JIHLAVA

Jihlavský Městský řád z roku 1270.

Vydáno o příležitosti technicko-ekonomické Konference o funkci územního plánování a stavebního řádu, při tvorbě životního prostředí u příležitosti  na sjednoceni právních norem v oboru investiční výstavby.

Složku  vydal okresní archiv v Jihlavě.

Přeložil a průvodní slovo napsal František Hoffmann.

Náklad 500 výtisků 1967.

Obsahuje čtyři listy. Na prvním je překlad městského řádu,

který začíná slovy:

„Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice amen.

My Otakar, z boží milosti král český, vévoda rakouský a štýrský a markrabí moravský, všem na věčnou památku.

Poděvadž zapomnění jest matka klamu, macecha míru a rozněcovatelka sporů

uvykli jsme činy naše, jakož i nařízení zákonná, které by mohly přinésti prospěch

a užitek poddaným upevniti věrohodnými písemnými záznamy,

aby ze svědectví písemností se nabývalo paměti o tom,

co se stalo a u potomků byly odklizovány příčiny překrucování“,

Text na druhé a třetí straně, začíná slovy:

„Naše města vznikala převážně jako promyšlené sídelní útvary v nichž se jevily prastaré zkušenosti od dob antických a přizpůsobovaly místním podmínkám“.

Text na druhé stránce končí těmito slovy:

„Prohlížejíce jihlavský stavební řád z r. 1270,  udělený městu králem Přemyslem Otakarem II. uvědomujeme si kontinuitu  některých problémů,  potřeb a jejich řešení“.

Na třetím listu je originál latinské listiny v okresním archivu v Jihlavě.

Na třetím listu je fotografie modelu Jihlavy v první polovině 15 století.

Navrhl F. Hoffmann,  provedl H. Majer.

Oblastní muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Rok 1967 byl rokem nadechnutí v rámci Pražského jara,

doba kdy Jihlava měla naději stát se zachovalým,

významným historickým městem Evropy.

Dokladem toho, že to nebyl technický problém, je rekonstrukce Sklípku,

který byl otevřen před touto konferenci,  1. října 1967 a stal se i její součástí.

Slavnostní projev, pronesl tehdy ředitel Restaurací Jihlava pan Liška.

Uvedl na něm, že je zde inauguračně čepováno nové pivo „Ježek“

—————————————-

„ aby ze svědectví písemností se nabývalo paměti o tom,

co se stalo a u potomků byly odklizovány příčiny překrucování“

Ve středu 29. ledna přivítá Jihlava přední české historiky a badatele.

V gotickém sále jihlavské radnice se uskuteční 

konference Iglavia historica –

Libreto navržené doktorem Hoffmannem „Čtyřlístku“ sgrafita ve Sklípku 

Je inspirováno „Iglavia historika.“

Dobová fotografie je na stránce 686 dějiny moravských měst:

Interiér přízemní restaurace Sklípek na Masarykově náměstí 7, 1969.

Na jednom z těchto „lístků“. Je snaha zachovat ve zkratce “Iglavia historika.“

—————————–

Zmínka v listně roku 1270, vybízí k zachování paměti.

Co se s historicky jádrem v Jihlavě stalo.

Jeho stav před srpnem 1968 a stavbou Prioru na náměstí.

I zde platí, že architektura je odrazem doby.

Sklípek je stále v neutěšeném stavu.

Otázka je, jestli se grafitový „Čtyřlístek“,  v původní omítce  nějak zachoval.

Pamětníků na dobu, kdy byl otevřen Sklípek už není mnoho,

jeden z nich je Leopold Habermann.

Velká účast veřejnosti na vernisáži jeho výstavy

ve čtvrtek 11. ledna jej samotného překvapila.

Historii doby jsme si v poklidu zopakovali v úterý 16.ledna, viz.vložené foto. 

Také jsme vzpomněli, na návštěvu Eva Rozehnalové, v jeho dílně,

před 10 lety, 24. 4. 2014.

Je to dlouhá historie od doby, kdy Habermannové kovali v gotické síni,

fary u Svatého Jakuba.

Kolegové, z jihlavského architektonického manuálu, připravují setkání s tematikou rekonstrukce domů na jihlavském náměstí.

Bylo by jistě zajímavé, udělat je v prostředí výstavy díla Leopolda Habermanna, věnované jeho strýci Alfrédu.

Už jenom z toho důvodu, že v předsíni výstavního sálu je freska,

možná ze stejné ruky, malíře rostlinného motivu, objeveného nenadále,

na stropu, mázhausu ve Sklípku. 

16.1.2024.
24.4.2014. s Evou Rozehnalovou

Comments are closed.