Author Archive

Zbabělost

Sobota, 10 března, 2018

10.3. se v demokratických státech napříč celým světem vyvěšují tibetské vlajky.

Tibetská Vlajka je chápána především jako symbol útlaku, útisku a omezování lidských práv.  Vyvěšuje se nejen jako podpora Tibeťanům, ale zároveň, jako podpora ostatním místům útlaku na naší planetě.

Jihlavská radnice po dlouhá léta tibetskou vlajku vyvěšovala, letos se zbaběle k tomuto činu neodhodlala. Tiskový mluvčí magistrátu se nechal slyšet, že na světě je plno států, ve kterých nejsou dodržovaná lidská práva, a magistrát jejich vlajky taktéž nevyvěšuje. Toto vysvětlení je slabým pokusem, omluvit svou malost a neschopnost vidět dál než za Zaječí skok.

Nevím, co letos ovlivnilo jihlavskou radnici vlajku nevyvěsit, zda partnerství s Čínským Wuhanem, které však městu nepřináší nic z toho co bylo slibováno? Nebo se radní přiklonili k podkuřování autoritářským režimům? Na každý pád já to vnímám jako zrazování kulturního dědictví, temno ducha a především zbabělost.

A tak se i agenda podpory lidských práv  stejně jako mnohé další bude předávat (na konci volebního období současné rady města) v horším stavu, než ve kterém ji před čtyřmi lety přebírali.

2

Revitalizujme nadčasově. Zelený pohled na proces revitalizace Sídliště I.

Pondělí, 30 října, 2017

V předešlém roce se město Jihlava rozhodlo zahájit přípravu revitalizace oblasti kolem nemocnice severozápadním směrem k ulici Erbenova. Magistrát si za tímto účelem nechal zpracovat územní studii. Plán, podle něhož by mělo být sídliště upraveno, dostal konkrétní podobu počátkem října roku 2017.

Předně bych chtěl pochválit magistrát, jeho úředníky a všechny zúčastněné za aktivní přístup v přípravě studie, která předchází revitalizaci sídliště. Snaha zapojit obyvatele do tvorby studie je zcela správná, jelikož podněty od samotných obyvatel žijících v lokalitě jsou živou vodou pro zdar celého projektu. Proto se ale podivuji nad tím, proč magistrát nedal také dostatek prostoru k připomínkám, když studie již spatřila světlo světa a zúčastnění tak mohli vidět reálnou studii a navrhovaná řešení. V této situaci by bylo vhodné dát obyvatelům lokality opět možnost k vyjádření jejich představ i s ohledem na to, že není kam spěchat, jelikož revitalizace rozhodně nezačne dříve než za pět let. Studie totiž okamžitě vyvolala řadu emocí a nespokojenosti ze strany obyvatel, kteří žijí v lokalitě.

Z pohledu životního prostředí mám ke studii následující námitky:

Nemohu souhlasit s odstraněním zelených pásů kolem silnic v sídlišti, které přirozeně oddělují vozovku od chodníků pro chodce. Zelené pásy zajišťují mnohem lepší vsakování dešťové vody a její distribuci ke kořenovým systémům. Navrhované zálivy (parkovací místa), omezí zelené pásy a sníží množství vody, které se dostává do půdy přirozeným způsobem, tedy dešťovými srážkami. Zároveň zvýší náklady na zalévání a péči o stromy. Výsledkem takového řešení by bylo postupné vysychání půdy kolem stromů a v důsledku i snížení množství podzemní vody.

Druhým problematickým bodem v navrhované studii je zvýšení podílu zpevněných ploch v lokalitě. Takto navrhované řešení by mělo negativní vliv na komfort bydlení především v letním období, kdy zpevněné plochy zvyšují teplotu v místě. Návrh současné zpevněné plochy přeměnit na nezpevněné je neekonomický, přičemž funkčnost přeměněných ploch je diskutabilní.

Třetím bodem, který vyvolává pochybnosti, je zvýšení parkovacích míst v lokalitě. Tlak na parkovací místa v lokalitě vytváří organizace, které sídlí v blízkosti sídliště především Policie ČR a zdravotnická zařízení. Například zaměstnanci Policie ČR využívají parkovací místa v pracovní době pro zaparkování svých osobních vozů. Mé tvrzení potvrzuje fakt, že ve večerních hodinách a o víkendech je parkování v sídlišti bezproblémové. Navrhujeme řešit situaci raději vybudování speciálních parkovacích ploch pro parkování policistů. Chytře a citlivě je ve studii vyřešeno parkování kolem bazénu na ulici Evžena Rošického. Vybudování parkovišť formou záseků do svahů je z našeho pohledu zbytečné a snižující množství zelených ploch v sídlišti.

Na závěr bych chtěl jen zdůraznit, že postupná revitalizace sídlišť v Jihlavě je krok nezbytný a správný. Dělejme to tedy s co největším rozmyslem, citlivým a smysluplným zapojením obyvatel do všech fází procesu.

Podporuji stávku na České poště

Čtvrtek, 8 prosince, 2016

Česká pošta čelí dlouhodobé kritice za neefektivitu a nízkou kvalitu svých primárních služeb především při doručování listovních a balíkových zásilek. Ptáme-li se po příčině tohoto stavu, měli bychom se zamyslet nad několika souvisejícími skutečnostmi. V tomto státním podniku je velmi důležité, aby se generoval zisky soukromým pojišťovnám a bankám a aby na něm tyto neveřejné instituce dostatečně vydělaly.  Z mnoha svědectví samotných zaměstnanců je zřejmé, že se pošta vydala špatným směrem. Pošťačky a pošťáci ve svých svědectvích odhalují, s jakými překážkami se musí vyrovnávat. Z jejich výpovědí je zřejmé, že mají-li naplnit povinné normy sjednání smluv s pojišťovnou atd., na listovní a balíkové služby jim už pohříchu moc času nezbývá. Pro poštu dnes není důležité včas doručit balík do rukou adresáta, ale založit bankovní účet. Zaměstnanci dokonce slýchávají, že pokud se opozdí zásilky, nic se neděje, ale plán ohledně zřizování účtů se musí bezpodmínečně plnit.

Prodej bankovních produktů se obecně stal na přepážkách velkým fenoménem. Česká pošta jich nabízí desítky. Pracovníci jsou neustále kontrolováni, kolik jich denně prodali. V extrémních případech dochází i k situacím, že si zaměstnanci tyto bankovní produkty kupují pro sebe ze strachu o své zaměstnání.

Jiná situace než ve velkých městech panuje v regionálních centrech. Zde poštovní úředníci často nebývají těmito druhotnými službami tolik vytěžováni a mají poté dostatek času na práci, jež jim přísluší. Spokojenější jsou i jejich zákazníci.

 Nabízet bankovní produkty se musí, i kdyby byla fronta až ven.

Zákazníků České pošty se tento trend dotýká velmi citelně. Kvůli nabízení všelijakých bankovních služeb, losů pojištění, telefonních karet, vůní do auta a jiných s poštovními službami nesouvisejících věcí se dramaticky prodlužují čekací doby dalších klientů. Pokud se zaměstnanci ozvou, upadají v nelibost. Pošťáci, kteří nechtějí zakládat kontokorenty, spotřební účty či životní pojistky, jsou brzy považováni za neužitečné. Pošta se pak uchyluje k zrušení jejich pracovních míst a snaží se je propustit. Následně místa znovu zřídí a obsadí někým jiným.

Tento stav ve mě vyvolává přesvědčení, že státní podnik Česká pošta, jedna z páteřních institucí České republiky, je v hluboké krizi. 24. 11. 2016 vyhlásilo Nezávislé odborové hnutí České pošty s. p. stávkovou pohotovost. Já jejich stávku podporuji.

Svědectví zaměstnanců České pošty na www.postaknenipojistovak.cz