Archív dle autora

Bohatost

Petr Klukan | Pátek, 3. 7. 2020 v 10:07

 

Tohle je rozsudek, který veřejnost bude asi dlouho rozdýchávat. Mladík s Audi u Vílance jel příliš rychle a střetl se s protijedoucím autem. Následky byly tragické – dva mrtví ze škodovky.

Soud tento týden rozhodl. Rychlý hoch do vězení nemusí. Dle všeho si pomohl tím, že poškozeným vyplatil dva miliony korun ze svého, které si půjčil. Sám obhájce mladíka uvedl, že přímé a kajícné doznání klienta možná bylo jen částečné. Chybějící sebereflexi však prý způsobila neschopnost popsat nehodu.

Obhájce zvolil úspěšnou taktiku a pominout nelze to, že se nejedná o chudou rodinu.

Rozsudek „jen“ o podmínce se jistě bude rodině zemřelých zdát nepochopitelný. Rozhodnutí o výši trestu je v rámci pravidel jen a jen na svědomí soudců.

Lze říci, že se mladíkovi vyplatilo být z vlivné rodiny. Možnostmi, přehledem, známostmi – a není to myšleno dehonestačně, ale jako prostý fakt, který vám v těžkostech pomůže.      

Městská akciovka před krachem

Petr Klukan | Středa, 24. 6. 2020 v 10:28

Tohle se prostě nepovedlo. Město Jihlava si před lety zřídilo vlastní společnost Jihlavské vodovody a kanalizace (JVAK). Oprávněně plánovalo, že firma převezme vodohospodářský majetek, neboť vystoupilo ze Svazku vodovodů a kanalizací (SVAK), a bude se o něj starat. Do vedení dosadilo „své“ lidi a čekalo, že vše půjde jako na drátkách. Jenže chyba lávky.

Předání majetku ze SVAKu na město se jaksi zadrhlo (kdo za to může? Podle SVAKu město, podle města SVAK) a městská společnost JVAK, která měla hospodařit s miliardovým majetkem, scházela na úbytě. Ukázalo se také, že lidé, kteří JVAK řídili, asi nebudou ti správní. JVAK začal časem projídat i své základní jmění.

Aby toho nebylo málo, zástupce města – zvolený předseda představenstva Jaromír Kalina se přestal řídit doporučeními valné hromady a dělal si, co uznal za vhodné. Spolu s ředitelem JVAKu Jiřím Benáčkem. Jen tak mohlo dojít k situaci, kdy si JVAK nárokoval peníze z města. Za práci, kterou asi nikdy neodvedl. Vše dospělo až k soudu.

Komunální volby po pár letech otočily kolem a na radnici přišli noví lidé. Byl vyhozen Benáček, odvolán Kalina a do funkce předsedy představenstva dosazen Miroslav Tomanec. Sice koaliční člen, ale jeden z největších rebelů uvnitř Fóra Jihlava. I proto se vyvrbily zvěsti, že odměna, kterou za předsednictví v JVAKu obdržel – asi 30 tisíc korun měsíčně, je vlastně za „zavření úst“.

A to JVAK bude muset ještě zaplatit nějakých 20 milionů Vodovodům a kanalizacím (VAS), neboť za ni dělala veřejnou službu a vlastně ji dělat neměla. Peníze na to samozřejmě nemá a mít nemůže.

Její krach je tedy vlastně neodvratitelný. Leda by město do ní nalilo peníze.

Zrození městské akciovky JVAK jistě bylo před deseti lety vedeno dobrým úmyslem. Konkrétní lidé v jejím vedení i osud v podobě nepřevzatého majetku od SVAKu však akciovku potopil.

Pokusit se ji nuceně oživovat, je trochu jako se nastěhovat do domu, ve kterém straší a poslední majitel zmizel neznámo kam.

Jak telefonát ztroskotal na věku

Petr Klukan | Úterý, 9. 6. 2020 v 10:29

Přiznám se, mám některá čísla v mobilu poznamenaná. Společností, které s vámi dělají „monitorované“ rozhovory a vyplňují po telefonu různé dotazníky, aby vám pak nabídly skvělý výrobek či službu. Takže když mi zavolají, vím, co mě čeká a mohu se na to duševně připravit. Nebo telefon vůbec nezvednout. Připravuji je tak o ten okamžik překvapení, kdy člověk nedokáže zareagovat tak, jak by chtěl.
Minulý týden se mi jedno z těch čísel ozvalo.
Milý, ale profesionální ženský hlas: „Dobrý den, tady je Jana Falendová z firmy Telecomunians call. Měl byste dvě minuty čas na monitorovaný rozhovor? Jsou to jen čtyři otázky.“ Trochu chvátala, protože za den musí obvolat desítky „klientů“, ale ne zase tak moc, aby to vypadalo, že se vám plně nevěnuje.
„Dvě minuty? Tak dobře, budu vám to stopovat,“ řeknu se snahou, aby to znělo trochu rozšafně.
Nechytá se. V jejím profesionálním hlase není znát závan emocí. „Můžete mi říct, zda patříte do věkové skupiny 48 až 55 let?“ (To věkové rozmezí si nepamatuju úplně přesně, protože já jsem si na rozdíl od ní hovor nemonitoroval – česky řečeno nenahrával).
Za věk se nestydím, ale nepřipadne mi vhodné říkat cizím lidem do telefonu, kolik mi je. „Jejda, to je taková intimní otázka,“ řeknu proto.
„To je pro vás intimní otázka?“ zeptá se bezemočně.
„Ano. Vy mi řeknete, kolik vám je let?“
„Na to rozhodně odpovídat nebudu,“ sdělí kovovým hlasem.
„No vidíte, a po mně to chcete.“
„Když nechcete vést rozhovor, tak jste to měl říct na začátku,“ usadila mne stále profesionálním hlasem.
„Ale já s vámi chci vést rozhovor.“
„Vždyť mi neodpovídáte.“
„Já vám odpověděl otázkou,“ kontroval jsem. „I otázka je součástí rozhovoru…“ To už ale paní telefonistka neslyšela, neboť hovor bez pozdravu ukončila.
No řekněte, je slušné nerozloučit se? A vůbec, ptát se po telefonu na věk, koho to jen napadlo?

Zrádná čísla

Petr Klukan | Pátek, 27. 3. 2020 v 13:00

Nejen na stránkách internetových médií je jako první údaj počet testovaných lidí na koronavirus, počet nakažených, zemřelých, uzdravených. Ta čísla rostou, počty nakažených a zemřelých nám svírají duši – vyléčených je zatím tak málo! Ta čísla se podepisují na našem psychickém zdraví, chcete-li odolnosti, kterou potřebujeme jako sůl.

Proč jsou ale ta čísla zrádná? Protože jsou zavádějící. Číslo nakažených je pouze odvozeno z toho, kolik lidí bylo testováno. Takže reálně bude vyšší. S tím souvisí i to, že je mnohem vyšší počet uzdravených. Jen lidé nemuseli vědět, že absolvovali koronavirovou chřipku. Sledování rostoucího čísla zemřelých je pak spíše adrenalinovým zážitkem.

Václava Adámková, primářka antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze k tomu říká, že prezentace koronaviru není vůči ostatním infekčním chorobám fér. Koronavirus má prostě skvělé píár.

Na tuberkulózu v roce 2018 na světě onemocnělo 10 milionů lidí a z toho 1,5 milionů zemřelo! Jednotlivá čísla zemřelých se u jiných nemocí takto v médiích neuvádějí. Víte, že na „obyčejnou“ chřipku letos zemřelo už 55 lidí?

Čísla bez kontextu jsou prostě zrádná. Dá se s nimi manipulovat, strašit i zlehčovat. Čísla nakažených, zemřelých a vyléčených na koronavir patří mezi ně. Proto bychom jim laicky neměli přikládat větší význam. A nestresovat se jimi. Nebo je raději úplně přeskočit. Spolu s důsledným dodržováním hygienických a vládních opatření tím uděláme pro své zdraví mnohem víc.

Logické chování

Petr Klukan | Úterý, 3. 3. 2020 v 8:50

Zvláště starším lidem se nelze divit, že si dělají zásoby. Zvláště, když dennodenně slyší o koronaviru a karanténě, která vás může uvěznit doma. Lidé vyrostlí v nedostatku, v době shánění banánů a mandarinek, toaletního papíru a vložek, stěračů atd. se prostě při první zmínce o možných problémech předzásobí. Lidé, kteří již vyrostli do supermarketů překypujícími zbožím, to nikdy nemohou pochopit. Ale možná i oni podlehnou té zbytečné panice, že něco nebude a schraňují trvanlivé potraviny. A ti na vesnicích si libují, že kdyby, nedejbože, virus postihl i elektrickou a plynovou síť, uvaří si na kamnech, protože díky kůrovci je dřeva dost. Smát se jim za jejich myšlení není moc na místě.
Na druhou stranu je jasné, že běžná chřipka je pro nás nebezpečnější. A přesto se proti ní očkuje minimum lidí. Běžně se chodí na koncerty, divadla a hokej a ruce si ve zvýšené míře nemyjeme. Takže obavy jsou spíše nejistotou z něčeho neznámého. Ta naše chřipka, která nás spolehlivě sklátí a mnohé zabije, tu s námi žije stovky let a my si na ni už zvykli. Petr Klukan




© 2008 Parola s.r.o.