Author Archive

Bože, jak hluboko jsem klesla…?!

Středa, 7 srpna, 2019

Přečetl jsem si status paní primátorky na facebooku, a jeho přepis v Jihlavských listech.

Primátorka: Špinavou práci uděláme my a oni si do nás ještě mohou kopnout“

Napadla mne otázka, kdy to paní primátorka myslela tak, jak napsala či řekla, a kdy to myslela přesně opačně. Jinými slovy, kdy lhala, a kdy ne.

V tiskovém prohlášení města po jednání rady města dne 27.6.2019 prohlásila: Smlouva byla vypovězena na základě plánované změny strategie vedení soudního sporu. Vedení města si velmi váží práce, kterou AK Ondruš vykonala a uznává správný směr, který byl ve sporu nastavený. Nicméně nyní je nejvhodnější čas pro to, abychom změnili silovou strategii a zaměřili se mimo jiné na zlepšení vztahů s obcemi v kraji.

Nyní paní primátorka na svém facebooku a v JL tvrdí:„…naše kroky v oblasti vymáhání vodohospodářského majetku jsou vedeny právě snahou o vymožení všeho, co nám SVAK dluží. Majetku i peněz. A jsem přesvědčená, že opozice je šťastná, že jsme do toho hnoje konečně hrábli a začali mnohaletou špínu kydat.“

Tak chce paní primátorka změnu silové strategie a zlepšení vztahů s obcemi, anebo chce vymoci vše, co Svazek Jihlavě dluží, což rozhodně vztahy s obcemi nezlepší?

A do jakého hnoje že to paní primátorka hrábla? Do té práce AK Ondruš, které si ona i město váží?

A co považuje za mnoholetou špínu? Správný směr vymáhání, který byl ve sporu až dosud nastavený? A který městu dosud přinesl více než 200 mil. korun?

Paní primátorka na svém facebooku a v JL tvrdí: Včera za zavřenými dveřmi padlo z úst minulého vedení, jaké problémy vyvstávaly. Opakovaně se potvrdily dohady o tom, že vedení města dostávalo informace od advokáta, městské společnosti a náměstka jen po kouskách a tak, jak se jim hodilo.“

Paní primátorka zamlčuje, že předcházející více než dva roky byla veškerá pošta od AK Ondruš soudům a správním úřadům v kopii zasílána na e-podatelnu města, primátorovi/primátorce, tajemníkovi, náměstkovi přes vodu (nyní Laštovička, dříve Popelka) a šéfovi koordinační komise (dosud Kalina), a stejně tak jim byla zasílána i veškerá pošta doručená AK Ondruš.

Na základě detailní znalosti této komunikace podal Mgr. Vystrčil naprosto konkrétní (neúspěšné) oznámení na JUDr. Ondruše advokátní komoře.

Takže o čem to paní primátorka blábolí?

Jediná informace, která je zatím utajená, je nabídka Svazku a VASky, že vydají městu tzv. místní dělitelný majetek a zaplatí městu 30 mil. korun (namísto asi 600 mil. korun). Tomuto jednání jsem nebyl přítomen, takže o jeho obsahu by měl informovat vedení města náměstek Laštovička, který přítomen byl. Proč tak neučinil, nevím.

A nakonec paní primátorce připomínám, že se konala následující jednání rady, zastupitelstva a zastupitelů o vodě, na které dostali všichni přítomní úplné informace: 19.5.2015, 31.8.2015, 7.4.2016, 8.6.2016, 15.11.2016, 20.2.2018, 11.4.2018, 12.4.2019.

Problém paní primátorky evidentně je, že se posledního jednání 12.4.2019 nezúčastnila. Zřejmě měla důležitější povinnosti.

To o „rozbití letitého klanu náměstka, advokáta a ředitele městské společnosti“ mě opravdu pobavilo.

Považuji to za ocenění dlouholeté neviditelné mravenčí práce, směřující k úspěchům typu přikázání veřejné služby Jihlavským vodovodům a kanalizacím, u kterého se paní primátorka ochotně nechala na Nový rok fotit.

S touto neviditelnou, každodenní prací, která obsahovala dlouhé porady a promýšlení důsledků a pak drobná rozhodnutí, se paní primátorka poprvé setkala 2.8.2019, když jí zástupci VAS přinesli klíče od vodojemu Pístov.

Víte, na koho se paní primátorka obrátila s prosíkem o radu, jak postupovat? Ne na náměstka Laštovičku (přes vodu), ne na předsedu představenstva JVAK a.s. Tomance (přes provozování), ale na Kalinu, o kterém jinak veřejně prohlašuje, že je součástí klientelistických vazeb a politických kamarádčoftů, a že si neumí představit, že by u vody zůstal, i kdyby se vrátil na místo náměstka.

Kromě silných slov, bezobsažných prohlášení a osobních útoků tedy paní primátorka není schopna ani toho nejmenšího rozhodnutí.

To se předpokládá u opozice, ale ne u koaličního hnutí, které obsadilo místo primátorky a předsedy jak představenstva, tak i dozorčí rady JVAK a.s., a ovládlo tak plně vodu v Jihlavě.

6.8. 2019

Kdo rozumí sporu o vodu?

Pátek, 12 července, 2019

Pan náměstek Petr Laštovička (ODS) kalí vodu, když v tisku, tedy veřejně, prohlašuje, že problematice vypořádání Jihlavy a Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAK) rozumí advokáti, a možná mu trochu rozumí dva politici (asi náměstek Laštovička a zastupitel Kalina), jeden ředitel (asi Ing. Benáček) a tajemník, a ostatní (asi zastupitelé) říkají, že se jich to úplně netýká, protože to mají na starosti jiní.

Vypořádání města a SVAKu a návrhy SVAKu na toto vypořádání byly tématem několika jednání zastupitelstva a pracovních (neveřejných) jednání zastupitelů. Na každém tomto jednání advokáti města podrobně vysvětlili nároky Jihlavy a také způsob, jakým SVAK tím či oním konkrétním návrhem chtěl připravit město o několik desítek až stovek milionů korun.

Pro osvěžení paměti: byla to mimo jiné tato jednání

dne 19.5.2015 – zastupitelstvo města – Jihlava jasně definovala své nároky (usnesení 184/15 – ZM)

dne 31.8.2015 – koordinační skupina a rada města (SVAK navrhl, aby mu město zaplatilo 184.013.301,- Kč jako podmínku vydání vodovodů a kanalizací)

dne 8.10.2015 – veřejné setkání se zástupci členských obcí SVAKu v kině DIOD za přítomnosti vedení města

dne 7.4.2016 – pracovní seminář zastupitelů (SVAK navrhl, aby mu město zaplatilo 305.469.647,- Kč jako podmínku vydání vodovodů a kanalizací)

dne 8.6.2016 – pracovní seminář zastupitelů (SVAK navrhl, aby se město vzdalo nároku na částku 577.722.482,- Kč na jistině a 108.809.850,- Kč na úrocích jako podmínku vydání vodovodů a kanalizací)

dne 15.11.2016 – zastupitelstvo města – (SVAK navrhl, aby se město vzdalo nároku na částku 264.788.051,- Kč jako podmínku vydání vodovodů a kanalizací)

dne 20.2.2018 – pracovní seminář zastupitelů, kde byly vyčísleny náklady a výnosy vystoupení města ze SVAK

dne 11.4.2018 veřejný seminář v městské knihovně na téma „Co strany za pět let sporů získaly a ztratily“

dne 12.4.2019- pracovní seminář zastupitelů (SVAK navrhl, aby se město vzdalo nároku na částku 450.000.000,- Kč a vrátilo vysouzených 210.000.000,- Kč a promlčených 17.000.000,- Kč jako podmínku vydání vodovodů a kanalizací).

Nikdy jsem neměl pocit, že by některý zastupitel tématu jednání nerozuměl, protože každé takové jednání trvalo několik hodin, a naši advokáti na nich odpovídali na množství detailních otázek zastupitelů.

Závěrem každého takového jednání byla jednomyslná shoda zastupitelstva, že SVAKu nelze ustupovat a že je třeba udělat vše pro to, aby si Jihlava své nároky vymohla i proti vůli SVAKu.

Naopak jsem zaregistroval, že mezi členskými obcemi SVAKu panuje přesvědčení, že věc je tak složitá, že ji ani není možné pochopit, že musí věřit svému vedení, a to zase svému advokátovi.

Proto si myslím, že prohlášení náměstka Petra Laštovičky má připravit zastupitele na to, aby byli smířlivěji nakloněni návrhům na „smírné“ vyřešení sporů se SVAKem, tj. na takové vyřešení, které připraví Jihlavu o část majetku, o nároky ve výši až stovek milionů korun, a také o možnost provozovat majetek, který se nakonec Jihlavě přece jen vrátí.

Pan náměstek Petr Laštovička kalí vodu i tím, jak prohlásil na tiskové konferenci města, že po úspěších našich (teď už bývalých) advokátů je třeba nasadit smířlivější tón vůči SVAKu a jeho členským obcím. Členům městské organizace KDU-ČSL však náměstek Petr Laštovička i paní primátorka Karolína Koubová řekli, že o výměně advokátů se začalo jednat již v měsíci únoru 2019.

Zásadní úspěch u Ústavního soudu (odmítnutí ústavní stížnosti SVAKu) a u Nejvyššího soudu (potvrzení toho, že spory o vypořádání skutečně patří krajskému úřadu) tak přišly až po tom, co vedení města zahájilo jednání o změně právního zastoupení.

V předkládací zprávě radě města se navrhuje ukončit okamžitě smlouvu s JUDr. Radkem Ondrušem bez toho, že by zde bylo odůvodnění. Důvodem tak bylo uzavření smlouvy s jiným advokátem, JUDr. Markem Bánským, a tato smlouva byla současně předložena radě města ke schválení.

A nakonec je tady otázka – kdo bude dávat novému advokátovi města pokyny? Podle smlouvy s advokátem Bánským, kterou rada města již schválila, má zastupování probíhat zásadně na základě příkazů města advokátovi. Na koaliční schůzce dne 9.7.2019 padlo, že městem, které bude dávat pokyny advokátovi, bude osobně primátorka Karolína Koubová.

To především znamená ignorování koordinační komise pro vypořádání města, kterou jmenovalo zastupitelstvo Jihlavy již v roce 2015. Dále to znamená to, že o každém úkonu advokáta v několika desítkách řízení, kterým by mohlo dojít ke vzdání se práva města v rámci vypořádání na nemovitý majetek anebo na částku vyšší než 20.000,- Kč, bude rozhodovat zastupitelstvo, jak je to uvedeno v zákoně o obcích? A bude předkladatel návrhu takového usnesení ctít usnesení zastupitelstva ze dne 19.6.2017, kterým zastupitelstvo potvrdilo vůli Jihlavy domoci se všech nároků v rámci finančního vypořádání a vlastnictví veškeré vodohospodářské infrastruktury na svém území?

Moje výhrady k Housing first

Čtvrtek, 2 května, 2019

Stát má dlouhodobě tendenci přesouvat na obecní samosprávy odpovědnost a úkoly i v oblasti sociální politiky, ale bez potřebných zdrojů. Populace stárne, rozevírají se nůžky v příjmech a přibývá počet občanů, rodin – úplných, či neúplných, které se ocitají na hranici životního minima a v dluhové pasti. Narůstá potřeba služeb pro seniory a pro ty, kdo balancují nad propastí.

Jihlava dlouhodobě – ve spolupráci s neziskovkami – řeší potřeby lidí bez přístřeší a rodin v tíživé situaci. Za prvé poskytuje 20 bytů sociálně potřebným (musí splňovat podmínku bezdlužnosti, dostávají nižší nájem 64,9 Kč/m2/měsíc, na jeden rok s možností prodloužení). Dále pronajímá byty Středisku křesťanské pomoci (SKP), Centru pro rodinu a organizaci VOR. Tyto organizace poskytují pomoc i lidem, kteří bezdlužnost nemohou prokázat, a dostává se jim i odborné pomoci s ohledem na řešení jejich dluhů. Další díl práce zajišťuje Charita – zvláště s důrazem na prevenci a odbornou pomoc v oblasti závislostí a návratu těchto lidí do společnosti. Všem těmto organizacím patří velký dík.

Zvláštní kapitolou jsou lidé bez přístřeší. Zde jsme před třemi lety pokročili v nárazovém poskytnutí přístřeší Na Havaji a navázali na pomoc SKP. Cílovým stavem této organizace je rekonstrukce domu v ulici Mlýnská pro potřeby azylového domu a uvolnění domu v Čajkovského ulici jako „kamenného“ sídla. Velký dík patří všem, kdo v této oblasti dělají spoustu práce.

Housing First přináší evropské dotační peníze a nový prvek do této oblasti. Je zásahem do výše uvedených činností. Úkolem evropských peněz je doplnit aktivity, metodiku a kapacity, tam, kde jich je třeba. Nedílnou součásti je ale udržitelnost a finanční krytí i do budoucna. Nejde jen o to pojmenovat cílovou skupinu, nastavit pravidla pro výběr potřebných a zajistit přechodné bydlení a odborné provázení. Po takto vynaložené péči je třeba umístit klienty do reálného života a bytové reality.

A tady je další háček. Dnes chybí dostupnost a nabídka bytů. Město není ten správný developer a nemá ani jiné prostředky než svůj rozpočet. Pokud nebude možnost čerpat prostředky ze státních či evropských pobídek na výstavbu bytů, včetně sociálních, mine se výše popsané úsilí cílem.

Politiku KDU-ČSL zdobí prvky solidarity a subsidiarity. Nicméně je třeba vnímat věci komplexně a také optikou financí. V souvislosti s tím podpoří zastupitelé KDU-ČSL Jihlava první krok projektu Housing First jen za následujících podmínek:

1) budou jasně nastavená pravidla pro výběr klientů (dlouhodobý pobyt či příslušnost k Jihlavě)

2) nájemné bude za stejných podmínek jako u stávajících sociálních bytů poskytovaných městem Jihlava – tedy 64,9 Kč/m2/měsíc

3) metodická pomoc bude poskytována ve spolupráci se stávajícími subjekty, organizacemi působícími v Jihlavě, a to i pro nájemníky stávajících 20 sociálních bytů

4) bude samostatně hodnocena docházka dětí do předškolních a školních zařízení

5) chceme vyjasnit úlohu Garančního fondu – pokud by měl sanovat nájemné a řešit dluhy klientů, tak na něm nemůže participovat městský rozpočet a diskriminovat tak stejnou cílovou skupinu, jejichž jedinou (ne)výhodou je (ne)zařazení do tohoto programu

6) bude definováno standardního vybavení bytových jednotek a vyčíslení nákladů na jejich úpravu, které půjdou z rozpočtu města

7) bude nastaveno kritérium výběru klientů, stanoveny cíle a pravidelné informace o projektu

8) bude prověřena možnost výstavby bytů z dotačních programů pro obyvatele Jihlavy, včetně sociálních bytů

To je můj názor, který se shoduje mými kolegy-zastupiteli Martinem Laštovičkou a Josefem Kodetem.

Voda a pod vodníci

Středa, 18 července, 2018

Je zvláštní, že to, co lze realizovat pro obyvatele ul. Jihlavské v Telči, nelze udělat po obyvatele ulice Telečské v Jihlavě.

      Zastupitelstvo Kraje Vysočina 7. 6. schvalovalo návrh na vypsání veřejné zakázky na projektové práce „II/406 Dvorce – Telč, PD“ a Smlouvu o společném postupu zadavatelů mezi Krajem (silnice) a městem Telč (inženýrské sítě). Následovat pak má realizace akce. Vedle úpravy křižovatky ulic Jihlavská x Batelovská, silnice II/406, napojení, sjezdů, uličních vpustí včetně přípojek, přeložek inženýrských sítí, jde především také o rekonstrukce hlavního řádu stávající kanalizace, dobudování nové kanalizace v ul. Jihlavská a přepojení všech stávajících kanalizačních přípojek a dešťových svodů. Dále rekonstrukce hlavního řádu v ul. Jihlavská s tím, že dojde k napojení stávajících přípojek. Rekonstrukce přepadu z rybníka Nadýmák.

         Tedy to, co starosta Fabeš za město Telč podepíše a co lze realizovat pro občany ulice Jihlavská v Telči, tak tentýž starosta, společně s vedením SVAK Jihlavsko (Svaz vodovodů a kanalizací, dále jen Svazek), zablokoval pro občany ulice Telečské v Jihlavě. Tam se desítky let stará kanalizace a vodovodní řad včetně historických olověných přípojek měnit nebude. Nenapadá mne slušná formulace, jak to pojmenovat.

Triky a pověry!

Oblíbeným mýtem SVAKu, který neváhají použít i někteří novináři, je, že problematika vystoupení jednoho města ze svazku je věc tak komplikovaná, že to málokdo chápe nebo se v tom nevyzná.

Opak je pravdou. Podle stanov má být obec, která vystoupila z dobrovolného svazku, do jednoho měsíce vypořádaná. Po pěti letech a sedmi měsících není Jihlavě dosud vydán ani kousek z VHI (vodohospodářská infrastruktura), majetku v hodnotě cca 1,2 mld. Kč. Co se týče peněžních nároků, dosud chybí vypořádat více jak 500 mil. Kč, které má Jihlava zažalované. Významnou položkou je alikvotní podíl na nájemném. Je to finanční nárok vystoupivších obcí za provozování jejich nevráceného majetku ze strany Svazku, resp. provozovaném dosud VAS. Týká se jak Jihlavy, tak i Luk nad Jihlavou (další vystoupivší obce ze Svazku). O tomto nároku rozhodly již dva soudy. V případě vypořádání Luk Krajský odvolací soud Brno a v případě Jihlavy příslušný okresní soud. Výrokem je potvrzení práva co do nároku Luk nad Jihlavou a Jihlavy, dále se bude rozhodovat o výši žalované částky. Soud v odůvodnění konstatoval, že situace obou postižených obcí se dá připodobnit statutu „nevolnictví“.

      Jak chápat informaci peněžitém nároku a jeho výši? To lze vysvětlit na dvou příkladech. Zde je první:

V roce 2012 proběhlo koncesní řízení za účelem výběru provozovatele VHI Jihlavy. Vítězná VAS a.s., stávající provozovatel Svazku, nabídla cenu za kubík vody, vodné a stočné dohromady, 58 Kč za m3 a současně výši ročního nájemného za provozovaný majetek ve prospěch Jihlavy v hodnotě 72 mil. Kč. Pokud by to bylo naplněno, tedy byl vydán VHI, měla by Jihlava za uplynulých pět let na opravy a investice k dispozici min. 350 mil. Kč.  Protože se tak nestalo, provozuje a inkasuje nadále VAS pro Svazek nevydaný majetek Jihlavy, která z něj dosud neviděla ani korunu. Další část peněžitého nároku tvoří investice do VHI mimo území Jihlavy a ta je Svazkem vyčíslena na 225 mil. Kč, a proto ji po právu Jihlava uplatňuje.

       Solidarita podle SVAK Jihlavsko

Druhý příklad ilustruje tak často komunikovanou a zprofanovanou solidaritu. Vždyť proto vznikl dobrovolný svazek obcí! Jak to ve skutečnosti vypadá, je osvětleno v prvním příkladu, a následuje další. Za provozování VHI vyplácí VAS členským obcím ročně nájemné dle podílu výše provozovaného majetku jednotlivých obcí (evidováno dle pořizovacích cen). V roce 2012 se mezi členské obce, tedy i Jihlavu, rozdělovalo 81 mil Kč. V roce 2017, kdy už dávno není Jihlava členem Svazku, který si ale nechává vesele vybírat peníze z její VHI, se najednou rozděluje mezi zbylé obce Svazku téměř 139 mil. Kč. A Jihlavě ani korunu. Je naprosto jasné, odkud peníze pocházejí – většinou od obyvatel Jihlavy, která z toho nemá již více jak pět let žádný užitek. To je ta solidarita po SVAKovsku!

Motivy takové štědrosti vůči stávajícím obcím mohou být různé a lze o nich spekulovat. Je to platba za věrnost? Nebo je to potřebná nákladová položka k udržení stávající ceny vody? Ostatně audit ministerstva zemědělství z roku 2012 došel k závěru, že Svazek, resp. VAS, nadhodnocuje cenu vody až o cca 20 %. Takže setrvalý stav.

Na nedávné schůzce s představiteli Okresní hospodářské komory Jihlava jsem byl dotázán, zda musí město Jihlava v příštích 10 letech investovat do rekonstrukcí a nové VHI více jak 1,5 mld. Kč. Vzhledem k zanedbaným investicím je tomu tak. Odpověď je čistá jako voda, řešení možná leží na dně kanálu či závisí na kondici právního systému. Jihlava by si ale mohla provozováním svého vodohospodářského majetku na tyto investice vydělat. Svazek za uplynulých pět let investoval do majetku Jihlavy všehovšudy jen 2,5 mil. Kč. A Jihlava ze svého více jak 250 mil. Kč. A proto je životně důležité městem zřízenou a vlastněnou společností vodohospodářskou infrastrukturu provozovat. Proto Jihlava založila svojí společnost  JVAK a.s., která je připravena tuto funkci plnit.

Obstrukce a zase obstrukce!  

4. května 2018 podal SVAK Jihlavsko ÚSTAVNÍ STÍŽNOST PROTI ROZSUDKU NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ZE DNE 14. 2. 2018, ČJ. 10 AS 258/2017 – 176, A PROTI ROZSUDKU MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE ZE DNE 29. 6. 2017, ČJ. 11 A 148/2015 – 83.  

Cituji z podání:

„Stěžovatel má za to, že Napadenými rozsudky došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, především práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), resp. práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), práva na samosprávu podle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.“

A dále:

„Bylo by tudíž zcela neekonomické vyčkávat s rozhodnutím o porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, včetně práva na zákonného soudce (viz část IV. B. této ústavní stížnosti níže) až do doby, kdy budou nároky uplatněné Městem Jihlavou ve sporném řízení správním co do merita věci „prosouzeny“ celou soustavou správních soudů.“

Nebo také:

„Pro stěžovatele je i s ohledem na další nároky Města Jihlavy v hodnotě stovek milionů korun uplatňované na obdobném právním základě otázka kompetence soudů otázkou existenční.“

Nejsem právník, proto se nebudu pouštět do „malých“ ani velkých rozborů. Čtu z toho několik jasných sdělení SVAKu:

–          Nárok na Ústavou zaručené právo máme jen „my, Svazek“.

–          Ústavní soud, pokud se bude podáním zabývat, může řešit tuto problematiku rok, možná i déle. Pokusíme se tedy zastavit nebo přerušit všechny kroky a řízení k vypořádání Jihlavy a užívat si peníze od jejich občanů. Konec konců to děláme úspěšně více jak pět let.

–          To, že jsme nevydali majetek a dva soudy už rozhodly, že za jeho provozování budeme Jihlavě platit, je jasné. Tak si zahrajeme ještě na tu notečku malých a utlačovaných, na „existenční otázku“, to je ta správná citovka, co je nám po nějaké Jihlavě …

Až se k nám právo vrátí!

Až se k nám právo vrátí, tak bude Jihlava provozovat VHI na svém katastru sama. Je to jediná čistá cesta k naplnění potřeb obyvatel a města Jihlavy v této tak životně důležité oblasti. Není to jenom o tom, že je to jedna ze závazných podmínek dotačního titulu Státního fondu životního prostředí pro investiční akci rekonstrukce páteřních stok. Je to především o čistotě, veřejné kontrole a maximální efektivitě. S jinými způsoby už má i toto město své zkušenosti.

Tedy JVAK a.s., který dnes již plnohodnotně provozuje např. tak ojedinělou technologii, jako je dešťová zdrž pod Brněnským mostem, přečerpávací stanice tlakové kanalizace, čistírnu odpadních vod, vodárnu…  je nyní i do budoucna volbou a správnou cestou pro Jihlavu.  Z uvedeného je také nepochybné, že mezi zájmy města a JVAK nemohou být žádné rozpory, jak se aktuálně pokouší někteří účelově tvrdit, neboť společným cílem obou je uspokojování potřeb občanů Jihlavy. Odpověď na otázku, kde hledat důvod pro snahu stavět proti sobě město a JVAK, si pak již jistě každý učiní sám.

Dej Bůh štěstí!

17.7.2018, Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy

Ponižující fronty na kotlíkové dotace

Pondělí, 23 října, 2017

Kraj znovu selhal v zajištění důstojných podmínek pro žadatele kotlíkové dotace. Podle mě je ve 21. století ponižující, aby žadatelé stáli v noci frontu před krajským úřadem v Jihlavě – jako tomu opět bylo v noci z 19. na 20. října. Proto vyzývám k odpovědnosti toho, kdo tuto situaci znovu nechal dopustit.

Byl jsem ke svému názoru k tomuto tématu vyzván obyvatelem, který tuto zbytečnost už víckrát viděl z nedalekého domu. Zastavil jsem se přímo na místě a z přítomných jsem cítil bezmoc a zoufalství. Bylo docela chladno, a tak jsem chtěl aspoň dojít uvařit kafe nebo čaj do našeho zastupitelského klubu na krajském úřadě, ale elektronické zajištění objektu mě tam v tu dobu nepustilo. Ale přece není možné, aby třeba starší člověk z Novoměstska, který tu nemá známé, stál venku celou noc bez možnosti toalety či základního občerstvení, respektive podstupoval tuto ponižující formu podání žádosti.

Situace z předchozích vln kotlíkové dotace se opakuje a právě starší lidi zejména z venkova nemají možnost žádost doručit přes datovou schránku anebo o tom vůbec neví. Navíc ani při vystání celonoční fronty nemají jistotu, zda dotaci získají. V době elektronizace veškeré agendy kraj musí nalézt jiné řešení, jak se této nedůstojné situaci vyhnout. Vždyť třeba Karlovarský kraj to řešil čistě elektronickou cestou. Anebo se to jednoduše dá řešit tak, že tzv. neúspěšné žádosti pod čarou se přímo podpoří z rozpočtu kraje tak, aby se na všechny dostalo. Vždyť rozpočet Kraje Vysočina je v dobré kondici a navíc by tím kraj zlepšil životní prostředí konkrétním lidem, kteří zde skutečně žijí.