NEMOCNICE 2013 – 2023

Rusové zaútočili na nemocnici v Chersonu,

zasáhli operační sál

dnes 14:43

Eva Turečková

Ruská raketa zasáhla v úterý kolem jedenácté hodiny dopoledne nemocnici v ukrajinském Chersonu.

Zahynul lékař, zdravotní sestra a další čtyři lidé utrpěli zranění,

napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Střela zničila dvě patra budovy, kde se nacházela chirurgie, ORL a operační sál.

Záchranáři prohledávají sutiny, zda pod nimi nejsou další lidé.

Při útoku na nemocnici v Chersonu zemřel lékař, který byl první týden v práci

01:32

Cherson byl jediným oblastním centrem, kterého se ruská vojska dokázala zmocnit po svém vpádu na Ukrajinu loni v únoru. Pod tlakem ukrajinské protiofenzivy se ovšem loni v listopadu musela stáhnout z města ležícího na pravém, západním břehu Dněpru.

Během uplynulých čtyřiadvaceti hodin ruské okupační síly zaútočily na pravobřežní Cherson a Chersonskou oblast pod ukrajinskou kontrolou opakovaně. Nejvíce zasažené je centrum města. V důsledku útoků zahynuli čtyři lidé, dalších osmnáct jich bylo zraněno včetně jednoho dítěte.

Podle šéfa Chersonské oblastní správy Oleksandra Prokudina je takto vysoká intenzita ostřelování spojena s rotací ruských vojsk na levém břehu Dněpru. Cituje jej agentura Unian.

————————————————

Bedřich Rozehnal, architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

28. 12. 2013

Bývalý URM (Útvar rozvoje města), přebudovaný na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pokračuje v příjemném prostředí Sálu architektů pražské Staroměstské radnice v prezentaci zajímavých expozic architektonicko-urbanistických.

Tentokrát, ve spolupráci s Muzeem města Brna, představuje dílo obdivuhodného brněnského architekta Bedřicha Rozehnala, specializovaného zejména na stavbu nemocničních budov, prostor a areálů. Výjimečnost tvorby tohoto slavného funkcionalisty vynikne i v připomenutí zlomových okamžiků jeho tvůrčího i soukromého života.

Ano, neboť jako jeden z nevelké řady českých architektů nezlomen ani nacistickou,

ani pozdější komunistickou hydrou,

neopustil elegantní a v jeho případě nečekaně zdařilou funkcionalistickou estetiku

i v dobách zcela jinak orientovaných.

Samozřejmě mu nahrála i časová komplikace (v tomto případě však výhoda) – časová náročnost, čili délka, u projektování a realizací velkých nemocničních komplexů.

Výstava připomíná, velmi originálním, u nás nepříliš často praktikovaným způsobem, kdy se s detaily projektů a staveb mohou návštěvníci seznámit detailním studiem z prezentačních zásuvek, všechna hlavní Rozehnalova díla i práce jeho spolupracovníků a následovníků.

Všechny stavby mezitím zdobí zasloužená gloriola vybroušené estetické kvality a pozor, i souznění s potřebami složitého nemocničního prostoru.

Výstava také zcela logicky připomíná psychologické působení pohodlného, světlého prostředí na psychický stav pacientů.

A tak zde spatříme nejen první, dodnes velmi chválenou stavbu

Léčebného ústavu Domu útěchy z Brna z let 1931-1935, přes areály Okresních nemocnic v Novém Městě na Moravě a v Kyjově, které za velmi obtížných podmínek byly dokončeny v době po zákazu stavební činnosti v rámci tehdejšího protektorátu, po perlu světových parametrů –

Fakultní dětskou nemocnici v Brně.

Ta byla realizována v době výronu blbství

a násilí počátkem let padesátých, kdy řada předních,

dodnes uznávaných a oficiálně pokrokových tvůrců potřísnila své jméno socialistickým realismem.

Rozehnal, navíc nečekaně vězněný komunisty v letech 1960–1962 za údajné honorářové nesrovnalosti, působil ve zralém věku na řadě vysokých pedagogických postů a dožil se plné lidské i profesní rehabilitace.

Byl opravdovým vzorem

a až anglosasky působící osobností,

formující generace brněnských mladých architektů.

V úvodu jsem zmínil i další vystavené práce, jak přímých a vědomých Rozehnalových následovníků,

tak autorů, spojených předmětem zájmu a hlavně realizací. Takže pozorný návštěvník se setká i se stavbami řady pražských nemocničních zařízení a se jmény slavných tvůrců,

jakými byli Josef Havlíček, Vít Obrtel či Čermák a Paul.

Chtěl bych znovu připomenout, že v poslední době jsou výstavy v Sále architektů svěřovány týmům,

které staví na způsobu prezentace a zajímavých a funkčních architektonických řešeních.

Tato výstava, kterou jako celek kurátorovali Jindřich Chatrný, Martina Flekačová a Milan Kudyn,

byla oblečena ateliérem A1-Architects (Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová).

Bedřich Rozehnal, Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice 

Comments are closed.