Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Trochu jiný pohled na koronavirovou krizi

Ján Lauko | Pondělí, 5. 10. 2020 v 19:39

Když v minulých dobách čelili naši předkové pandemiím velkého rozsahu, přistupovali k ním úplně jiným způsobem, než my dnes. Viděli v nich totiž v první řadě podnět k pokání. Viděli v nich výstražně zvednutý prst Boží, upozorňující je na to, že dělají něco špatně. Že žijí nesprávně a že to je třeba změnit.

Každé pokání však začíná sebereflexí. Sebereflexí ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a duchovních zákonitostí. Naši předkové se snažili v první řadě znát právě tohle! Právě v tomto se snažili zjednat nápravu! To bylo jejich „proti krizové“ opatření číslo jedna!

My se sice také ptáme, co jsme udělali špatně, ale ne z hlediska mravních a duchovních souvislostí, ale jen tak, jako vždy z hlediska materiálního. Mluví se například o čínských mokrých trzích a o katastrofální hygieně, která tam vládne, jako o možné příčině vzniku koronavíru Covid-19. Existují různé konspirační úvahy, které říkají že jde o uměle vyrobený virus, a samozřejmě, existují ještě mnohé další teorie.

Nicméně základní otázka, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitostí, když jsme nuceni něco podobného prožívat, taková otázka nikde nezaznívá. Takovou otázku si lidé dneška vůbec nekladou. Taková otázka je pro ně bezpředmětná a nemá žádný význam. Z hlediska moderního člověka 21. století by bylo vysloveně směšné, kdyby něco podobného zaznělo na setkáních  krizového štábu.

Ale právě tato otázka a odpověď na ni je tím nejdůležitějším, co bychom měli vědět, a co by mělo všude zaznívat. Právě naše sebereflexe ve vztahu k tomu, co děláme špatně z hlediska mravnosti, morálky a respektování duchovních zákonitosti ve vztahu k příčinám vzniku koronavirové krize je ta nejzásadnější. Právě její pochopení a náprava těchto věcí je tím, k čemu jsme ve skutečnosti krizí tlačeni.

Neboť ve skutečnosti se za všemi možnými a potenciálními materiálními příčinami skrývá prvotní příčina, kterou je překračování mravních a duchovních zákonů Toho, bez něhož Vůle v našem univerzu ani jediný lísteček ze stromu nespadne.

No a my se nyní pokusme ze symboliky vnějšího dění, souvisejícího s koronavirovou krizí vydedukovat a poznat, k čemu konkrétnímu nás jejím prostřednictvím tlačí a usměrňuje Vůle Vyšší Moci.

Dříve ale, než začneme, bychom si měli uvědomit, že to, co se kolem nás děje, není vůbec náhodné. Je to vždy zákonité, podléhající zákonu příčiny a důsledku. A vždy to v sobě nese určitou symboliku.

No a právě řeč symboliky představuje hlubší rozměr, který zvenčí, na základě vnějších dějů a situací, proniká do nitra a poukazuje na vnitřní děje. Jeho cílem je upozornit na skryté, vnitřní a skutečné souvislosti vnějších dějů.

Neboť vše kolem nás má rozměr vnější a viditelný, jakož také rozměr vnitřní, neviditelný, ale zásadní. A právě skrytý vnitřní rozměr je tím klíčovým, co určuje charakter vnějších dějů a událostí. Jaký je tedy charakter a podstata toho vnitřního, takový je na základě něj charakter i podstata toho vnějšího.

Jak se to projevuje a co to znamená v souvislosti s koronavirem?

Koronavirus klade na nás všech z vnějšího hlediska zvýšené nároky na hygienu a čistou. A to ve formě zvýšené hygieny rukou, jakož také ve formě ochrany před zvenčí přicházejícím rizikem infekce prostřednictvím nošení ochranné roušky.

Čistota a ochrana! Pokud symbolicky zvnitřňíme tyto dva podněty, které na nás zvenčí klade koronavirus, dostaneme požadavek čistoty a ochrany našeho nitra. To vnější je totiž, jak jsme si řekli, odkazem na to vnitřní a je jeho symbolikou. Je odkazem a symbolikou toho vnitřního, o které jde především!

A právě to vnitřní máme držet v mnohem větší čistotě a ochraňovat to před všemi negativními vlivy. Právě k tomu nás ve skutečnosti zvenku směrem dovnitř tlačí koronavirus! To se nám snaží říct! To je záměrem a cílem Vyšší Moci, stojící za ním!

Lidská bytost se má konečně začít mnohem intenzivněji snažit o čistotu vlastního nitra a o jeho ochranu před všemi zlými, nečistými a negativními vnějšími vlivy. Máme se už konečně začít více snažit o čistotu své mysli, o čistou svých emocí, svých pohnutek, svého chtění, své vůle a svého srdce.

Tlak koronavirové krize nás směřuje k hygieně našeho vnitřního života a k ochraně této hygieny, protože za všemi jejími možnými potenciálními materiálními příčinami stojí jediná prvotní příčina, spočívající ve Vůli Vyšší Moci, která tlačí na lidstvo, aby se stalo mravnější, morálnější a duchovnější.

Vnější symbolika koronavirové krize nás směřuje k vnitřní práci na sobě! K životní nezbytnosti vnitřní práce na sobě, spočívající v zachovávání čistoty našeho nitra a v trvalé ochraně této čistoty! To se v současnosti stává základní podmínkou přežití ve stvoření!

Jedině ten, kdo toto pochopí a začne to v sobě také vnitřně realizovat, jedině ten bude v bezpečí během současné krize i během dalších událostí, které budou přicházet. Jen toto může lidem poskytnout záruku bezpečí! Jen tehdy, když se budeme snažit o čistou našeho nitra a o jeho ochranu před všemi nečistými a negativními vlivy, jen tehdy uděláme pro sebe maximum! K tomuto nás tlačí současné dění, o jehož nejvnitřnějším duchovním rozměru lidé nic nevědí a nechtějí nic vědět.

Protože všechna slova, vybízející lidi k duchovnímu obrození, čili k tomu, aby se stali lepšími, čistšími, spravedlivějšími a duchovnějšími se ukázala být jako kontraproduktivní, nadešel čas činů. Už ne slova, ale reálné dění nás bude bolestivě přesvědčovat a tlačit k tomu, abychom se stali v první řadě vnitřně, a potom i navenek lepšími, spravedlivějšími a duchovnějšími. A tento tlak událostí a vnějšího dění se bude stupňovat do takové míry, že lidé budou donuceni vstoupit do svého nitra a udělat si v něm konečně pořádek. Udělat si v něm pořádek, očistit ho a už potom trvale dbát o jeho čistotu a trvale ji ochraňovat.

Jedině takový lidé budou chráněni! Ostatní budou nechránění a vydání všemu zlému napospas, i kdyby měli roušku čtyřiadvacet hodin denně a úzkostlivě dodržovali všechny hygienické požadavky. Budou nechránění, protože nechtěli pochopit, že v konečném důsledku a v první řadě jde především o hygienu a čistotu jejich nitra a o její ochranu. Jde o čistou jejich mysli, čistotu jejich chtění, jejich vůle, jejich pohnutek, jejich přání, jejich emocí a jejich cítění. Pokud toto nemají jsou nečistí tak, jako kdyby si vůbec nikdy neumývali ruky a nenosili žádnou ochrannou roušku. A proto si je to nečisté nakonec najde a zničí je.

Jen ten, kdo usiluje o čistotu a ušlechtilost vlastního nitra a snaží se ji trvale chránit, jen ten může ochránit své bytí před zkázou. Kdo ale takové úsilí nevyvine, ten ve velkém začínajícím očistném procesu našeho stvoření své bytí nezachrání, protože jeho vnitřní nečistota ho nakonec dožene do neštěstí.

Aby k tomu nemuselo dojít, třeba mít nestále na paměti toto zásadní ponaučení: Udržujte krb svých myšlenek čistý, protože jedině to je cesta k míru a ke štěstí.

To ale znamená, že pokud krb svých myšlenek z jakýchkoliv důvodů čistý mít nebudeme, půjdeme cestou katastrof a neštěstí.

Pokud tedy koronavirovou krizi i její tlak směrem zvenku dovnitř správně pochopíme, a vnitřně zrealizujeme, může se nám stát cestou k míru a štěstí. Pokud však její tlak vnitřně správně nepochopíme a nezrealizujeme, stane se nám cestou k neštěstí a zkáze.

Závěr: Vedle všech hygienických opatření myslete také na čistotu vlastního nitra.

Současné pojetí emancipace je omyl, diskriminující ženu

Ján Lauko | Pondělí, 17. 8. 2020 v 18:52

Žena není jen vzhledem, ale také podstatou svého vnitřního nastavení úplné jiná, než muž. Je jemnější a citlivější.

A právě v tom je její síla a velikost, protože prostřednictvím své jemnosti a citlivosti je schopna vnímat realitu mnohem jemnějšího charakteru, než dokáže muž.

A proto je také schopna mnohem intenzivněji vnímat i nejzásadnější sílu, která proudí univerzem. Sílu Páně, která celé univerzum udržuje, živí a pohání. A i když je proudění této síly lidem neviditelné, ve svém vše pronikajícím působení není síly zásadnější a podstatnější.

No a nejdůležitějším posláním žen je vejít do kontaktu s touto silou. Kvůli tomu obdržely od Stvořitele svou jemnost a citlivost. A pak, po dosažení kontaktu, mají přesně tak, jako síla Páně, nenápadně a neviditelně působit na vše kolem sebe a povznášet to nahoru.

Nebo jinak vyjádřeno, hlavním posláním ženy je spojování se Světlem. A pak, když sama stojí v síle Světla, má vše kolem sebe k Světlu povznášet. Ve stejné skrytosti, neviditelnosti a nenápadnosti, jako to dělá Světlá síla samotná. Toto je hlavním posláním ženy! To je její určení! Kvůli tomu byla obdarována! Pro to má všechny předpoklady! Vše ostatní v jejím životě má být až druhořadé!

O ženském pokolení se zvykne říkat, že je slabé. Pravdou však je, že ačkoliv jsou muži silnější fyzicky, ženy jsou silnější duševně! A to právě tím, že přes jemnost svého cítění jsou schopny získat kontakt se skrytou, neviditelnou a nenápadnou, ale s nejvyšší a nejpronikavěji působící silou, jaká ve stvoření vůbec existuje. Toto spojení dělá ženu velkou a silnou. Dělá ji duševně mnohem silnější, než je muž. A to jí dává právo usměrňovat vše stávající směrem ke Světlu. Dává jí to právo vést muže, rodinu a celou civilizaci.

Minulé generace tyto skutečnosti tušily a vyjádřily je například ve známém úsloví: „Muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který hlavou otáčí“. Jde opravdu o výstižné vyjádření, protože mužský princip představuje to vnější a viditelné, v podobě hlavy, avšak ženský princip představuje to skryté a nenápadné, co hlavou otáčí a směřuje ji tam, kam třeba. Stejně nenápadně, jako působí v univerzu Boží síla, má tedy působit také žena. Nenápadně má směřovat všechno tam, kde je třeba. Čili ke Světlu a k Stvořiteli.

Správné pochopení emancipace spočívá v uznání ženského a mužského principu jako rovnocenných. Spočívá v uznání absolutní rovnosti mezi mužským, vnějším, viditelným, fyzickým a materiálním působením, a mezi ženským, nenápadným, jemným a pomáhajícím působením, směřujícím vše ke Světlu, k Dobru, k Harmonii a k Stvořiteli.

Správně pochopená emancipace má spočívat v pochopení, že žena, která je silnější duševně, má vést duševně, a muž, který je silnější tělesně, má vést fyzicky, materiálně a viditelně. Tímto způsobem se mají muži a ženy vzájemně doplňovat a vytvářet harmonii. Nikdo nemá být nadřazený a nikdo podřízený, protože každý má svůj vlastní okruh působení. Emancipace má tedy po správnosti znamenat uznání těchto dvou druhů působení, jako zcela rovnocenných.

Žel, vše bylo ale zkrouceno a pokřiveno, protože žena nedokázala ocenit velikost svého daru, který se jí zdál pro svou jemnost, nenápadnost a neviditelnost nedostatečným. Žena pošlapala po svém poslání být spojovacím článkem Světla a vše nenápadně usměrňovat ke Světlu. Namísto toho začala stále více sahat po viditelném, aktivním, vnějším a fyzickém druhu působení. Stále více vzrůstající materialismus totiž začal považovat pouze takovýto druh působení za jediný správný a společensky potřebný. V tomto smyslu bylo potom překrouceno také chápání emancipace. Emancipace v současnosti znamená, že žena má mít právo být ve všem takovou, jako je muž. Že jí mají být dostupné všechny druhy aktivních mužských činností a povolání, a že má pracovat a vydělávat stejně, jako muž.

To skutečné, pravé, ženské a jemné však bylo takovýmto pokřiveným vnímáním emancipace pošlapáno a diskriminováno. A tak se ideálem moderní emancipované ženy stala mužatka, neboli ženská bytost, ve všem se co nejvíce podobající muži. Toto však není emancipace, ale naopak, její výsměch! Je to negace pravého vnitřního založení ženy a jejího pravého působení. Současné chápání emancipace je proto cosi, co ve svém omylu nemůže přinést nic dobrého.

Žena má být ženou a muž mužem! Žena se má realizovat v typických ženských povoláních a muž zase v typicky mužských povoláních, protože každý z nich má k tomu své vlastní vnitřní předpoklady a schopnosti.

Materialismus však bez absolutního porozumění tuto přirozenost zcela přehlíží a vytváří něco absurdního a nepřirozeného. Něco, co katastrofálním způsobem deformuje vnitřní podstatu žen, které se snaží být moderním způsobem emancipované. Tímto způsobem totiž ztrácejí vnitřní oporu samé v sobě a neplní si své pravé ženské poslání. Ženy hrubnou a šlapou po jemnosti svých citů a své osobnosti. Tím se stále více ztrácí jejich schopnost spojování se silou Světla, a náš svět se stává stále více materialistickým. Hrubé, materialistické a ateistické ženy rodí a vychovávají materialistické a ateistické děti, a kvůli tomuto ženskému selhání se naše civilizace stává stále více dutou a prázdnou. Stává se molochem na hliněných nohách, kterému chybí pravá vnitřní hodnotová opora.

Vše, co v současnosti vytváříme, je proto jen povrchové a vnějškové. Je to mrtvé, protože je to bez ducha! Je to ubohé, neplnohodnotné, a proto odsouzeno k zániku! K zániku, který na naší planetě postihl již mnohé národy a civilizace. K zániku, který je prorokován také našemu modernímu světu. A to všechno proto, že v našem univerzu nelze dlouhodobě přežít bez spojení s jemnou, neviditelnou, ale vše pronikající a vše při životě udržující silou Nejvyššího. To, co toto spojení má, přežije a bude prosperovat. To však, co toto spojení nemá, bude vystavováno neustálým krizovým situacím, a nakonec dospěje k zániku. Takto jednoduše to funguje.

No a nejposvátnějším posláním ženského rodu je zabezpečovat toto životodárné spojení. Posláním ženského rodu je spojovat se s jemným prouděním síly Boží ve stvoření, a v podpoře této nejvznešenější síly vést vše stávající ke Světlu, k Výšinám, k Dobru a ke Stvořiteli.

Toto dokáže jedině žena! Aniž by musela řečnit, kázat, nebo nějak jinak viditelně působit. Dokáže to pouze svým tichým a nenápadným osobním vlivem, pokud je spojena se Světlem. Právě takovéto ženy potřebuje náš svět jako sůl! Naopak, současné moderní a emancipované ženy jsou jeho neštěstím, protože ho odřezávají od Světla, a tím ho směřují do záhuby.

***

Jedině nefalšované, nejčistší ženství může probudit a vést muže k velkým skutkům! Nic jiného.

ABD-RU-SHIN

Koronavirus Covid-19 z numerologického hlediska

Ján Lauko | Pátek, 26. 6. 2020 v 16:24

Já osobně se nezabývám numerologií, ale zhruba vím, o co v ní jde. Proč o tom mluvím? Protože nedávno jsem měl rozhovor s jednou známou, která se věnuje numerologii. Mluvili jsme o různých věcech, a když přišla řeč na koronavirovou krizi řekla mi, že Covid-19, přesněji řečeno číslo 19 s ním spojeno, má z numerologického hlediska velmi zásadní význam a velmi zásadní vypovídací hodnotu. V čísle 19 se totiž nachází první a zároveň také poslední číslo numerologické stupnice.

Pro úplné začátečníky bych chtěl vysvětlit, že v numerologii se čísla počítají takto: pokud máte třeba číslo 259, rozkládá se na čísla 2 + 5 + 9 a výsledné číslo je jejich součtem. V našem případě je to číslo 16, a to se opět rozkládá na 1 + 6. Konečným výsledkem je tedy číslo 7. Čili číslo 259 se zachvívá v sedmičce a číslo sedm nese v sobě z hlediska numerologie určité poselství. Tak, jako každé jiné číslo z numerologické stupnice.

Po tomto nezbytném úvodu se nyní podívejme na číslo 19 a na poselství, které z numerologického hlediska zprostředkovává celému světu.

Jak již bylo naznačeno, jednotka představuje začátek a devítka konec. Poselství čísla 19 v souvislosti s koronavirem je proto velmi jednoduché. Znamená: začátek konce!

Jak to třeba chápat?

Duchovně orientovaní lidé vědí, že existuje mnoho proroctví, předpovídajících konec světa. Jsou to například Sibylina proroctví, Zjevení Janovo, čili Apokalypsa, nebo třeba známý Mayský kalendář, který tuto kritickou dobu situuje přibližně do roku 2012, kdy byl mnoha lidmi skutečně očekávaný konec světa.

Z hlediska vývoje lidstva na naší planetě žijeme tedy ve velmi výjimečné době. Jde o dobu, v níž se má skončit stará paradigma myšlení a chování lidstva, a začít paradigma zcela jiná. Má začít zlatý věk naší civilizace, postavený na preferování hodnot ducha. Na zemi už tedy nemají vládnout jako prvořadé hodnoty materiální. Tato paradigma má padnout a zahynout, a spolu s ní mají padnout a zahynout všichni její služebníci, příznivci a stoupenci, kteří ve svém uctívání modly materie, zisku a konzumu ubližovali lidem, zvířatům i přírodě.

Na zemi má v tomto směru proběhnout velká očista, avizovaná také v evangeliích. Náš svět má být očištěn od všeho balastu a budoucnost má patřit už jen tomu, co je hodnotově pravé. Tomu a těm, kteří směřují k rozvoji duchovního rozměru bytí a k hodnotám s ním spojeným. K lásce, spravedlnosti, ohleduplnosti, skromnosti, ušlechtilosti a k hledání vztahu k Stvořiteli.

Staré mě tedy zaniknout a má vzniknout nové! Avšak těsně před pádem starého a začátkem nového mají na lidi začít dopadat všechny neblahé zpětné účinky jejich vlastního, negativního a pomýleného jednání, jak se o tom mluví například v Apokalypse.

Materialistický svět a jeho hodnoty se mají otřást v základech. Tím dostanou mnozí materialisticky orientovaní lidé příležitost pochopit svůj omyl. Mají poznat hodnotovou nedostatečnost, ve které žili, a přeorientovat se směrem k pravým, čili duchovním hodnotám.

Údery očisty zároveň zasáhnou také všechno duchovně nepravé, falešné, dogmatické a pokřivené. Neboť také to duchovní má být očištěno a má se konečně zaskvět čistou Pravdou, jsouce konfrontováno paprskem Světla skutečné Pravdy. Roztrhána má být temná pavučina všech falešných lidských představ o Pravdě. K tomuto všemu má dojít, toto vše se má stát a toto vše je očekáváno.

A najednou přichází Covid-19 a skutečně otřásá světem lidským. Doslova ho sráží na kolena, zahání lidi do karantény a nutí je přemýšlet o svém životě a přehodnotit ho.

Číslo 19 v označení koronaviru, s jednotkou na začátku a s devítkou na konci, je poselstvím lidstvu, že nastává začátek konce starého paradigmatu myšlení. Koronavirus Covid-19 je prvním úderem starému světu, který se bude muset pod tlakem tohoto a dalších následujících úderů přeorientovat na úplně jiný hodnotový systém, a lidé na úplně jiný smysl života.

Pokud rozložíme číslo 19 klasickým numerologickým způsobem, jako 1 + 9, dostaneme číslo 10. A pokud číslo 10 rozložíme opět na 1 + 0, dostaneme výsledné číslo 1. Dostaneme jednotku, jako nový začátek. Koronavirem Covid-19 došlo tedy k začátku konce starého systému uspořádání věcí a po jeho konci začne něco zcela nového. Začne zcela nová epocha na zemi. Bude to začátek nového duchovního lidstva, kladoucího hodnoty ducha na první místo, a vše materiální až na druhé místo. Kdo toto pochopil a v tomto směru se začne osobnostně měnit, toho bytí bude pokračovat, a ten se bude moci na zemi dále duchovně rozvíjet.

Kdo však toto nepochopí, kdo to bude ignorovat a vysměje se tomu, protože se křečovitě fixuje pouze na to staré a minulé, pro toho bude nezbytný konec starého i jeho osobním koncem. Koncem jeho osobního bytí, které se nebylo schopno vyšvihnout na vyšší level, a proto jako cosi vývojově neperspektivní prostě vyhyne tak, jak vyhynuly různé jiné druhy, které nebyly schopny reagovat na nové evoluční výzvy.

Jak tedy vidět, to co se děje a co se má udát je vtlačeno do symboliky čísel. Pouze je třeba správně dešifrovat jejich poselství.

Nejdůležitější ze všeho proto je, abychom se vážně zaměřili na své duchovní obrození. To, jak se správně duchovně obrodit a jakým je třeba se stát světu ukázal už Mojžíš v Desateru přikázání. Ukázal nám to také Ježíš ve svém učení, postaveném na dvou pilířích. Na lásce k bližnímu jako k sobě samému a na lásce k Bohu. Touto cestou je třeba jít, avšak v její čisté, pravé, původní a nepokřivené podobě.

Ale protože tato čistá a autentická podoba Mojžíšova Desatera a Ježíšova učení byla lidmi zakalena a pokřivena, dostal náš svět v době soudu duchovní oporu v podobě Poselství Grálu. V něm je možné najít původní podobu Mojžíšova i Ježíšova učení, protože Pravda je jenom jedna, a tuto Pravdu je třeba znát, pochopit a naplňovat.

V současnosti není ničeho, co je důležitější než toto, protože nadcházející dění nás bude všechny tlačit k duchovní proměně, a my bychom proto měli přesně vědět, jak tuto přeměnu v sobě správně uskutečnit, abychom mohli obstát jako duchovně perspektivní a nemuseli být navěky ztraceni a zatraceni.

O problematice koronavirusové krize trochu jinak. Duchovně!

Ján Lauko | Čtvrtek, 26. 3. 2020 v 17:28

Vše, co se děje kolem nás, nám chce něco říct. Chce nás něčemu naučit. Chce, abychom něco pochopili. No a takovým poselstvím je také současná koronavirusová krize. Zkusme se proto podívat na to, k čemu nás chce dotlačit. Neboť celosvětový důraz, s jakým se tak děje, si nutně vyžaduje naše plné pochopení situace.

V první řadě si je třeba uvědomit, že žijeme v univerzu, ve kterém působí vyšší Moc. Jde o Inteligenci, která usměrňuje vesmírné dění zcela konkrétním směrem. Směrem k stále vyššímu rozvoji. K rozvoji ducha a pravých, vysokých, vznešených a ušlechtilých hodnot. A všechno stávající musí tímto vytyčením směrem kráčet, protože není schopno trvale se příčit Vůli vyšší Moci. Musí tímto směrem kráčet, ať chce, nebo nechce. Dobrovolně, nebo násilím. Z tohoto úhlu pohledu je se třeba dívat také na současné dění.

Prvním poselstvím, které máme všichni pochopit, je poselství pokory. Dostáváme školou a tvrdou lekci pokory!

Lidstvo zapomnělo na Stvořitele a jeho zákony. Žije si samo pro sebe a v rámci svých vlastních zákonů a priorit. Lidstvo zapomnělo na Vůli vyšší Moci, kterou by mělo ve stvoření naplňovat, a tak se duchovně, morálně a mravně rozvíjet. Lidstvo se domnívá, že si vystačí samo se svou ekonomikou, technikou, konzumem a materialistickým pojetím života.

A najednou přijde něco, co zásadním způsobem otřese vším, co dosud tak uspokojivě fungovalo! Najednou přijde něco, co doslova zmrazí a na maximální míru utlumí všechno dosavadní lidské snažení! Najednou lidstvo, jednotlivé národy i jednotlivci do hloubky duše prožívají svou křehkost a zranitelnost! Najednou přichází pochopení, že navzdory všemu, co moderní svět dokázal, může být během pár dní položen, nebo doslova sražen na kolena!

Na základě všech těchto skutečností, které nejsou výplodem fantazie, ale v současnosti se reálně dějí, musí lidé na vlastní kůži prožívat, že přece jen existuje „Cosi“, co nás vždy přesahovalo a bude přesahovat. „Cosi“, co je silnější než všechno ostatní, a my to musíme respektovat a podřídit se tomu.

To, co tedy mají lidé jako první pochopit v souvislosti se současnou koronavirusovou krizí je realita existence vyšší Moci, která nás přesahuje. Lidé mají znovu získat bázeň a úctu před vyšší Mocí! Lidé mají znovu získat ztracenou POKORU! Lidstvo současnosti dostává důraznou lekci pokory před čímsi Vyšším! Před Mocí Boží! Toto je první základní věc, ke které pochopení jsme doslova tlačeni tím, co se dnes děje.

A co je tím druhým?

Koronavirus výrazně omezil veškerý dosavadní pohyb lidí na naší planetě. Omezil extrovertní, konzumní a komerční expanzi nejen ve světě jako takovém, ale také v rámci každého jednotlivého státu, protože byly eliminovány všechny aktivity ve formě divadel, kin, nebo různých jiných kulturních aktivit. Bylo eliminováno společenské setkávání v restauracích, v hospodách, nebo na sportovních akcích. Ulice měst jsou vylidněné. Koronavirus zahnal všechny domů! Zahnal je zvenku dovnitř!

Dovnitř! Zamysleli jste se nad tím, k pochopení čeho se nás snaží dotlačit Inteligence, jejíž Vůli podléhá vše, co existuje v našem stvoření? Bez jejíž Vůle ani jediný lísteček nespadne dolů ze stromu? Násilím a nátlakem posouvá naši pozornost ze všeho toho vnějšího směrem dovnitř! Směrem do našeho vlastního nitra!

V evangeliích se píše: „Království nebeské je ve vás!“ Království nebeské a jeho hodnoty jsou v každém z nás! Jsou v našem nitru! Pouze je nám třeba zaměřit se tímto vnitřním směrem. A koronavirusová krize nám všem k tomu dává příležitost! Dává nám k tomu prostor a čas! Doslova nás k tomu nutí!

No a k tomu, abychom konečně začali správným způsobem uvažovat a pracovat na sobě ve svém nitru, k tomu dostáváme v dnešní době extrémně silné podněty. Třeba ve formě děsivé fotografie, která nedávno obletěla sociální sítě. Jde o fotku z italského Bergama, pořízenou z okna bytu na patře, směřujícího na hlavní ulici. Na ulici vidět kolonu vojenských aut, ve kterých jsou převáženy těla obětí koronavirusu do spaloven, protože krematoria už kapacitně nestačí. V den, kdy byla pořízena fotka, zemřelo 400 lidí.

Toto jsou skutečnosti, které musí velmi silně otřást každým člověkem. Toto jsou skutečnosti, které není možné přejít bez povšimnutí, aniž by se nás hluboce vnitřně nedotkly. Musí nás to vnitřně zasáhnout a má to v nás vyvolat kladení si zásadních otázek lidského bytí, které bychom si jindy, nebo vůbec nikdy nepoložili.

Na co jsme tu vlastně na zemi a jaký má náš život smysl? Copak jsme tu opravdu jen na to, abychom si užívali pokud možno, a aby nás potom, když zemřeme, spálili jako dřevo v peci? Copak jsme skutečně jen polní tráva, která zde dnes je a zítra ji hodí do ohně? Copak jsme skutečně jen toto tělo a mysl, a když zemřeme, o všechno přijdeme a všechno definitivně skončí?

Nebo jsme přece jen něčím víc? Jsme něčím, co je trvalé, věčné a nezničitelné, co nemůžeme ztotožňovat s naším fyzickým tělem a pozemským rozumem? Neexistuje v nás nějaké vyšší „já“? Neexistuje v nás věčný duch, se kterým můžeme najít spojení prostřednictvím dodržování vysokých a ušlechtilých hodnot, abychom sme se s ním vnitřně ztotožnili a našli cestu k věčnosti? Jsme tedy jen tělo, mysl a rozum, které hynou a zanikají, nebo jsme věčný duch, kterého se nedotýká fyzická smrt?

Současné zastavení života koronavirusem nás hmatatelně tlačí dovnitř našich domovů a do nitra sebe sama, a tragičnost událostí v Itálii, ale také jinde, nás tlačí ke kladení si těch nejzákladnějších otázek našeho bytí. A dává nám čas a prostor k tomu, abychom odpovědi na ně skutečně našli. Kdo totiž hledá, musí nakonec najít!

Nedávno jsem poslouchal pořad v rozhlase o tom, jakým všemožným způsobem tráví lidé čas ve svých domovech, do nichž byli nuceně zahnáni koronavirusovou krizí. Redaktorka v relaci hovořila o tom, jací jsou lidé také v této situaci vynalézaví, a jak nejrůznějšími kreativními způsoby dokáží využít nečekaný volný čas. Ve skutečnosti je ale maximálně smutné, že pro zaběhnutou lidskou povrchnost není tento čas, který je Shora darován, vůbec využíván na to, na co by opravdu měl, ale je promrhán na obvyklé hlouposti a na to, co není vůbec podstatné.

O vyšší Moci, nebo o Stvořiteli, který řídí světy, se říká, že je Láskou. A je to skutečně tak, protože Láska nejvyšší Inteligence, ovládající univerzum nechce připustit, aby lidé promrhali v hodnotovém omylu, v nicotné povrchnosti a v bezduchém, tupém materialismu celé své bytí. Láska nejvyšší Inteligence se nás proto snaží ze všeho tohoto vytrhnout, abychom nepromarnili své životy a nakonec nás nemuselo postihnout to nejstrašnější, co vůbec existuje. Duchovní smrt, nebo jinak řečeno, věčné zatracení naší osobnosti! Takto, z pozice Lásky Stvořitele k našemu věčnému duchu třeba celou současnou situaci vnímat a dešifrovat.

No a na závěr ještě jedna zásadní otázka: co se stane, pokud lidé nebudou chtít pochopit, přijmout a zrealizovat to, k čemu je v současnosti tlačí koronavirusová krize a za ní stojící vyšší Moc, bez níž Vůle ani lísteček ze stromu nespadne? Co když budou chtít žít tak, jako dosud a uznávat stejný hodnotový systém, jaký uznávali dosud?

Jistě se pamatujete, že v roce 2012 mnozí očekávali konec světa. Když nepřišel, materialisté a ateisté opět jásali. Neuvědomili si však dvě věci. Za prvé, že to nemá být konec světa, ale konec starého světa! Konec starého světa se vší jeho dosavadní nesprávnou hodnotovou hierarchií, a začátek nového světa s novou, duchovní hodnotovou hierarchií.

No a za druhé si neuvědomili, že to není otázka jednoho dne, začínajícího posledními minutami roku 2011 a prvními minutami roku 2012. To je proces, který začal již před tím a probíhá také v současnosti. Je to proces transformace lidského vědomí z nižší úrovně na vyšší úroveň.

Pokud to lidé pochopí a vykročí cestou, směřující k stále větší osobnostní a duchovní dokonalosti, na kterou nás tlačí Vůle Vládce univerza, ušetří si mnoho utrpení. Pokud to ale nepochopí a budou se chtít křečovitě držet toho starého, vyšší Moc použije mnohem razantnější prostředky, než je současná koronavírusová krize, aby docílila toho, kam má lidstvo v souladu s plánovaným vývojem celého univerza směřovat. Člověk musí pochopit, že je příliš malý a zranitelný na to, aby si donekonečna prosazoval pouze svou vlastní vůli.

Uvědomme si přátelé, že lidé, kteří každodenně umírají v Itálii, ale také všude jinde na koronavirus, že všichni tito lidé měli své rodiny, své plány, své starosti i své radosti tak, jako každý z nás. A najednou je všechno pryč! Je to obrovská tragédie a o to zvlášť, pokud připustíme, že také my sami bychom se mohli jednoho dne ocitnout mezi nimi. Nedopusťme proto, aby velké neštěstí, které postihlo tyto lidi a jejich rodiny, odplynulo v naší obvyklé povrchnosti kamsi do ztracena. Choďme proto do svého nitra a řešme v sobě základní otázky bytí, které jsme už dávno měli mít vyřešeny.

K těmto obětem by totiž vůbec nemuselo dojít, kdybychom jako lidstvo i jako jednotlivci kráčeli ve svém vývoji správně, čili cestou hodnot ducha. Pak by byla nutnost bolestné navigace na tuto cestu bezpředmětná! Uvědomme si to, vzpamatujme se, obraťme se a vykročme tam, kam se nás snaží nasměrovat Vůle Nejvyššího, aby oběť těch, kteří v současnosti umírají na světovou koronavirusovou pandemii, nebyla marná.

Stručný závěr: Všemohoucí Bůh existuje a přeje si nové, lepší, duchovní lidstvo! To je cesta, na kterou ho začíná směřovat. Čím dříve to pochopíme a čím dříve touto cestou vykročíme, tím méně budeme trpět.

Úvaha o nedostatečnosti materialismu a jeho hodnot

Ján Lauko | Čtvrtek, 2. 1. 2020 v 16:11

Lidé dneška jsou mimořádně zaneprázdněni. Hodně pracují a mají na starosti mnoho věcí, které sotva stíhají. Jejich život je plný shonu a stresu až do takové míry, že mnohým se zdá být den příliš krátký na to, aby vše stihli.

Avšak na druhé straně, pokud je člověk schopen podívat se na vše kolem sebe z určitého nadhledu uvědomí si, že za ustavičným shonem a maximálně vytíženým životem se nachází jakási prázdnota. Zvláštní prázdnota, skrývající se pod pláštíkem tisíců věcí, které může člověk vlastnit, dosáhnout a užít si. V čemsi to připomíná druhý den po oslavě, naplněné alkoholem a bujarou veselostí, kdy se lidé probouzejí otrávení, rozlámaní a s bolestí hlavy.

A přesně stejně také po divokém spěchu materialistického snažení a všeho toho, co jím lze získat, zůstává na dně duší lidí jakési těžko definovatelné, vnitřní nenaplnění. Jde o méně, nebo více intenzivní vyciťování toho, že člověk po získání všeho, o co se snažil, nakonec přece jen nedosáhl toho, co si přál. Že to, co dosáhl, ho jaksi nenaplňuje. Že je to prodchnuto jakousi trpkou vnitřní pachutí, skrývající se za vším tím okázalým, vnějším materialistickým leskem.

Kdyby byli lidé upřímní a podívali se poctivě do svého nitra, museli by si přiznat, že je to právě takto. Také ti nejbohatší to vnímají, avšak ve svém materiálně omezeném a hodnotově pomýleném vnímání života se to snaží překrýt ještě intenzivnějším materialistickým snažením doufajíc, že když dosáhnou to, nebo ono, když dosáhnou, co ještě nemají, pak se konečně stanou plně šťastní.

Takovýmto způsobem se jejich snažení stále stupňuje, avšak očekávané vnitřní naplnění nepřichází. Trpkost nenaplnění zůstává a křečovitá snaha lidí uspokojit tento hlodavý pocit ve svém nitru má ve velkém, celosvětovém měřítku za následek plenění naší planety, její nerostných zdrojů, její přírody, vody a vzduchu. Má za následek parazitování na lidech, v nichž mnozí bohatí a mocní vidí jen prostředek k dosažení vlastních, egoistických cílů.

Všem, kteří takto žijí a jsou tak velmi zaneprázdněni by proto velmi prospělo, kdyby se chvíli zastavili. Kdyby se na život podívali z nadhledu. Pak by možná pochopili, že jdou nesprávným směrem, a tímto způsobem svůj život pouze promrhají, aniž by se jim někdy vůbec naplnilo jejich vnitřní očekávání prožívání plnohodnotného štěstí.

Neboť ve skutečnosti je všechno úplně jinak! Cesta k pravému vnitřnímu naplnění je zcela jiná! Poukázal na ni velký Učitel správného života, který se při svém putování zastavil u dvou sester. U Marty a Marie. Marie si okamžitě sedla k jeho nohám a pozorně naslouchala každému jeho slovu. Marta měla plno práce s obsluhou. Proto se stěžovala Učiteli na svou sestru, že ji nechala samu obsluhovat.

Velký Učitel však nepodržel stránku Martě, ale naopak Marii, protože Martu napomenul slovy: „Marta, Marta, staráš se a znepokojuješ pro mnohé věci, přičemž opravdu potřeba je jen jedno. Marie si vybrala lepší díl, který jí nebude odňat“.

Tato slova velkého Učitele bychom vzhledem k našemu tématu mohli parafrázovat asi takto: Lidé tohoto světa, staráte se a znepokojujete se pro mnohé věci, přičemž potřebné je pouze jediné.

Lidé tohoto světa, namáhavě pracujete, nic nestíháte a žijete v neustálém spěchu, přičemž na to jediné a nejdůležitější zapomínáte. A přece jenom toto jediné je vám schopné dát takovou míru vnitřního naplnění, jakou nelze očekávat od žádné z obrovského množství věcí, za kterými se tak ženete.

Neboť ať byste dosáhli cokoliv, váš duch zůstane chudý. Zůstane prázdný! Zůstane umírající hladem a žízní, protože ho není schopna nasytit žádná z materiálních hodnot, o které usilujete.

Nasytit jeho hlad a ukojit jeho žízeň totiž můžete jedině hodnotami Ducha a Pravdy! Jedině hodnotami dobra, cti, lásky, spravedlnosti a lidskosti, o které budete usilovat! Jedině hodnotami poznání skutečné Pravdy o životě, objasňující člověku kdo je, odkud pochází a jaký má jeho život pravý smysl. Jedině hodnotami poznání Pravdy o Stvořiteli, o jeho Vůli a jeho Zákonech, které hýbou stvořením, a jejichž účinkům podléhá nejen každý náš čin a každé naše slovo, ale také každá naše myšlenka a každý náš cit.

O toto se máš člověče snažit, protože toto je tím nejdůležitějším a nejpotřebnějším! Pokud tímto směrem zaměříš všechno své životní snažení, velmi rychle dosáhneš vnitřního klidu a naplnění, po kterém tak toužíš.

A věz, že ani dostatek všeho toho, co pro svůj materiální život potřebuješ, ti nebude chybět. Neboť tomu, kdo usiluje o to nejpotřebnější a nejdůležitější, se všeho ostatního, co potřebuje přidá. Bude mít dostatek všeho, aby mohl důstojně žít, i když to neznamená, že bude žít v nadbytku.

Člověče, vzpamatuj se už konečně a přestaň se hnát nesprávnou cestou čistě pozemské snahy o uspokojování svých materiálních potřeb, protože je to cesta falešná, která tě nikdy vnitřně nenaplní. Je to cesta, která je neštěstím pro naši planetu. Je to cesta bezúčelně promrhaných životů miliard lidí. Je to cesta neštěstí a zkázy. Zkázy tvé osobní i celé naší Země!

Vzpamatuj se proto člověče a vykroč správnou cestou! Cestou ducha a jeho hodnot! Cestou Pravdy! Pravdy o životě, o člověku i o Stvořiteli! Toto je potřeba! Neboť pokud toto nemáš, o toto neusiluješ a toto nedosáhneš, nejsi ve skutečnosti ničím, i kdyby si byl tím největším boháčem. A proto tě nakonec nicota tvé osobnosti, prázdnota tvé duše a žebrácká chudoba tvého ducha stáhnou do nicoty. Do nicoty, znamenající zánik tvé nicotné osobnosti, kterou přivedlo k záhubě bezduché kráčení po falešné cestě uspokojování pouze vlastních materiálních potřeb.

Neboť požehnání všemocného Vládce všech světů se vznáší nad těmi, kteří se snaží kráčet cestou ducha!

Avšak jeho hněv bude bít všechny ty, kteří kvůli uspokojování svých hmotných potřeb zapomněli na potřeby vlastního ducha!

A vy všichni, kteří už ani nevnímáte onu trpkou pachuť ve vašem nitru, skrývající se za bezduchým materiálním snažením, a tato slova jsou vám pouze na smích, jste už nyní ztraceni, protože jste duchovně mrtví.

Neboť věz člověče, že pokud jsi ty sám odvrhl Stvořitele jako nepotřebného, odvrhne nakonec také on tebe! Stejně, jako se ty stavíš k Němu, se také On postaví k tobě! Tak bude učiněno zadost Spravedlnosti Páně, na základě které každý nakonec pro sebe sklidí to, co sám zaséval.

Nešťastný člověče věz, že čas se naplňuje a tvůj život bez Stvořitele předznamenává ztrátu existence tvého bytí. Tvůj život, jakkoli konzumně a materiálně bohatý, ale bez Stvořitele, je ve skutečnosti pouze tragickou ztracenou existencí, bez jakékoliv budoucnosti.

Změň to, ty nešťastný člověče, dokud ještě není definitivně pozdě! Hodnotově se obroď, aby si nemusel zahynout navěky!




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I