Blog Jihlavských listů

Jaro nebo také vesna je roční období, které probouzí přírodu a zahání depresivní náladu.

Křesťané si připomínají největší svátek v roce – Velikonoce, kdy Boží syn Ježíš Kristus zemřel na kříži za celé lidstvo a po třech dnech vstal k novému životu, tak jako my jednou vstaneme.

Lidské plahočení má ale své instrumenty a nás čekají v květnu volby a předvolební munice již “ohrožuje” všechny voliče. Politici se navzájem urážejí, dusí a kbelíky pomejí kazí jarní vzduch. Toto ovzduší nikomu neprospívá a kazí lidské vztahy.

Jaro vždy přináší novou naději na nový život. Jaký ten život bude, to záleží na nás. Přeji nám všem jaro v duši.

 P.S.: Jestlipak víte, že Staroměstský orloj v Praze odměřuje čas již 600 let ?

Za minulého režimu byl měsíc únor považován za významný. V únoru 1948 „zvítězil“ pracující lid nad buržoazií a reakcí. Co se vlastně stalo? Byla nastolena diktatura a Československo ztratilo samostatnost. Dlouholetá příprava komunistů k převzetí moci se naplnila a mocenská ambice sovětského Ruska k ovládnutí světa měla další figurku na šachovnici.

Letos v únoru je to již také dvacet let, co byla podepsána smlouva o odsunu “spřátelených” sovětských vojsk z  území Československa.
A ještě připomínám jedno výročí: 29. 2. 1920 Národní shromáždění schválilo první ústavu československého státu. Praha se stala hlavním městem republiky a sídlem prezidenta. Aby toho nebylo málo, já jsem se také narodil v únoru.
 

Touto větou působil na své spolupacienty v jednom blázinci představitel filmové komedie. Mne tato věta přivedla na myšlenku, že snad dobré vztahy mezi lidmi je možné aplikovat nejlépe v psychiatrickém sanatoriu.Noviny i televize nás nejraději informují o skandálech, problémech a hlavně o negaci. To prý se lépe prodává. Pozitivní věci jsou neprodejné, tak o nich nebudeme mluvit! Psychika člověka dostává silné rány a pak má černá kronika další materiál o tom, kde vyhasl “dobrovolně” život.V poslední době však zazněla také informace, že občanům naší vlasti není lhostejná bolest trpících Haiťanů a že štědře sáhli do svých peněženek. Když dokážeme vidět a cítit bolest druhého, není to s námi ještě tak špatné. Je dobře, že jsme na sebe hodní.

24.1.1925 bylo v Praze zrušeno vybírání mostného. V roce 2010 se mluví o tom, že nám zavedou silniční daň. Před osmdesáti pěti roky naši předkové uznali, že platit za přejetí z jednoho břehu na druhý je nemravné. Dnes si zaplatíme za celou silnici i s mostem.Vždyť auto už není jenom přepych, ale nutnost. Kdyby dobře placení vrchní státní úředníci dokázali ohlídat pokladnu a neprohrávali miliardové arbitráže, bylo by jak na důchody, tak pro rodiny s dětmi a daně bychom také nemuseli platit tak vysoké.Aby toho nebylo málo, ještě nám spadne na hlavu “vagón” sněhu ze střechy.

Prázdniny ­ – vagace ­ jsou opět po roce tady. Tentokrát pro mnohé občany ovšem nezačaly nejlépe. Velká voda si opět vyžádala svoji daň. Mnohým rodinám „zbyl“ jen holý život, někteří lidé ztratili i ten. Příroda ukázala opět své zuby. Věřím, že solidarita lidí a institucí opět zapracuje a zmírní bolest postižených povodněmi.

Opět je zde doba dovolených a reklamy nás lákají na nejluxusnější exotickou dovolenou za nejlepší ceny. Reklama nás spaluje a jaksi zapomíná, že mnozí z nás mají jiné starosti, a to je ani nemusela vyplavit voda. Ekonomická krize také vybírá svoji daň. Když přijdete o práci a máte hypotéku, tak vám na dovolenou moc nezbude.

Průzkumy pohotově mluví o tom, že si Češi letos budou více užívat dovolenou v tuzemsku. A politici říkají: Volte nás a budete se mít dobře. Banky a různé firmy nabízejí úvěry na vše za minimální splátky a poté probíhají exekuce na majetek, protože ty výhodné úvěry nebyly až tak výhodné. A prázdniny nám začínají… Nebo vagace?