Author Archive

Jaká nás čeká budoucnost? Podívejme se pravdě do tváře

Pátek, 22 prosince, 2023

Existuje několik pohledů na to, co nás čeká v budoucnosti. Správný pohled je však jen jeden jediný. Všechny ostatní jsou postaveny jen na lidských domněnkách a představách, nezakládajících se na pravdě. Jsou to klamavé vize, vzdálené od skutečnosti, které vyvolávají strach a deziluzi.

Co nás tedy opravdu čeká? Ale dříve, než se dostaneme k jedinému pravdivému pohledu na budoucnost, podívejme se na dvě, nejvíce rozšířené nepravdivé vize budoucnosti.

První z nich je vize materialistická. Je to vize budoucnosti toho, co pro lidstvo nachystal chladný, rozumově racionální materialismus. Tato budoucnost je postavena na digitalizaci a umělé inteligenci.

Jen se podívejme na dnešní mladé lidi v jejich volném čase. Ať již doma, během přestávek ve škole, nebo třeba když někde cestují. Jejich pozornost je odvrácena od normální reality a zaměřena na realitu virtuální. Neustále se dívají do svých chytrých telefonů, nebo do počítačů. Telefonem platí, vybírají si peníze, nakupují a dělají jím spoustu dalších věcí.

Avšak skutečným účelem záměrně vytvářené závislosti obyvatelstva na digitalizaci je totální kontrola. Budou sledovány naše názory na internetu, naše finanční prostředky, naše nákupy, náš pohyb, náš zdravotní stav, náš očkovací status a mnohé jiné věci.

V případě systémově nekorektního smýšlení jedince dojde k sankcím. K omezení přístupu na internet, k omezení možnosti výběru peněz z účtu, k omezení pohybu a podobně. Cílem bude vynucení absolutní poslušnosti obyvatelstva, rovnající se velkému digitálnímu koncentráku.

Umělá inteligence zase lidi připraví o zaměstnání. Nebude třeba tolik prodavačů, řidičů, pracovníků v montážních halách a mnoha jiných profesí. Člověk a jeho práce se stanou nadbytečné. Přesně tak, jak to jasnozřivě vyjádřil Dalibor Janda ve své písni: „Lidi jsou už nadbyteční, vstávejme z postelí, než nás robot vystřelí v noci na Mars.“

Armády nadbytečných lidí však nikdo na Mars nevystřelí. Dostanou nepodmíněný příjem, ze kterého si budou moci dovolit jen nejzákladnější potřeby a potraviny z mletých cvrčků, kobylek a červíků.

Taková je vize budoucnosti světa, postavená na rozumovém materialismu. Na slepém uctívání rozumové složky osobnosti člověka, která vymyslela umělou inteligenci a lidským rozumem vymyšlená umělá inteligence následně odsoudí tisíce lidí k odpisu. Odsoudí je na nedůstojnou existenci pod ustavičnou kontrolou a digitálním terorem, který bude důsledkem zvrácenosti rozumově materialistické koncepce světa.

A teď se podívejme na jinou vizi budoucnosti. Na vizi citlivých lidí, kteří vnímají, že rozum a materie není všechno, co existuje. Že nad tím je přece jen něco vyšší. A sice, duchovní rozměr bytí, podléhající duchovním zákonitostem.

A jednou z těchto zákonitostí je karma. Je karmický, neboli zpětný návrat všeho, co činíme. Znamená to, že vše co nás v životě potká, ať již je to špatné, nebo dobré, je vždy důsledkem našeho předchozího jednání. Je nezbytnou sklizní, kterou jsme zaseli prostřednictvím svých citů, myšlenek, slov a činů. Všechno toto se k nám jednou vrátí a my za to budeme muset zaplatit do posledního haléře. Za utrpení a bolest, kterou jsme v minulosti způsobovali jiným, budeme muset zaplatit vlastním utrpením a bolestí.

A protože lidé během své dlouhé historie jednali vždy v přesvědčení, že za své city, myšlenky, slova a činy neponesou žádnou odpovědnost před zákony vesmíru, konečné zúčtování, které se z tohoto důvodu k lidstvu blíží, má podobu katastrofy. Má podobu tak velké katastrofy, že mnozí vnímaví lidé mluví o destrukci celé naší planety. Otevřeně je třeba říci, že v této vizi se nachází velké množství pravdy, ale ve skutečnosti k žádnému zničení planety nedojde.

Proč? Protože karma lidstva patří lidstvu a ne celé naší planetě. Neboť na zemi žijí kromě lidí ještě také jiné živé bytosti. Zvířata, rostliny a celá příroda. A kromě ní i vědomé přírodní bytosti, které přírodní svět řídí a spravují. Tito všichni se přece ničím neprovinili! Svět přírody stál vždy správně ve Vůli Stvořitele tak, jak v ní měl stát i člověk. Člověk však ignoroval Vůli Nejvyššího a ve své nelásce a neúctě k jiným všechno kolem sebe jen zraňoval a ničil. Druhé lidi, zvířata, rostliny i přírodu.

Svět přírody je obětí člověka! Nemá žádnou vinu a nenavázal si žádnou karmu! A proto podle Božích Zákonů nemůže být zničen. Přibližující se zničení, vnímané citlivými lidmi, se proto netýká celé naší planety, ale pouze lidí samotných. Neboť zničen a bolestně zasažen karmou nemůže být nikdo, kdo si to nezaslouží.

Ale i když se těžká karma přibližuje k lidstvu, aby se na něm rozuzlila, do té doby, než naplno udeří, je možné ještě mnohé zachránit.

Do té doby je ještě možné se změnit, duchovně se obrodit a nasměrovat své chtění k čistému a dobrému.

Do té doby je ještě možné probudit v sobě pomáhající lásku a úctu k lidem.

Do té doby je ještě možné usilovat o stále dokonalejší poznání a naplňování Vůle Stvořitele.

A v té míře, jak to dokážeme, můžeme ve vztahu k sobě samým otupit hrot přicházející karmy. Můžeme ji zeslabit, nebo dokonce dosáhnout toho, že se na nás projeví jenom symbolicky.

Co tedy ve skutečnosti opravdu čeká naši planetu a lidi na ní? Jaká je pravda o nadcházejícím dění?

V brzké době dojde k tomu, že příroda, posílená očistným paprskem Božího Světla a řízená přírodními bytostmi, se vzepře proti lidem za všechna příkoří, která jí po celá staletí způsobovali.

Účelem vzpoury přírody však nebude zničení naší planety, ale její přetvoření. Její transformace do nové, očištěné podoby. Země bude očištěna tak, jak ještě nikdy nebyla. A to nejen co se týká samotné přírody, ale především jemných úrovní citových a myšlenkových forem, nacházejících se v okolí naší planety, ze kterých bude vyhlazeno všechno citově a myšlenkově nízké a nečisté, co lidstvo dosud vyprodukovalo. Vznikne nový, očištěný prostor, určený už jen pro čisté citové a myšlenkové tvoření.

V lidech, kteří budou schopni prožít vzpouru živlů a bytostí přírody, v lidech, kteří se budou schopni psychicky vypořádat s radikální očistou citových a myšlenkových světů, v těchto lidech vzplane po dokončení očisty hluboká vděčnost Stvořiteli, proudící z jejich duchovně znovuzrozeného nitra. Budou to noví lidé nového věku na nové zemi, kteří začnou spolupracovat s bytostmi přírody a obdrží od nich takové pomoci, jaké současné lidstvo ve své citové a myšlenkové nečistotě, jakož také ve svém odtržení od Stvořitele a jeho Vůle nemůže vůbec očekávat.

Dojde k radostné vzájemné spolupráci! Ať již lidi z lidmi, lidi s přírodními bytostmi, s duchovními pomocníky, nebo se světlými citovými a myšlenkovými formami.

Toto všechno budou mít lidé k dispozici ke svému radostnému tvoření, které se stane trvalým, živým a každodenním velebením nejvznešenějšího Boha.

Takováto budoucnost čeká naši planetu! Všichni, kteří říkají něco jiného se mýlí, protože se na budoucnost země dívají z klamavé lidské perspektivy a ne z pohledu toho, jakou budoucnost připravil pro naši zemi Stvořitel.

Znalost této budoucnosti ať je proto posílením pro všechny již v dnešní době, aby navzdory tomu, co se děje a co se bude dít, neochvějně kráčeli cestou dobra, čistoty a lásky k bližním, jakož také cestou poznávání a naplňování Vůle Stvořitele. Neboť pevná důvěra ve světlou budoucnost naší země má v sobě schopnost převést každého člověka tím starým a nesprávným, co navždy končí a zaniká. Tato důvěra nás má posilovat, abychom nezakolísali a nestrachovali se z toho, co přijde.

Neustále je třeba mít na paměti, že to, co bude nejzásadnějším způsobem určovat náš osud, je naše snaha o zachovávání čistoty vnitra a naše snaha o čisté, láskyplné jednání s druhými lidmi každý den a ve všech minutách dne.

Země a život na ní zůstane zachován! Ale ve zcela jiné podobě, než je tomu dnes. Pouze na nás samotných záleží, zda jej skrze vlastní úsilí o čistotu budeme moci být účastní.

A kdyby snad naše vnitřní čistota a čisté jednání s jinými lidmi nedosáhly potřebné míry k tomu, abychom přežili blížící se vzpouru živlů i velkou očistu citových a myšlenkových světů, naše vážná a upřímná snaha v tomto směru nezůstane Světlem nepovšimnuta. Bude nám milostivě dopřáno, abychom se mohli narodit na novou, očištěnou zemi, abychom na ní duchovně dozráli a pak mohli vejít do království nebeského.

Světlá a šťastná budoucnost země se nezadržitelně blíží! Toto mějme neustále na paměti! Toto ať nás hřeje u srdce! Z tohoto čerpejme sílu! Toto vědomí ať v nás neustále živí jasný plamen naděje, radosti a odvahy, ať se děje cokoli.

Potěšte svou duši krásou umění

Pondělí, 13 listopadu, 2023

Umění a krása povznášejí duši vzhůru. Ale pozor! Ne ledajaké umění a ledajaká krása. Musí splňovat vysoké kritérium čistoty a ušlechtilosti. Kde však najít takové umění? Žel, není ho mnoho, ale přece jen existuje.

Jedním z pozitivních příkladů je tvorba mého přítele Tomáše Lajmona, který se profesionálně věnuje zakázkové umělecké dřevořezbě. Odbor „řezbář a umělecké zpracování dřeva“ vystudoval ve svém rodišti na Oravě, kde má v současnosti zřízen malý ateliér.

O své práci se dřevem říká, že to pro něj není jen zdroj obživy, ale hlavně zdroj nesmírného vnitřního naplnění a rozvoje. Jako řezbář mohl ve svém životě poznat mnoho vzácných lidí a také pochopit, co znamená, když se člověku stane záliba povoláním. Plynutí času se tehdy zastaví a každý den, prožitý v práci, se stává vzácným darem. Darem, který léčí duši, tělo i vztahy.

V průběhu let našel mistr Lajmon své řezbářské potěšení v detailním a co nejvíce propracovaném stylu řezby, při kterém nepoužívá žádné kopírovací frézy, ani duplikátory. Myslí si totiž, že čím více práce udělá řezbář rukama, dlátem a svou bezprostřední představivostí, tím více svého nitra do díla vkládá. Právě tím je jeho dílo navenek i vnitřně hodnotnější.

Tato cesta je sice pro řezbáře časově náročnější, ale nejvíc odpovídá jeho povaze a jeho estetickému cítění. Rád se věnuje lidové i myslivecké tematice, ale v jistém smyslu je mu nejbližší tematika náboženská. Díky tomu je podstatnou částí jeho tvorby práce pro kostely.

O výtvarné tvorbě není třeba mnoho mluvit. Třeba ji vnímat. Ona nás sama osloví. Podívejte se na krátké video o tvorbě Tomáše Lajmona.

A když se chcete o jeho práci dozvědět víc, můžete zavítat na jeho web stránky. Stojí to opravdu zato.

http://rezbar-orava.sk/atelier/

https://www.umelecka-drevorezba.sk/

Pozor na to, co myslíme a cítíme. Stane se to realitou!

Pondělí, 11 září, 2023

S nepochopením a smutkem hledí bytosti, které tkají náš osud, na neutěšený vnitřní stav lidstva, reprezentující jeho chtění. Na základě něj jsou totiž nuceni tkát lidem osud, plný neštěstí.

S nepochopením a smutkem hledí tkalci osudu na duchovní spánek lidstva a na jeho odtržení od harmonického života ve stvoření, žitého v souladu s přírodou a s přírodními bytostmi. Žitého v souladu s lidským svědomím a cítěním. Žitého v souladu s poznáním pravého smyslu života a v souladu s Vůlí Stvořitele.

Od tohoto všeho jsou dnešní lidé vnitřně i navenek na míle vzdáleni, a na základě tohoto jejich nesprávného vnitřního nastavení osobnosti pro ně tkalci osudu nemohou tkát nic jiného, než neštěstí. Již to formují v jemnější úrovni v okolí každého jednotlivce, aby se to nakonec projevilo i čistě fyzicky a hmotně.

Nebude před tím úniku! Ani kdyby se někdo chtěl skrýt až na kraji světa, v nějaké neobydlené oblasti, nebo kdyby zalezl do atomového krytu, úplně všude nás najde náš vlastní vnitřek, který se pro nás stane realitou a prožívanou skutečností. Co jsme si vnitřně nachystali, to na nás nakonec zvenčí dolehne.

Avšak za všechno to trpké, co je pod tlakem Světla již nachystáno a zanedlouho se projeví, budou lidé obviňovat druhé. Lidé nebudou chtít pochopit, že vnější prožívání, které se jich bude bolestně dotýkat, je důsledkem jejich vlastního vnitřního stavu, projevujícího se absolutním omylem v chápání smyslu života. Že je to zákonitým důsledkem jejich vlastního odklonu od Vůle Stvořitele i od svého citu a svědomí.

Neschopnost chápat tyto skutečnosti a jejich podceňování bude lidem přinášet stále těžší a těžší prožívání. Budou na nich stále více doléhat a v nepochopení, o co tu vlastně jde, to bude v lidech vzbuzovat hněv a hrubé jednání vůči jiným. Budou soudit, pronásledovat a obviňovat bližní, že oni za to mohou.

Lidé nebudou chtít za žádnou cenu pochopit, že jejich prožívání nespokojenosti, bolesti, zmaru a deziluze je jen důsledkem vnitřního stavu jejich samotných. Že tlak Světla a ruce tkalců osudu přinášejí do prožívání každého člověka zákonité zrcadlení jeho vlastního vnitřního stavu.

Tímto způsobem se miliony lidí dostanou do bludného kolotoče negativního myšlenkového stereotypu. Ten jim bude v zrcadlení jejich vlastního nitra přinášet stále těžší a těžší prožívání, což bude vyvolávat nárůst hněvu a obviňování jiných. Takovýto vnitřní postoj však bude přinášet další negativní prožívání a bludný kruh otáčející se negativity bude stále pokračovat. A to buď do té doby, dokud to osobnost člověka úplně nezničí, nebo do té doby, dokud se člověk nevzpamatuje, neuvědomí si tyto skutečnosti a nevystoupí ze smrtícího bludného kruhu negativity.

Pochopit, že jsme uvízli v pasti svého vlastního, nesprávného způsobu myšlení a nesprávného přístupu ke světu, a dostat se ven z této pasti nebude tak snadné, protože negativní myšlenková schémata se nás budou stále snažit stahovat k sobě. Kdo se bude chtít z toho vymanit, bude to od něj vyžadovat těžký vnitřní zápas. Bude to vyžadovat trvalou snahu o udržování čistých myšlenek a radostného, dobrotivého, vstřícného naladění vůči lidem i světu.

Nejsmutnější však je, že mnozí lidé jsou až tak duchovně vlažní a duchovně slabí, že prostě nedokážou vystoupit z tohoto bludného kolotoče a nedokáží se trvale vzchopit k čistšímu přístupu k životu. Miliony lidí budou muset vést opravdu těžký vnitřní zápas o sebe samých. Těžký zápas o přetržení řetězení negativity a o osvobození své osobnosti.

A přece, když se na celou věc podíváme z druhé, z té lepší stránky, není to všechno vůbec až tak těžké. Neboť ačkoli Světlo Boží, vyvolávající očistu, bude na jedné straně tísnit a zraňovat všechno nesprávně stojící ve stvoření, bude na druhé straně nebývalým způsobem pomáhat každému při jeho vážné snaze o vnitřní očistu.

Třeba pochopit, že pokud se v našem nitru nachází příčina všeho špatného, co nás bude v očistě deptat, nachází se tam i možnost změnit to. Nachází se tam možnost zmírnit, nebo dokonce zcela odklonit negativní úder, již zformovaný rukama tkalců osudu a připravený nás zasáhnout. Jedině my sami máme v rukou možnost vlastní záchrany, spočívající ve vnitřní změně k čistému a duchovně hodnotnému životu. Čím výraznější bude tato změna, tím výrazněji můžeme zeslabit nejtvrdší údery osudu, nebo můžeme dokonce způsobit pouze jeho symbolické rozuzlení.

Vystoupení z bludného kruhu negativity spočívá v obnovení duchovní vnímavosti. Spočívá v tom, že dáme prostor našemu duchovnímu nitru projevovat se ve všech chvílích dne. Že dáme v sobě prostor přirozené dětskosti ducha, projevující se čistou radostí z bytí. Že dáme v sobě prostor čisté, radostné dobrosrdečnosti a vstřícnosti vůči jiným. Že dáme v sobě prostor ctnostnému životu a důvěře v Boží Lásku a Spravedlnost, které řídí veškeré dění ve stvoření. Že v sobě probudíme odhodlání vždy dobrotivě jednat s jinými. Že dáme v sobě prostor rozvíjení poznání Vůle Stvořitele i poznání skutečného smyslu našeho bytí. Že se vždy přikloníme na stranu dobra, prostřednictvím svého ušlechtilého a čistého přístupu ke všemu, co nás denně potkává.

Říká se: „Pomoz si sám člověče, i Bůh ti pomůže.“ Moudrost tohoto úsloví spočívá v tom, že první krok sám v sobě a sám za sebe musí vždy udělat člověk samotný. Pouze naše vlastní, vážné odhodlání pro změnu k čistšímu a lepšímu nám může otevřít brány ke všem Božím pomocím, protože pomoc ze Světla nemůže nikdy přijít tam, kde k tomu člověk nedá prvotní podnět v sobě samém. Jen tehdy, když se začne v člověku jeho duch konečně správně hýbat, může k němu začít proudit požehnání ze Světla. A kdyby snad měl na své nově započaté cestě ke Světlu i tisíckrát padnout, Světlo mu vždy podá pomocnou ruku, pomůže mu znovu vstát a kráčet dál.

Na této naší cestě jsou nesmírně cenné i ty nejmenší a nejnenápadnější projevy pravého člověčenství, jako je povzbuzení jiných dobrým slovem, jako je podpora správného rozhodnutí bližního, jako je radost ze štěstí druhých a podobně. Toto všechno nejsou vůbec žádné maličkosti, ale nesmírně cenné projevy ducha na jeho cestě ke Světlu.

Toto je pravé duchovní bohatství! V tomto spočívá síla, schopná měnit svět k lepšímu, a to prostřednictvím změny jednotlivce. Protože změna společnosti a světa k lepšímu vede jedině skrze vnitřní zjasnění a zušlechtění jednotlivců.

Staňme se proto konečně duchovními! Čas k tomu dozrál, doba nás k tomu volá a nikdo by neměl přeslechnout její naléhavé volání. Volání a výzvu k tomu, abychom se všude tam, kde se nacházíme, stali nositeli lidské důstojnosti a čisté ušlechtilosti ve všech projevech a formách, které k tomu patří.

Ukrajinská válka a nebezpečí navázání karmy

Pondělí, 17 července, 2023

Otázka: „V dnešní době vidím velké riziko v podpoře kterékoli ze dvou bojujících stran válečného konfliktu, protože z duchovního hlediska si tím můžeme navázat vinu, nebo jinak řečeno, karmu.

Na obou stranách konfliktu bojují žoldnéři za peníze. Spolu s nimi násilím a proti své vůli zmobilizovaní muži. Kromě nich bojují na obou stranách také zločinci, kteří si tím zajistili odpuštění trestu. Obě strany dělají hrozné věci, protože válka je taková. Každý den dochází ke vzájemnému zabíjení a vezmeme-li si například pod drobnohled zmíněné zločince, budou s největší pravděpodobností i ve válce jednat zločinně.

Když za takovéto situace někdo podporuje jednu, nebo druhou stranu, podporuje tím zároveň i její zabíjení i její zločince, na základě čehož začnou být vlákna jeho karmy spojovány se vším tím děsivým, co se děje na frontové linii.

Moje otázka zní, co dělat za této situace, kdy nelze podporovat ani jednu stranu, aniž by nedošlo k navázání karmy? Co dělat, když ale na druhé straně člověk cítí, že nemůže zůstat naprosto lhostejný? Že by měl svým, minimálně vnitřním postojem, přece jen podpořit to, co je správné a co by vedlo k míru? Můžete mi nějak poradit v tomto dilematu?“

Odpověď: Děkuji za položení nesmírně závažných otázek, se kterými v poslední době zápasím i já sám. Co tedy udělat, když nemůžeme vnitřně podpořit vítězství jedné, nebo druhé strany válečného konfliktu, aniž bychom si nenavázali karmu a nebyli spojeni se vším vražděním a zvěrstvy? Koho podpořit? Podpořme vítězství třetí strany! Podpořme vítězství Světla!

Světlo Boží, které se v dnešní době očisty nachází ve zvýšené míře v blízkosti naší země, učiní pak samo přesně to, co je potřeba. Pomůže té straně konfliktu, která je toho hodná, je-li nějaká z nich vůbec hodna jeho pomoci, a vyvolá dění, se kterým bychom vůbec nepočítali, a které přivede všechno přesně tam, kam má.

My lidé vidíme věci vždy jen zjednodušeně. Nevidíme je a nemůžeme je vidět ve všech souvislostech. Světlo však vnímá i ty nejjemnější souvislosti, a proto může zasáhnout správným způsobem tak, jak by to člověk nikdy ani nepředpokládal.

Důvěřujme proto Světlu Nejvyššího! Důvěřujme jeho Všemoudrosti a jeho moudrému řízení všech věcí. Nepřejme si v současném válečném konfliktu vítězství jedné, nebo druhé strany, abychom se nezatížili karmou. Ve válce, která probíhá, si přejme vítězství Světla! Tímto způsobem podpoříme tu nejsprávnější stranu! Přání vítězství Světla ve válce je tím nejlepším, co vůbec můžeme udělat, protože všechno, co z toho vzejde, bude tím nejlepším řešením, jaké za dané situace může vůbec být, a k jakému by lidé samotní nikdy nedospěli.

Svým vnitřním posilováním té nejsprávnější strany, tedy vítězství Světla ve válce, zůstaneme zároveň ušetřeni karmy, kterou bychom si nutně navázali, kdybychom si přáli vítězství jedné, nebo druhé strany, a tímto způsobem se karmicky spojili se všemi zločiny, které námi podporovaná strana ve válce koná.

Člověk má při jakémkoli problému tendenci, vyřešit jej co nejlépe podle svých vlastních představ. Dokonce i když se modlí, modlí se tak, že má představu o tom, čeho by chtěl dosáhnout a pak prosí Stvořitele, aby mu splnil jeho přání. Proto však zůstává většina modliteb nevyslyšena. Neboť Nejvyšší nikdy neplní omezená přání lidí, ale ve svém všeobsáhlém poznání současnosti, minulosti a budoucnosti dává člověku vždy to, co je pro jeho nejniternější duchovní osobnost to nejlepší. Proto se většina našich modliteb nikdy neplní takovým způsobem, jakým chceme, ale takovým způsobem, jak je to pro nás vnímáno ze Světla, jako to nejlepší.

A tak je tomu i v současné válce. Podporování jedné, nebo druhé strany reprezentuje pouze náš vlastní, lidský názor na to, kdo by měl v konfliktu zvítězit. To ale nutně rozděluje společnost na dva protichůdné, nenávistné tábory, přičemž z emocí vzájemné nevraživosti a nenávisti nejvíce profituje temno. Uniknout z pasti temna, které rozdělováním společnosti lidi manipuluje k nenávisti a k navázání karmy je možné jen podporou třetí strany. Strany vítězství Světla!

Neboť skutečná Moudrost spočívá jedině ve Světle! Skutečná Moudrost spočívá jedině v důvěře v hodnoty Světla! Vítězství Světla a jeho hodnot je tím pravým, co máme vnitřně i navenek podporovat! Máme to podporovat ve všech věcech, a tedy i ve válce. Důvěřujme jedině Světlu a jedině jeho vítězství podporujme!

A Světlo najde samo správnou cestu, aby v souladu s Boží Vůlí přivedlo věci k tomu nejlepšímu výsledku, jaký je jen za dané situace možný. A to tak, jako by to nedokázal předvídat žádný člověk ve svém omezení chápavosti, nýbrž jen Světlo Boží ve své Všemoudrosti.

Říká se, že kde se dva perou, třetí vítězí. V bitvě dvou stran válečného konfliktu proto podporujme třetí, vítěznou stranu! Stranu Světla! Ať Světlo Boží přivede věci na zemi tam, kde mají být a přinese mír!

A všichni lidé, kteří to dokáží pochopit, se mohou stát svým vnitřním naladěním, svou vroucí a upřímnou touhou po vítězství Světla v současném hrozném válečném konfliktu masivně nápomocní k tomu, aby síly Světla skutečně zvítězily, a aby přivedly na zemi všechno tam, kde je to potřebné. Pokud budeme vnitřně podporovat vítězství té nejsprávnější strany, můžeme také my samotní výrazně přispět k dosažení tohoto vítězství.

Neboť žel, není jednoduše možné podporovat jednu ze dvou bojujících stran a zároveň se distancovat od jejího zabíjení a jejích zločinů, protože temný stín tohoto provinění proti přikázání „Nezabiješ“ bude na nás dopadat, ať již chceme, nebo nechceme.

Přeji proto všem, aby se v dnešní zlomové době zbytečně nezatěžovali karmou, kterou nemusí.

Ať Světlo Boží zvítězí na zemi!

PS. Prohlédněte si alespoň zběžně tato videa a zkuste se do nich vcítit. Toto přece nikdo z nás nechce! Nikdo nechce nesmyslné vzájemné zabíjení mladých lidí, kteří mají celý život před sebou. A nikdo za to nechce nést část viny, protože to podporoval ve formě podpory té, nebo oné strany.

Poznejme, jak všechno kolem nás ve skutečnosti funguje

Čtvrtek, 25 května, 2023

Díváme se, ale nevidíme! Nevidíme a nechceme vidět, že okolní svět a dění v něm odráží to, jací my sami vnitřně jsme. Kdybychom viděli, vnímali a nebyli slepí, mohli bychom v přírodním dění i ve společenském dění poznat sami sebe. Mohli bychom v nich spatřit svou vlastní tvář. Mohli bychom v nich poznat pravdu o vlastní osobnosti. Pravdu bez falše, sebeklamu a sebe omlouvání.

A toto poznání by nás nasměrovalo ke změně. Ke změně sebe sama k lepšímu tak, aby následná pravda o nás samotných, věrně odrážená v přírodním a společenském dění, přinesla očividnou změnu k lepšímu. Toto je jediná možná cesta ke zlepšení toho, co se kolem nás děje, protože náš vnitřní stav a vnější události jsou spojeny nádoby.

A je tomu tak proto, že lidské chtění, lidská vůle, lidské hodnoty a lidský morální i duchovní stav je jako pečetidlo, jehož obraz vtlačujeme do měkkého vosku. Ale měkký vosk těchto jemnějších skutečností rychle ztuhne, ztvrdne a zmaterializuje se. A zmaterializovaný obraz našeho vlastního vnitřního stavu na nás začne tvrdě dopadat.

Tímto způsobem, prostřednictvím svého chtění, vůle, myšlenek, hodnot, morálního i duchovního stavu, formujeme vše kolem sebe na svůj vlastní obraz. My sami jsme totiž byli stvořeni k obrazu Božímu a na základě toho máme také my lidé schopnost formovat a utvářet vše kolem sebe k svému vlastnímu obrazu. A v tomto obraze, viditelném kolem nás v přírodním a společenském dění, máme možnost poznat pravdu o sobě samých a o tom, za co ve skutečnosti stojíme.

V přírodním dění plní funkci pravdivého zrcadlení obrazu naší osobnosti přírodní bytosti. Tyto vědomé, inteligentní bytosti řídí veškeré dění v přírodě podle toho, jaký jim my k tomu dáváme podnět.

O čem z tohoto úhlu pohledu vypovídají různá přírodní neštěstí, katastrofy, anomálie a armády nejrůznějších škůdců, se kterými musí zápasit zemědělci?

Vypovídají o naší vnitřní zkaženosti, nemravnosti, nečistotě, sobectví, materiální slepotě a duchovní lhostejnosti. Protože jsme špatní, formují pro nás bytosti přírody v přírodním dění zlo. Zlo, které se nás dotýká a snaží se nás přivést k pochopení. K pochopení toho, že my sami jsme jeho příčinou. Že se musíme změnit, chceme-li, aby bytosti přírody zastavily formování neštěstí. Aby zastavily armády škůdců, a aby pro nás naopak začaly formovat požehnání.

To, co se děje v přírodě a v nadcházející očistě se teprve bude dít, bude tlakem, vyvíjeným přírodními bytostmi na změnu naší osobnosti. Tlakem na změnu v člověka srdečného, nesobeckého, laskavého a duchovního. Tlakem na změnu v člověka, který začne svým dobrým chtěním a svými pravými hodnotami měnit okolní přírodní svět ke svému vlastnímu, novému obrazu. Tak zmizí přírodní neštěstí, nejrůznější škůdci a dosavadní nepřátelské působení přírody vůči lidskému rodu se změní na přátelské a všemožně lidi podporující.

Abychom se však nepohybovali jen v teoretické rovině, ukažme si konkrétní příklad.

Ve Španělsku bylo dne 28.4.2023 naměřeno 40 stupňů Celsia. Taková vedra v tomto období je něco výjimečného, co tam ještě nebylo. Nepřirozená vedra přinášejí extrémní sucho a nedostatek vláhy, spojený s trvalým vysušováním půdy. Vedra představují zároveň enormní zátěž na lidský organismus.

Co nám bytosti přírody zprostředkovávají tímto obrazem? Co se nám snaží říci a jakým způsobem se nás snaží změnit?

Bytosti přírody nám v reálném prožívání staví před oči obraz naší vlastní duchovní vyprahlosti. Duchovní lhostejnost, duchovní prázdnota a duchovní poušť, kterou nosíme v sobě, mění v poušť zemi, ve které žijeme. Neúnosnost vnitřního stavu lidí, spočívající v jejich odtržení od duchovního rozměru bytí, činí vnější poměry, ve kterých musí lidé žít neúnosnými. Tyto souvislosti máme pochopit a změnit se. Toto se nám snaží říci bytosti přírody. Ne však slovy, ale prostřednictvím přírodního dění, které jsme nuceni prožívat, a kterému nemůžeme ujít. Můžeme jej však změnit! A to tím, že změníme sebe samé!

No a zákonitost duchovního zrcadlení platí také ve společenském dění. Také v politice. Lidé to už dávno postřehli a vyjádřili to slovy: „Každý národ mě takovou vládu, jakou si zaslouží.“

Znamená to tedy, že zbytečně nadáváme na svou vlastní vládu i na politiky, působící ve vrcholové politice, protože oni jsou pouze odrazem a obrazem nás samotných. Jsou odrazem životních hodnot a duchovní úrovně většiny obyvatelstva.

Naše vlastní, materialisticky zdegenerované hodnoty, přivádějí do vrcholové politiky a do vlády osobnosti podobných zdegenerovaných hodnot. Ty se pak snaží prosazovat ve formě zákonů a celkového nastavení fungování společnosti. To ale zpětně negativně dopadá na nás samotné, protože si to zasluhujeme kvůli své vlastní, ubohé hodnotové orientaci.

Pokud si například národ zvolí špatnou vládu a po čase začne na sobě pociťovat negativní důsledky své volby, bývá zpravidla první reakcí snaha o svržení vlády. Lidé si však neuvědomují a nechtějí uvědomit, že vláda je jen odrazem hodnotové úrovně jejich samotných a oni by měli v první řadě usilovat o svržení starého, proti národního, povrchního, konzumního, materialistického a anti duchovního člověka v sobě samých. Ve svém vlastním nitru. Neboť právě takovýto hodnotově vnitřně pomýlený člověk volí špatné vlády, a pokud se on sám vnitřně nezmění, bude je volit i nadále.

On je skutečný viník! Jeho třeba svrhnout! A to může udělat jen každý sám v sobě. Lidé však žel odmítají podobnou sebe reflexi a raději vždy hledají vinu v někom jiném. Je to totiž mnohem pohodlnější, než začít pracovat na sobě samých. Než začít měnit k lepšímu sebe sama, a tím přispět ke zlepšení společenských poměrů. Neboť jedině lid, směřující k národním hodnotám, k vlastnímu uvažování a k duchovním hodnotám bytí může právem očekávat dobrou vládu, se kterou bude spokojen.

A do třetice se princip duchovního zrcadlení projevuje i v nemocech. Každá nemoc je narušením harmonie. K jejímu narušení dochází nejprve pouze psychicky a duševně. Tak, že člověk ve svém nitru vytváří a dlouhodobě živí něco neharmonického. Pokud tak ale činí delší dobu, jeho dlouhodobé vnitřní disharmonické naladění se nakonec promítne do podoby konkrétní nemoci.

Vzájemný vztah mezi nemocemi a jejich vnitřními příčinami je znám a je každému dostupný třeba na internetu, kde stačí zadat do vyhledávače slova: „duchovní příčiny nemocí.“ Znamená to tedy, že i nemoc je odrazem a obrazem toho, jací vnitřně jsme a jakou vnitřní chybu děláme. Skutečné vyléčení je možné jen tehdy, pochopíme-li tu souvislost. Poznáme-li vnitřní příčinu naší konkrétní nemoci a snažíme se ji odstranit tím, že se v dané věci začneme vnitřně měnit k lepšímu.

To samozřejmě nevylučuje návštěvu lékaře, který nám může pomoci na fyzické bázi, ale nikdy nás nemůže plně vyléčit, pokud my sami souběžně nepracujeme na odstranění duchovní příčiny nemoci.

Nemoc je tedy opět jen zrcadlo, ve kterém máme poznat sebe sama a chyby, které děláme. Nemoc je zároveň tlakem na nezbytnou změnu osobnosti, která nám přinese uzdravení.

Boží stvoření je tak zázračně uzpůsobeno, že kdekoli se podíváme, máme před očima sami sebe. Máme vždy před očima obraz naší skutečné vnitřní osobnosti a v něm zároveň impuls, pohnutku a návod ke změně sebe sama k lepšímu. Jedná se o zázračný princip duchovního zrcadlení. Ale my i přes toto vše zůstáváme slepí. Nevidíme to a nechceme to vidět. Zavíráme oči před pravdou a nechceme se změnit.

Avšak přichází velká očista a tlak duchovního zrcadlení na lidstvo bude tak masivní, že lidé nakonec tyto souvislosti pochopí, uvědomí si je a začnou se měnit k lepšímu. Nebo si to za žádnou cenu nebudou chtít uvědomit a očistný tlak duchovního zrcadlení jejich vlastní osobnosti, v podobě mnohostranného katastrofického materiálního dění, je nakonec definitivně zlomí a zničí.