Ukrajinský deník, díl 3

Tento měsíc vyrazím znovu na Ukrajinu, pomáhat. Je to potřeba čím dál více… Zde je třetí část vzpomínek na předchozí cestu.

Nu, seznam toho, co chceme dnes absolvovat,  je  úctyhodný, říkám si u snidaně. A to jsem ještě netušil, co mne tady v tom hektickém dni čeká. Z deseti položek bylo nakonec 15…

Nejvíce materiální pomoci od laskavých lidí dáváme nejpotřebnějšim v obci. Rodině se třemi invalidy, která nemá skoro žádný příjem a žije jenom diky pomoci sousedů. Při autonehodě zraněné mamince o dvě děti se starající, která má muže na frontě. A zbytek přes církev. Rodina je evangelická, jsou to baptisté. Korupce se tu všichni moc obávají a církevní společenství je jejích jistota.

Naopak nejméně toho zůstává u nich doma. Tento skromný domek je prý totiž ještě na místní poměry velký komfort. 11 km odsud je hospodářství v zapadlé vesničce Horodišče, díky kterému nemají hlad za cenu celoroční dřiny po práci. Dnes do domu bez tepla a elektřiny jezdí jenom krmit dobytek…a trnou hrůzou, aby je nevyrabovali…Zvláště ted, když tam bude centrála. První v obci.

Zbytek dělíme do deseti malých balíćků a jedeme pozdravit nejbližší přátelé, širší rodinu a dobrovolníky. Emoce se mnou lomcují při každém příběhu. Když nakupujeme místní léky pro Ukrajince u nás, na které jsou zvyklí, tak si tam měřím tlak a nevěřím svým očím. Vždycky jsem si dřív tolik zakládal na svých 140/80…kdeže!

V lékárně chybí jeden z léků. Mladá dáma, co je zrovna s námi a kterou vidíme poprvé v životě a které jsme přivezli dárky od jejích jihlavskych dobrodinců, co ji na 3/4 roku ubytovali i se dvěma kočkami,se okamžitě vydává ho shánět po jiných lékárnách…A než vyčerpáme svůj dlouhý seznam, je s ním zpět..

Samozřejmě že dojde i na slzy a bezmoc. Pětičlenná rodina bydlela před válkou v 1+1 v univerzitním areálu, ve služebním bytě vedle kolejí. Jenom proto, aby dokázali ušetřit na pozemek na vlastní dům na okraji města. Za pozemek – 8 sotek (arů) dali 8 tisíc dolarů. Šetřili na to 15 let. Válka přišla zrovna do doby, kdy se vše zastavilo, všechny stavební kapacity šly na opravy po válečných škodách. Zasíťováni pozemků se muselo odložit…

Na vedlejší dva pozemky, které patří širší rodině,ale stavět zatím neplánují, vysadili ovocný sad. No co asi může udělat ukrajinská černozem, když tam rok nepřijdete? Nebohé stromky pohřbeny pod vrstvami suchého plevele…Nedivím se pláči…

Na 13.červenec 2022 tady nikdo nezapomene.

Vinnycja je centrum protivzdušné obrany státu. Ukrajinci si mysleli, že ho mají dobře chráněné. Toho dne však přiletěly tři rakety do samotného středu města. Ničily a zabíjely. V širokém okruhu nevydržela jediná výloha ani okno, poničená řada budov kolem, včetně kostela, hodně už dnes opravených. Místa dopadů jsou dodnes velice patrné. Zničeny Dům armády a vedlejší poliklinika. 23 mrtvých, z toho tři děti, 52 zraněných. Drastické fotografie mrtvé holčičky na kočárku obletěly svět a staly se jedním ze symbolů ruských válečných zločinů. Na uzavřeném, nefunkčním domě dnes visí další připomínky toho barbarského běsnění – Buča, Irpiň, Mikolajev, Doněck – prostě tam kde všude putinovci páchají podobná zvěrstva. Zabíjejí nevinné lidi.A tady lidé dodnes nosí květy a hračky malinké Líze do nebe.

Zkuste si to jenom na chvilku představit. Jdete po ulici s kočárkem a…v okamžiku je po všem. Smrt pro malou holčičku…a nepředstavitelný život plný bolesti pro blízké…

Nemůžeme se pak nezastavit ve stanu ochrany vedle a aspoň něco malého dát zdejším dobrovolníkům. Z vděku. Další neplánovaná položka.

Mají tu takový stavební předpis od roku 2014 prý už. Pod každou novou veřejnou budovou musí být kryt. A tady ten, kam mně ozbrojená ostraha normálně pustila na čumendu, je prostě dokonalý. Pro tisíc osob a s nouzovým východem o 100 m dál, až ta raketa jednou padne na ten monumentální barák nad tím…Dokonalé.

Ale proč to všechno?

15 Responses to “Ukrajinský deník, díl 3”

  1. VladimírV napsal:

    Pro vyrovnanost.

    2. května 2014 nastal masakr v Oděse. Kromě desítek mrtvých “ ruských aktivistů“ při požáru domu odborů stříleli proukrajinští aktivisté i ty, kteří se chtěli zachránit skokem z hořících oken. Tam někte je třeba hledat zárodek války, která mediálně trvá od února 2022. I to, že jejich stavební předpis nařizoval budování krytu po každou novou veřejnou budou jen potvrzuje, že se země chystala na válku s Ruskem, pardon hybridní válku USA s Ruskem za cenu ztrát životů desítek tisíc lidí.

  2. Zdeněk Gryc napsal:

    PRÁVĚ DNES

    „speciální vojenská operace“

    ZMĚNA PO – HLAVÍ

    Putin oznámil „speciální vojenskou operaci“ na ukrajinském Donbasu
    https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/454702-online-situace-na-ukrajine
    Ruský prezident Vladimir Putin oznámil v noci na čtvrtek v přímém televizním přenosu, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“ na východě Ukrajiny. Předcházela tomu žádost představitelů separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky o vojenskou pomoc.

    Rusové si mění pohlaví, aby se vyhnuli válce. Vláda se chystá zasáhnout
    dnes 19:31
    Eva Turečková
    Ruští zákonodárci vytáhli do boje proti stále častějším případům mladých mužů, kteří se prokazují potvrzením o změně pohlaví, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu do armády. Informuje o tom list Kommersant.
    Letošní odvod branců do ruské armády
    Článek
    Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, má proto v nejbližší době projednat zákaz změny pohlaví bez chirurgické operace, sdělila listu poslankyně Nina Ostaninová, šéfka poslaneckého výboru pro otázky rodiny, žen a dětí. Navrhovatelem změn je ministerstvo justice.
    „Zdá se, že mnozí z těch, co nestihli utéct do Gruzie a Kazachstánu, si pospíšili do soukromých klinik pro potvrzení (o změně pohlaví). To není mezera v zákoně, to je mezera ve výchově celé generace,“ prohlásila Ostaninová.
    „Ráno se rozhodne, že už není muž“
    Změnu legislativy jednoznačně podporuje také Vjačeslav Volodin, předseda Státní dumy. „Během poslední doby jsme zaznamenali 2700 nových rozhodnutí o změně pohlaví,“ uvedl Volodin v parlamentu.
    „K takovým rozhodnutím může docházet na soukromých klinikách. Člověk ráno vstane a rozhodne se, že už není muž, ale žena,“ citoval jej Kommersant.
    Podle Volodina služba stojí od 30 tisíc do 60 tisíc rublů (8000 až 16 tisíc Kč). Výsledkem je potvrzení, které uznávají všechny úřady včetně matrik, tito lidé mohou vstupovat do manželství nebo žádat o adopci, dodal.
    „Porada za přítomnosti ministerstva zdravotnictví a resortu spravedlnosti už proběhla. Ministerstvo spravedlnosti zákaz podporuje; jinak to nejde,“ shrnul Volodin.
    Poslanci chtějí zákaz projednat už na schůzi 15. května, sdělil listu další nejmenovaný zdroj. V Rusku totiž na mnoha místech běží jarní odvody.
    „Kvůli speciální operaci se mnozí mladí muži obrátili na soukromé kliniky se žádostí o změnu pohlaví, aby se odvodu vyhnuli,“ citoval Volodina Kommersant.
    Jako první na případy „fiktivní“ změny pohlaví poukázal ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko. Legislativní úpravy by se měly promítnout do zákona O základech ochrany zdraví občanů Ruské federace.

  3. Zdeněk Gryc napsal:

    VladimírV říká:
    Úterý, 2. 5. 2023 v 21:30
    Pro vyrovnanost.

    I to, že jejich stavební předpis nařizoval budování krytu po každou novou veřejnou budou
    jen potvrzuje, že se země chystala na válku s Ruskem,
    pardon hybridní válku USA s Ruskem za cenu ztrát životů desítek tisíc lidí.
    ———————————————————————————
    STEJNĚ JAKO ŠVÝCARSKO :
    Daniel Baret – Reflex.cz
    25. června 2018 • 12:00
    Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
    Švýcarsko je oficiálně neutrální zemí, ale armádu má vycvičenou a vyzbrojenou velmi dobře. I vojáci v záloze mají doma zbraně.
    Tato alpská země má také v nevídané oblibě stavět bunkry a úkryty různých druhů a typů.
    Bunkrů tam najdete kolem 20 tisíc a všelijakých úkrytů přes 300 tisíc, a to v soukromých, obecních i státních budovách.
    Prohlédněte si je ve fotogalerii.
    Bunkry se začaly masově ve Švýcarsku stavět v první polovině 60. let minulého století.
    A budovaly se doslova všude.
    Ne všechny jsou využívány, ale mnohé jsou důmyslně maskovány jako obyčejné domy, stodoly,
    či mají připomínat přírodní výtvory.

    Od roku 1978 platí i zákon,
    který nařizuje, aby každý nový dům měl nějaký úkryt.
    Pokud ho nemá, majitelé mají přispět na zajištění úkrytů ve veřejných budovách.
    —-
    „země chystala na válku s Ruskem,“
    v roce

    1978

    POTVORY ŠVÝCARSKÝ !!!

  4. Jan P napsal:

    Americký filozof, kognitivní vědec, lingvista a kritik politiky Spojených států vyvolal pozdvižení tvrzením z interview, ve kterém prohlásil, že Rusko se chová na Ukrajině humánněji než Spojené státy v Iráku. Také tvrdí, že Ukrajina odmítá mírová jednání na nátlak Američanů, protože je vůči USA v podřízeném postavení.
    https://www.forum24.cz/noam-chomsky-tvrdi-ze-rusko-na-ukrajine-bojuje-humanneji-nez-usa-v-iraku-to-moskvu-jiste-potesilo

  5. Zdeněk Gryc napsal:

    Jan P říká:
    Středa, 3. 5. 2023 v 20:49
    ——————————
    OBLÍBENÝ PUTINŮV TROLL
    ZASLOUŽILÝ ANO – NYMNÍ
    PR – CÓCH

    30 sekunt potlesku ve stoje

  6. Zdeněk Gryc napsal:

    VladimírV říká:
    Úterý, 2. 5. 2023 v 21:30
    Pro vyrovnanost.
    2. května 2014 nastal masakr v Oděse. Kromě desítek mrtvých “ ruských aktivistů“ při požáru domu odborů stříleli proukrajinští aktivisté i ty, kteří se chtěli zachránit skokem z hořících oken.
    —————————————————–
    Pozn. Karel Havlíček Borovský na to osobně koukal!
    —————————————————–
    Tam někte je třeba hledat zárodek války, která mediálně trvá od února 2022.
    I to, že jejich stavební předpis

    /kdy vešel v platnost? Za 2 světové války nebo jako ve Švýcarsku?/

    nařizoval budování krytu po každou novou veřejnou budou jen potvrzuje, že se země chystala na válku s Ruskem, pardon hybridní válku USA s Ruskem za cenu ztrát životů desítek tisíc lidí.

    45 sekund potlesku ve stoje !

    Převzato:
    Dům polické výchovy OV KSČ
    Jiskra orgán OV KSČ

    ——————————————————–
    Dnes je středa 10.05.2017 svátek má Blažena

    PVT mohli prominenti žít dvanáct dní po atomovém výbuchu

    VZHLED budovy PVT se za více než čtvrtstoletí téměř nezměnil. Zdroj: archiv Zdeňka Gryce

    Pod dnešním PVT na jihlavském sídlišti Březinky se nacházelo výpočetní středisko, které mělo přežít jaderný útok. Jednalo se v zemích tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) o ojedinělé zařízení.
    Více v tištěném vydání JL s datem 9. 5.
    —-
    Dnes je „TAKY“ středa ALE 03.05.2023 svátek má Ale – xej

  7. Zdeněk Gryc napsal:

    Alexej,
    resp. Alex je slovanské jméno řeckého původu,
    které znamená obránce,
    UKRAJINY
    ten který brání (z řec. alexein).
    Počeštěnou verzí ruské domácí formy Aloša je jméno Aleš.

    V českém kalendáři má svátek 3. května.

    TAKŽE DNESKA MAJÍ SVÁTEK OBRÁNCI UKRAJINY

    PŘED NORMALIZACÍ

    aliaj

    BRATRSKOU POMOCÍ

  8. Svatopluk Beran napsal:

    GEOPOLITICKÉ ENERGETICKÉ ALE I SUROVINOVÉ POTŘEBY USA K PŘEŽITÍ USA VE STEJNÉ BOHATOSTI JAKO DOSUD, VYTĚŽENÉ NA PODKLADĚ VÁLEČNÉ KONJUNKTURY USA Z DŮSLEDKŮ 2SV, A TO NA ÚKOR DOHOD TEHDY GEOPOLITICKÝCH JALTSKÝCH A TEHERÁNSKÝCH ROZDĚLENÍ SVĚTA, MEZI RUSKEM (SSSR) A USA, TEDY TEHDEJŠÍCH VÍTĚZŮ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, JSOU TÍM PROBLÉMEM, KTERÝ ZAPŘÍČIŃUJE DNEŠNÍ OBCHODNÍ AMERICKOU PROXI VÁLKU NA OPAČNÉM KONCI SVĚTA NEŽLI LEŽÍ SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, V EVROPĚ NA UKRAJINĚ, JE VE SVÉ PODSTATĚ ZBYTEČNOU OBČANSKOU VÁLKU SLOVANŮ, MEZI SEBOU, VYGENEROVANOU SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI.

    PÁTÁ ČESKÁ AMERICKÁ CHCIVÁLEČNÁ KOLONA AMERICKÝCH TROLŮ, POD VEDENÍM SOCIALISTICKÉHO ARCHITEKTA Z VOLEVČIC A KAVÁRNÍKA, SE SNAŽÍ JET NAPLNO.

  9. Svatopluk Beran napsal:

    K NABYTÍ VĚDOMOSTÍ A SNÍŽENÍ HLOUPOSTI KAVÁRNÍKA A SOCIALISTICKÉHO ARCHITEKTA Z VOLEVČIC – AMERICKÝCH TRLLŮ – DOPORUČUJI KNIHU OSKARA KREJČÍHO – VÁLKA –

    https://www.obranaastrategie.cz/cs/aktualni-cislo-2-2012/recenze/krejci-oskar-valka.html

    V roce 2011 vydalo pražské nakladatelství Professional Publishing útlou knížečku s jednoduchým a stručným názvem „Válka“. Autorem této subtilní publikace je profesor Oskar Krejčí, který patří v českém odborném prostředí k etablovaným a renomovaným autorům. V současnosti mimo jiné působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze a na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici. Recenzovaná kniha sice vychází z jeho obsáhlého publikačního díla (je třeba připomenout jeho zásadní kompendium „Mezinárodní politika“ či práce věnované národním zájmům nebo geopolitice), avšak tematicky se zaměřuje úžeji a exaktněji na problematiku válek a ozbrojených konfliktů. Publikace byla rozšířena a přepracována ze staršího vydání uveřejněného v roce 2010.

    V samotném úvodu své knihy Oskar Krejčí vysvětluje, proč se rozhodl pro její napsání a proč právě nyní. Jeho knížka má být určitým impulsem, který má rozproudit debatu o stávajících i budoucích válkách a reflektovat také skutečnost, že i Česká republika se stále více zapojuje do nejrůznějších ozbrojených konfliktů či je součástí mezinárodních uskupení, která se na současných válkách podílejí.

    Autor se samozřejmě zamýšlí nad vymezením pojmu „válka“. Přitom připomíná nejen jeho zavedené definice, ale kapitola, ostatně jako celý text knihy, je také hojně protkána aforismy a citáty, které textu dodávají místy až filozofický rozměr. Oskar Krejčí sice uvádí, že válka je selháním lidského rozumu, nicméně jeho knížka a v ní obsažené argumenty bohužel dosvědčují, že válka je extrémním, ale racionálním způsobem chování, který je v lidské povaze i dějinách hluboce zakořeněn.

    Vývoj války a způsoby jejího vedení jsou velmi úzce spjaty s technologickým stupněm vývoje lidské společnosti. Právě v první kapitole své knihy se Oskar Krejčí pokusil o shrnující chronologický přehled vývoje zbraní a vojenských technologií a jejich používání. V podstatě na pozadí technologického vývoje zbraní a vojenského umění je čtenáři předkládána stručná chronologie světových dějin od prehistorického období až po období modernity. Autor poukazuje na úzkou provázanost válek s rozvojem lidské civilizace a dokládá na konkrétních příkladech slova historika Michaela Howarda (v českém prostředí je znám především díky své publikaci „Válka v evropské historii“), že „slova válka, objevy a obchod znamenala téměř totéž“.

    Technologický vývoj zbraňových systémů dosahuje zásadní mety v roce 1945, kdy je vyvinuta a použita ve světovém konfliktu jaderná zbraň. Tímto momentem začíná éra, v níž hrají mimořádně důležitou roli strategické zbraně, resp. zbraně hromadného ničení. Jejich existence, šíření, odstrašující potenciál a možnost použití navždy mění charakter tradičního mezistátního konfliktu. Oskar Krejčí stručně připomíná genezi vývoje a nasazení jednotlivých typů zbraní hromadného ničení, ale věnuje také pozornost těm mezinárodním kontrolním režimům a smlouvám, které mají za cíl jejich kontrolu, omezování či eliminaci. V této části publikace se čtenář může seznámit i s řadou méně známých nebo hůře dostupných informací technického charakteru a jsou též nastíněny strategie předpokládaného použití jaderných zbraní v období studené války. Její konec a změna charakteru ozbrojeného konfliktu, který již neměl mít podobu totálního globálního střetu dvou znepřátelených supervelmocí, s sebou přinesl potřebu přehodnocení jejich využitelnosti, resp. odstrašujícího potenciálu. Budoucnosti, resp. další generaci nejaderných strategických zbraní, je věnován závěr této kapitoly.

    Třetí část knihy nese název „Omezená válka“ a je věnována v současnosti nejrozšířenějšímu a nejpravděpodobnějšímu typu války. Přestože Krejčí podotýká, že současná koncepce omezení války nevylučuje válku totální, sám autor považuje zmíněnou variantu za málo pravděpodobnou. To však nijak nesnižuje význam a negativní dopady stávajících omezených válek. Vychází přitom z analýzy válek a konfliktů druhé poloviny 20. století a současnosti. Zabývá se také otázkami efektivnosti použití vojenské síly v moderním konfliktu, strategiemi velkých států (především USA) zaměřených na vedení omezených válek i zvládání prosazující se asymetrie v probíhajících konfliktech. Pozornost je také částečně věnována proliferaci malých a lehkých zbraní, které představují, často přes svoji morální a technologickou zastaralost, velmi výrazný akcelerátor ozbrojených konfliktů.

    Další kapitola se soustřeďuje na občanské války. Oproti minulosti je dnes klasický mezistátní konflikt spíše raritou, a občanské války (či konflikt nestátních aktérů nebo státu a nestátního aktéra) se stávají dominantním typem ozbrojeného konfliktu. Na druhou stranu Krejčí upozorňuje, že „v globalizovaném světě je málo vnitrostátních konfliktů, které nemají mezinárodní propojení“. Stejně jak v jiných částech publikace i zde je možné seznámit se s řadou dat a informací, které přibližují rostoucí četnost, frekvenci i závažnost občanských válek. Stručně jsou také zmíněny jejich nejčastější příčiny, byť je tato část textu poněkud zavádějícím způsobem označena jako „Konfliktní linie“. To může vést k dojmu, že se autor odkazuje na známou teorii konfliktních linií (cleavages) Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta. Krátce je také pojednáno o partyzánské válce, resp. partyzánském způsobu vedení boje, bohužel však jen ve formě velmi stručné historické poznámky, což je poněkud škoda, neboť právě oblast COIN je dnes vysoce aktuální.

    Naopak dalšímu aktuálnímu a v současném odborném tisku velmi frekventovanému tématu spravedlivé války je věnována celá samostatná kapitola. Opět je zde zvolen chronologický přístup, kdy se autor pokusil nastínit nejen chápání spravedlivé války v různých historických epochách a konfliktech, ale přibližuje „hledání mezí násilí“ jako proces, jehož výstupy, jejich výklad a závaznost jsou a budou vždy podmíněny politickými zájmy, vojenskou situací a rozložením reálné moci. Přibližuje čtenáři vývoj specifických částí mezinárodního práva veřejného, zaměřuje se na vývoj norem, které regulují násilí v konfliktech a dopady na jejich účastníky. A přestože tato oblast práva prošla v uplynulých dekádách dynamickým funkčním i institucionálním vývojem, „dosažený úspěch při právní regulaci válečného násilí je relativní i proto, že se často nejedná o objev posledních dvou či tří století, ale pouze o kodifikaci zásad, známých v některých kulturách již ve starověku.“

    Další kapitola se soustřeďuje na příčiny válek. Tato část je bohužel příliš stručná na tak zajímavé téma, které by si jistě zasloužilo podrobnější analýzu a větší prostor. Zejména pak v situaci, kdy se Oskar Krejčí pokusil na příčiny válek podívat z různých úhlů pohledu a různých dimenzí. Příčiny válek nehledá jen v konfliktu zájmů států nebo jejich aliancí, ale zabývá se také konfliktní podstatou lidské individuality a jejími biologickými, psychologickými či rozumovými aspekty. Rovněž věnuje pozornost sociálním interakcím a různým typům uspořádání lidské společnosti, které mohou vyvolávat násilný konflikt. Velmi stručně zmíněny jsou historické pokusy o vysvětlení příčin válek (geopolitické teorie) i teorie spojené s realistickou školou mezinárodních vztahů. Rovněž je připomenuta tzv. cyklické teorie, kterou v českém prostředí nově přiblížil např. Jan Eichler. Samotný závěr publikace je věnován budoucnosti válek, kde se Oskar Krejčí pokusil nastínit možné důvody i charakteristiky budoucích ozbrojených konfliktů, jejichž příčiny je však možné zčásti identifikovat již dnes.

    Součástí knihy je „Válečná chronologie“, která je stručným soupisem vojenských dějin, válek a vynálezů, a také seznam odkazů na použité prameny a literaturu. Vzhledem k hutnému obsahu knihy je bohužel škoda, že není opatřena jmenným a věcným rejstříkem.

    Publikace „Válka“ Oskara Krejčího rozhodně není jen odbornou prací nabitou fakty a informacemi, ale díky zvolenému přístupu autora, kdy má text místy charakter odborné eseje či úvahy, jde o velmi čtivou a v pozitivním slova smyslu provokativní práci. Jistě by neměla ujít pozornosti žádného zájemce o oblast bezpečnostních studií. O atraktivnosti titulu svědčí jistě i skutečnost, že i druhé rozšířené vydání je již téměř rozebráno a lze je jen obtížně sehnat v knižní distribuční síti.

  10. Zdeněk Gryc napsal:

    Svatopluk Beran říká:
    Čtvrtek, 4. 5. 2023 v 9:18
    K NABYTÍ VĚDOMOSTÍ A SNÍŽENÍ HLOUPOSTI
    —————————————————-

    Cesta z Ruska
    Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky
    Kříž Zdeněk
    Novinka
    Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí, zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody, které jdou do stamiliard amerických dolarů. Jedná se o nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945.
    Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress vydává ke smutnému výročí této války knihu Cesta z Ruska s podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky. Kniha vychází jako čtvrtý svazek v edici „Mezi žánry“ a její autor Zdeněk Kříž, profesor Fakulty sociální studií MU, v ní přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu a rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze.
    V úvodu knihy je pozornost věnována procesu rozpadu Sovětského svazu, který je důležitým kontextem pro pochopení rusko-ukrajinské krize. Další kapitoly se zabývají ilegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbase v letech 2014-2015, po níž se na straně Ruska a Ukrajiny zintenzivnily vojenské reformy. Detailnímu popisu průběhu vojenských operací během roku 2022, spojených s rozsáhlou zahraniční pomocí Ukrajině, předchází kapitola, která se věnuje diplomacii v předvečer vypuknutí války. V závěru knihy je diskutován možný výhled konfliktu v roce 2023.

    Zdeněk Gryc říká:
    Pátek, 20. 10. 2017 v 9:54
    Čapek Karel: Ano, mnoho se změnilo,
    ale lidé /a světové velmoci/ zůstali stejní;
    jenomže teď víme líp, kdo je kdo.
    Kdo je slušný, byl slušný vždycky;
    kdo byl věrný, byl věrný i teď.
    Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív.
    Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe.
    Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky.
    Kdo mění víru, neměl žádnou.
    Člověka, /ani RUSKO /nepředěláš, jenom se Ti vybarví.

    Katyňský masakr: Mělké hroby s popravenými Poláky objevili Němci, Sověti popírali vinu téměř půl století
    Příspěvek od: Kamil Šivák • před 2 h

    Když němečtí vojáci v roce 1943 objevili v borovicovém lese poblíž polského města Katyň masové hroby, otřáslo i těmi nejotřelejšími z nich. Šlo o těla Poláků, které v roce 1940 nemilosrdně zavraždili Sověti. Ti ale zarytě tvrdili, že to byla práce nacistů…

    Katyňský masakr: Mělké hroby s popravenými Poláky objevili Němci, Sověti popírali vinu téměř půl století© Pixabay
    Oběti Katyňského masakru patřily do polské inteligence, byli to nejbystřejší a nejchytřejší lidé, kteří tehdy v této zemi žili. Elita byla prostoduchým Sovětům vždy trnem v oku. Od obyčejného rolníka totiž nehrozilo, že by někdy mohl stanout v čele povstání…

    Katyň
    Příkaz k masové vraždě Poláků, který sepsal náčelník státní bezpečnosti Lavrentij Berija a podepsal Josif Stalin.
    Masová vražda polské elity
    Když se v roce 1939 rozdělilo Polsko mezi Německo a Sovětský svaz, byly všechny osoby neschopné vojenské služby (matky, děti, senioři) poslány do vnitrozemí ruského impéria. Tam se tito lidé buď podrobili novým pravidlům, nebo museli čelit smrti. Druhou frakci polské společnosti čekal jiný osud. Důstojníci, političtí odpůrci, intelektuálové, inženýři a právníci si vybrat nemohli, automaticky jim byl vystaven rozsudek smrti.
    Celkem bylo zadrženo okolo 14 700 vojáků a 11 000 vysoce postavených civilistů. K hromadné popravě došlo na třech místech – ve věznici Charkov, městě Tver a v Katyni. Mužům byly drátem svázány ruce za zády a následně je vojáci usmrtili výstřelem do týlu. Mezi „nejvýkonnější“ katy patřil Vasilij Blochin, který měl za 28 dní popravit 6 000 mužů.
    Objevení Katyňského masakru
    Mrtvoly Poláků v mělkých hrobech objevila až v roce 1943 německá armáda. Ještě v roce 1941 polská exilová vláda souhlasila s tím, že se připojí k Sovětskému svazu, aby společně bojovali proti nacistické hrozbě. Doufali, že díky tomuto rozhodnutí budou na svobodu propuštěni jejich vojenští důstojníci. Tou dobou ale byli již dávno zastřeleni. Rusové to nechtěli přiznat, a tak tvrdili, že muži někam utekli, pravděpodobně do Mandžuska.
    Němci ale 13. dubna 1943 zjistili, že tito muži nikam neutekli. Zástupci polské vlády uvěřili tomu, že za to mohou Sověti. Jenže Američtí a britští představitelé trvali na vině nacistů, nechtěli totiž ztratit Rusko jakožto svého spojence. Sověti dokonce během norimberských procesů přidali masakr v Katyni na seznam válečných zločinů…
    Pravda o masakru v Katyni
    Rusové svou vinu přiznali až po pádu Sovětského svazu v roce 1991. Gorbačovův nástupce Boris Jelcin odvezl původní příkaz k popravě do Varšavy, kde se formálně omluvil.
    Avšak teprve až rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2012 uznal masakr v Katyni za sovětský válečný zločin. Rodiny zavražděných utrpěly dvojí újmu – přišly o příbuzné a musely dlouho čekat na pravdu. Na tragédii takových rozměrů nelze zapomenout. Vztahy mezi oběma zeměmi nejsou ideální dodnes.
    Zdroje informací:
    Wikipedia.org: Katyňský masakr
    Allthatsinteresting.com: The Katyn Massacre: When The USSR Purged 22 000 Polish Men – Then Blamed The Nazis

  11. Zdeněk Gryc napsal:

    „K NABYTÍ VĚDOMOSTÍ A SNÍŽENÍ HLOUPOSTI“

    MASARYKOVA UNIVERSITA DOPORUČUJE:

    Cesta z Ruska
    Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky

    Zdeněk Kříž,
    profesor Fakulty sociální studií MU,
    v ní přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu
    a rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze.
    ———————————————-
    Zdeněk Kříž
    ———————————————
    Vážená a mi-lá Jar-Mila,
    Moc děkuji za Zdeňkovo parte.
    Právě jsem se vrátil z Brna, kde naše RG Židenice slavilo 111 let trvání.
    Je to zrovna na výročí 100letí republiky.
    Měl jsem na něm přednášku o našem ročníku 1944 – 1952.

    Myslím, že naši fotku z roku 1952 jsem už poslal:
    Zdeněk + Zdeněk 1952
    Zdeněk + Zdeněk 2011
    Stejně jako foto z našeho posledního setkání v Curichu:

    Hodně jsme toho na horách prožili. Zdeněk v tom v CH pokračoval.
    Dost mne zajímá osobnost jeho syna Martina.
    Na internetu má, nebo měl, stránky hikr.org news [postino@hikr.org]
    Tuším, že tam jsou túry Martina.
    Děkuje a zdraví Zdeněk Gryc

  12. Zdeněk Gryc napsal:

    pardon
    setkání v Curychu:

  13. Zdeněk Gryc napsal:

    2011 CO BOLO, TO BOLO
    —————————–
    Svatopluk Beran říká:
    Čtvrtek, 4. 5. 2023 v 9:18
    K NABYTÍ VĚDOMOSTÍ A SNÍŽENÍ HLOUPOSTI KAVÁRNÍKA A SOCIALISTICKÉHO ARCHITEKTA Z VOLEVČIC – AMERICKÝCH TRLLŮ – DOPORUČUJI KNIHU OSKARA KREJČÍHO – VÁLKA –
    V roce 2011 vydalo pražské nakladatelství Professional Publishing útlou knížečku s jednoduchým a stručným názvem „Válka“. Autorem této subtilní publikace je profesor Oskar Krejčí, který patří v českém odborném prostředí k etablovaným a renomovaným autorům.
    ——————————————————————————————–
    Jak to časově a obsahově souvisí s přepadením Ukrajiny
    Následníkem Stalina – Putinem ?
    ———————————————————————————————
    2011 + 12 = 2023 NOVINKA
    Cesta z Ruska
    Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky
    Kříž Zdeněk
    Novinka
    Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022,
    doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí,
    zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody,
    které jdou do stamiliard amerických dolarů.
    Jedná se o nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945.
    Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress
    ——————————————————
    vydává ke smutnému výročí této války knihu:
    —————————————————–
    Cesta z Ruska
    s podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky.
    Kniha vychází jako čtvrtý svazek v edici „Mezi žánry“
    a její autor Zdeněk Kříž, profesor Fakulty sociální studií MU,
    v ní přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu
    a rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze.

  14. Svatopluk Beran napsal:

    PRO BLBCE A ARCHITEKTY SOCIALIZMU, NIC

    PRO OBČANY KTEŘÍ SE BAVÍ O VÁLCE, MNOHO. TATO KNIHA NEVĚDOMCŮM VYSVĚTLÍ CO JE TO Z MEZINÁRODNÍHO FINANČNÍH, POLITICKÉHO A PRÁVNÍHO VÝZNAMU PŘEDEVŠÍM Z AMERICKÉHO HLEDISKA OBRANNÁ, NEBO OMEZENÁ, NEBO PREVENTIVNÍ VÁLKA V DOBĚ KDY NUKLEÁRNÍ VÁLKA BY ZNIČILA SVĚT. DÁLE VÁM TATO KNIHA ŘEKNE ŽE EXISTUJE A CO JE TO VÁLEČNÉ PRÁVO A ZA JAKÝCH PODMÍNEK SE DÁ UŽÍT A CO JE TO GENOCIDA, VÁLEČNÝ ZLOČIN NA CIVILISTECH, ČI JAKÉ PRÁVO A VÝHODU MÁ VYCVIČENÝ VOJÁK PŘED NEZAPOJENÝM CIVILISTOU. NAPŘÍKLAD SE DOVÍTE, ŽE KAŽDÝ ŽIDOVSKÝ OBYVATEL IZRAELE, POKUD NEODSUZUJE IZRAELSKOU VÝSTAVBU SIDLIŠŤ NA OKUPOVANÝCH ÚZEMÝCH PALESTINY – ZÁPADNÍ BŘECH JORDÁNU – ČI NA OKUPOVANÝCH ÚZEMÝCH SÝRIE – GOLANDSKÉ VÝŠINY – JE PRO SVĚTOVÉ VÁLEČNÉ PRÁVO VÁLEČNÝM ZLOČINCEM. ŽE KAŽDÉMU CIVILISTOVI NA UKRAJINĚ, KTERÉMU ZELENSKÝ CPAL DO RUKY ZBRAŇ A NUTIL HO NA ODPORU PROTI RUSŮM A NEZMOLBILIZOVAL HO, A ON NECHTĚL BOJOVAT, TAK ŽE NA NĚM SPÁCHAL ZELENSKÝ VÁLEČNÝ ZLOČIN NA CIVILISTOVI A ZELENSKÝ SE TAK STÁVÁ VÁLEČNÝM ZLOČINCEM.

    PROSTĚ VŠE O VÁLCE, VÁLEČNÝCH ZLOČINECH A VÁLEČNÝCH PRÁVECH, TAK ABY KAŽDÝ BLBEC VĚDĚL, CO VŠECHNO MODERNÍ VÁLEČNÝ SVĚT VYSTAVANÝ PO 2SV PŘEDEVŠÍM AMERIČANY ZE ZÁKONA BY MĚLA NAPLŇOVAT.

    ŽE ŽÁDNÁ VÁLKA VEDENÁ AMERIČANY PO 2SV A ŽE JICH BYLO DESÍTKY, NENAPLŇOVALA VÁLČNÉ OPRÁVNĚNÍ PŘIDĚLENÉ OD OSN, STEJNĚ TAK JAKO TATO RUSKÁ A ŽE SI USA PŘIDĚLILI SAMI SOBĚ OPRÁVNĚNÍ, ŽE ŽÁDNÝ AMERICKÝ VOJÁK NESMÍ BÝT SOUZEN MEZINÁRODNÍM SOUDEM V HAGU ZA VÁLEČNÉ ZLOČINY, PROTOŽE JEJ USA STEJNĚ TAK JAKO, RUSKO ČÍNA ČI IZRAEL NEUZNÁVAJÍ. PROSTĚ SE PO PŘEČTENÍ TÉTO KNIHY STANE, ŽE SE Z ARCHITEKTA SOCIALIZMU STANE OBČAN ZNALÝ PRAVIDEL VÁLKY V MODERNÍ DOBĚ A NEBUDE OPAKOVAT NESMYSLY ŠÍŘENÉ NEŠNÍ FIALOVOU VLÁDOU A BUDE SCHOPEN POSOUDIT CO JE A CO NENÍ MOŽNÉ V MODERNÍ VÁLCE POVOLENÉ A CO ZAKÁZANÉ, TAK ABY VPŘÍPADĚ VÁLKY DOŠLO JEN K PREVENTIVNÍ OMEZENÉ VÁLCE A NE CELOSVĚTOVÉ NUKLEÁRNÍ.

Leave a Reply