Blog Jihlavských listů

Jsou mezi námi, i když občas dobře skrytí. Pracují pro druhé, nezištně, většinou ve svém volné čase. Jsou ve státní správě, jsou v ulicích, doma, v různých organizacích a firmách, někteří organizovaní, jiní ne. Každý z nich si k dobrovolnictví našel svou cestu a cíl, kterému pomáhá. Spojuje je touha pomoct dobrým věcem a také to, že se tím většinou moc nechlubí.

Proto se podzim na Vysočině nese v duchu dobrovolnictví! V Telči se v říjnu konala konference Dobrovolnictví je ctnost, v Jihlavě se začátkem listopadu předávalo ocenění pro nejlepší dobrovolníky roku DOBROCH 2023 a minulý týden proběhla v Humpolci konference pro středoškoláky s názvem Dobrovolnictví je cool! Všechny tyto akce pro dobrovolníky a o dobrovolnících probíhají s cílem, aby se o jejich práci pro druhé více vědělo a mluvilo. Účastníci si vzájemně předávají své zkušenosti a zabývají se i otázkami, jak tuto bohulibou aktivitu dále podporovat a jak také inspirovat další potenciální zájemce. A všichni účastníci potvrdili, že bez větší prezentace jejich dobrých skutků širší veřejnosti to možné nebude.

Jako stále alespoň občasná dobrovolnice jsem si tento „úkol“ vzala k srdci a budu se snažit inspirativní příběhy o dobrovolnictví víc sdílet a propagovat. V zahraničí je dobrovolnictví přirozenou součástí společnosti a mnohé organizace by bez něj ani nefungovaly. U nás se to stále učíme, i když dobrovolnictví tu v posledních letech ušlo velkou cestu vpřed, stále je co zlepšovat. A k tomu zlepšení stačí úplně jednoduchá věc. Zkuste to i vy! Můžete nabídnout svůj čas a schopnosti buď přímo některé z organizací, které máte ve svém okolí (může to být například charita, ale pomoct můžete i sportovním klubům v čase, kdy čekáte, až vašim ratolestem skončí trénink, ekologickým spolkům s výsadbou stromů, sečení luk atd.), nebo se můžete podívat na stránky Koordinačního uskupení neziskových organizací (www.kous.cz), kde najdete seznam dobrovolnických center v kraji nebo se zapsat do databáze dobrovolníků HERO CLAN na www.heroclan.cz. Těším se, že se při tom konání dobra ve volném čase potkáme!

Slavnostní vyhlášení letošního ročníku Vesnice roku bylo opět skvělou příležitostí pro setkání se a společné sdílení radosti nejen z oceněných obcí. Celý den také provázela v několika obměnách otázka, zda existuje recept na výhru soutěži Vesnice roku. Se starostkou vítězné Nové Vsi u Nového Města na Moravě paní Helenou Tučkovou jsme se jednoznačně shodly, že hlavní ingrediencí vítězného receptu jste vy. Obyvatelé našich obcí, aktivní občané, členové a členky spolků, organizátoři kulturních a sportovních akcí, ředitelé a učitelé místních škol, zkrátka všichni, kdo tu a tam přiložíte ruku k dílu, když je potřeba. A když se to potká s činorodým vedením obce, stačí se o úspěchy jen přihlásit. A nemusí to být jen v soutěži Vesnice roku. Nová Ves u Nového Města na Moravě totiž vykoukla už na jaře letošního roku v mapě kvality života Seznam Zpráv, kde se s indexem 88 bodů stala suverénně nejlepším místem k žití v Česku. Ukazuje tak, že bohatý spolkový život v obci, kdy spolu lidé mluví, společně zvelebují svoje okolí a mají možnost se přímo podílet na rozvoji své obce, dokáže i na vesnicích udržet mladé lidi a s nimi i život. Proto pak ani není divu, že když novoveští získali kromě zlaté stuhy také finanční odměnu, že si o jejím využití rozhodnou sami v anketě. Skvělá práce i inspirace, za kterou ještě jednou ze srdce gratuluji.   

Vysočina je jednou z nejatraktivnějších destinací pro milovníky přírody, historie a kultury. Svými úchvatnými krajinami, malebnými historickými městy a bohatým kulturním dědictvím si získává srdce návštěvníků z celého světa. Ačkoli Vysočina zůstává často opomíjená v porovnání s jinými turisticky populárními regiony České republiky, nabízí mnoho zajímavých zážitků pro ty, kteří se odváží jej objevit.

Parafrází známeho rčení “všude dobře, doma nejlíp” v nadpisu tohoto článku by se dal vystihnout rozjezd destinační společnosti Kraj pod Javořicí, která láká na léto plné zážitků. A to přímo tady. U nás doma. Mezi Telčí, Třeští a Počátky se toho dá (nejen) přes léto opravdu zažít hodně. Ať už vyrazíte pěšky, kolmo, autem, sami nebo s dětmi, teď máte všechny tipy na akce, přírodní i kulturní zajímavosti na jednom místě. 

Kraj pod Javořicí zároveň představuje nástroj, díky kterému z cestovního ruchu mohou těžit jak obchodníci, tak místní občané. Je to způsob, jak přivést turisty na více míst, aby zde strávili více nocí a zároveň se nesoustředili na jednom místě. A pro nás “místňáky” přináší spoustu zajímavých tipů na koupání, gastrozážitky, nevšední vyhlídky a festivaly. A to vše doslova na dosah ruky. Nebo nohy? Stačí si jen vybrat – https://www.krajpodjavorici.cz.

V dnešním světě to občas vypadá, že je plný katastrof, zločinů a různých tragédií. Média jako by se v negativních zprávách doslova vyžívala a ty pozitivní v nich zaznívají spíše okrajově. Přitom toho dobrého kolem nás je přinejmenším stejně jako toho špatného, jen se mu nedostává takového prostoru a pozornosti. Existují vědecké experimenty prokazující, že lidé mají větší fyziologickou reakci na nepříznivé zprávy než na ty dobré a tak si v dnešní informační přehršli častěji vybíráme články s negativním tónem než neutrální nebo pozitivní příběhy.   

I přesto (anebo právě proto) je důležité si připomínat, že dobrých příběhů, lidí a skutků kolem sebe máme pořád dost. Dobré skutky jsou malými činy, které mohou mít velký vliv na naše okolí a naší společnost. Od malých laskavostí po dobrovolnickou práci a humanitární pomoc – udělat něco pro druhé přináší radost, vzájemný respekt a pocity sounáležitosti. Tím se zlepšuje kvalita života v celé komunitě. 

Proto jsem ráda za anketu Kraje Vysočina “Skutek roku”, která každý rok sbírá tyto dobré skutky a ty nejlepší z nich oceňuje. Letos se slavnostní vyhlášení konalo na zámku v Třešti a věřím, že nejenom já jsem z toho večera odcházela nabitá pozitivní energií a inspirací, co pro své okolí můžu udělat. Ať už jako dobrovolnice, organizátorka akcí nebo podporovatelka sociálního podnikání. 

Dobré skutky ale nemusí být vždy velkolepé a veřejně známé. Občas stačí i taková maličkost, jako je úsměv na cizího člověka, podání pomocné ruky, naslouchání a projev vděčnosti. Stačí si uvědomit, že i ty nejmenší činy mohou mít velký význam pro někoho jiného. A mohou způsobit řetězovou reakci. Zkuste to. 

Po letech relativního klidu na českém energetickém trhu, přišla doba nevídaně turbulentní a přinesla s sebou mj. potřebu se začít mnohem intenzivněji věnovat opět otázce rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Výroba energie z fosilních paliv jako je uhlí se stává drahou a neudržitelnou, sázka na plyn jako možnost pozvolného přechodu nevyšla a výstavba nových jaderných zdrojů je běh na dlouhou trať. Obnovitelné zdroje mohou být rychlým a dostupným řešením, když k nim dobře přistoupíme. Nicméně v českém prostředí je to výzva. Na rozdíl od okolních států tady v posledních letech žádné instalace postupně nepřibývaly, nepřipravovala se na to distribuční síť, nezvykali si na to lidé. Vše teď musíme zvládnout v relativně krátkém čase a opravných pokusů moc nemáme.

Na konferenci s názvem “Obnovitelné zdroje energie”, kterou jsem uspořádala na krajském úřadě v Jihlavě pro zástupce obcí, zazněla celá řada zajímavých informací, na kterých proces rozvoje těchto zdrojů stojí. Koncepce rozvoje a umisťování obnovitelných zdrojů se tvoří na úrovni ministerstev životního prostředí a průmyslu a obchodu. Náměstkyně ministra životního prostředí Eva Volfová mj. prezentovala cíl pro celou ČR v podobě výstavby 200-400 větrných elektráren a umístění solárních panelů na plochu 62 km2 do roku 2030 pro posílení energetického výrobního mixu v republice.  Část těchto zdrojů by mohla být koncentrována v akceleračních zónách, pro jejichž stanovení se hledá tzv. bezkonfliktní území (bez různých limitů ochrany přírody a krajiny, půdy nejvyšší bonity, letových koridorů apod.). V těchto zónách by měl být pro OZE rychlejší povolovací proces, mimo tato území je bude možné umisťovat dle standardních procesů, nicméně je důležité poznamenat, že v obou případech se počítá s procesem posuzování vlivu na životní prostředí. 

První legislativní vlaštovka v podobě tzv. Lex OZE I přinesla novinku v podobě zařazení výroben elektrické energie nad 1 MW z obnovitelných zdrojů do veřejné technické infrastruktury. V praxi to znamená, že umístění takových obnovitelných zdrojů je možné v zastavitelném území v ploše s funkčním využitím výroba apod. nebo technická infrastruktura. Nově je pak možné umístění i v nezastavěném území po splnění dalších podmínek – těmi jsou soulad s územním plánem obce a Zásadami územního rozvoje, soulad s charakterem území a potvrzení orgánu územního plánování. Naopak malé instalace do 50kW již nepotřebují licenci a měly by tak více zpřístupnit např. solární panely pro běžné domácnosti. 

Závěrem zaznělo pro obce doporučení dobře zvažovat nabídky investorů a dávat si pozor zejména na podmínky předjímající budoucí rozhodování samosprávných orgánů, snažit se dohodnout s obcemi na sousedních katastrech a také zkontrolovat obecní územně plánovací dokumentace, které jsou pro obce po Lex OZE I tím nástrojem, se kterým mohou pracovat. A v neposlední řadě představují obnovitelné zdroje velmi zajímavou příležitost pro projekty komunitní energetiky. Ale o tom zase někdy příště.