Blog Jihlavských listů

Odpůrci Lisabonské smlouvy v naší zemi často hovoří o ztrátě suverenity, kterou nám údajně její ratifikace může způsobit. Ne vždy však uvádějí o jakou suverenitu se jedná. Pokud jde o naší územní svrchovanost a samostatnost ta dotčena smlouvou není. Jde o otázku právních aktů a jejich závaznosti. Z pohledu občana si kladu otázku čeho bych se v této oblasti měl obávat.

Podmínka kvalifikované většiny a v některých záležitostech dokonce jednomyslného souhlasu členských zemí a souhlasu Evropského parlamentu jsou podmínky silnější než běžné schvalovací procedury například v našem Parlamentu. Z mého pohledu je v pravidlech Lisabonské smlouvy pro jakoukoliv libovůli daleko více obranných institutů, než např. v ČR proti důsledkům přeběhnutí několika poslanců. Dokonce Lisabonská smlouva, oproti dnešnímu platnému stavu umožňuje z EU vystoupit

Jsem přesvědčen, že odpůrci přijetí Lisabonské smlouvy nesdělují celou pravdu a své důvody pro její odmítání. Hlavní jejich důvod je obava, že Evropa zůstane podle jejich názoru příliš sociální, jejich terminologií příliš socialistická, a že v rámci společných právních předpisů si nebudou moci vytvářet zákony …pro své, ne vždy seriózní záměry.

A nakonec poznámka o určitém pokrytectví a neserióznosti u těch co mají strach o ztrátu suverenity. Že nevarovali a nevystupovali stejně často a hlasitě, když se typicky české firmy prodávaly zahraničním vlastníkům? Vždyť by se dalo říci, že i hospodářská a majetková (vlastnická) suverenita je důležitá. Samozřejmě v dnešním globálně propojeném světě by to bylo krátkozraké.

Překvapivé je, že jim to ale nevadí u takových činností, jako je výroba energií, doprava, včetně letecké, kde připravují a prosazují privatizaci. Jde o strategické a národně bezpečnostní otázky a dle mého názoru zde je obezřetnost k udržení národní suverenity zcela namístě.

V úterý 24. června 2008 proběhla jednohodinová  výstražná stávka vyhlášená Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS).
Do stávky se zapojily všechny odborové svazy působící v naší zemi a to i ty, které nejsou členy ČMKOS. Zúčastnilo se jí přes milion zaměstnanců.

Cílem stávky bylo upozornit veřejnost na nespravedlivě prováděné reformy, na nebezpečí, které je obsaženo v připravovaných reformách v oblasti zdravotnictví a důchodového zabezpečení a prostřednictvím účasti ve stávce přinutit vládu ke změně svých záměrů.

Pod tlakem připravované stávky a názorů i dalších významných institucí a občanů vláda zmírnila poplatky ve zdravotnictví a rozdělila připravovanou zdravotní reformu na dvě etapy. Předseda vlády veřejně prohlásil, že k transformaci nemocnic nebude použito privatizačních zákonů. Ministr Nečas přislíbil řešení náhrady za zrušené důchodové kategorie a navrhl doplnit do první etapy důchodové reformy rozšíření možnosti předčasných odchodů do důchodu až na 5 let, při navrhovaném navýšení důchodového věku na 65 let.

To vše můžeme počítat za drobné ústupky ze strany vlády. Zatím nejdůležitějším docíleným výsledkem výstražné stávky, z mého pohledu, je vysoká podpora veřejnosti, která se při všech internetových anketách pohybovala dosti nad 50% a v průzkumu STEMu překročila 62%.

Víme, že ve vládních kruzích tyto informace nezůstaly bez povšimnutí, naopak nám organizátorům stávky dodávají sil.
Dílčí cíl stávky, nepoškodit firmy a další podnikatele, získat podporu veřejnosti a společně tak působit na změnu jednání vlády, byl dosažen.

Zda vláda tyto důležité informace vezme v potaz ukáží příští týdny. Pokud ne, náš zápas bude pokračovat a věřím, že v něm nezůstaneme sami. Díky za podporu.