Author Archive

Tvrdé čapí přistání A.B.

Pátek, 25 března, 2016

Snad už teď víc lidí chápe, že Andrej Babiš není pan Čistý a spasitel národa. Vrší se mu škraloupy. Místo aby „makal“ sám a postavil si obří haciendu za stovky milionů ze svého, tak radši za podivných okolností čerpal dotaci 50 milionů.

Čapí hnízdo je také potvrzení toho, jak jsou dotace nespravedlivé a křiví trh. Evidentně na ně dosahují hlavně ti bohatší a vyčuranější, co v tom „umějí chodit“. Vzniká prostor pro kulišárny. Na jednu stranu se tlačí na vyčerpání plného objemu dotací a platí se nesmysly. A na druhou stranu když náhodná kontrola najde drobné pochybení, tak chce ihned vracet dotaci, a není proti tomu odvolání.

Nejhorší ale je, že Babiš se do politiky vyvezl na vlně obviňování všech politiků, i nás komunálních – že „všeci kradneme“. Snad mu to po Čapím hnízdu už nikdo věřit nebude. Zvlášť když dotaci na Čapí hnízdo zakamufloval člověk, který má dnes plnou pusu boje proti korupci a pomocí EET chce jako ministr kontrolovat i malé živnostníky. Prý tím utlumí šedou ekonomiku. Čapím hnízdem se ale sám zařadil do té nejhorší české šedi, která vyznává heslo „z cizích dotací krev neteče“.
Autor je náměstek jihlavského primátora

Hrozí vysoké zdanění vody

Pondělí, 21 března, 2016

Od příštího roku se má rapidně zvýšit zdanění vody. Zatímco dnes se státu na odvodech, daních a poplatcích z vodného a stočného platí 41 procent, nově by to bylo 47 procent.

Například obce, které dosud braly vodu zdarma z vodojemu z podzemního pramene, budou muset nově za odebranou vodu platit 8 korun – a o tuto cenu pak zvýší vodné.

Novelou vodního zákona se prodraží i provoz čističek, kde se poplatek za kubík vyčištěné vody má zvýšit desetinásobně. Předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák hovoří o agresivním zdanění, které v Evropě nemá obdoby. Vodárenská akciová společnost v roce 2014 státu odvedla 700 tisíc korun, ale v roce 2017 to má být už 9 milionů a v roce 2019 dokonce 12 milionů. A to si tato společnost samozřejmě promítne do ceny vodného. Je s podivem, že lidi to zatím netrápí.

Stát tvrdí, že cílem novely je zlepšení životního prostředí. Ve mně to ale spíš budí dojem, že stát chce dát miliardy na boj se suchem (třeba na stavbu velkých přehrad), a tyto peníze si pak vezme „zpět“ od řadových odběratelů vody. Přitom už teď jsou v Česku poplatky za vodu jedny z nejvyšších v EU. Stáváme se tak lukrativní zemí pro podnikatele vydělávající na odvádění a čištění vod – už teď roční tržby oboru vodovody a kanalizací v ČR dosahují 36,5 miliard korun.

Jak uvádějí odborníci, novela také povede k tomu, že lidé budou mít menší motivaci napojit se na centrální čištění vod, konkrétně třeba ve vsích nebude ochota připojit se na novou kanalizaci. Chápu, že voda je strategická surovina, a v poslední době se navíc ukazuje, že špatné hospodaření s ní a její nedostatek může v globálu vést až k migracím a válkám. Ale právě proto by se měl stát víc starat o to, aby se víc udržela v naší krajině (stanovit přísnější podmínky pro velké stavby a parkoviště a motivovat zemědělce k zadržení vody na polích atd.). A podobně jako u nově navržených tarifů v energetice by stát neměl trestat ty, kdo se vodou z kohoutku snaží šetřit. Věřím, že společným tlakem obcí se ještě podaří dosáhnout toho, aby k tak vysokému zdanění vody nedošlo.

Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy 

Rychlotrať ano, ale ne přes Jihlava-město

Pátek, 19 února, 2016

Čas od času se objeví nový plánek trasy vysokorychlostní železnice (VRT) přes Vysočinu. Vzbudí emoce a pak je ticho. Postrádám o této věci hlubší diskusi a podle mě by kraj měl být prostředníkem mezi obcemi a státem. 

Na posledním krajském zastupitelstvu (2. února) zazněla slova předsedkyně výboru regionálního rozvoje Marie Černé, že „vedení VRT přes Kraj Vysočina považuje za důležitý projekt, který by mohl přispět k zefektivnění veřejné dopravy v Kraji Vysočina“.

Hejtman Jiří Běhounek spíš jen ironicky poznamenal, že za doby jeho působení ve funkci jde už o pátou variantu a že on není o některých jednáních informován. A ministru dopravy prý jen řekl, že „kraj u toho chce být“.

Podle mě je to málo. Kraj by měl aktivněji vystupovat jako prostředník mezi obcemi a státem, který zná různé názory na VRT na Vysočině. Já vidím možný přínos VRT v ekologii i ekonomice. Umím si představit, že díky rychlému spojení by se Jihlaváci s úzkou profesní specializací v budoucnu nemuseli stěhovat do Prahy či Brna a že by trať Jihlavě mohla přinést další investice.

Jako Jihlavák ale nesouhlasím se „zavlečením “ VRT na nádraží Jihlava-město, ideální by byla zastávka třeba u Stříteže. Také bych rád viděl skutečnou analýzu ekonomického a společenského přínosu VRT konkrétně pro Jihlavu – tedy pro kolik lidí může být zajímavé trávit denně 2 až 3 hodiny ve vlaku (VRT + doprava do zaměstnání – cesta tam i zpět) a zůstat přitom bydlet v Jihlavě.

Kladnější vztah k VRT mají lidé na východ od Jihlavy, kde by trať kopírovala dálnici a rychlíky „nižší úrovně“ by stavěly i ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši.

Naopak nesouhlas dávají najevo obce na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, kde dosud není jasné, kudy by trať vedla, a zda by nezasáhla třeba do rekreačních oblastí kolem Sedlické přehrady. Vadí jim i „blokovaný“ koridor v územních plánech.

Oběma postojům rozumím, chápu, že pro někoho může VRT být spíš přínosem a pro jiného jen zátěží. Ale právě proto by politici Kraje Vysočina měli působit jako moderátoři diskuse, a nenechávat obce, ať si „to se státem vyřídí samy“. Kraj by měl tlačit stát k jasným vyjádřením, podmínkám a termínům.

Pokud k tomu nedojde, může při jednáních někomu dojít trpělivost. A pak se trasa může přesunout úplně jinam, kde už z ní nebude mít užitek nikdo z Vysočiny. A to asi nechceme.

Migrace je riziko, ale iráčtí křesťané by šanci dostat měli

Úterý, 19 ledna, 2016

Do Jihlavy přichází sedm iráckých rodin se čtrnácti dětmi. Jsme jedním z prvních měst v Česku, které přijme uprchlíky. Zásadní věc je, že to nejsou živelně příchozí a neprověření uprchlíci, ale islamisty pronásledovaní iráčtí křesťané, kteří prošli prověrkou. Klíčové bude vysvětlit jim, jak funguje naše společnost, zákony a pracovní trh. Z jejich strany bych ocenil snahu o začlenění.

Křesťanství z Blízkého východu pochází, a podle Generace 21 (společnost, která pomáhá právě iráckým a syrským křesťanům) tamní křesťané nesmí na území ovládaném muslimskou ani vlastnit zbraně, takže nejsou schopni se ochránit. I jako členovi KDU-ČSL mi tedy jejich přijetí přijde jako rozumná volba. Důvěřuji Generaci 21 v tom, že má o „jihlavských“ uprchlících reference od tamních diecézí a že prostřednictvím ministerstva vnitra prošli bezpečnostními prověrkami.

Je důležité, že jsou to křesťané, kteří by na rozdíl od islamistů neměli nenávidět evropskou civilizaci – i když ona sama na své křesťanské kořeny zapomíná. Migrační krizi proto beru jako šanci uvědomit si křesťanské základy Evropy. I když to někomu může přijít jako „kádrování“, myslím si, že máme právo si v migrační krizi vybrat, komu poskytneme pomoc – a tady jsme se rozhodli pomoci iráckým křesťanům.

Multikulturní soužití je utopií

Jinak platí, že bezbřehá solidarita se všemi uprchlíky jde proti pudu sebezáchovy a že multikulturní soužití je utopií. Události v Kolíně nad Rýnem jen potvrdily moje obavy o integraci těch, kteří vidí Evropu jako ráj bez hranic, nadřazují kmenové vazby nad platné právo a islám berou jako jediné vidění světa. Pokud někteří Evropané obhajují vítání uprchlíků prostorem na pracovním trhu, pak se domnívám, že bychom měli spíš odstranit překážky při zaměstnávání a udělování trvalého pobytu (případně občanství) Ukrajincům, kteří jsou nám kulturně i nábožensky nejblíže.

Jako jihlavští lidovci jsme k diskusi přispěli tím, že jsme na podzim 2015 uspořádali besedu o uprchlících. Celá diskuse dál musí pokračovat tím, co chceme chránit před těmi lidmi, kteří do Evropy přišli parazitovat nebo dokonce zabíjet. Nemá smysl chránit konzumní styl života, rezignaci na výchovu dětí, svobodu bez odpovědnosti a lhostejnost k rozbíjení tradičních hodnot. Spíš bychom měli zesílit důraz na tradiční rodinu, spravedlivě odměněnou práci a úctu ke slabším a nemocným. To je otázka, která musí jít ruku v ruce s ochranou vnějších hranic EU.

Jaromír Kalina, lídr KDU-ČSL do krajských voleb 

Proč podporuji odkup areálu Modety pro jihlavskou zoo

Pondělí, 11 ledna, 2016

Jihlavské zastupitelstvo zřejmě do léta definitivně rozhodne o odkupu areálu firmy Modeta Style, který by umožnil další rozvoj jihlavské zoologické zahrady. Tento záměr kritizuje i část jihlavské radniční koalice, zejména ODS. Ta chce znát záměr konkrétní záměr a případné partnery před rozhodnutím o koupi.  Já jsem po zvážení všech okolností pro odkup.

Vycházím z toho, že zoo patří k hlavním turistickým lákadlům města. Jenže je „sevřena“ v údolí, takže už se nemá kam rozrůstat. Areál současné Modety je strategicky důležitý tím, že tady by ještě byl rozvoj možný. Klíčové pro mě bylo setkání se současnými majiteli Modety a návštěva areálu, která proběhla před Vánoci pro zájemce z rady města.

Překvapilo mě, v jakém dobrém stavu areál je – je to velký rozdíl oproti objektům bývalé OVS U mincovny 6 a 8 nebo pístovským kasárnám. Prostory se navíc dají jednoduše oddělit, takže je lze využít na různé účely a využívat jednotlivě pro zoo nebo pro podnikatelské záměry. Přáním majitelů Modety bylo zhruba další čtyři roky pokračovat v tomto areálu v podnikání. To jim chceme umožnit a oni jsou srozuměni s tím, že by během přechodné doby městu platili nájem a zároveň si hledali jinou lokalitu. Současně je možné do rozhodnutí o konkrétním záměru pronajímat další části stávajícím nebo potencionálním pronajímatelům a mít tak zaručený okamžitý příjem.

Odkup si ze strany města vyžádá velký jednorázový náklad (29 milionů) plus další investice a také budoucí provozní náklady. I proto chce město přizvat ke spolupráci partnera (nebo partnery) z řad soukromých investorů – třeba restaurace je jedním z nápadů, kde nemusí nutně investovat město. Konkrétní projekt na využití by vznikl ve spolupráci s partnerem právě během přechodné doby.

Další rozvoj zoo s sebou samozřejmě ponese i zvýšené provozní náklady. Je dobře, že se za pomoci dotací do zoo hodně investovalo, ale město musí zvažovat další investice v zoo také s ohledem právě na provozní náklady a stejně jako u dalších „svých“ organizací hlídat její hospodaření.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL), náměstek primátora Jihlavy