Mám tu smutnou povinnost Vám touto cestou sdělit, že dnes zemřel náš dlouholetý a významný člen BLOKU, architekt, skaut, politik, výjimečný a skvělý člověk, přítel a kamarád Standa Slávek Scamp Žalud.
Ještě v pátek minulý týden jsme spolu hovořili a dojednávali náležitosti naší společné pracovní cesty, která se měla uskutečnit následující víkend,.
Ještě v sobotu jsme byli v kontaktu prostřednoctvím Whatsup a vše vypadalo bezproblémově, velmi se Slávek těšil, že opět společně zavítáme na jeho milované Slovensko.
V pondělí mne nečekaně jeho dcera infomovala, že byl náhle se zdravotními komplikacemi převezen do nemocnice a že se cesty na Slovensko nebude moci účastnit.
Dnes v odpoledních hodinách pak přišla zpráva, že Slávek zemřel…
Hloboce mne to zasáhlo, obzvlášť proto, že jsme poslední dobou společně strávili nekonečné množství nezapomenutelných chvil.
Slávek byl skvělý hostitel, vypravěč a především bystrý myslitel, bez něhož by se mnoho věcí nejen v politice, ale ani v BLOKU, nepohnulo kupředu.
Podle informací jeho rodiny by poslední rozloučení mělo proběhnout koncem příštího týdne, budu se snažit Vás včas informovat.
Drahý Slávku, odpočívej v pokoji, budeš nám všem moc chybět!
Váš Zdeněk Trefil
——————-
Standa Žalud,
Posílám a zdravím
Nějak mi čím dál více vadí, že lidé přestali rozlišovat nárok, právo a výsadu.
Manželství je typická výsada. Je ceněno, je spojeno se závazky, nezískává se jen tak, je dáno mocí vyšší a lze je zrušit, právě pro nedodržení těch závazků. Není to tak dávno, kdy mělo i titul paní pro ženy. Než si ho přivlastnila kdejaká žena nad patnáct.
Nárok znamená, že něco dostanete. Právo je to, oč smíte usilovat, nemá vám v tom nikdo bránit, ale nemáte zdaleka zaručeno, že ho, byť s vynaložením všech svých schopností a prostředků dosáhnete. Máte právo na vzdělání, ale nemáte právo ho s úspěchem dokoncit a získat titul. To dokončené vzdělání s titulem je privilegiem a musíte splnit nároky a požadavky s tím spojené a ten titul vám udělí moc vyšší.
Máte nárok kdykoli odjet ze země, ale nemáte nárok vjet do jakékoli, to máte jen do země vlastní, pokud jste občanem. Být občanem je privilegium a kdysi bylo každému jasné, že to klade i jisté nároky. Ono to klade i dnes, ale tak nějak si je lidé i vlády čím dál méně uvědomují. A někdy mám pocit, že toto celé dávné pojetí institucí je mateno a rušeno schválně a úmyslně.
Zdá se mi, že cílem už není Báječný nový svět, ale Zmatený nový svět.
—————–
Díky Zdeňku,
znamenitá prezentace mi připomněla shodné útrapy,
které jsme zažívali při realizacích výtvarných děl v architektuře.
Je zajímavé, jak se to vše shodovalo a bylo to jak
“ přes kopírák „.
Zdraví: Scamp – Standa
V rubrice Kultura | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem SKAUT
V Británii v pondělí zemřel válečný hrdina Miroslav Liškutín (†98), jeden ze dvou posledních československých stíhacích pilotů účastnících se za druhé světové války bitev v řadách britské RAF. Na Twitteru to uvedla česká armáda. Liškutín žil dlouhodobě v Británii.
„Dnes zemřel brigádní generál v.v. (ve výslužbě) Miroslav Liškutín. Hrdina, který se od roku 1940 v Anglii účastnil bojů, během kterých uskutečnil 131 letů nad nepřátelská území a nalétal 465 bojových hodin,“ uvedla armáda. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář uvedl, že zprávu přijal s upřímným zármutkem.
„Armáda ČR ztrácí v jeho osobě významnou postavu druhé světové války – příslušníka 312. a 313. československé stíhací perutě ve Velké Británii. Čest jeho památce,“ dodal Bečvář. Liškutína loni prezident Miloš Zeman povýšil za hrdinství do generálské hodnosti.
Z okupovaného Československa odešel v dubnu 1939 přes Polsko, Švédsko a Velkou Británii do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie, se kterou byl vyslán na šestiměsíční výcvik do Afriky. Po pádu Francie se dostal do Velké Británie, kde dokončil výcvik stíhacího pilota a od srpna 1941 létal u 145. britské perutě RAF. Později byl převelen k 312. československé stíhací peruti RAF a v květnu 1945 k 313. československé stíhací peruti RAF.
Nalétal 465 operačních hodin a asi 130 letů nad nepřátelským územím, čímž se zařadil mezi jedny z nejvíce bojově nasazených českých stíhacích pilotů během druhé světové války. Po roce 1948 se vrátil do Velké Británie. Liškutín se dočkal, ale krátce nato umřel.
2011 – „Nejhůř mi nebylo v nevyzpytatelných válečných situacích, ale v osmačtyřicátém, kdy jsem musel Československo opustit,“ říká Miroslav Liškutín
Konečně je splacen další z dluhů, které má česká společnost vůči lidem bojujícím za svobodu a demokracii. Minulý měsíc byl 8. května povýšen do hodnosti brigádního generála válečný pilot Miroslav Antonín Liškutín (97),
rodák z Jiříkovic u Brna, který od roku 1948 žije v Anglii.
Dnes mu má prezident Miloš Zeman při své návštěvě Velké Británie osobně předat diplom o povýšení.
—————————-
Náčelník štábu na letišti v Brně – Slatině.
Miroslav Liškutín se narodil v roce 1919 v Jiříkovicích u Brna.
Vyučil se zámečníkem. Jako dvacetiletý odešel v roce 1939 z okupované vlasti
a od roku 1940 se v Anglii jako příslušník RAF účastnil bojů,
během kterých uskutečnil 131 letů nad nepřátelská území a nalétal 465 bojových hodin.
Létal v řadách 312. a 313. československé stíhací perutě.
Připsal si 3 jisté sestřely + sestřel 1 létající pumy V1.
Po návratu do osvobozeného Československa působil jako náčelník štábu na letišti v Brně – Slatině.
Po komunistickém převratu na něj byl vydán novými mocipány zatykač
a tak Miroslav Liškutín již po druhé odešel do britského exilu.
Byl opět přijat do řad Královského letectva, které definitivně opustil v roce 1962.
Zemřel v britském Farehamu v únoru 2018.
Jeho ostatky byly v dubnu 2019 přeneseny do rodinné hrobky ve Šlapanicích.
———————-
Po návratu do osvobozeného Československa
působil jako náčelník štábu na letišti v Brně – Slatině.
Na tomto letišti působil také Rudolf Nedoma
V RUINÁCH LETIŠTĚ “ řádila“ TAKÉ NAŠE PARTA SPOLUŽÁKŮ S OTAKAREM ŠTĚRBOU
———————————————————————————-
Na náměstí v Boskovicíc a v Muzeu Boskovicka, byla ve čtvrtek 7. 5. 2015. Ve 14:00 zahájena výstava 40 rodáků, příslušníků RAF.
Miroslav Liškutín, letecké eso druhé světové války:
To on inspiroval Tmavomodrý svět!
————————————————————————————
DENACIFIKACE
Putin a denacifikace Ukrajiny: Jak je to doopravdy s ukrajinským fašismem
Vladimir Putin se pokouší o obhajobu násilí, které páchá v demokratickém státu. Snaží se prý Ukrajinu zbavit fašimu. Toto tvrzení narazilo na obrovskou míru odporu, ale ozvali se i tací, kteří mu dávali za pravdu. Jak to tedy ve skutečnosti je? Na to se snažili přijít v The Guardian.
Zdeněk Gryc | Neděle, 26. 11. 2023 v 12:12
