdybys o něm držel hubu a psal o stavbách,
nikdo by tě nehanobil“

XXXXX říká:
Neděle, 22. 7. 2018 v 12:42
Zhanobil ses sám oslavováním ochlasty a kurevníka a kdybys o něm držel hubu a psal o stavbách,
nikdo by tě nehanobil

XXXXX říká:
Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27
ani to nečtu a jak jsem řek VŮL.
Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem.
„Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu.
A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“

XXXXX říká:
Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34
Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá? Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest.
Ale koho to kurva dneska zajímá?




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I