Blog Jihlavských listů

Miloš Vystrčil
24- Narozen v roce 1960. Od roku 2009 vysokoškolský učitel na VŠP v Jihlavě. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou Senátu ČR. www.vystrcil.cz

Úzké hrdlo

Miloš Vystrčil | Středa, 26. 1. 2022 v 8:27

„Prosím, přestaň koukat do toho mobilu (počítače) a alespoň chvíli mě poslouchej.“ Jestli tuhle větu znáte, protože ji opakovaně jako častý uživatel mobilu nebo počítače slýcháváte, potom vítejte v naší velké rodině postižených.

Jíst a koukat do mobilu, jít pěšky a koukat do mobilu, poslouchat rádio a koukat do mobilu, dívat se na televizi a přitom koukat do mobilu, povídat si a přitom koukat do mobilu, a mohl bych pokračovat, se stává typickým jevem.

Není to dobře. Na druhé straně se čím dál více jaksi automaticky předpokládá, že jsme stále na příjmu a stále připraveni odpovídat, reagovat, ověřovat si přijaté informace apod. Zkrátka žijeme tzv. on-line, a kdo toho není schopen, zdá se, jako by se stával méněcenným, jako by přestával stačit tempu a potřebám současného života.

Přiznávám, že osobně s tímto způsobem života začínám mít stále větší problém. Zkusme si jenom představit, že byste v poštovní schránce měli dnes a denně sto i více dopisů, oznámení, upozornění a všelijakých dalších informačních letáků. Představa, že byste na ně stačili odpovědět nebo podle potřeby nějakým jiným způsobem reagovat, je naprosto iluzorní. Jenom otevírání a čtení by vám zabralo minimálně 2 hodiny, a pokud byste chtěli ještě na každý dopis odpovědět, tak to potom můžete na spánek zapomenout a stejně nebudete stíhat.

Píši to proto, že se mi stále častěji stává, že denně dostávám a zcela jistě nejsem sám, prostřednictvím e-mailů, Whats App-u, Messengeru, SMS zpráv apod. různé informace, vyjádření, názory, sdělení apod., ve kterých se očekává, že budu osobně reagovat, že bude popisovaná věc pečlivě posouzena a vyřešena a že ji bude věnována dostatečná a vážnosti popisované situace odpovídající pozornost.

Bohužel to není možné, neboť den má jenom 24 hodin. A tak se stává, že někdy následují další e- maily, další zprávy, ve kterých se dozvídám, jak si těch, co mi píší, nevážím, a jak je ostudné, že se o jejich problémy nezajímám.

Popravdě, si s tím nevím rady. Jednou z možností je změnit své kontaktní údaje a již je nezveřejňovat. To je možnost zcela jistě nejhorší. Další možností je nechat se při vyřizování žádostí, sdělení, zpráv apod. zastupovat a vydávat za své kontakty, které ve skutečnosti nejsou mé. Ano je pravdou, že některé věci za mne mohou vyřizovat spolupracovníci. Má to být ale tak, že zprávy a sdělení určená přímo mně ani nebudu číst a má to být tak, že mým spolupracovníkům již nezbyde čas na žádnou jinou práci?

Můj závěr je, že v současné době obrovského nárůstu a inflace obsahu vzájemné komunikace, tedy v době, kdy skoro každý každému píše a volá kvůli každé maličkosti, je jediným řešením úzké hrdlo.

Každý z nás má denně k dispozici pouze 24 hodin, musíme spát, máme rodiny, přátele, koníčky, svoji práci atd. Každý z nás může tedy být tím úzkým hrdlem, které bude přijímané zprávy a sdělení filtrovat a vyřizovat jen věci opravdu důležité. Každý z nás může být tím úzkým hrdlem, které nebude telefonovat a rozesílat různé zprávy bez rozmyslu na všechny strany.

Všichni přece snad ještě pořád víme, že jsou i důležitější a krásnější věci, než je dlouhý e-mail o konci světa s přílohami, patnáctiminutový telefonát o ničem nebo požadavek na reakce na různé debaty o škodlivosti diety na hubnutí ve formě odkazu a zprávy na Messengeru.

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I