Blog Jihlavských listů

Vážený pane M.,

naše korespondence na různá témata spojená se současnou Evropskou unií se zajímavě rozrůstá. Oceňuji, jak podrobně toto téma sledujete a – přestože spolu v mnohém navzájem nesouhlasíme – jak Vám leží na srdci budoucí tvar západní Evropy a s ním spojený osud České republiky.

Tuhle jsme spolu vedli spor o (ne)nutnosti vzniku čehosi, co se bude nazývat bankovní unie. Je to téma složité, vzniká po krocích, a prozatím nikdo přesně neví, kam až tento projekt dojde.

Vy, jak jsem porozuměl, tomuto nápadu fandíte, já jsem k němu nedůvěřivý. Oba se však shodujeme, že bychom si vzniku bankovní unie a role ČR v tomto procesu měli bedlivě všímat.

Můj názor je následující.

Pokračování »

Čtenář, ošlehaný vichry předvolebních kampaní, může být již stěží něčím překvapen. Všechno tu už někdy bylo, řekne si. Leckdo sliboval leccos, dokonce i to, že pozře chrousta, pokud bude jeho politické uskupení zvoleno.

Liší se tedy letošní předvolební kampaň nějak od těch předcházejících? Má si volič oddaný víře v demokracii a z ní plynoucí vnitřní povinnosti „jít volit“ něčeho pozorněji všímat? Řekl bych, že ano.

Nemíním nijak pitvat nejrůznější návrhy, které se průběžně objevují a jsou více či méně (ne)reálné. Přesto se mi zdá, že některá politická uskupení zneužívají ekonomických obtíží k tomu, aby se pokusily zabrnkat na strunu váhavých a zdánlivě opuštěných lidí politickým vábením „stát vyřeší vaše problémy“. Hitparádu těchto návrhů – prozatím – vede návrh sociálních demokratů na zřízení české státní (lidové) banky.

Pokračování »

Vážený pane M.,

poslal jste mi dotaz, ve kterém se mě ptáte na důvody, proč jsem proti budoucímu federálnímu uspořádání Evropské unie, které – podle Vašeho názoru – by přispělo k ekonomickému rozvoji kontinentu.

Děkuji Vám za něj, neboť toto téma považuji za zásadní, zdaleka svým významem a důsledky překračující běžné politické třenice.

Nemyslím si, že ekonomický propad, růst nezaměstnanosti a snižující se míra blahobytu jsou zapříčiněny absencí centrálního plánování z Bruselu.

Ekonomické zaostávání za rychle rostoucími centry světa způsobuje strnulost přeregulovaného prostředí v Evropské unii a extrémně drahý (proto selhávající) model evropského sociálního státu.

Pokračování »

Je pochopitelné, že veškerá média nyní upírají zrak k tomu, jak bude postupovat prezident Zeman a jak na jeho postup budou reagovat politické strany. Je jasné, že veškerá pozornost je upřena na předčasné volby s očekáváním, že si to voliči u volebních uren „nějak“ se svými politiky vyřídí a že dojde k jakési zázračné obrodě Poslanecké sněmovny novými, odkudsi spadlými, a tudíž nezkaženými politiky.

Ve stínu těchto hlavních politických zpráv proběhla letmá informace o tom, že se na víkend chystaly další protiromské demonstrace v několika českých městech.

Politika se natolik dlouho tvářila, že ji problém soužití menšin s většinou nezajímá, až došlo k rostoucímu – samovolnému – průchodu napětí mezi místními občany a menšinami neochotnými jakkoliv s většinou žít v přijatelném a korektním vztahu. Tak dlouho si politika všímala sebe sama, až se část většiny rozhodla způsobem demonstrativním vyjádřit svůj názor.

Pokračování »

„Věrné nazývají zrádci a zrádce věrnými,“ prohlásil kdysi Ferdinand Peroutka na vlnách Svobodné Evropy. Jak nadčasové, jak příznačné pro soudobou českou realitu!
Svérázný příspěvek 38 senátorů, kteří žádají Ústavní soud, aby přezkoumal jejich pocity o tom, že se odcházející prezident Václav Klaus dopustil velezrady, snad ani nelze jinak vykládat.

Přestože má pojem velezrada své přesné právní vymezení, má obsah, kterému rozumí každý prostý občan. Dopustit se velezrady, říká nám selský rozum, znamená dopustit se něčeho strašného. Něčeho, co souvisí s pokusem změnit režim, snahou zbourat demokratické uspořádání země, vyjednávat s cizáky o otevření hraničních závor ve prospěch zahraniční moci. Čin velezrady je cosi nikdy neodpustitelného, patřícího za okraj společnosti či rovnou na šibenici.

Pokračování »