Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Odborníci na odpis

Ladislav Jirků | Středa, 23. 3. 2011 v 11:56

     Málokdy se stane, aby výběrové řízení na primáře Zdravotnické záchranné služby řízené krajem vzbudilo takovou reakci.

     V tomto případě se novým šéfem jihlavské Zdravotnické záchranné služby stal, po výběrovém řízení, méně zkušený lékař. Nahradil primáře MUDr. Miroslava Havlíka, který byl veřejností hodnocen jako úspěšný odborník i dobrý manažer. Nahradil ale také osobnost, která se angažovala i v dalších odborných aktivitách, člověka, který se nedávno stal prvním českým lektorem pro  leteckou záchrannou službu, odborníka se zkušenostmi z pořádání vzdělávacích akcí, člena odborných komisí a také např. odborného konzultanta celorepublikové kampaně BESIP „Nemyslíš – zaplatíš“.

     Doktor Havlík pracoval na ZZS jako lékař od roku 1998, od roku 2004 byl primářem oblastního střediska Jihlava (Letecká zdravotnická záchranná služba a pozemní záchranná služba).

     Potud fakta. Otázkou zůstává, proč kvalitního odborníka nahradil jiný lékař. Pokud by nový primář toho dosavadního převyšoval ve více směrech a pokud by takový člověk byl uznávaným odborníkem, potom bychom mohli říci, že se zvýší kvalita péče. Tak tomu ale není. Zde byl uznávaný odborník nahrazen člověkem, který se možná odborníkem stane.

    Když tady konečně je odborník, který dostal šanci a během sedmi let něco dokázal, je nahrazen někým novým.

Nemohu se zbavit dojmu, že výměna primáře Havlíka sleduje jiné cíle, než ty, které jsou v zájmu občanů a pacientů Vysočiny.

V Jihlavě dne 18. března 2011

Ladislav Jirků, poslanec PSP za TOP09

Ještě jednou o slučování

Ladislav Jirků | Pátek, 11. 2. 2011 v 13:19

Ještě jednou o slučování

Kraj Vysočina, stejně jako ostatní kraje v České republice, se připravuje na pokles počtu žáků na středních školách. Hodlá mu čelit slučováním některých středních škol. Větší školy mohou udržet kvalitu snadněji než školy malé. A také se ušetří.

K těmto krokům má kraj jako zřizovatel středních škol plné právo. Reakce na tyto záměry je však v tuto chvíli zbytečně dramatická. Především je celý proces teprve na začátku. Před několika dny deklarovali představitelé kraje Vysočina, že se všemi zainteresovanými se bude jednat a bude se hledat nejlepší řešení.

V celém procesu se by se ale nemnělo zapomínat i na jiná kriteria, než jsou ta ekonomická.  Slučovat by se měly školy se stejným oborovým základem, jinak jsou slova o zachování či zvýšení kvality zbytečná. Města či obce, ve kterých má ke slučování dojít, by měla zachovat některé obory, o které momentálně není velký zájem, které jsou však důležité z hlediska dalšího rozvoje dané oblasti. Zde citelně chybí koncepce rozvoje vzdělávání v celé republice. Toto kriterium mnohde souvisí s tradicí výuky některých oborů. Právě tradice  je zárukou kvality a dobrých materiálních podmínek pro konkrétní obory. Svoje specifika mají některé okrajové části kraje, kde by zrušení oboru vedlo k odlivu zájmu do vzdálených center sousedního kraje.

Úloha ministerstva školství spočívá v tomto případě především v koordinaci  krajských záměrů. V jedné věci je však role ministerstva zásadní. Má li být celý proces slučování středních škol úspěšný, musí proběhnout ve všech krajích a za srovnatelných podmínek. Musí jít o proces, ve kterém nikdo nevydělá na úkor toho druhého.

A co lze poradit školám, kterých se má slučování týkat? Postupujte aktivně a sami ve spolupráci s radnicemi hledejte řešení, ze kterého bude mít prospěch nejen vaše škola, ale také obec či město a v konečném dopadu takové řešení prospěje celé republice.

Ladislav Jirků, poslanec PSP ČR za TOP09

Příběh o laciné hospodě

Ladislav Jirků | Neděle, 23. 5. 2010 v 22:12

Možná znáte ten příběh o hostinském, který vyvěsil na dveře plakát: „Naléváme zdarma, veškerou úhradu zaplatí vaši potomci, až vyrostou!“ Chlapi ze vsi se nejdřív ostýchají, pak je ale lákadlo přemůže a hodují hojně a vesele až do půlnoci. Ve veselé náladě chtějí odejít bez placení, ale číšník jim zavírá cestu a ukazuje hustě popsaný účet. „Vždyť se řeklo, že je to pro nás zdarma!“ namítají. „Pro vás ano, ale vaši otcové tu nechali slušnou sekeru,“ reaguje číšník.

Tento příběh je poučný i pro hospodaření obce, města a státu. Rozumní hospodáři znají odpovědnost za všechno, co jednou předají svým dětem, nejen za ekonomiku, ale i za životní prostředí, kulturu a další hodnoty.

Věřím tomu, že na Vysočině je hodně dobrých hospodářů, kteří pro krátkodobý prospěch nebudou likvidovat to, co má přinést plody až za několik desítek let.

I naše nová strana, TOP 09, chce dál rozvíjet tyto myšlenky – ostatně už sám název je zkratkou Tradice, Odpovědnosti a Prosperity. Náš program nenabízí laciné sliby a nevyzkoušené experimenty, ale staví na rozumné ochraně tradice, podpoře podnikavosti a především odpovědnosti každého jedince za svůj vlastní život a nepřenášení dluhů na naše děti. Věřím, že právě lidé z Vysočiny mohou takové myšlenky nejen přijmout za své, ale také podpořit v následujících volbách.

Nositeli těchto myšlenek mohou být tváře, které Vám nabízíme na naší kandidátce. Stojí před Vámi lidé z Vašeho kraje, lidé, kteří už něco v osobním životě dokázali, vždy se chovali odpovědně a tuto odpovědnost přenášejí i do správy věcí veřejných. Proto Vám nabízím změnu. Změnu, která je návratem ke zdravému selskému rozumu. Ve vší úctě si Vás dovoluji požádat o hlas pro odpovědnou politiku.

Školné není strašák

Ladislav Jirků | Pondělí, 26. 4. 2010 v 12:09

V souvislosti se školným na vysokých školách, které navrhuje TOP09, se ve veřejnosti vytváří dojem, že doposud je vysoká škola zadarmo a po zavedení školného bude za peníze. To je zásadní nepochopení.

Každý rodič, jehož potomek studuje na vysoké škole, vám potvrdí, že „vejška“ je za peníze, za dost peněz. Nechci tady rozebírat náklady na studium, ale osm až devět tisíc měsíčně je docela reálný odhad.

Školné skutečně není strašák, bude tvořit jen další část celkových nákladů na studium. Půjčit si bude možné nejen na zaplacení školného, ale i na pokrytí ostatních nákladů spojených se studiem na vysoké škole.

Školné nemusí za jistých okolností představovat okamžitou zátěž, připravují se takové nástroje jako je odklad placení školného až po absolvování školy, vysokoškolské půjčky či výhodné spoření.

Školné však také znamená zvýšení osobní motivace studentů vedoucí k větší odpovědnosti za studium.V neposlední řadě systém půjček umožní snadnější přístup ke vzdělání právě pro sociálně slabší jedince. Investovat do studia a investované peníze dostat zpátky díky lépe placené práci, díky vyšší kvalifikaci. To je nová možnost. Vlastně ne nová, jinde ve světě je to už stará možnost.

Zavedení takové možnosti financování vysokoškolského studia je podstatou politiky TOP09, politiky, která přivede naše terciární vzdělávání do 21. století.

Akademická půda a politici

Ladislav Jirků | Pátek, 9. 4. 2010 v 15:43

Politici, ale nejen oni, se na vysokých školách objevují častěji hlavně v předvolebním období. Nejen tehdy, ale přece jen mnohem častěji, než jindy. Přinášejí přednášky a besedy na aktuální témata a samozřejmě reprezentují i svoji politickou stranu.

Dělají to bez přímé politické propagace, ale přece jenom jsou to političtí šéfové, známé osobnosti spojené s určitým politickým směrem.

Je správné pustit na akademickou půdu politiky? Vždyť akademická půda je prvoplánově nepolitická.

Jsem přesvědčený, že tito lidé do akademických poslucháren patří. Jsou totiž nejen tváří politiky. Jsou také těmi, kteří rozhodují o důležitých věcech, které se týkají nás všech. Mnohdy jsou to lidé s velkými odbornými zkušenostmi či vědomostmi. Tady již není řeč o politice, tady se hovoří o společenských tématech, které se nás všech, a také studentů a akademických pracovníků významně dotýkají. Studenti se o jejich přednášky zajímají a kultivují na nich své společenské i lidské postoje.

Vedle politiků se na akademické půdě objevují odborníci z různých profesí. Ti také často reprezentují různé významné instituce a přinášejí s sebou nepřímou propagaci např. banky, veřejné či politické instituce, firmy. Pokud tedy tím prvním plánem je aktuální nebo domluvené téma, potom není o čem diskutovat.

V současné době přibývá k výše uvedeným důvodům ještě jeden navýsost aktuální. Celosvětová ekonomická krize nás jen tak rychle neopustí. O jejím řešení v naší republice budou rozhodovat právě ti, které nemáme do škol pustit? My všichni chceme vědět, co bude, nebo alespoň co by mohlo být. Oddělovat společnost od školy zkrátka nejde.

Již před lety to řekl básník Egon Bondy v jedné Hrabalově povídce. „Nejen že jde s námi ten, kdo s námi nejde, ale jde s námi i ten, kdo jde proti nám, protože nikdo se nemůže odpárat od epochy.“




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I