Blog Jihlavských listů

Miroslav Tomanec, Ing., MBA
129- Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města.

Volil jsem SPD…

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Středa, 16. 2. 2022 v 11:52

… protože ostatní strany se v té sněmovně jenom dlouze vykecávaj a pro lidi nic neudělaj – povídá tuhle jeden opravdu moudrý volič.

Rekordmanem v řečnění je zatím Fidel Castro, sedm hodin v kuse. Tomio ho nedotáhl, zatím. Si musel odskočit, bo doma asi plenu zapomněl. Tenhle problém stratég nedomyslel. A tak mu vzali tu hračku. To slovo u pultíku. Chudák. Totalita!!! Hřímá…

Komunisti s Volným zmizeli ze sněmovny, Babiš sliboval, že do „žvanírny“ nikdy nepůjde, a tak jsme se těšili, že bude trochu klid. A potom přišel extrémista a vyvedl nás z omylu. Je to únavné, trapné, ubohé, uřvané, nekonečné. S tím exotem si ještě užijeme…

A legrace přechází úplně, když si uvědomíte, že jeden takový promrhaný den sněmovny přijde bratru na milion korun českých – peněz daňových poplatníků. Co se za to mohlo pořídit ?

8 komentářů k článku “Volil jsem SPD…”

  1. Svatopluk Beran říká:

    Snad kdyby slepenec stran, z nichž ani jedna by samostatně volby nevyhrála, nechal podle počtu zvolených poslanců i zástupce předsedy ve sněmovně. Nenechali, nezachovali se demokraticky, tak si to teď slepenec bude vylizovat zřejmě celé čtyři roky. Podle nich nic neporušil i poslanci opozice nic neporušují. JSOU ZAJÍMAVÍ TI CHYTROLÝNI ZE SLEPENCE. ASI NETUŠÍ CO JE TO DEMOKRACIE. PROSTĚ NA HRUBÝ PYTEL HRUBÁ ZÁPLATA.

  2. Jan P říká:

    Ve sněmovně využívají obstrukce úplně všechny strany. Co si vzpomínám, tak minulý rok poslanci stávající vládní koalice obstruovali několik měsíců lex Dukovany. Před tím obstruovala ODS přijetí EET s posvěcením Fialy „stojí za námi voliči“ atd. Kdo dal prostor Okamurovi k obstrukcím ? Byli to hlavně koaliční senátoři !
    Při první příležitosti to osolili vlastním spolustraníkům ve sněmovně.

  3. Zdeněk Gryc říká:

    NEVOLIL SPD, VOLIL BABIŠE
    colabortanta s KSČ
    ——————-
    Zemřel muž, který s Babišem vybudoval Agrofert
    JIŘÍ PŠENIČKA, TOMÁŠ PERGLER

    Foto: Seznam Zprávy
    Ilustrační foto.
    18:13
    Ve středu skonal právník Libor Široký, jeden z nejbližších byznysových spolupracovníků expremiéra Andreje Babiše.
    Článek
    Ve věku 68 let ve středu zemřel právník Libor Široký, jeden z nejbližších byznysových spolupracovníků expremiéra Andreje Babiše.
    Zprávu o jeho skonu potvrzuje smuteční oznámení, které dnes pozůstalí rozeslali širokému okruhu přátel a známých. Pohřeb má být příští pátek v obřadní síni motolského krematoria.
    Libor Široký stál až doposud v čele dozorčí rady společnosti Agrofert, mateřské firmy stejnojmenného holdingu, který Andrej Babiš před lety převedl do svěřenských fondů.
    Firma se k věci nevyjádřila. „Nejsme oprávněni poskytovat jakékoli informace ze soukromého života fyzických osob, které byly nebo jsou v jakémkoli vztahu ke společnosti Agrofert,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí Pavel Heřmanský.
    Pozorovatelé se shodují, že pro Babiše byl Libor Široký od samého počátku jeho privátního podnikání naprosto zásadním partnerem a důvěrníkem.
    Přitom měl stejně jako Babiš minulost provázanou s bývalým komunistickým režimem a jeho Státní bezpečností (StB). A tyto vazby na složky totalitní moci byly často připomínány hlavně poté, co Babiš vstoupil do vysoké politiky.

    1. 2. 10:24
    V 80. letech byl Libor Široký důstojníkem kontrarozvědky, konkrétně pracoval na odboru, který byl zaměřen
    proti „ideodiverzním a emigrantským centrům“.
    Měl na starosti třeba spolupracovníky Rádia Svobodná Evropa.
    Týdeník Reflex přinesl v roce 2014 informaci o tom,
    jak Široký o přijetí k StB sám požádal.

    „Žádám o přijetí do služebního poměru federálního ministerstva vnitra ke Státní bezpečnosti.

    Jako uvědomělý člen Komunistické strany Československa
    bych chtěl svou prací přispět v boji proti nepřátelům socialistického zřízení a tak realizovat nabytou kvalifikaci právníka.“
    Později dostal Libor Široký do péče sympatizanty západních pacifistických hnutí.
    Koordinoval sběr informací, odposlouchávání, výslechy i tajné akce,
    jak vyplynulo z obsahu Archivu bezpečnostních složek.

    8. 2. 19:15
    V 90. letech se Široký stal právníkem Agrofertu. Na samém počátku šlo ještě o českou filiálku slovenského podniku zahraničního obchodu Petrimex.

    Právě z ní se zrodil budoucí Babišův ohromný majetek,

    který dnes zahrnuje přes dvě stovky firem v několika evropských zemích.
    V roce 1995 přitom došlo k právně velmi sporné operaci, kdy se Agrofert od bratislavské matky oddělil.

    Téměř dvě třetiny jeho akcií při navyšování základního jmění tehdy získala neznámá švýcarská firma O.F.I.

    Anonymního majoritního akcionáře na valných hromadách Agrofertu poté reprezentoval právě Libor Široký.

    Úzké vztahy s Andrejem Babišem údajně přetrvaly až do současnosti,
    byť už jen v neoficiální rovině.
    „Kdykoliv jsme s Agrofertem řešili nějaké právní otázky,
    byl u toho Libor Široký a ještě Alexej Bílek,“
    vzpomíná jeden z českých manažerů na dvojici Babišových klíčových právníků.
    Převládá názor, že náhlý skon Širokého může chod Agrofertu poznamenat.
    Babišův vrstevník Libor Široký byl nejen šéfem dozorčí rady Agrofertu,
    ale na stejné pozici doposud pracoval i ve firmě Imoba,
    která zastřešuje Babišovy restaurace a ubytovací zařízení

    včetně často propíraného areálu Čapí hnízdo.

    Poslední dny svého života strávil Libor Široký
    dle svých přátel v pražském IKEM.
    Dle smutečního oznámení zemřel náhle po těžké nemoci.

  4. Zdeněk Gryc říká:

    Svatopluk Beran říká:
    Pondělí, 21. 2. 2022 v 19:39
    Pane Gryc, jasně vidím jak se jeden stařík v roce 1940 snaží vysvětlit a obhájit válečný rok 1940

    ——————–
    KUDLA V ZÁDECH POLSKA

    Přepadení Polska aneb Kudla v zádech polského lidu
    8. 8. 2019 3 minuty čtení

    2. světová válka začala napadením Polska
    Nebo také zářijovým tažením německých a následně i sovětských vojsk.

    Právě díky Rudé armádě nelze mluvit o invazi do Polska jinak než jako o kudle v zádech,
    kterou SSSR zarazilo polskému lidu velmi hluboko.

    Většina dětí v České republice i Polsku začíná chodit do školy 1. září.
    Avšak v roce 1939 v tento den bylo napadeno Polsko německými vojsky a začala 2. světová válka.
    Dlouho před napadením
    Již leden 1933 předznamenal vznik 2. světové války,
    v Německu totiž převzali moc nacisté a Adolf Hitler.
    Ten dohlížel na masivní zbrojení pozemní armády (Wehrmachtu),
    válečného loďstva (Kriegsmarine) a leteckých sil (Luftwaffe).
    Celé armádě měl velet generál von Blomberg,
    ale po dohodě mezi Hitlerem a Göringem se do čela letectva postavil právě druhý jmenovaný.
    Ten v prvních měsících a letech tajně budoval německou Luftwaffe,
    která se měla stát nejmocnějším letectvem na planetě zemi.

    Tajně proto, že Němcům vojenské letectvo přímo zakazovala Versaillská smlouva.
     Podobné to bylo i s námořnictvem,
    ale Hitler nedbal smluv a rychle začal budovat německý válečný průmysl.
    Vyráběly se tanky, ponorky a mnoho letadel.

    Před Polskem Rakousko a Československo
    Adolf Hitler byl v přípravách na válku důsledný
    a již počátkem roku 1938 si mohl dovolit vyvolat první konflikt.
    Proto zahájil snahy o připojení Rakouska k Německu, které byly nakonec úspěšné.
    A vzniku Třetí říše tak nic nebránilo.
    Hitler dále cílil na příhraniční oblasti Československa (tzv. Sudety),
    které opět získal relativně snadno a mírovou cestou.
    Mnichovská dohoda, při které se věc řešila

    „o nás bez nás“,

    tedy bez přítomnosti zástupců Československa.
    Toto předznamenalo 15. březen 1939, kdy Němci zabrali i zbytek Československa,
    z něhož se stal protektorát Čechy a Morava a nacionalisticky smýšlející Slovenský stát.

    A tady se prvně zájem Německa obrací na Polsko,

    které získalo záruky ze strany Francie i Británie,
    že pokud dojde k invazi, pak Němcům vyhlásí válku.

    PRÁVĚ DNES

    JE AKTUALITA

    TANKY U HRANIC

    UKRAJINA

  5. Zdeněk Gryc říká:

    SMRTELNÝ STRACH…

    „Eh, ne, já…“ nemohl ze sebe vysoký funkcionář vysoukat kloudné slovo.
    —————————–
    Putin na bezpečnostní radě vydeptal a ponížil šéfa rozvědky
    Dnes 19:54 – Moskva
    Luděk Fiala, Novinky
    Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti

    „lidových republik“

    na východě Ukrajiny neměl slitování se šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem.
    Ten na svůj příspěvek do debaty očividně nebyl dobře připraven.
    V jeho koktání a neschopnosti dát dohromady větu ho šéf Kremlu ještě s úsměvem veřejně vykoupal.

    Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej jako nepřipravený žáček před tabulí.
    Foto: Profimedia.cz
    Naryškin se ve svém nesouvislém vystoupení vyslovil
    nikoliv pro uznání nezávislosti Luhanské a Doněcké lidové republiky,
    ale rovnou pro jejich začlenění do Ruské federace.
    Putin ho vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

    „Navrhujete začít s vyjednáváním?“

    ptal se Naryškina Putin a už v té chvíli byl na jeho tváři postřehnutelný zlomyslný úsměv.

    „Eh, ne, já…“

    nemohl ze sebe vysoký funkcionář vysoukat kloudné slovo.

    „Nebo uznat jejich nezávislost?“

    nenechal ho prezident dokončit myšlenku.

    Hotovo. Rusko uzná nezávislost Luhanské a Doněcké republiky, rozhodl PutinEvropa

    „Já, já budu…“

    nemohl se vymáčknout Naryškin.
    „Mluvte přímo,“

    vyzval ho Putin.
    „Podpořím návrh na… uznání…“

    váhal šéf SVR.
    „Podpořím, nebo podporuji?

    Mluvte přímo, Sergeji Jevgenijeviči.

    Podporuji návrh? Řekněte, jak to je. Ano, nebo ne?“
    dusil ho Putin.

    „Podporuji návrh začlenit Doněckou a Luhanskou lidovou republiku do Ruské federace,“

    odpověděl nejistým a třesoucím se hlasem Naryškin.

    „No ale o tom se nebavíme. Hovoříme o uznání jejich nezávislosti, nebo ne?“

    vysmál se mu Putin.

    „Ano, podporuji návrh uznat jejich nezávislost,“

    zakončil zpocený Naryškin.

    /se strachem o vlastní život + rodiny ?/

    Sedmašedesátiletý Naryškin přitom není žádný začátečník.

    éfem tajné služby SVR je od roku 2016.
    Dříve působil jako předseda Státní Dumy, dolní komory ruského parlamentu,
    a před tím jako šéf kremelské prezidentské kanceláře.

    Členové bezpečnostní rady, kterou Putin v pondělí svolal,

    „SHODLI“

    se shodli na tom, že by Rusko mělo uznat nezávislost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny.

    Následně ruský prezident oznámil, že tak učiní.

    HOWH

  6. Zdeněk Gryc říká:

    PRÁVĚ DNES

    Putin hovořil k Rusům v televizi:
    Ukrajina je kolonie s loutkovou vládou

    STEJNĚ JAKO ČESKOSLOVENSKO V ROCE 1945
    je kolonie s loutkovou vládou

    Klémy Gottwalda

    MAPA

    Mapa Československa, dlouhá ryba
    s hlavou na západě a ocasem na východě:
    Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus.
    Masarykovou ideou vzniku byla snaha propojit východní slovanskou kulturu s kulturou západoevropskou.
    Jeho stát byl vlastně nadnárodní.“

    Ohlížení na úsvitu příštího století

    Deset zastavení nad světem československé a české a slovenské
    architektury 1918–2018

    Kdo zapomene své dějiny, je odsouzen, aby je prožil znovu.

    TEHDY

    PODKARPATSKÁ UKRAJINA

    PRÁVĚ DNES

    UKRAJINA

  7. Zdeněk Gryc říká:


    Svatopluk Beran

    co je to

    SMRTELNÝ STRACH…???

    „Eh, ne, já…“ nemohl ze sebe vysoký funkcionář vysoukat kloudné slovo.
    —————————–
    Putin na bezpečnostní radě vydeptal a ponížil šéfa rozvědky
    Dnes 19:54 – Moskva
    Luděk Fiala, Novinky
    Ruský prezident Vladimir Putin na pondělním zasedání bezpečnostní rady k uznání nezávislosti

    „lidových republik“

    na východě Ukrajiny neměl slitování se šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem.
    Ten na svůj příspěvek do debaty očividně nebyl dobře připraven.
    V jeho koktání a neschopnosti dát dohromady větu ho šéf Kremlu ještě s úsměvem veřejně vykoupal.

    Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej jako nepřipravený žáček před tabulí.
    Foto: Profimedia.cz
    Naryškin se ve svém nesouvislém vystoupení vyslovil
    nikoliv pro uznání nezávislosti Luhanské a Doněcké lidové republiky,
    ale rovnou pro jejich začlenění do Ruské federace.
    Putin ho vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

    „Navrhujete začít s vyjednáváním?“

    ptal se Naryškina Putin a už v té chvíli byl na jeho tváři postřehnutelný zlomyslný úsměv.

    „Eh, ne, já…“

    nemohl ze sebe vysoký funkcionář vysoukat kloudné slovo.

    „Nebo uznat jejich nezávislost?“

    nenechal ho prezident dokončit myšlenku.

    Hotovo. Rusko uzná nezávislost Luhanské a Doněcké republiky, rozhodl PutinEvropa

    „Já, já budu…“

    nemohl se vymáčknout Naryškin.
    „Mluvte přímo,“

    vyzval ho Putin.
    „Podpořím návrh na… uznání…“

    váhal šéf SVR.
    „Podpořím, nebo podporuji?

    Mluvte přímo, Sergeji Jevgenijeviči.

    Podporuji návrh? Řekněte, jak to je. Ano, nebo ne?“
    dusil ho Putin.

    „Podporuji návrh začlenit Doněckou a Luhanskou lidovou republiku do Ruské federace,“

    odpověděl nejistým a třesoucím se hlasem Naryškin.

    „No ale o tom se nebavíme. Hovoříme o uznání jejich nezávislosti, nebo ne?“

    vysmál se mu Putin.

    „Ano, podporuji návrh uznat jejich nezávislost,“

    zakončil zpocený Naryškin.

    /se strachem o vlastní život + rodiny ?/

    Sedmašedesátiletý Naryškin přitom není žádný začátečník.

    éfem tajné služby SVR je od roku 2016.
    Dříve působil jako předseda Státní Dumy, dolní komory ruského parlamentu,
    a před tím jako šéf kremelské prezidentské kanceláře.

    Členové bezpečnostní rady, kterou Putin v pondělí svolal,

    „SHODLI“

    se shodli na tom, že by Rusko mělo uznat nezávislost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny.

    Následně ruský prezident oznámil, že tak učiní.

    HOWH

  8. Zdeněk Gryc říká:

    Chewing Gum
    TV komedie

    ZprávySvětZápad odsoudil uznání separatistů.

    Na Putinově šachovnici jsme i my, varuje Černochová
    Západ odsoudil uznání separatistů.
    ČTK, SEZNAM ZPRÁVY
    Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy
    Ministryně obrany Jana Černochová.
    21:39
    Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny
    ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva,
    shodují se západní představitelé.
    Putina kritizovali zástupci Evropské unie i jednotlivých států.
    Článek
    „Je to hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny,“
    řekl britský premiér Boris Johnson na tiskové konferenci a Putinovo rozhodnutí označil za „

    špatné znamení“ pro Ukrajinu.

    „Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva,
    územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu),“
    napsal na twitteru předseda Evropské rady Charles Michel.

    Michel a von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli,
    že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm,
    kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

    „Unie znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti,

    svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“
    uvedli vrcholní unijní činitelé.
    Johnson na otázku, zda je čas uvalit na Rusko sankce, odpověděl,
    že Západ musí vyvinout co největší tlak.

    „Už dříve jsem o balíčku sankcí řekl, že je spustíme při prvním ruském vpádu nebo invazi.

    Ale to, co se stalo, je mimořádně špatná zpráva.

    Začíná být jasné, že budeme muset začít vyvíjet co největší tlak,
    protože je těžké si představit, jak se tato situace zlepší,“
    prohlásil premiér.
    Dodal, že ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídne podporu.
    ————————–

    Peacemaker ráže 45 USA 1886 sheriff
    + Mnichov
    ————————-
    Putin poslal vojáky na východ Ukrajiny.
    Nazývá to mírovou misí.
    f
    19:09
    Tím, kdo už k uvalení sankcí vyzval, je polský premiér Mateusz Morawiecki.

    „Rozhodnutí uznat samozvané ‚republiky‘

    je konečným odmítnutím dialogu
    a flagrantním porušením mezinárodního práva.
    Jedná se o akt agrese proti Ukrajině, který se musí setkat s jednoznačnou reakcí ve formě okamžitých sankcí,“ uvedl Morawiecki.

    Podporu Ukrajině vyjádřil také další člen Visegrádské čtyřky.

    „Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou.

    Z vlastní historie si dobře pamatujeme,

    že podobné kroky
    namířené proti suverénním sousedním státům
    k míru nikdy nevedou,“
    uvedl na twitteru český premiér Petr Fiala.

    PODKARPARSKÁ UKRAJINA
    1945 ?

Zanechte komentář




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I