Author Archive

Kterak Jihlava opět volila srdcem

Pátek, 2 října, 2020

Minulé pondělí jihlavské zastupitelstvo oficiálně odmítlo nabídku provozování vodovodů a kanalizací od společnosti VAS. Ve skutečnosti se ale hlasovalo o tom, že vodu budou v Jihlavě provozovat Služby města Jihlavy přímo na „svém dvoře“.

Podle slov primátorky má městská společnost nakoupit těžkou techniku v řádu dní. A zelenou k tomu dostala tím, že zastupitelstvo shodilo ze stolu konkurenční nabídku. Zastupitelstvo vlastně ani nemohlo přijmout nabídku SMJ. Taková nabídka totiž vůbec neexistuje, a prý ani vzniknout nemůže. Jak provozování vody finančně vychází, kolik to bude stát na investicích a kolik budou SMJ schopné platit nájem se totiž teprve uvidí.

Den po pondělním zastupitelstvu vydal vodohospodářský web „Naše voda“ analýzu situace v Jihlavě z pera Petra Havla, novináře a analytika zabývajícího se dlouhodobě zemědělstvím, potravinářstvím a životním prostředím. Uvedená fakta působí ve srovnání s nadšením zastupitelů jako studená sprcha.

O co jde? Podle článku v tomto roce řešil problémy s provozním modelem kromě Jihlavy i Turnov v Libereckém kraji. Na rozdíl od Jihlavy však turnovští nákladnost a výnosnost provozování na „vlastní triko“ posoudit dokázali.

Provozování novou divizí, do kterého se Jihlava hrne, bohužel dopadlo ze všech čtyř variant nejhůř: „Pokud by tuto analýzu viděli v Jihlavě, výsledky by je rozhodně nepotěšily. Varianta provozní divize „na zelené louce“ skončila na čtvrtém, tedy posledním místě. Těsně za variantou vytvoření nové provozní společnosti.“

Varianta provozování v divizi městské společnosti zasekne především obří sekeru do veřejných financí:

„Obrovská finanční náročnost rozjezdu nového provozovatele, která byla na území Turnova a okolních obcí spočítána na 158 milionů Kč, byla jedním z hlavních důvodů, proč nebylo doporučeno jít touto cestou. Větší Jihlava by se mohla snadno dostat i na vyšší cenu.“

A to Jihlava, jak Havel připomíná, ani zdaleka není v pozici Turnova:

„V Jihlavě je situace navíc komplikovanější o fakt, že v rámci dohody města o ukončení části soudních sporů zůstává prozatím v majetku SVAK Jihlavsko (a tedy i v provozování VAS a.s.) podstatná součást klíčové vodohospodářské infrastruktury. Tedy úpravny vody a rozvodná soustava zásobující nejen Jihlavu, ale i další obce Jihlavska. Bez té nebudou mít jihlavští nikdy úplnou kontrolu nad cenotvorbou vodného a každý politický slib levnější vody nebo vyšších zisků bude závislý na hospodaření a cenotvorbě SVAK Jihlavsko, resp. VAS a.s. Případně na tom, jak hluboko si bude město moci sáhnout do své vlastní pokladny, aby cenu vodného a stočného pro své občany uměle udrželo na přijatelné výši dalšími dotacemi (jak se ukázalo v případě JVAK).“

Velký problém jsou i rizika, kterých je většina našich měst díky koncesím ušetřena. Rizika se týkají jak provozovatele, tak bohužel i spotřebitelů:

„Cena však nebyla jediné kritérium. Za znepokojivý byl označen i nepoměr rizik spojených s vlastním řešením – především právní rizika a riziko vymáhání pohledávek. Z provedené studie vyplývá, že břemeno vlastního provozování nakonec může velmi výrazně dopadnout na koncové spotřebitele. Cena vodného a stočného by totiž v podstatě dosáhla výše tzv. sociálně únosné ceny. Ta se mimochodem v Jihlavě (podle Kraje Vysočina) pohybuje okolo hranice 115 korun za m3.“, píše dále Havel.

Turnov nakonec v lednu tohoto roku volil hlavou a vypsal koncesní řízení, které dokonce vyhrál stávající „nemilovaný“ provozovatel: Severočeské vodovody a kanalizace. Hořká pilulka pro turnovské ego? Rozhodně ano, ale zároveň velká úleva pro rozpočet Turnova a odběratele vody.

To Jihlava v pondělí volila srdcem. Ego plesá, ale co na to rozpočet? Počáteční investice „jihlavské cesty“ byla odhadnuta na 158 milionů korun. Ještě výraznější bude pro Jihlavu ušlý zisk, protože VAS nabídla za pět let provozování celkovou částku 400 milionů korun. Dostáváme se na půl miliardy mínus.

Půlmiliarda korun, to by mohlo být veškeré spolufinancování všech etap Centrálního dopravního terminálu, půlka Horácké multifunkční arény či revitalizace Masarykova náměstí. Mimochodem, když zastupitelé odmítli 100 milionů jako příspěvek od hazardu na arénu, také volili srdcem. Kvůli tomuto hlasování se však alespoň konalo mimořádné pracovní zastupitelstvo, kde svou nabídku zástupci kasina mohli představit.

Na odmítnutí nabídky o hodnotě 400 milionů zastupitelům stačilo 40 minut, a to bez pozvání nabízející strany. VAS, která desítky let zajišťuje vodu ve dvou krajích, byla několikrát označena za nedůvěryhodnou. Padla však jen jedna opatrná zmínka o roli právníka Ondruše, na jehož radu Jihlava na sedm let zabředla do soudních pří bez rukaviček i vítězů. Tehdy jsme také volili srdcem.

Zkrátka, jedna věc a naprosto správná, je získat vládu nad vlastní infrastrukturou, jak se to povedlo Jihlavě. A druhá věc, která bohužel není touto kontrolou vůbec zaručena, je využít tuto infrastrukturu ve prospěch města. Asi bych to nevyjádřil lépe než Petr Havel:

„Základní problém, který si ne každý uvědomuje, je skutečnost, že prodej vody je disciplína extrémně komplikovaná a specifická. V žádném případě nejde jen o techniku. Ne náhodou se hlavní provozovatelé předbíhají v dosahování certifikátů řízení kvality. V přísně regulovaném odvětví je know-how a nekompromisní dodržování procesů jedinou cestou k úsporám z rozsahu a ziskovým maržím. I proto padesát největších provozovatelů obsluhuje 89 % českého trhu s pitnou vodou.“

Rozhodování o vodě se v zastupitelstvu neslo na vlně porozumění mezi koalicí a opozicí. Jestli budou na stejné vlně i voliči, uvidíme za dva roky. Nezbývá než zastupitelům popřát, aby se odpovědnost vyvozovala toliko v aréně politické, nikoliv soudní.

PS: Kvůli mému názoru, jsem byl již několika zastupiteli osočen, že jsem a vždy byl jakýmsi placeným agentem VAS. Dovoluji si připomenout, že jsem to byl i já, kdo do koaliční smlouvy prosadil a následně tvrdě hájil potřebu provozování VHI ve vlastnickém modelu. Jen si myslím, že tento krok, který zastupitelstvo udělalo, je krokem zbrklým a nepřipraveným, který může město připravit v příštích letech o stovky milionů korun. Je to krok stejně zbrklý a nepřipravený, jako vystoupení Jihlavy ze SVAK. Přestože byl tento krok správný, na způsobu provedení Jihlava tratila ohromné peníze a sedmiletou právní bitvu zastavila až tvrdě zaplacená dohoda. Byl bych rád, kdyby srdce a rozum našich zastupitelů byly, díky draze nabyté zkušenosti, v rovnováze.

Uvozovky:

My nebudeme v listopadu vědět něco podstatně více. To, kolik bude stát, vlastně produkovat, ta činnost, to vodárenství, jak je nákladné, tak to zjistíme až během provozování.

Josef Eder, jednatel SMJ, na zastupitelstvu města Jihlavy 21. 9. 2020

Tomanec primátorem…

Pondělí, 21 září, 2020

Trestní odpovědnost Miroslava Tomance a spol.? Ani náhodou! Miroslav Tomanec totiž používá svůj zastupitelský mandát jen jako lobbistický nástroj pro uhájení vlastních zájmů. A odpovědnost za špatná rozhodnutí rady města, která si ovšem silou rozhodujícího hlasu vydupe, padne na samotné radní. On bude z obliga. A nejen to, až budoucnost ukáže věci v pravém světle, on bude první, kdo dotyčné odpovědné bude pranýřovat. Za dva roky si totiž nikdo nebude pamatovat, že on byl ten, kdo si špatná rozhodnutí rady města vynutil. Proto by bylo nanejvýš záhodno, instalovat ing. Miroslava Tomance do primátorské role, aby za nesmysly jím prosazované nesl odpovědnost on.

Píši o tom nyní v souvislosti s článkem z minulého pátku, ve kterém Jihlavské listy informovaly o zcela mimořádné nabídce VAS a.s., která deklarovala možný model provozování vodohospodářské infrastruktury v Jihlavě. Tuto nabídku já osobně považuji za ohromný vyjednávací úspěch radních a paní primátorky. Ovšem na dotaz Jihlavských listů zareagoval Miroslav Tomanec zcela neuvěřitelně, cituji JL: „Podle předsedy představenstva JVAK a jihlavského koaličního zastupitele Miroslava Tomance (Fórum Jihlava) by město nabídku VAS přijmout nemělo. Argumentoval, že zastupitelstvo již odhlasovalo, že svoji vodu a kanalizaci si město bude provozovat samo a nové hlasování není na stole.“

Jinými slovy Miroslav Tomanec deklaruje, že o konkrétních číslech z nabídky se nehodlá bavit a odvolává se na zastupitelstvo. Nicméně nabídka VAS je zajímavá právě tím, že ctí i předchozí rozhodnutí zastupitelstva i koaliční priority rady města. Umožňuje městu provozovat VHI ve vlastnickém modelu a zároveň uznává model, ve kterém za město při provozování vystupují Služby města Jihlavy. Navíc nabídka předpokládá majetkový vstup do VAS a.s. a tedy i další benefity plynoucí městu nad nájem 80 milionů korun.

Proč se tedy Miroslav Tomanec snaží účelovou lží smáznout tuto nabídku pod stůl a ani se o ní nebavit? Důvody jsou podle mě dva:

1) Pokud by se připustila diskuse o této konkrétní nabídce, vyšlo by najevo, že on sám neměl a nemá konkrétní představu o rentabilitě vodohospodářského byznysu v jím preferovaném modelu provozování. Je totiž zastáncem podnikání ve stylu „Vrazíme do toho desítky milionů, zkusíme to jeden rok, uvidíme, jak to půjde a podle toho budeme platit městu nájem.“ Ukázalo by se, že jako předseda představenstva JVAK za 30 tisíc měsíčně nezajistil finanční analýzu ani pro JVAK natož aby ho předal SMJ.

2) Ing. Tomanec se už vidí, jak skrz své kamarády a vyděračský potenciál svého zastupitelského mandátu bačuje vodu v Jihlavě. Vodohospodářský byznys je totiž věc velmi komplikovaná, které málokdo rozumí. A on ve svých plánech rozhodně nechce být omezován kýmkoli, kdo by mu viděl pod prsty.

Doufám, že paní primátorka ještě jednu bitvu s Miroslavem Tomancem svede. Vím, jak je to vyčerpávající a nepříjemné. Ale za ten klid, že bylo projednáno vše, co projednáno být mělo, to stojí. Pokud by se za rok ukázalo, že nabídka VAS byla pro město o desítky milionů výhodnější než Tomancem preferovaný styl pokus omyl, odpovědnost padne na hlavu paní primátorky a radních. Tomanec bude jako vždy z obliga. Tedy pokud se rada města rozhodne seriózní diskusi ignorovat, bylo by nanejvýš vhodné, udělat ing. Tomance primátorem. Ať už konečně nese za svůj lobbing odpovědnost. I tu trestní.

JVAK 2.0

Čtvrtek, 20 srpna, 2020

V červnu se pomyslně zavřela voda za Jihlavskými vodovody a kanalizacemi a.s. Stalo se tak, i když na stole nebyly výsledky forenzního auditu, dokonce ani ve formě předběžné zprávy z něj. Stalo se tak vlastně mlčením, protože o osudu JVAK rozhodlo dvacet zastupitelů, kteří se zdrželi hlasování. Když jsem ono mlčení opozice současné primátorky na vlastní oči viděl, bylo hmatatelné jasné sdělení: „Nemůžu být PRO. Zvednout ruku PRO by mě vystavilo riziku, že jednou budu za JVAK odpovědný já osobně.“
jvak-out

Kdo je bližším pozorovatelem životní dráhy JVAK, nemohl být překvapen. Jde o městskou společnost, která se soudí se svým zřizovatelem o proplacení faktur, v jejímž archivu nejsou k dohledání klíčové dokumenty, jejíž představitelé čelili trestním oznámením. JVAK byla společnost, kde politický zájem stoprocentně převážil zájem ekonomický. Společnost od samého vzniku nemohla plnit a neplnila účel, pro který byla založena. Byla jen dítětem povrchní a idealistické myšlenky několika málo politiků, kteří v situaci kolem vystoupení ze SVAK Jihlavsko viděli pouze příležitost. Už ne však poměr silných a slabých stránek nebo snad hrozeb, kterými by se seriózní myšlenka povýšená na plán měla zabývat.

Když budu malinko přehánět, diskuse o vzniku JVAK a.s. mohla vypadat asi nějak takto:

Politik: „… a až ty trubky budou naše, provozovat si je budeme sami!!!“
Budoucí ředitel: „Skvělý nápad. Když to umí oni, budeme to umět i my.“
Politik: „Bodejť! V Havl. Brodě to tak dělají, a jak jim to jde“
Budoucí ředitel: „A těch peněz, co do města poteče. Jen se podívejte, jaký štědrý odměny si vyplácejí. To máte 50 000 lidí krát 100kubíků na hlavu * 85Kč ať nežeru… To je peněz.“
Politik: „Výborně, dáme lidem levnější vodu, aby nás měli rádi.“
Budoucí ředitel: „Přesně!“
Politik: „A kolik půjde do městské kasy?“
Budoucí ředitel: „Určitě víc, než nám nabízejí za nájem ONI.“
Politik: „To je dobrý! A kolik to bude stát?“
Budoucí ředitel: „Moc ne. Pro začátek osm milionů ročně + nějaká ta režie. Ale jak říkám, peněz bude dost.“
Politik: „No tak to je skvělé! Hned nechám vypracovat materiál do zastupitelstva.“
Úředník odpovědný za materiál a rozpočet: „SCHEISE!“

Ano přeháním. Zas tak povrchní SWOT analýza na počátku nestála. Podobný dialog vedlo ve skutečnosti více lidí. Pořádnou ekonomickou rozvahou myšlenka však vlastního provozování bohužel nikdy neprošla. Stejně tak neprošla komplexní ekonomickou, a hlavně právní analýzou (sic!) myšlenka vystoupení Jihlavy ze SVAK. Kdyby ano, nemuselo to s oběma myšlenkami dopadnout tak, jak dopadlo. Spor o majetek nárokovaný Jihlavou po vystoupení ze SVAK skončil plichtou, za kterou obě strany sporu budou platit ještě dlouho. Ale zaplaťpánbůh za smír! S JVAKem je to horší. Lépe řečeno, JVAK dostal těžké KO.

Tato společnost má po sedmi letech od vzniku zápornou hodnotu účetní, ekonomickou i strategickou. Myslím, že některé z příběhů, které bez vědomí veřejnosti během let dostávaly zápletky hodné řeckého dramatu, si budou předsedové dozorčích rad městských společností ještě dlouho vyprávět u táborových ohňů tajemně zastřeným hlasem. Přesto má JVAK pro Jihlavu stále ještě jednu pozitivní hodnotu. Tou je zkušenost, jak městské podnikání nemá vypadat. Nemám informace, zda v rámci vedení města vzniká „Poučení z krizového vývoje JVAKu“. Ale pokud ne, dovoluji si díky své blízké zkušenosti nastřelit aspoň kostru:

1. Je nutné zpracovat úvodní ekonomickou rozvahu a předložit ji k diskusi.
Vodohospodářský byznys totiž není nic jednoduchého. Legislativou, přísnými normami a pravidly svázaný obchod se strategickou surovinou jako je pitná voda je mnohdy představován veřejnosti jako jednoduchý stroj na peníze nebo oslíček, který se otřese na přání majitele. Opak je pravdou. Hlavně je nutné porovnat nabídku nájemného spojenou s majetkovým vstupem do VAS a.s., kterážto určitě byla na stole, s očekávanými výnosy a bonusy pro městskou společnost SMJ s.r.o.

2. Tyto očekávané výnosy musí být postavené na reálných základech vzhledem k VAS a.s.
Nesmíme totiž zapomínat, že úpravna vody Hosov i další části infrastruktury (majetek privatizovaný) ještě pořád není Jihlavy a provozovat ho bude dál právě VAS. To Jihlavu značně omezuje, protože upravenou vodu musí nakupovat od jiného subjektu a v provozování tedy nemůže být SMJ stejně výkonné (rozuměj nemůže mít stejné čisté zisky), jako by měl provozovatel infrastruktury celé. K tomu je nutné kalkulovat režii, počáteční investice, které mohou být v řádech stovek milionů korun.

3. Musejí se nastavit ty pověstné procesy.
Nejen směrem k dodržování kvality vody. Ale také zákaznický servis, pohotovostní provoz, reklamace, řešení pohledávek. Nakonec je nutné kompletně přenastavit kontrolní mechanismy nad hospodařením celé firmy. Při vší úctě k politicky volené dozorčí radě SMJ se domnívám, že kontrola hospodaření nové VHI divize Služeb, je nad síly víceméně auditních laiků, kteří se v dozorčí radě střídají každé 4 roky podle toho, která ze stran vyhraje volby. Provozování vodohospodářské infrastruktury je penězovod veřejných prostředků. A to sofistikovaný penězovod. Teď jsou v SMJ slušní a schopní lidé v čele s jednatelem panem ing. Ederem. Ale jak ukazuje historická zkušenost, penězovody eráru přitahují nespočet parazitů, kteří nejprve pro blaho veřejnosti strčí prst do dveří a po chvíli už sedí na prameni. S tím se dá bojovat pouze kvalitně nastaveným systémem řízení a vícestupňové kontroly.

Nic z toho ještě před čtyřmi měsíci nastaveno, kalkulováno, analyzováno nebylo. Už jednou jsem svým bývalým kolegům ve vedení Rady města křivdil, když jsem se domníval, že nedotáhnou do konce šachovou partii o vydání vodohospodářského majetku. K mojí velké radosti jsem se mýlil. Budu rád, když se budu mýlit i nyní, když si myslím, že provozování vodohospodářské infrastruktury Službami města Jihlavy je projekt šitý horkou jehlou. Jisté je jen jedno. Pokud některá z věcí výše zmíněných bude od začátku špatně, riskuje současné vedení Jihlavy průšvih jako vrata. Nebo, chcete-li, stvoření JVAK verze 2.0.

Audity jaké svět neviděl

Čtvrtek, 2 července, 2020

Jihlavské vodovody a kanalizace (JVAK) na posledním červnovém zastupitelstvu NEBYLY vybrány jako budoucí provozovatel jihlavských vodovodů a kanalizací. Stalo se to za okolností potupných – člen představenstva Patrik Priesol konstatoval, že společnost JVAK „vám nemůže dát jistotu, že to základní téma spravování vody se rozjede tak, jak to město očekává“. Za firmou JVAK se doslova potichu zavírá voda.

V JVAKu přitom stále probíhá forenzní audit a uvažovalo se o transformaci firmy v divizi Služeb města Jihlavy. Vyjádření primátorky Koubové bylo doslova hrozivé: „Audit sice ještě probíhá, každý forenzní audit něco najde, ale nad průběžnými výsledky nemůžu mávnout rukou.“

Forenzní audit je však jen další díl auditní ságy JVAKu. Jak připomněl Priesol, „najít někoho na audit 2018 bylo velmi komplikované.“ A přesto, že se auditní společnost našla, neudělila za rok 2018 výrok. Vedle toho již proběhl dílčí audit investiční akce Heroltice.

V předminulém díle jsem vyjádřil naději, že bych mohl z jihlavského Magistrátu obdržet jeho výsledky. Zároveň jsem slíbil, že tento díl napíšu i bez ohledu na to, kdyby mi snad úřad z nějakého důvodu tyto dokumenty, o něž jsem požádal na základě zákona o Svobodném přístupu k informacím, poskytnout odepřel…

Že mi nikdo nic nedá a namísto dokumentů, které by měly být uveřejnitelné a veřejnosti dostupné, dostanu paletu právnických klišé a kliček pokoušejících se mě přesvědčit, proč to zrovna nyní možné není, jsem tak trochu čekal. Čekal jsem to, neboť do značné míry vím, co ve zmiňovaném auditu bylo kontrolováno, a tedy vím, že lidé historicky se pohybující okolo společnosti JVAK si zoufale nepřejí, aby detaily z výroků auditora někdy někdo viděl, či přímo s někým sdílel – například s orgány činnými v trestním řízení.

Audit Heroltic byl jednou z posledních věcí, které jsem ve funkci náměstka primátorky inicioval. Stokrát popsanému trestnímu stíhání inženýrů Kaliny a Benáčka jsem zpočátku nevěřil. Neuměl jsem si představit, že v městem vlastněné a dotované společnosti, na kterou dohlíží věrohodní politici, se krade. Nebo ať jsem korektní, podvádí. Pak jsem ale dostal vodohospodářství na starost a zjistil jsem, jaká je to – oproti veřejně proklamovanému úspěšnému tažení – absolutní katastrofa. JVAK obviňuje městské úředníky z neschopnosti. Městští úředníci mající na starost tok peněz do JVAKu zase obviňují manažery JVAKu a jejich kamarády z nekalých praktik.

Po čtyřech měsících, kdy hledáte pravdu „někde uprostřed“, jsem jí našel na hranici trestní odpovědnosti pro JVAK. Totiž bývalý ředitel ing. Benáček s tím současným ing. Morkusem mi přinesli nevinně vyhlížející dokument „Návrh na řešení rekonstrukce jednotné kanalizace – Heroltice.“ Ten návrh ale nevinný nebyl v žádném případě.

Jaký byl kontext této investice? Město chtělo postavit novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod v Herolticích. Na základě manažerské smlouvy oslovilo JVAK, aby nechal zpracovat projektovou dokumentaci. Z té se mělo zjistit, co se má přesně udělat a kolik to bude stát.

Projekt stanovil, že je nutné všechno postavit nové a bude to stát 34 milionů. Když město z projektu zjistilo, že peníze na stavbu má, začalo soutěžit dodavatele. Zadávací podmínky na soutěž pomáhal městu napsat JVAK. O tom, že předmětem díla by měla být i stará kanalizace v Herolticích ani slovo.

Soutěž vyhrála Eurovia a VHS stavby. JVAK najímá na stavbu za město dozor BOZP a TDI jako technický dozor investora. To obyčejně dělá samo město, ale budiž. Nějak si JVAK ty peníze zasloužit musí. O jiných firmách ani slovo. Eurovia a VHS pracují a i když se stavba prodražuje (na místě ČOV se objevila skládka), nic nenasvědčuje tomu, že by stavba neměla být dokončena.

V dubnu roku 2019 však přichází ing. Jiří Benáček na jednání představenstva s bodem „Návrh na řešení rekonstrukce jednotné kanalizace – Heroltice.“ Jde o to, že kromě vybudování nové kanalizace a čističky by se měla opravit i kanalizace stará. Přílohou je smlouva bez údajů na předmět díla. Bod jednání nakonec ředitel Benáček stahuje.

Úřad sjednává jednání u mne v kanceláři za účasti JVAKu, kde jeho zástupci prezentují dodatek ke smlouvě s Eurovií a snaží se přesvědčit mě i úředníky, že rekonstrukce staré kanalizace je nutná a bude stát 6 milionů korun. Eurovia oznamuje, že zastavuje stavbu kvůli nevhodným pokynům zadavatele. Prý nemůže pokračovat, protože není jisté, co se starou kanalizací a argumentuje stejně jako JVAK. Tedy, že není možné pokračovat, když se ze staré stávající kanalizace neudělá kanalizace nová. Dokládá to několik měsíců starou fotkou výkopu kdovíkde.

Volám si postupně všechny aktéry k vysvětlení. JVAK, zástupci zhotovitele, technický dozor (TDI), projektanta. Všichni mi tvrdí, že všechno funguje, všechno je v pořádku, jen potřebují těch 6 milionů do staré kanalizace.

A co se následně nedozvím z kamerových zkoušek? Práce na staré kanalizaci již byly z velké části provedeny a trubky, které si nikdo neobjednal, jsou už pod novým asfaltem! Projektová dokumentace na tyto nikým neobjednané práce byla hotová už několik let. Dozvídám se, že na stavbě pracuje firma KD stavby Ing. Dršaty (bývalý člen představenstva i zaměstnanec JVAKu), která není uvedena ve smlouvě, ale v mnoha případech jedná za zhotovitele.

Dozvídám se, že KD stavby i technický dozor pracovali pro JVAK za podezřele nízkou cenu opakovaně, a to i na jiných zakázkách. Dozvídám se, že ve stavebním deníku jsou bílá místa k pozdějšímu doplnění. Dozvídám se, že cena materiálu i prací, které nikdo neobjednal, je maximálně jeden milion korun namísto milionů šesti.

Nic jsem nepodepsal, šest milionů navíc jsem jim na opravu staré kanalizace nedal. A tak v Herolticích máme v zemi nové trubky, které si nikdo neobjednal a doposud snad ani nikdo nezaplatil. Není to ale zázrak, jen spekulace na to, že vícepráce se ex post papírově pokryjí.

Inicioval jsem vznik interního auditu na tuto zakázku, který je již hotový, ale který mi město dlouho odmítalo poskytnout. Audit této zakázky nemohl pro JVAK dopadnout dobře. Dopadl katastroficky(viz foto)
audit_jivak_zaver
JVAK byl garantem hladkého chodu zakázky, manažerem a odborným garantem dodržení ceny, kvality i termínu. Místo toho je stavba dražší a trvala déle. Jsem přesvědčen, že všechny „chyby“ při této zakázce byly úmyslné a důsledkem vytváření prostoru pro podvodné vylákání milionů z městské kasy za práce, které nebylo potřeba dělat.

Řetězec událostí v Herolticích se nemohl stát náhodou. Je to ale varování do budoucna. Vodohospodářství není vůbec jednoduchý byznys. Není náhoda, že velké vodohospodářské firmy kladou obrovský důraz na procesy, učení z chyb, certifikace. Každá chyba má obrovské konsekvence časové i finanční, nemluvě o případném ohrožení zdraví obyvatel. Z dnešního pohledu je možná dobře, že JVAK zůstal jen takovým cvičením. Mějme jeho výsledky na paměti, až začneme budovat JVAK 2.0 jako divizi Služeb města Jihlavy.

Jihlavská voda – díl 3. – Beznadějné zastavit

Pondělí, 22 června, 2020

„Beznadějné – zastavit.“ Tak zní přípis v oficiální magistrátní tabulce vodárenských sporů města Jihlavy. Do celého sporu se Jihlava vrhla plná sebevědomí. Proto je poučné položit si otázku, jak jsme se k tomuto stavu dopracovali? V úterý 23. června 2020 se prý také bude na Zastupitelstvu rozhodovat o tom, zda ve sporech máme pokračovat, nebo jejich velkou část jednou pro vždy ukončíme. V minulých týdnech a měsících ujednaná dohoda sice úplná očekávání obou stran nenaplňuje, městu Jihlava ovšem umožní jít si konečně vlastní cestou, navíc s docela rozumným odstupným.

Nástupce Novin jihlavské radnice, Jihlavské noviny, přišly v květnu s brilantní reportáží, která měla za cíl objasnit motivace jihlavských zastupitelů pro vystoupení ze SVAK Jihlavsko. Zcela seriózně se zabývala polemikou, jestli to nešlo udělat lépe, než aby si hráli na arbitra, který je po bitvě generálem. Ani já jsem si nikdy nedovolil soudit, zda bylo nebo nebylo rozhodnutí „vystoupit“ správné, ale rozhodně mohu směle říci, že celá tato anabáze určitě nebyla provedena správně. A to nemusím být ani tím „po bitvě generálem“.

Podle všech dostupných dokumentů se staly dvě zásadní chyby:

1)      Nikdo se opravdu seriózně nezabýval analýzou toho, co vystoupení ze SVAK znamená. Jaké jsou silné a slabé stránky tohoto procesu, jaké jsou příležitosti, ale v čem tkví skryté hrozby a rizika. Nikde jsem na takovou SWOTku nenarazil. Jen se dokola omílalo, že dostáváme málo na nájmu a vlastním provozováním to bude víc. Nevylučuji, že to tak mohlo být, ovšem žádná „MOŽNÁ“ ani „ASI“, by u takového velkého a zásadního kroku neměla být přípustná.

2)      Strategii vystoupení představil tehdejší právní zástupce města (jakož i řady několika dalších klíčových městských subjektů) JUDr. Ondruš tehdejšímu primátorovi a Městské radě asi takto:

mestovssvak01

Devadesát dnů uplynulo již velmi dávno, ale realita byla nakonec úplně jiná, než jak to pan Ondruš „vyprojektoval“. Posledních 10 let ukázalo, že vystoupení ze svazku se stalo tragédií pro všechny zúčastněné. V tomto stavu jsem soudní spor přebral a ti, kteří byli za vystoupení zodpovědní, na tomto ukazovali „padoušství“ protistrany:

mestovssvak02

 

Kladu si otázku, proč si nikdo nenechal zpracovat oponentní stanovisko jiné právní kanceláře? Dnes je již naprosto jasné, že by se rozhodně zjistilo, že celá tato – zpočátku velmi přímá cesta – skrývá mnoho „překvapivých“ zákoutí jak v právní, tak i ve správní rovině. Potýkáme se s nimi dodnes a celý spor se díky nim jeví jako nekonečný, anebo těžko ukončitelný.

Vodárenský spor má v současnosti devět (sic!) větví. Dovolím si je vyjmenovat, jen pro představu:

1. Majetek privatizovaný;

2. majetek nedělitelný;

3. majetek s právem hospodaření;

4. majetek vložený;

5. nájemné města vůči SVAK;

6. nájemné města vůči VAS;

7. podíl města na zůstatku;

8. deklaratorní řízení;

9. sporná řízení.

To vše na desítkách tisíc stran málo přehledných spisů.

Jednotlivé uzly čekají na rozpletení v těchto institucích: Krajský úřad, Městský soud v Brně, Krajský soud v Brně a dokonce na Ministerstvu vnitra ČR. Nejhorší ze všeho je však popis dalšího postupu: „Návrh odložen, rozhodnutí zrušeno, žaloba zamítnuta, věc vrácena. Nárok řešit v rámci komplexního vypořádání.“ Skvělý nápad!

Během těchto let Jihlava přichází každoročně o nájem z vodovodů a kanalizací, nemůže opravovat silnice a chodníky a platí právníky a úředníky, aby pravidelně zamotávali gordický uzel, který zas ti samí na straně jiné rozmotávají. Z vnějšího pohledu pakárna, ale uvnitř třeba i dobré živobytí pro právníky donekonečna točící své „hodiny“…

Asi nejbizarnější ze všeho jsou tzv. deklaratorní řízení. Je to část strategie bývalého právního zástupce JUDr. Ondruše, kterou posvětil náměstek Kalina i primátor Chloupek. V rámci této „strategie“ se před soudy a správní orgány přišlo s vážně se tvářícím tvrzením, že SVAK vlastně nikdy neexistoval a že Jihlava nikdy nebyla jeho členem. Ponechme stranou, že zpochybnění existence subjektu, který prokazatelně 30 let sdružuje obce, hospodaří s miliardovými majetky a čerpá dotace, je za hranou. Neuvěřitelnost rozpoutání celého soudního kolotoče, jakož i silné pochyby nad motivacemi tohoto kroku ze strany bývalých právníků města snad dobře ilustruje fakt, kdy na jedné straně tvrdíme, že SVAK neexistuje, ovšem na druhé straně se pokoušíme domáhat náhrady za dobu našeho členství v něm.

A TOTO BY MĚL SPRÁVNÍ ORGÁN ROZHODNOUT V JEDINÉM ŘÍZENÍ!!!!

Je to asi tak ujeté, jako kdyby manželka při rozvodu tvrdila, že nikdy vdaná nebyla, její manžel ani neexistuje a zároveň by po něm chtěla peníze za příkoří, která se jí během jejich manželství udála.

Tento rok může být přelomový. Jihlava se skutečně může dobrat „komplexního vypořádání,“ ke kterému nás nabádá krajský soud. Začít vybírat nájemné od provozní společnosti (80 – 90 milionů ročně, které Jihlavě sakra chybí), tvořit fond oprav vodovodů a kanalizací a konečně začít opravovat silnice a chodníky.

Anebo můžeme dalších sedm let vymýšlet umělé zakázky pro JVAK a trnout, jaké vícepráce se na účtech urodí tentokrát (slíbený článek popisující pokus o několikamilionový podvod ze strany vedení JVAK bude obsahem příštího dílu tohoto blogu). A hlavně u toho co nejhlasitěji nadávat na protistranu, která za to všechno může. Jako by neplatilo pořekadlo, že každý svého štěstí strůjcem. Mimochodem pravicové pořekadlo!