Lisabonská smlouva a suverenita

Odpůrci Lisabonské smlouvy v naší zemi často hovoří o ztrátě suverenity, kterou nám údajně její ratifikace může způsobit. Ne vždy však uvádějí o jakou suverenitu se jedná. Pokud jde o naší územní svrchovanost a samostatnost ta dotčena smlouvou není. Jde o otázku právních aktů a jejich závaznosti. Z pohledu občana si kladu otázku čeho bych se v této oblasti měl obávat.
Podmínka kvalifikované většiny a v některých záležitostech dokonce jednomyslného souhlasu členských zemí a souhlasu Evropského parlamentu jsou podmínky silnější než běžné schvalovací procedury například v našem Parlamentu. Z mého pohledu je v pravidlech Lisabonské smlouvy pro jakoukoliv libovůli daleko více obranných institutů, než např. v ČR proti důsledkům přeběhnutí několika poslanců. Dokonce Lisabonská smlouva, oproti dnešnímu platnému stavu umožňuje z EU vystoupit
Jsem přesvědčen, že odpůrci přijetí Lisabonské smlouvy nesdělují celou pravdu a své důvody pro její odmítání. Hlavní jejich důvod je obava, že Evropa zůstane podle jejich názoru příliš sociální, jejich terminologií příliš socialistická, a že v rámci společných právních předpisů si nebudou moci vytvářet zákony …pro své, ne vždy seriózní záměry.
A nakonec poznámka o určitém pokrytectví a neserióznosti u těch co mají strach o ztrátu suverenity. Že nevarovali a nevystupovali stejně často a hlasitě, když se typicky české firmy prodávaly zahraničním vlastníkům? Vždyť by se dalo říci, že i hospodářská a majetková (vlastnická) suverenita je důležitá. Samozřejmě v dnešním globálně propojeném světě by to bylo krátkozraké.
Překvapivé je, že jim to ale nevadí u takových činností, jako je výroba energií, doprava, včetně letecké, kde připravují a prosazují privatizaci. Jde o strategické a národně bezpečnostní otázky a dle mého názoru zde je obezřetnost k udržení národní suverenity zcela namístě.